Přeskočit na hlavní obsah

Černý trh a falšovaná vína


Pro černý trh s vínem prý nejsou charakteristické daňové úniky, říkají úřady a popírají tak, že právě ony byly důvodem vypracování novely vinařského zákona z roku 2017, i když internetové vyhledávače a usnesení vlády z roku 2016 dávají odpověď přesně opačnou. Smysl této novely prý spočíval ve zlepšení kontroly vína a jeho jakosti. "Vedle adaptace přímo použitelných předpisů Evropské unie v oblasti vinohradnictví bylo cílem novely zavedení nové úpravy nakládání s nebalenými výrobky z révy vinné a zejména se sudovým vínem," říká dnes tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý a s podrobnějším hodnocením vlivu novely odkazuje na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci.

SZPI

Ta už v únoru 2019, necelé dva roky po účinnosti novely, zveřejnila tiskovou zprávu s titulkem Novela vinařského zákona přispěla ke snížení výskytu falšovaných vín na trhu, podle které výsledek kontrol SZPI z let 2018 a 2017 ve srovnání s předchozími roky ukazuje významné snížení absolutního i relativního počtu nevyhovujících vzorků vín. Stejně významný pokles prokázaly kontroly i v kategorii závažných prohřešků, falšování, obzvlášť hrubého porušení enologických postupů. "Dosavadní výsledky kontrol ukazují, že novela vinařského zákona byl krok správným směrem," vyhodnotil důsledek nově svěřených pravomocí SZPI pro kvalitu vína a spotřebitele její ústřední ředitel Martin Klanica.

Pokud tedy tehdy všudypřítomné označení černý trh s vínem není synonymem daňových úniků, ale falšování vína, podívejme se na zveřejněné údaje právě tímto pohledem. Z výročních a tiskových zpráv SZPI a z informací jejího tiskového mluvčího Pavla Kopřivy jsou k dispozici tyto závěry.

Kontroly vína

V letech 2010 až 2020 každoročně inspekce zkontrolovala 900 až 1500 vzorků vína. Z nich v důsledku novely navíc předávaných vzorků je pouze několik desítek. Z tohoto zkontrolovaného celku do roku 2016 nevyhovělo každoročně 31 až 43 procent a od roku 2017 jen 18 až 25 procent a v loňském roce dokonce jen 14 procent. Takové zjištění může k optimistickému závěru o účinku novely na vzrůstající jakost vína jistě opravňovat.

Ochrana spotřebitele

S tím bychom ale měli vědět, co je nevyhovující vzorek. Na portále Potraviny na pranýři rozlišuje SZPI tři stupně nevyhovění: nejakostní potraviny, falšované potraviny a nebezpečné potraviny. A takových je na pranýři zveřejněná převážně jen čtvrtina až třetina z uváděného počtu nevyhovujících vzorků. Jaký je tedy mezi nejakostním, falšovaným, nebezpečným a všeobjímajícně nevyhovujícím vzorkem vína vztah? Pavel Kopřiva odpovídá, že "cílem projektu Potraviny na pranýři je poskytovat informace o výsledcích činnosti SZPI, které jsou důležité pro ochranu spotřebitele. Z důvodu zachování přehlednosti a užitečnosti informační databáze pro spotřebitele zde nejsou uváděny prohřešky s nízkou mírou společenské závažnosti." 

Z čehož však plyne, že vady plných dvou třetin až tří čtvrtin vín inspekcí odhalených a označených jako nevyhovující nemají téměř žádný význam pro ochranu spotřebitele a vykazují nízkou míru společenské závažnosti.

Zákazy prodeje

Druhý pohled na stejnou problematiku je vyjádřený penězi. Aby odstranili zjištěné nedostatky, ukládají inspektoři SZPI jak sankce finanční, tak i sankce typu opatření, jako například zákaz prodeje potraviny, zničení potraviny nebo přeznačení potraviny. A je to víno, u kterého je právě zákaz prodeje ukládaný zdaleka nejvíc. Vyjádřeno penězi představovaly pro obor víno tyto zákazy v loňském roce víc než 14 milionů korun, téměř stejně jako v letech 2013 a 2015, ale také v letech 2017 a 2019. Letopočet 2013 přinesl zákazy vína dokonce přes 33 milionů, zato předchozí a následující roky 2012 a 2014 znamenaly zákazy pouhé 4, resp. 2 miliony korun.

Tato čísla ještě lépe vyniknou ve srovnání s roční tuzemskou konzumací vína. Pokud jí poměříme počty zkontrolovaných vzorků, pohybuje se pravidelně mezi 0,5 až 0,9 vzorky na tisíc prodaných hektolitrů vína. Pokud jí ale poměříme právě finanční objem zákazů, vychází pro roky po přijetí novely vinařského zákona rozpětí 8 až 18 korun zakázaného vína na zkonzumovaný hektolitr vína, ale na roky před přijetím novely 1 až 8 korun. Ale také, že takto vykázaný finanční objem zákazů přednovelového roku 2013 byl stejný jako v ponovelovém roce 2019.

Rekord

Optimistický závěr, že novela vinařského zákona v roce 2017 byla krok správným směrem, který pocítili spotřebitelé nárůstem jakosti nakupovaného vína, měřené poklesem odhalených nevyhovujících vzorků, poněkud kalí vědomí, že jejich nižší počet provázel růst nejvyšší sankce, zákaz prodeje nevyhovujícího vína. Na základě uvedených čísel lze paralelu mezi novelou vinařského zákona a omezením černého trhu s vínem hledat opravdu těžko. 

Zvlášť když v tomto boji byla SZPI nejrazantnější už v roce 2010, když vydala zákaz prodeje vína, v jehož stínu všechny ostatní blednou. Z trhu tehdy SZPI nařídila stáhnout 175 450 litrů vína v hodnotě 54 milionů korun.

Právo dříve a nyní

Pokud je dnes ministr zemědělství Miroslav Toman rád, že se "podařilo nastavit účinný systém vymáhání práva na trhu s vínem a zohlednit zájmy všech zúčastněných tak, aby byly chráněny zájmy spotřebitelů i poctivých provozovatelů," pak ve světle tohoto deset let starého rekordu těžko nahlédnout, jaké pravomoci ve prospěch spotřebitelů a proti černému trhu SZPI novelou získala, které už dávno neměla.

A těžko dovodit, že jakost vín s novelou vinařského zákona roste, když penězi vyjádřené objemy zákazů prodejů vína ve srovnání s předchozími lety rostou.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě. 

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř