Přeskočit na hlavní obsah

Černý trh a poctivý vinař z Břeclavska


Boj proti černému trhu s vínem vypukl s novelou vinařského zákona 1. dubna 2017. Už jsou to plné čtyři roky, kdy stát s cílem sklidit ročně miliardový benefit na černý trh zaklekl.

Tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý sice dnes tvrdí, že "snižování daňových úniků nebylo stanoveno jako cíl novely vinařského zákona," ale tehdejší vláda Bohuslava Sobotky s Andrejem Babišem jako ministrem financí to viděla přesně obráceně. V příloze svého lednového usnesení z roku 2016 uvedla: "V neposlední řadě jsou navržené změny v souvislosti s rozsáhlými daňovými úniky rovněž nutné z hlediska účinného fiskálního dozoru. Podle kvalifikovaného odhadu probíhá zhruba pětina trhu s vínem v České republice v rámci šedé ekonomiky. Při konzumaci přibližně 2 mil. hl jde o objem 0,5 mil. hl vína za rok. Průměrná cena dovozu nebaleného vína je 15 Kč za 1 litr, zatímco následná cena realizace prodeje je zhruba 65 Kč za 1 litr, což činí zisk kolem 50 Kč za 1 litr. To odpovídá objemu finančních prostředků hrubého příjmu ve výši 2,5 mld. Kč a částku asi 525 mil. Kč ročně, která není vybírána státem na dani z přidané hodnoty. Další únik státu představuje neodvedená daň z příjmu, která při tomto objemu ročně činí přibližně 500 mil. Kč."

Zralá doba prozkoumat trosky černého trhu a zásluhy bojovníků proti němu.

Parlament a politické strany

Parlament to vládě a důvodové zprávě s více než padesátkrát zmíněným černým trhem spolkl i s navijákem. Pro byly nejprve ČSSD, ANO, KSČM, KDU-ČSL a několik dalších poslanců, po senátním vetu napodruhé opět ČSSD, ANO, KSČM, KDU-ČSL a též TOP09 a ODS.

Na opakované dotazy, jestli se zmíněné strany za účinky svého legislativního úderu černému trhu s vínem po těch letech ohlédly a výsledky boje zanalyzovaly, žádná odpověď nepřišla. Je sice znepokojivé, že zákonodárci možná takové analýzy očekávají od vlády a jejich úřadů a sami důsledky svého rozhodnutí nezjišťují, ale je to prostě tak.

Vláda

Úřad vlády v odpovědi na dotaz o zhodnocení důsledků svého vlastního usnesení z roku 2016 odkázal prostřednictvím Jany Adamcové na Ministerstvo zemědělství.

Ministerstvo zemědělství

Podle Vojtěcha Bílého z Ministerstva zemědělství lze předpokládat, že "novela měla i pozitivní vliv na černý obchod s vínem, tuto domněnku MZe analyticky neověřovalo," a doplnil, že "problém černého trhu s vínem byl pouze jedním ze zohledněných důvodů pro zavedení nových povinností pro výrobce vína a příjemce nebaleného vína, neboť členy meziresortní komise, která na přípravě novely zákona spolupracovala, bylo mj. i Ministerstvo financí." V Meziresortní komisi k problematice černého trhu s vínem působící v roce 2014 ovšem zástupci Celní správy ani Ministerstva financí černý trh s vínem neidentifikovali ani nekvantifikovali a žádná fiskální opatření nenavrhovali. Finanční správa se jednání této komise dokonce ani neúčastnila.

Ministerstvo financí

Ministerstvo financí dopady zákona proti černému trhu s vínem na černý trh s vínem neumí izolovaně zhodnotit. Podle ujištění Šimona Blechy z oddělení komunikace se i přes nulovou spotřební daň, a tudíž nemožnost daňových úniků v daném směru, na kontrolu pohybu tichého vína aktivně zaměřuje Celní správa. Zjistit, zda díky novele vinařského zákona každoročně ve státním rozpočtu přibyla jedna miliarda korun, ale nelze. "K tématu úniků na DPH uvádíme, že Ministerstvo financí se společně s Finanční a Celní správou touto problematikou dlouhodobě a intenzivně zabývá," a dodává, že "za účelem minimalizování daňových úniků jsme prosadili například kontrolní hlášení a elektronickou evidenci tržeb. Zejména kontrolní hlášení významně napomohlo ke snížení tzv. VAT gap (daňová mezera na DPH) během několika let zhruba o třetinu."

