Přeskočit na hlavní obsah

Černý trh a falšovaná vína


Pro černý trh s vínem prý nejsou charakteristické daňové úniky, říkají úřady a popírají tak, že právě ony byly důvodem vypracování novely vinařského zákona z roku 2017, i když internetové vyhledávače a usnesení vlády z roku 2016 dávají odpověď přesně opačnou. Smysl této novely prý spočíval ve zlepšení kontroly vína a jeho jakosti. "Vedle adaptace přímo použitelných předpisů Evropské unie v oblasti vinohradnictví bylo cílem novely zavedení nové úpravy nakládání s nebalenými výrobky z révy vinné a zejména se sudovým vínem," říká dnes tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý a s podrobnějším hodnocením vlivu novely odkazuje na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci.

SZPI

Ta už v únoru 2019, necelé dva roky po účinnosti novely, zveřejnila tiskovou zprávu s titulkem Novela vinařského zákona přispěla ke snížení výskytu falšovaných vín na trhu, podle které výsledek kontrol SZPI z let 2018 a 2017 ve srovnání s předchozími roky ukazuje významné snížení absolutního i relativního počtu nevyhovujících vzorků vín. Stejně významný pokles prokázaly kontroly i v kategorii závažných prohřešků, falšování, obzvlášť hrubého porušení enologických postupů. "Dosavadní výsledky kontrol ukazují, že novela vinařského zákona byl krok správným směrem," vyhodnotil důsledek nově svěřených pravomocí SZPI pro kvalitu vína a spotřebitele její ústřední ředitel Martin Klanica.

Pokud tedy tehdy všudypřítomné označení černý trh s vínem není synonymem daňových úniků, ale falšování vína, podívejme se na zveřejněné údaje právě tímto pohledem. Z výročních a tiskových zpráv SZPI a z informací jejího tiskového mluvčího Pavla Kopřivy jsou k dispozici tyto závěry.

Kontroly vína

V letech 2010 až 2020 každoročně inspekce zkontrolovala 900 až 1500 vzorků vína. Z nich v důsledku novely navíc předávaných vzorků je pouze několik desítek. Z tohoto zkontrolovaného celku do roku 2016 nevyhovělo každoročně 31 až 43 procent a od roku 2017 jen 18 až 25 procent a v loňském roce dokonce jen 14 procent. Takové zjištění může k optimistickému závěru o účinku novely na vzrůstající jakost vína jistě opravňovat.

Ochrana spotřebitele

S tím bychom ale měli vědět, co je nevyhovující vzorek. Na portále Potraviny na pranýři rozlišuje SZPI tři stupně nevyhovění: nejakostní potraviny, falšované potraviny a nebezpečné potraviny. A takových je na pranýři zveřejněná převážně jen čtvrtina až třetina z uváděného počtu nevyhovujících vzorků. Jaký je tedy mezi nejakostním, falšovaným, nebezpečným a všeobjímajícně nevyhovujícím vzorkem vína vztah? Pavel Kopřiva odpovídá, že "cílem projektu Potraviny na pranýři je poskytovat informace o výsledcích činnosti SZPI, které jsou důležité pro ochranu spotřebitele. Z důvodu zachování přehlednosti a užitečnosti informační databáze pro spotřebitele zde nejsou uváděny prohřešky s nízkou mírou společenské závažnosti." 

Z čehož však plyne, že vady plných dvou třetin až tří čtvrtin vín inspekcí odhalených a označených jako nevyhovující nemají téměř žádný význam pro ochranu spotřebitele a vykazují nízkou míru společenské závažnosti.

Zákazy prodeje

Druhý pohled na stejnou problematiku je vyjádřený penězi. Aby odstranili zjištěné nedostatky, ukládají inspektoři SZPI jak sankce finanční, tak i sankce typu opatření, jako například zákaz prodeje potraviny, zničení potraviny nebo přeznačení potraviny. A je to víno, u kterého je právě zákaz prodeje ukládaný zdaleka nejvíc. Vyjádřeno penězi představovaly pro obor víno tyto zákazy v loňském roce víc než 14 milionů korun, téměř stejně jako v letech 2013 a 2015, ale také v letech 2017 a 2019. Letopočet 2013 přinesl zákazy vína dokonce přes 33 milionů, zato předchozí a následující roky 2012 a 2014 znamenaly zákazy pouhé 4, resp. 2 miliony korun.

Tato čísla ještě lépe vyniknou ve srovnání s roční tuzemskou konzumací vína. Pokud jí poměříme počty zkontrolovaných vzorků, pohybuje se pravidelně mezi 0,5 až 0,9 vzorky na tisíc prodaných hektolitrů vína. Pokud jí ale poměříme právě finanční objem zákazů, vychází pro roky po přijetí novely vinařského zákona rozpětí 8 až 18 korun zakázaného vína na zkonzumovaný hektolitr vína, ale na roky před přijetím novely 1 až 8 korun. Ale také, že takto vykázaný finanční objem zákazů přednovelového roku 2013 byl stejný jako v ponovelovém roce 2019.

