Přeskočit na hlavní obsah

Dobrá rada nad zlato. Špatná i za vic


Zprávy a výměny názorů o fungování mediálních rad, volbách jejich členů, nominacích, nominujících, veřejných slyšeních nominandů i aktivitách zvolených zaplňují mediální prostor, kam až oko dohlédne. Bo-Li-X se s přikládáním pod kotel rozhodně neskrývá a média to baví. Občas zazáří i zpráva, že státu ujela ruka a některým radním bude muset doplatit několik milionů.

To jsou média. Okolo rad ve vinařském průmyslu panuje ticho.

V dubnu Poslanecká sněmovna zvolila dva muže do Dozorčí řady Vinařského fondu. Volební výbor, který kandidáty doporučil, ani poslanci, kteří z nich vybrali, kandidáty neviděli, s žádným nemluvili, žádný nepředložil svou vizi, veřejně neobhajoval své záměry a kandidáty ani nezpovídali novináři. Jak uvádí Kancelář Poslanecké sněmovny: "Jednotlivé návrhy sdělily poslanecké kluby přímo sekretariátu volební komise. Jiné podklady Kancelář Poslanecké sněmovny nemá k dispozici."

Vloni jmenoval do Rady Vinařského fondu šest nových členů ministr zemědělství. Nominujicí mu zaslali jména a CV nominandů, které tiskový mluvčí ministerstva zemědělství odmítl kvůli údajné ochraně osobních údajů zveřejnit, žádné veřejné slyšení kandidátů se nekonalo a ministr, stejně jako nikdo z jeho předchůdců, žádné odůvodnění svého jistě ne náhodného výběru nezveřejnil.

Ticho okolo

V červnu se v Radě Vinařského fondu uvolní další místo. Jak je zvykem ministerstva, o možnosti zasílat nominace informuje pouze na své úřední desce, z níž po dvou týdnech zmizí, i když je lhůta pro podávání návrhů měsíční. Sám Vinařský fond o této příležitosti tradičně mlčí.

Před několika dny vypršel mandát třetího a v létě skončí mandát čtvrtého člena sedmičlenné Dozorčí rady Vinařského fondu. O pobídce nominovat nové členy není na webu Poslanecké sněmovny, Vinařského fondu ani ministerstva žádná zmínka.

Jistě, ve veřejnoprávních médiích jde ročně o miliardy. Díky tajnůstkaření a intrikám okolo Vinařského fondu a absenci kontroly Dozorčí radou a Poslaneckou sněmovnou z něj v rozporu se zákonem a čas od času i ve prospěch nominujících odplynulo miliardy třičtvrtě.

Nejčtenější

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě. 

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Mýtus o románském a germánském způsobu značení vín

V českém mediálním prostoru se dlouhodobě objevují tvrzení o dvou způsobech značení vín, románském a germánském, zcela odlišných a na trhu fungujících nezávisle vedle sebe. Podle autorů těchto tvrzení zohledňuje románský způsob především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zem, tedy označování dle místa původu hroznů a vína, neboť místo původu dává vínům jedinečný a nezaměnitelný charakter. Germánský způsob vychází z jakostního zatřídění vín, založeného na rozlišení kvality vín dle cukernatosti sklizených hroznů. Není větší mýlky. Podle tohoto tvrzení existují v Česku oba systémy, ale převažuje germánský způsob, a románský, reprezentovaný na lahvích trojicí písmen VOC, jej doplňuje. Dodejme, že toto doplňování ilustrují necelé 4 tisíce hektolitrů vín VOC podílející se na celkové tuzemské roční produkci 635 tisíc hektolitrů vína pouhými šesti promile. Označování Románský způsob, to jsou dle uvedené teorie apelace, přečasté...