FAÚ

Daňová mezera známá též jako karuselové podvody je jedním z klíčových cílů prověrek Finančního analytického úřadu. Podle jeho výročních zpráv, kde o nich pravidelně informuje, jsou hitem a nejčastějším předmětem takových obchodů pohonné hmoty, v roce 2012 se k nim přidávají drahé kovy, v roce 2014 obchod s masnými produkty a reklamní a marketingové služby, které zůstávají populární i v následujícím roce, a v roce 2016 k nim přibyl obchod s manipulační technikou a ještě později obchod s náhradními díly. Poslední loňská zpráva jako typické karuselové řetězce opět zmiňuje pohonné hmoty a výčet zakončuje repertoárovou novinkou, ochrannými prostředky. Za posledních deset let FAÚ podvodné obchody s vínem ani jednou nezmínil.

Celní správa

Protože symbolem černého trhu s vínem byly noční cisterny plné zahraničního vína za patnáct korun litr, a protože na ni ukázalo i Ministerstvo financí, míří další dotaz na Celní správu, za kterou zástupkyně tiskové mluvčí Generálního ředitelství cel Ivana Kurková uvedla: "Protože je spotřební daň z tichého vína rovna nule, nepatří tato oblast k hlavním prioritám oproti ostatním komoditám, jako třeba líh, tabák, minerální oleje, na nichž činí inkaso cca 160 miliard korun ročně." Potvrzuje tím to, co zástupci Celní správy vysvětlovali na pracovních jednáních Meziresortní komise pro boj proti černému trhu s vínem, totiž že pokud by Celní správa měla víc pracovat v oblasti vína, pak jen na úkor jiných oblastí. "Podle zkušeností Celní správy nemají subjekty potřebu vozit vína „na černo,“ ale pořídí si povolení, protože nemusejí zajišťovat ani platit spotřební daň. Pokud by ale povolení neměly a nelegální přeprava by byla zjištěna, hrozí jim vysoké sankce," uzavřela Ivana Kurková.

Finanční správa

O fiskálním efektu boje proti černému trhu s vínem by měla vědět za výběr daní odpovídající Finanční správa. Ta se však o vinařské daňové kriminalitě poprvé a zatím i naposledy zmínila až v informaci o své činnosti za rok 2019. "V rámci Regionální Kobry byl vyšetřován rozsáhlý případ daňových podvodů, který se týkal obchodování s vínem. Hlavní organizátor na základě plných mocí ovládal společnosti, jejichž jménem byly vystavovány fiktivní faktury na nákup zboží a služeb týkající se především obchodování s vínem. Prověřování této kauzy ukázalo, že muž nikdy žádné víno nenakupoval a nemohl je tedy ani dodávat. Za období od počátku roku 2016 do poloviny roku 2017 měl fiktivně dodat přes milion litrů vína. Škoda, kterou obvinění krácením daní způsobili, dosahuje téměř 10 milionů korun." Tento kobří úspěch ale není z černého trhu. Jestliže víno neexistovalo, nemohlo být na černém trhu, ale muselo být na bílém, samozřejmě fiktivně.

O vládou očekávané fiskální miliardě z černého vinařského trhu nemají na Finanční správě žádný záznam. Jak uvedl Lukáš Heřtus z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství: "Pro účely vyhodnocení rizika krácení daní vycházela v minulosti Finanční správa z podkladů zpracovaných externími osobami a z podkladů správce daně spotřební z vína. Odhadem rozsahu nebo podílu černého trhu s vínem se nezabývala."

Jako bychom ztráceli pevnou půdu pod nohama. Vládou očekávaná v rozpočtu scházející jedna miliarda korun nikomu nechybí a nikoho nezajímá.

