Přeskočit na hlavní obsah

NKÚ zkritizoval Vinařský fond i Ministerstvo zemědělství

 

Ministerstvo zemědělství nemá informace k systematickému vyhodnocení potřebnosti existence Vinařského fondu. Rada Fondu i jeho ředitel mohou libovolně chybovat a nenesou za to odpovědnost. Odhalené chyby Rada Fondu odstraní jen když sama bude chtít, a neodstraní-li je, nemá to žádné důsledky. To je říjnový závěr kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu, který až do letošního července kontroloval podpory poskytované Fondem a státní podporu poskytovanou Fondu Ministerstvem v letech 2023 až 2025. 

Podpory bez účelu a přínosu

Fond podle NKÚ nenastavil dlouhodobé cíle a priority podpor a nestanovil měřitelné ukazatele ani jejich cílové hodnoty ke sledování a vyhodnocování dopadu poskytovaných podpor a posouzení účelnosti vynaložených peněz.

Fondem pořízené nákladné podklady, průzkumy a analýzy zpracované externími subjekty, které měly sloužit k rozhodování o zaměření jeho marketingové a propagační činnosti, Fond nevyužil. Dopad vlastních milionových marketingových a propagačních akcí Fond ani nevyhodnocuje.

NKÚ ve všech 141 kontrolovaných případech zjistil, že informace uvedené v podaných žádostech o podpory byly nekonkrétní a neměřitelné a Fond tak neměl k dispozici podklady umožňující hodnotit a vybírat projekty z hlediska jejich účelnosti a očekávaných přínosů. Fyzické kontroly na místě Fond také neprováděl a podpory za více než 12,4 mil. Kč poskytl v rozporu s vlastními Pravidly.

Střet zájmů

Šest členů Rady Fondu neoznámilo svůj osobní vztah k projednávaným žádostem o poskytnutí podpory, přestože byli členy statutárních orgánů žadatelů. Současně hlasovali ve 102 případech ze 141 kontrolovaných žádostí - ve více než 72 % případů - pro schválení podpory, i když současné byli členy statutárního orgánu žadatele. Ředitel Fondu v deseti případech podepsal rozhodnutí o podpoře žadateli, v jehož správní radě byl v okamžiku podpisu tohoto rozhodnutí členem.

Člen Rady Fondu byl členem komise hodnotící podané nabídky k veřejné zakázce Realizace proexportních aktivit moravského a českého vína v letech 2025–2026 a zároveň členem správní rady Národního vinařského centra, servisní organizace Svazu vinařů, které se následně stalo vybraným dodavatelem.

Podpora státu

Ministerstvo v období 2023 až 2026, kdy Fondu vyplatilo 165 mil. Kč, neověřovalo, jestli Fond prokazatelně obdržel a zaúčtoval státu vykazované příjmy, které byly podkladem pro stanovení a vyplacení podpory státu právě v této výši. Podklady pro rozhodnutí předkládal Fond Ministerstvu v osmi řádkové tabulce bez doložení účetními doklady. Ne ve všech případech, zjistil NKÚ, tyto souhrnné informace odpovídaly skutečnosti a Ministerstvo tyto chyby nezjistilo.

Rada Fondu bez odpovědnosti

Dozorčí rada Fondu je povinna upozornit Radu Fondu na porušení právních předpisů nebo organizačního řádu i na nehospodárné postupy Fondu. Zákon však Dozorčí radě Fondu nesvěřuje oprávnění uložit Radě Fondu přijetí konkrétních nápravných opatření. Zda bude Rada Fondu na případná upozornění reagovat závisí pouze na jejím uvážení. 

Co s tím

Ministerstvo ani jiný orgán veřejné moci, konstatuje NKÚ, nemají pravomoc přimět Fond k odstranění interně ani externě zjištěných nedostatků ve vztahu k poskytnuté podpoře státu, například podmínit její další poskytnutí nápravou zjištěných nedostatků nebo už poskytnutou podporu vymáhat zpět.

NKÚ proto doporučuje Ministerstvu vyhodnotit potřebnost existence Fondu, a shledá-li jej účelným iniciovat novelizaci zákona přinejmenším tak, aby Ministerstvo mělo při poskytování podpory státu obdobné postavení, jako poskytovatel dotace ze státního rozpočtu a Fond jako její příjemce.

V té souvislosti lze připomenout, že v důvodové zprávě k zákonu, kterým byl Vinařský fond založený, Ministerstvo uvedlo, že vzorem pro jeho vznik jsou obdobné instituce v ostatních vinařských zemích Evropy. Z výsledků kontroly NKÚ plyne, že už včera bylo pozdě tyto vzory oprášit.

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.