Přeskočit na hlavní obsah

Dobrá rada nad zlato. Špatná i za vic


Zprávy a výměny názorů o fungování mediálních rad, volbách jejich členů, nominacích, nominujících, veřejných slyšeních nominandů i aktivitách zvolených zaplňují mediální prostor, kam až oko dohlédne. Bo-Li-X se s přikládáním pod kotel rozhodně neskrývá a média to baví. Občas zazáří i zpráva, že státu ujela ruka a některým radním bude muset doplatit několik milionů.

To jsou média. Okolo rad ve vinařském průmyslu panuje ticho.

V dubnu Poslanecká sněmovna zvolila dva muže do Dozorčí řady Vinařského fondu. Volební výbor, který kandidáty doporučil, ani poslanci, kteří z nich vybrali, kandidáty neviděli, s žádným nemluvili, žádný nepředložil svou vizi, veřejně neobhajoval své záměry a kandidáty ani nezpovídali novináři. Jak uvádí Kancelář Poslanecké sněmovny: "Jednotlivé návrhy sdělily poslanecké kluby přímo sekretariátu volební komise. Jiné podklady Kancelář Poslanecké sněmovny nemá k dispozici."

Vloni jmenoval do Rady Vinařského fondu šest nových členů ministr zemědělství. Nominujicí mu zaslali jména a CV nominandů, které tiskový mluvčí ministerstva zemědělství odmítl kvůli údajné ochraně osobních údajů zveřejnit, žádné veřejné slyšení kandidátů se nekonalo a ministr, stejně jako nikdo z jeho předchůdců, žádné odůvodnění svého jistě ne náhodného výběru nezveřejnil.

Ticho okolo

V červnu se v Radě Vinařského fondu uvolní další místo. Jak je zvykem ministerstva, o možnosti zasílat nominace informuje pouze na své úřední desce, z níž po dvou týdnech zmizí, i když je lhůta pro podávání návrhů měsíční. Sám Vinařský fond o této příležitosti tradičně mlčí.

Před několika dny vypršel mandát třetího a v létě skončí mandát čtvrtého člena sedmičlenné Dozorčí rady Vinařského fondu. O pobídce nominovat nové členy není na webu Poslanecké sněmovny, Vinařského fondu ani ministerstva žádná zmínka.

Jistě, ve veřejnoprávních médiích jde ročně o miliardy. Díky tajnůstkaření a intrikám okolo Vinařského fondu a absenci kontroly Dozorčí radou a Poslaneckou sněmovnou z něj v rozporu se zákonem a čas od času i ve prospěch nominujících odplynulo miliardy třičtvrtě.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Spotřeba vína v roce 2022

Před několika málo dny zveřejnil Český statistický úřad , který jako jediný v Česku tyto údaje oficiálně zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2022 byla podle něj 9,73 litru na osobu a rok, téměř identická jako 9,72 litrů v předchozích dvou letech a tedy téměř nejnižší za posledních deset let. To představuje 169,5 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 852 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů, jen o málo vyšší, než předchozích 17 144 tisíc hektolitrů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok a vloni byla podle statistiků 16,54 litrů, obdobně jako v letech 2017 a 2020, celkem tedy 1 742 tisíc hektolitrů, tedy o trochu méně, než 1 803 tisíc hektolitrů v roce 2021. Údaje Registru vinic k tomu dodávají, že vína z hroznů z tuzemských vinic bylo v roce 2022 jen 528 tisíc hektolitrů a o rok dříve 565 tisíc hektolitrů. Ani ne třet...

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...