Statistici

Peníze nejsou jediná stopa a jediné měřítko černého trhu s vínem, je jím i objem spotřeby, produkce a obchodu s vínem, které sledují statistici. Co oni říkají?

Že se v období před zakleknutím na černý trh s vínem jeho celková tuzemská konzumace stabilně pohybovala kolem 2 milionů hektolitrů ročně.

Pokud by domácí příznivci chtěli vypít stále stejně vína, museli by jim ho po zakleknutí státu na černý trh obchodníci prodat na bílém trhu, který by tak vzrostl o vládou odhadnutých 0,5 milionu hektolitrů. Samozřejmě pokud by na náhle zbělalé víno příznivci dříve černého vína nezanevřeli a nepili místo něj pivo a lihoviny. Co na to statistici?

Podle Českého statistického úřadu v letech 2017 až 2019 mírně vzrostla spotřeba vína nad úroveň 2 miliony hektolitrů, stejně jako mírně vzrostl počet obyvatel a celková spotřeba alkoholu včetně piva, ovocných vín a lihovin. Spotřeba alkoholu na obyvatele se nezměnila.

OIV

V závěru letošního dubna publikovala stejný údaj v globálním kontextu Mezinárodní organizace pro révu a víno OIV, jejímž je Česko jedním z 48 členů. I podle ní byla v posledních letech tuzemská konzumace vína 2,1 milionu hektolitrů vína.

Prodejny

Tedy ani jeden dříve černý litr a ani jedna na daních dříve zatajená koruna navíc. Boj proti černému trhu s vínem však jeden hmatatelný výstup přinesl. Před novelou existovalo 30 tisíc prodejen sudového vína, které nabízely i lahvová vína, a po poslanci schváleném zakleknutí jich podle úředního registru 29 tisíc zaniklo. Přestože dle statistiků se tím spotřeba vína nezměnila, mnoha vinařům ty zmizelé prodejny během pandemie citelně scházely a budou jim scházet i po ní.

Potravinové kvóty

Zničení této distribuční sítě se Poslanecká sněmovna rozhodla napravit tak, že schválila hojně medializované potravinové kvóty s cílem pod sankcemi nabídnou celou roční tuzemskou produkci vína ve všech supermarketech, které v Česku stojí. Jenže vinaři oznámili, že pro supermarkety tolik vína, kolik statisticky vykazují a hlásí i Mezinárodní organizaci pro révu a víno, vlastně nemají, a senát kvóty zrušil.

Policie

Odpověď, zda existuje černý trh, synonymum kriminality, přestupků i trestných činů, pátrání a vyšetřování, musí znát policie. Ostatně už v roce 2013 se podle webu Aktualne.cz procházeli policejní zakuklenci po areálu jednoho z největších prodejců vína v Česku a pátrali po daňových únicích. Jenže policie vinařské případy statisticky svými analytickými nástroji nesleduje a ke kriminalitě spojené výhradně s touto komoditou se nedokáže vyjádřit, řekl policejní tiskový mluvčí Ondřej Moravčík a dodal, že "z rozhovorů s kolegy kriminalisty vyplynulo, že se policie žádným případem z vinařského průmyslu nezabývá." S dotazem, jak dopadla zmíněná před dvěma lety medializovaná vyšetřování daňových úniků, která podle uvedeného článku Aktualne.cz vyvolalo anonymní trestní oznámení podepsané "poctivý vinař z Břeclavska," odkázal Ondřej Moravčík na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, které si právo poskytovat informace vyhradilo. Vrchní státní zástupce Ivo Ištvan však k tomuto ani jinému případu informace o úspěších z boje proti černému trhu s vínem ke zveřejnění neměl.

Černý trh: ano či ne

K objasnění, co bylo příčinou hlasitě ohlášeného boje proti černému trhu s vínem a očekávání jedné fiskální miliardy, která nepřišla, se nabízejí pouze tyto dvě možnosti.

