Přeskočit na hlavní obsah

Vinařské podpory v roce 2021


Rozhodování o všech letošních žádostech o podpory podle vinařského zákona skončilo. V jarním a podzimním kole se o ně ucházelo celkem 812 projektů, 61 z nich bylo zamítnuto a 751 podpořeno. Z rozpočtu Vinařského fondu na rok 2021 ve výši 82 milionů korun na ně mají připadnout dvě třetiny, téměř 54 milionů korun.

Podpory rostou

Předkladatelé žádostí ocenili své požadavky na 81 milionů korun, o šest milionů více než vloni a o stejných šest milionů méně než předloni. Průměrná požadovaná částka na jeden projekt byla sto tisíc korun a průměrná přidělená podpora je téměř 72 tisíc korun. Absolutní i relativní částky jsou v posledních letech jeden a půl až dvakrát vyšší, než před rokem 2018.

Do roku 2018 Fond rozděloval mezi 15 a 30 % svého rozpočtu a od roku 2018 na podpory začaly proudit nejprve dvě pětiny a dnes zmíněné dvě třetiny jeho rozpočtu. Tyto částky jsou ovšem jen přislíbené a ani úspěšní žadatelé je nezískají, pokud nesplní všechny Fondem stanové podmínky. Jejich nesplnění je důvodem pro krácení podpor, v krajním případě dokonce i důvodem pro zamítnutí výplaty celé přislíbené podpory.

Zůstatky mizí

Vinařský zákon stanovil Fondu cíl rozdělit na podpory žadatelů o ně 90 % příjmů Fondu a pokud se to v tom kterém roce z nějakých důvodů nepodaří, je takový přebytek převedený do rozpočtu příštího roku a Fond ho spolu se svými novými příjmy musí použít pro podpory dalších žadatelů.

I přes nárůst požadovaných i přiznaných podpor v posledních třech letech nevyčerpá Fond každoročně kolem čtvrtiny svého rozpočtu, tedy více než dvacet milionů korun a v minulosti i dvojnásobek. V rozpočtu následujícího roku se ale jako převedené z předchozího přebytkového roku tyto nevyčerpané podpory ještě nikdy neobjevily, natož aby se mezi žadatele a jejich projekty rozdělily.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J