Přeskočit na hlavní obsah

Černý trh a zaniklé vinotéky


Jarní novela vinařského zákona z roku 2017 měla za cíl zkultivovat trh se sudovým vínem, v jehož důsledku, jak někteří s nadějí a jiní s obavami předpokládali, nutně velká část vinoték a trhu s ním zanikne.

Památné je číslo 30 000, na kterém vyjednávání začalo.

Předseda Svazu vinařů Tibor Nyitray v únoru roku 2015 v Deníku uvedl: "V poslední době se udává, že tady existuje 15 000 vinoték. K tomu musíme připočíst další prodejní místa čepovaného vína, jako například trafiky, květinářství, herny, večerky, která nelze označovat jako vinotéky. Dohromady to odhaduji na zhruba 20 až 30 tisíc míst."

Média věří

Pod taktovkou Martina Chlada, tehdejšího marketingového ředitele Svazu vinařů a dnes jeho předsedy, dále šířili stejný údaj ze stejného zdroje ČTK, Aktualne.cz, E15, Blesk, Lidovky a bezpočet dalších zpravodajských kanálů a agregátorů, a na společné tiskové konferenci s předsedou Svazu vinařů třeba i tehdejší jihomoravský hejtman Michal Hašek.

Obavy Sdružení obchodníků s vínem a vinoték obdobného řádu tlumočil například server iDnes: "Mohlo by zaniknout odhadem 10 až 15 tisíc vinoték. Zmařené investice by se mohly počítat v miliardách." řekl zakládající člen sdružení Rostislav Žďárský z Vinařství U Kapličky, který sám několik desítek vinoték provozuje.

Tvrzení o existenci 30 tisíc vinoték a obavy ze zániku poloviny z nich tehdy výrazně vymezily mantinely pro následující diskusi o sudovém víně, černém trhu s ním a miliardách, které se v něm ztrácejí. Novela vinařského zákona byla výsledkem.

Opravdu byly o počtu vinoték na místě jen dohady a tvrzení? Neměl stát k dispozici vlastní údaje?

Šestinásobek

Pavel Kopřiva, tiskový mluvčí Státní zemědělské potravinářské inspekce, o čtyři roky později potvrdil, že měl, a zcela přesné. "V roce 2017 šlo o 5704 vinoték, v roce 2016 o 5149 vinoték a v roce 2015 o 4665 vinoték."

Ano, stát v roce 2015, kdy kampaň na zrušení vinoték v plné síle začala, evidoval čtyři a půl tisíce vinoték, ale veřejný prostor a myšlení vlády, poslanců i senátorů ovládl Svazem vinařů a médii šířený šestinásobek.

Nové počty

A jaká je dnešní realita? SZPI eviduje 5457 vinoték, srovnatelně jako v roce novely. Mírný chaos do situace vnesla stejnou novelou přijatá nová povinnost registrovat v Registru vinic prodejny sudového vína. Tyto prodejny tak mohou být registrované u obou úřadů duplicitně. Registr vinic uvádí jejich počet 1108.

Podle Marka Bartíka k tomu SZPI přijala praktické řešení: "Povinnost registrovat se u SZPI se vtahuje mj. i na prodej vína. S ohledem na administrativní zátěž jsou však někteří provozovatelé od této povinnosti osvobozeni, pakliže se registrují prostřednictvím Registru vinic. V případě, že u takového provozovatele proběhne ze strany SZPI kontrola, je tento rovněž zaevidován v interní databázi SZPI."

Výsledek

Jisté je, že když poslanci projednávali a schvalovali novelu vinařského zákona, bylo podle úředních údajů na trhu asi pět a půl tisíce vinoték, a dnes, kdy na pod mediální palbou novelizovaný vinařský zákon sedl prach, je jich asi pět až šest a půl tisíce. Jak tato palba zvýšila kvalitu vína a zničila černý trh s vínem jsme psali zde a zde.

Životní prostředí

K sudovému vínu z absolutně recyklovatelných KEG sudů ve vinotékách většinově nahrazenému vínem v plastovém sáčku v papírové krabici doplňme, že si poslanci v předložené důvodové zprávě o navržené obalové záměně přečetli lakonické konstatování“ "Dopady na životní prostředí: NE Nepředpokládají se negativní dopady na životní prostředí." Lze dnes tento pět let starý předpoklad ověřit?

K tomu Ondřej Charvát z Ministerstva životního prostředí uvádí: "Podle odpadových dat, které má ministerstvo k dispozici, se tento přechod na produkci odpadů zásadně neprojevil. Bag-in-boxy pro vinotéky se týkají přece jen omezeného způsobu prodeje vín. Navíc tyto obaly, byť jednorázové, jsou z hlediska životního prostředí relativně příznivé. Jsou totiž optimální pro přepravu (dokonalá stohovatelnost), jsou lehké, z velké části jsou z obnovitelné suroviny (papíru) a relativně dobře recyklovatelné. Z tohoto důvodu ministerstvo analýzu dopadu této změny zákona neplánuje."

Ověřit tvrzení o nulovém vlivu dramaticky vzrostlého počtu plastových sáčků jen chvíli naplněných vínem na životní prostředí proto nelze, lze mu, tak jako dávnému údaji o desítkách tisíc existujících a zanikajících vinoték, jen uvěřit.

Nejčtenější

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.

P.F. Mýtus o germánském a románském značení vín stále žije. Tak proč ne DCC?

Vinařské novoroční pour felicité? Patří se, nejprve však malé ohlédnutí. Jsou to dva roky, kdy jsme jako mylné prokázali tvrzení o dvou údajných rozdílných způsobech značení vín, románském a germánském. Ve veřejném prostoru přesto znovu zní přání změnit tuzemský germánský špatný způsob značení vín na románský protože lepší protože apelační. Románský je sice systém VOC pro vína originální certifikace, ten se však podle mnohých nepovedl, i když neříkají proč. Připomeňme, že podle autorů tvrzeného rozdílu románský způsob zohledňuje především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zemi, tedy označování místa původu hroznů a vína takzvanou apelací, a germánský způsob prý vychází pouze z rozlišení kvality vín přívlastky odpovídajícími cukernatosti sklízených hroznů. Zájemce o aktuální čeření vody najde zde na zakázku rozebrané vzory a výhody údajného románského značení, zde rozhovor, který jako vlajkovou loď zamýšlených tuzemských apela

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř