Přeskočit na hlavní obsah

Dobrá rada nad zlato. Špatná i za vic


Zprávy a výměny názorů o fungování mediálních rad, volbách jejich členů, nominacích, nominujících, veřejných slyšeních nominandů i aktivitách zvolených zaplňují mediální prostor, kam až oko dohlédne. Bo-Li-X se s přikládáním pod kotel rozhodně neskrývá a média to baví. Občas zazáří i zpráva, že státu ujela ruka a některým radním bude muset doplatit několik milionů.

To jsou média. Okolo rad ve vinařském průmyslu panuje ticho.

V dubnu Poslanecká sněmovna zvolila dva muže do Dozorčí řady Vinařského fondu. Volební výbor, který kandidáty doporučil, ani poslanci, kteří z nich vybrali, kandidáty neviděli, s žádným nemluvili, žádný nepředložil svou vizi, veřejně neobhajoval své záměry a kandidáty ani nezpovídali novináři. Jak uvádí Kancelář Poslanecké sněmovny: "Jednotlivé návrhy sdělily poslanecké kluby přímo sekretariátu volební komise. Jiné podklady Kancelář Poslanecké sněmovny nemá k dispozici."

Vloni jmenoval do Rady Vinařského fondu šest nových členů ministr zemědělství. Nominujicí mu zaslali jména a CV nominandů, které tiskový mluvčí ministerstva zemědělství odmítl kvůli údajné ochraně osobních údajů zveřejnit, žádné veřejné slyšení kandidátů se nekonalo a ministr, stejně jako nikdo z jeho předchůdců, žádné odůvodnění svého jistě ne náhodného výběru nezveřejnil.

Ticho okolo

V červnu se v Radě Vinařského fondu uvolní další místo. Jak je zvykem ministerstva, o možnosti zasílat nominace informuje pouze na své úřední desce, z níž po dvou týdnech zmizí, i když je lhůta pro podávání návrhů měsíční. Sám Vinařský fond o této příležitosti tradičně mlčí.

Před několika dny vypršel mandát třetího a v létě skončí mandát čtvrtého člena sedmičlenné Dozorčí rady Vinařského fondu. O pobídce nominovat nové členy není na webu Poslanecké sněmovny, Vinařského fondu ani ministerstva žádná zmínka.

Jistě, ve veřejnoprávních médiích jde ročně o miliardy. Díky tajnůstkaření a intrikám okolo Vinařského fondu a absenci kontroly Dozorčí radou a Poslaneckou sněmovnou z něj v rozporu se zákonem a čas od času i ve prospěch nominujících odplynulo miliardy třičtvrtě.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J