Přeskočit na hlavní obsah

Vinařské podpory v roce 2021


Rozhodování o všech letošních žádostech o podpory podle vinařského zákona skončilo. V jarním a podzimním kole se o ně ucházelo celkem 812 projektů, 61 z nich bylo zamítnuto a 751 podpořeno. Z rozpočtu Vinařského fondu na rok 2021 ve výši 82 milionů korun na ně mají připadnout dvě třetiny, téměř 54 milionů korun.

Podpory rostou

Předkladatelé žádostí ocenili své požadavky na 81 milionů korun, o šest milionů více než vloni a o stejných šest milionů méně než předloni. Průměrná požadovaná částka na jeden projekt byla sto tisíc korun a průměrná přidělená podpora je téměř 72 tisíc korun. Absolutní i relativní částky jsou v posledních letech jeden a půl až dvakrát vyšší, než před rokem 2018.

Do roku 2018 Fond rozděloval mezi 15 a 30 % svého rozpočtu a od roku 2018 na podpory začaly proudit nejprve dvě pětiny a dnes zmíněné dvě třetiny jeho rozpočtu. Tyto částky jsou ovšem jen přislíbené a ani úspěšní žadatelé je nezískají, pokud nesplní všechny Fondem stanové podmínky. Jejich nesplnění je důvodem pro krácení podpor, v krajním případě dokonce i důvodem pro zamítnutí výplaty celé přislíbené podpory.

Zůstatky mizí

Vinařský zákon stanovil Fondu cíl rozdělit na podpory žadatelů o ně 90 % příjmů Fondu a pokud se to v tom kterém roce z nějakých důvodů nepodaří, je takový přebytek převedený do rozpočtu příštího roku a Fond ho spolu se svými novými příjmy musí použít pro podpory dalších žadatelů.

I přes nárůst požadovaných i přiznaných podpor v posledních třech letech nevyčerpá Fond každoročně kolem čtvrtiny svého rozpočtu, tedy více než dvacet milionů korun a v minulosti i dvojnásobek. V rozpočtu následujícího roku se ale jako převedené z předchozího přebytkového roku tyto nevyčerpané podpory ještě nikdy neobjevily, natož aby se mezi žadatele a jejich projekty rozdělily.

Nejčtenější

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařství Mi

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.