Rekord

Optimistický závěr, že novela vinařského zákona v roce 2017 byla krok správným směrem, který pocítili spotřebitelé nárůstem jakosti nakupovaného vína, měřené poklesem odhalených nevyhovujících vzorků, poněkud kalí vědomí, že jejich nižší počet provázel růst nejvyšší sankce, zákaz prodeje nevyhovujícího vína. Na základě uvedených čísel lze paralelu mezi novelou vinařského zákona a omezením černého trhu s vínem hledat opravdu těžko. 

Zvlášť když v tomto boji byla SZPI nejrazantnější už v roce 2010, když vydala zákaz prodeje vína, v jehož stínu všechny ostatní blednou. Z trhu tehdy SZPI nařídila stáhnout 175 450 litrů vína v hodnotě 54 milionů korun.

Právo dříve a nyní

Pokud je dnes ministr zemědělství Miroslav Toman rád, že se "podařilo nastavit účinný systém vymáhání práva na trhu s vínem a zohlednit zájmy všech zúčastněných tak, aby byly chráněny zájmy spotřebitelů i poctivých provozovatelů," pak ve světle tohoto deset let starého rekordu těžko nahlédnout, jaké pravomoci ve prospěch spotřebitelů a proti černému trhu SZPI novelou získala, které už dávno neměla.

A těžko dovodit, že jakost vín s novelou vinařského zákona roste, když penězi vyjádřené objemy zákazů prodejů vína ve srovnání s předchozími lety rostou.

Nejčtenější

Aktuální údaje o rozloze tuzemských vinic 2020

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský právě vydal výroční zprávu za rok 2020, která obsahuje mimo jiné přehled registrovaných vinic tak, jak je eviduje jeho Registr vinic ve Znojmě-Oblekovicích. Osázená plocha vinic je podle údajů ÚKZÚZ v posledních letech kolísavá. Oproti roku 2019, kdy činila 18 189 hektarů, je nižší o 264 hektarů. V roce 2020 bylo vysázeno 296 hektarů nových vinic a současně bylo vyklučeno 172 hektarů starých vinic. Nová výsadba V roce 2020 byla stanovená kvóta pro přidělení povolení pro novou výsadbu ve výši 181 hektarů a všem 174 žadatelům bylo plně vyhověno. Nejvíce vysazovanými odrůdami byly Pálava s 32 hektary, Ryzlink rýnský s 31 hektary a Veltlínské zelené s 21 hektary, následované Rulandským modrým s plochou 14 hektarů. Z PIWI odrůd se nejvíce s téměř 15 hektary sázel Hibernal. Na zkušební vinici ÚKZÚZ o velikosti 5 hektarů v k.ú. Znojmo na viniční trati Načeratický kopec se na ploše 33 tisíc metrů čtverečních probíhají pokusy registrace a odlišnost

Výroční zpráva: návod na čtení

Tento týden dostali poslanci Poslanecké sněmovny k dispozici výroční zprávu Vinařského fondu za rok 2020, kterou každoročně musí, tak jako výroční zprávy České televize, Českého rozhlasu, České tiskové kanceláře a mnoha dalších, projednat a posoudit, a před tím přečíst. Tak jako vždy se poslanci ke kontrole postaví liknavě a proto následuje jednoduchý čtenářský návod, který jim jejich asistenti prozatím upírají. K ověření, zda je hospodaření Vinařského fondu souladu se zákonem, postačí nalistovat tabulku s přehledem příjmů a výdajů, strana 30, z níž lze s kalkulačkou v ruce zjistit toto: Za prvé: Rozhodnutí o poskytnutí podpory jsou poskytovány, jak je v tabulce označené, podle § 31 odst. 4 vinařského zákona a činily 17 milionů korun. Třikrát víc, 52 milionů korun, vynaložil Fond na Komunikační kampaň a Propagace na základě smluv, kde odkaz na zákon chybí jednoduše proto, že zákon takové výdaje Fondu neumožňuje . Za druhé:  Jestliže za rok 2020 Fond nelegálně utratil 52 milionů, ta

Černý trh a poctivý vinař z Břeclavska

Boj proti černému trhu s vínem vypukl s novelou vinařského zákona 1. dubna 2017. Už jsou to plné čtyři roky, kdy stát s cílem sklidit ročně miliardový benefit na černý trh zaklekl. Tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý sice dnes tvrdí, že " snižování daňových úniků nebylo stanoveno jako cíl novely vinařského zákona ," ale tehdejší vláda Bohuslava Sobotky s Andrejem Babišem jako ministrem financí to viděla přesně obráceně. V příloze svého lednového usnesení z roku 2016 uvedla: " V neposlední řadě jsou navržené změny v souvislosti s rozsáhlými daňovými úniky rovněž nutné z hlediska účinného fiskálního dozoru. Podle kvalifikovaného odhadu probíhá zhruba pětina trhu s vínem v České republice v rámci šedé ekonomiky. Při konzumaci přibližně 2 mil. hl jde o objem 0,5 mil. hl vína za rok. Průměrná cena dovozu nebaleného vína je 15 Kč za 1 litr, zatímco následná cena realizace prodeje je zhruba 65 Kč za 1 litr, což činí zisk kolem 50 Kč za 1 litr. To odpovídá obje