Přeskočit na hlavní obsah

Černý trh a zaniklé vinotéky


Jarní novela vinařského zákona z roku 2017 měla za cíl zkultivovat trh se sudovým vínem, v jehož důsledku, jak někteří s nadějí a jiní s obavami předpokládali, nutně velká část vinoték a trhu s ním zanikne.

Památné je číslo 30 000, na kterém vyjednávání začalo.

Předseda Svazu vinařů Tibor Nyitray v únoru roku 2015 v Deníku uvedl: "V poslední době se udává, že tady existuje 15 000 vinoték. K tomu musíme připočíst další prodejní místa čepovaného vína, jako například trafiky, květinářství, herny, večerky, která nelze označovat jako vinotéky. Dohromady to odhaduji na zhruba 20 až 30 tisíc míst."

Média věří

Pod taktovkou Martina Chlada, tehdejšího marketingového ředitele Svazu vinařů a dnes jeho předsedy, dále šířili stejný údaj ze stejného zdroje ČTK, Aktualne.cz, E15, Blesk, Lidovky a bezpočet dalších zpravodajských kanálů a agregátorů, a na společné tiskové konferenci s předsedou Svazu vinařů třeba i tehdejší jihomoravský hejtman Michal Hašek.

Obavy Sdružení obchodníků s vínem a vinoték obdobného řádu tlumočil například server iDnes: "Mohlo by zaniknout odhadem 10 až 15 tisíc vinoték. Zmařené investice by se mohly počítat v miliardách." řekl zakládající člen sdružení Rostislav Žďárský z Vinařství U Kapličky, který sám několik desítek vinoték provozuje.

Tvrzení o existenci 30 tisíc vinoték a obavy ze zániku poloviny z nich tehdy výrazně vymezily mantinely pro následující diskusi o sudovém víně, černém trhu s ním a miliardách, které se v něm ztrácejí. Novela vinařského zákona byla výsledkem.

Opravdu byly o počtu vinoték na místě jen dohady a tvrzení? Neměl stát k dispozici vlastní údaje?

Šestinásobek

Pavel Kopřiva, tiskový mluvčí Státní zemědělské potravinářské inspekce, o čtyři roky později potvrdil, že měl, a zcela přesné. "V roce 2017 šlo o 5704 vinoték, v roce 2016 o 5149 vinoték a v roce 2015 o 4665 vinoték."

Ano, stát v roce 2015, kdy kampaň na zrušení vinoték v plné síle začala, evidoval čtyři a půl tisíce vinoték, ale veřejný prostor a myšlení vlády, poslanců i senátorů ovládl Svazem vinařů a médii šířený šestinásobek.

Nové počty

A jaká je dnešní realita? SZPI eviduje 5457 vinoték, srovnatelně jako v roce novely. Mírný chaos do situace vnesla stejnou novelou přijatá nová povinnost registrovat v Registru vinic prodejny sudového vína. Tyto prodejny tak mohou být registrované u obou úřadů duplicitně. Registr vinic uvádí jejich počet 1108.

Podle Marka Bartíka k tomu SZPI přijala praktické řešení: "Povinnost registrovat se u SZPI se vtahuje mj. i na prodej vína. S ohledem na administrativní zátěž jsou však někteří provozovatelé od této povinnosti osvobozeni, pakliže se registrují prostřednictvím Registru vinic. V případě, že u takového provozovatele proběhne ze strany SZPI kontrola, je tento rovněž zaevidován v interní databázi SZPI."

Výsledek

Jisté je, že když poslanci projednávali a schvalovali novelu vinařského zákona, bylo podle úředních údajů na trhu asi pět a půl tisíce vinoték, a dnes, kdy na pod mediální palbou novelizovaný vinařský zákon sedl prach, je jich asi pět až šest a půl tisíce. Jak tato palba zvýšila kvalitu vína a zničila černý trh s vínem jsme psali zde a zde.

Životní prostředí

K sudovému vínu z absolutně recyklovatelných KEG sudů ve vinotékách většinově nahrazenému vínem v plastovém sáčku v papírové krabici doplňme, že si poslanci v předložené důvodové zprávě o navržené obalové záměně přečetli lakonické konstatování“ "Dopady na životní prostředí: NE Nepředpokládají se negativní dopady na životní prostředí." Lze dnes tento pět let starý předpoklad ověřit?

K tomu Ondřej Charvát z Ministerstva životního prostředí uvádí: "Podle odpadových dat, které má ministerstvo k dispozici, se tento přechod na produkci odpadů zásadně neprojevil. Bag-in-boxy pro vinotéky se týkají přece jen omezeného způsobu prodeje vín. Navíc tyto obaly, byť jednorázové, jsou z hlediska životního prostředí relativně příznivé. Jsou totiž optimální pro přepravu (dokonalá stohovatelnost), jsou lehké, z velké části jsou z obnovitelné suroviny (papíru) a relativně dobře recyklovatelné. Z tohoto důvodu ministerstvo analýzu dopadu této změny zákona neplánuje."

Ověřit tvrzení o nulovém vlivu dramaticky vzrostlého počtu plastových sáčků jen chvíli naplněných vínem na životní prostředí proto nelze, lze mu, tak jako dávnému údaji o desítkách tisíc existujících a zanikajících vinoték, jen uvěřit.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J