Vládní kvalifikovaný odhad 0,5 milionu hektolitrů vína na černém trhu byl správný. A toto víno na něm i po zakleknutí zůstalo. Neboli před rokem 2017 rozsáhlý černý trh existoval a bez jakéhokoli ohrožení existuje stále.

Nebo se vláda s kvalifikovaným odhadem spletla a černý trh v zaznamenatelném objemu neexistoval ani před rokem 2017 ani dnes.

Ledaže bychom přijali kuriózní domněnku, že vládní kvalifikovaný odhad byl sice správný, ale boj proti černému trhu s vínem byl úspěšný proto, že lidé spontánně a bez jakékoli kampaně přesně z ničeho nic od dubna 2017 naprosto přesně sami rozeznali vína z černého trhu, na protest je přestali kupovat a pít a v zájmu boje proti černému trhu je nenahradili vínem z bílého trhu, ale dobrovolně snížili svou konzumaci vína o černou statistiky nezjistitelnou pětinu.

Nebo jednoduše zapochybovali, jestli vlastně zakleknutí na "černý trh s vínem" nebylo zakleknutí na distribuční síť 29 tisíc prodejen sudového vína a jejich dodavatele, tedy jednoduše konkurenční boj jedněch, kteří v této síti nebyli, proti druhým, kteří ji využívali.

Vrtěti psem

To by však znamenalo, že pokud si ne úřady, ne politici, ale jakýkoli "poctivý vinař z Břeclavska" cokoli "kvalifikovaně odhadne" a staví se se svým "podkladem zpracovaným externími osobami" postrašit na ministerstvech, vládě, v Meziresortní komisi, v Parlamentu i v médiích, kontrolovat to nebudou a rádi mu i s rizikem difamace vyjdou vstříc. Pod kouřovou záminkou například daňových podvodů na černém trhu s vínem se tak vláda, Poslanecká sněmovna, Policie a další úřady mohou snadno stát součástí obyčejných konkurenčních střetů. Pokud se už nestalo. Tak či tak, u politiků ani médií by takový strašák žádnou další mystifikační šanci dostat neměl.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Zdá se, že Česko je (opět) značně alkoholické

Srpnový titulek ČTK hlásal, že „ Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla “ a zpráva dále citovala mluvčí Ministerstva zdravotnictví: „ V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě .“  Odtud už je pro úřady jen krůček k úvaze o regulaci prodeje alkoholu a reklamy na něj. „ Ministerstvo zdravotnictví se soustředí na přípravu návrhu posílení regulace reklamy u alkoholických nápojů, neboť právě dostupná reklama má zásadní vliv na toleranci české společnosti k alkoholu a působí negativně zejména na děti ," dodala mluvčí. A Sněmovna v červenci schválila zvýšení daně na tvrdý alkohol, tabák a hazard. Na tiché víno je spotřební daň nulová, u piva se liší podle velikosti pivovaru, je ale nižší než u tvrdého alkoholu.  Skutečně v Evropě druzí? Jenže tyto regulační úvahy nevycházejí ze správného údaje, jakkoli statisticky korektního. Ignorují totiž černý trh a

Jeden a půl milionu litrů Vín Originální Certifikace

Počet tuzemských apelací se desátým rokem od povolení první zaokrouhlil na deset a součtem předčil všechny podoblasti, co jich v Česku máme. Desetiletá tradice mohla být i delší, nebýt několikaletého martýria, které Ministerstvo zemědělství nachystalo průkopnickým znojemským žadatelům a notně je tak vzdálilo od jejich průkopnického cíle. Připomeňme, že na rozdíl od stávajícího klasifikačního systému ten apelační pro vinaře a jejich lahvová vína znamená žádné přívlastky, žádné podoblasti, žádné vinařské obce ani viniční tratě, ale namísto státní kontroly jakosti dopřává spolkům samoregulaci. Vína pod obojí Ale nepředstavuje Sofiinu volbu, producenti mohou mít ve svém portfoliu současně vína přívlastková i apelační, která klidně mohou pocházet i ze stejné sklizně i stejné viniční trati. A musí pak svým zákazníkům vysvětlovat rozdíl mezi nimi.