Přeskočit na hlavní obsah

Neplacení vinařských odvodů může být trestný čin


Zatímco vinařští radní a ti kdož je volí a jmenují mají klid na práci, vzkázal Nejvyšší soud dvěma a půl tisícům vinařů a pěstitelů, kteří jim posílají ke správě své peníze, plaťte odvody ve výši 0,50 Kč z každého litru všech druhů vín a 350 Kč z každého byť jen započatého hektaru vinice, jak stanoví vinařský zákon. Jejich neplacení je trestným činem s trestem odnětí svobody na šest měsíců až deset let nebo zákazem činnosti.

Takto totiž rozhodl v obdobné věci dvou podnikatelů z Vimperku, kteří provozovali hotelová zařízení a roky neplnili povinnost platit poplatky za televizní přijímače na pokojích podle zákona o rozhlasových a televizních poplatcích*).

Televizní poplatek

Odvody, stejně jako televizní poplatek, sice nejsou daně ani poplatky, ale "jiná podobná povinná platba," jak uvádí trestní zákoník. Podle soudu je podstatnou otázka podobnosti televizního poplatku jakožto povinné platby ostatním tam uvedeným povinným platbám. Tato podobnost je dána podobnou povahou platby, a to platbou povahy neekvivalentní, veřejné, placené veřejné instituci na veřejně prospěšný účel a uložené a podrobně upravené zákonem, u něhož převažují prvky veřejnoprávní úpravy.

"Česká televize jako instituce zřízená státem při absenci soukromoprávního úkonu (jednání), jejíž orgány jsou utvářeny státem a která (v některých směrech) podléhá státnímu dohledu a její účel je veskrze veřejný, je typickou veřejnoprávní institucí. Není možné souhlasit s konstatováním, že Česká televize je nezávislá na státu a jeho orgánech. Její nestátní charakter nevyplývá z toho, že by se jednalo o soukromoprávní instituci, nýbrž z nezbytnosti zachování její určité oddělenosti od státních institucí v zájmu zachování její nezávislosti. Zároveň je její postavení ve srovnání se soukromými subjekty působícími v mediálním prostoru značně odlišné a lze říci výsadní," konstatuje Nejvyšší soud.

Veřejně prospěšný účel

Právě v onom veřejně prospěšném účelu tkví podle soudců "jádro důvodů, proč je třeba Českou televizi (a Český rozhlas) chránit i prostředky trestního práva proti oklešťování jejich prostředků podvodným jednáním spočívajícím v krácení televizních poplatků."

Zdá se, že by soud musel stejné důvody konstatovat i kvůli účelu zákonem stanovených odvodů z vinic a vína. Snadno by se tak mohlo stát, že odvody, které si zákonodárci spolu s některými vinaři a pěstiteli přáli zavést, se při neopatrném zacházení mohou obrátit proti nim. Úlevným je pak zjištění, že trestní odpovědnost za tento trestný čin zaniká, jestliže pachatel svou povinnost dodatečně splní dřív, než soud prvního stupně začne vyhlašovat rozsudek.

*) Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2020, sp. zn. 7 Tdo 1229/2020-881.

Nejčtenější

Marketing pro (některá) Vína z Moravy i vína z Čech

Desítky milionů ročně za žlutý čtvereček >>> logo Vinařského fondu, které není jeho Nejdražší problém Vinařského fondu rozhodně není schovaný pod pokličkou. Právě naopak. Na první pohled ho lze vidět na billboardech, na všech tiskovinách fondu i na akcích, které dostanou jeho granty. Jmenuje se Vína z Moravy vína z Čech a vypadá přesně takhle >>> A není to jen kvůli tomu, že za marketingové kampaně, kterými tohle logo a tenhle slogan propaguje, utrácí fond peníze v rozporu se zákonem.  Není to dokonce ani kvůli tomu, že těch peněz utrácí neuvěřitelně mnoho - jen v loňském roce to bylo víc než 22 a půl a v předloňském 23 a půl milionu, více než třetinu svého každoročního rozpočtu. Ale největší problém je to proto, že tyto neuvěřitelně vysoké nelegální investice z veřejných prostředků jdou na propagaci značky, která fondu nepatří. Je soukromá a vždycky byla. Šest značek a žádná fondu Abychom byli úplně přesní. Ochranných známek kombinujících uved...

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...

Černý trh a žebříček největších vinařství

Seznam nejproduktivnější dvacítky domácích vinařství roku 2020 nebyl nijak překvapivý. Produkce jedné poloviny je v nabídce supermarketů a druhé v nabídce sítí vinoték. Zkrátka ta jména jsou veřejnosti známá. Pohled na první dvacítku roku 2015 je jiný. Nejen medailová místa a následující příčky obsadila vinařství, o kterých slyšel málokdo, přestože jejich souhrnná produkce hravě překonala kohokoli jiného včetně tehdejší i dnešní jedničky. Uprostřed tohoto období, na přelomu let 2017 a 2018 byl novelou vinařského zákona oficiálně poražený černý trh s vínem . Celá tuzemská produkce před novelou za leta 2015 až 2017 byla 2,1 milionu hektolitrů vína a za roky 2018 až 2020 po novele o šestnáct procent nižších 1,8 milionů hektolitrů. Můžeme sice hovořit o počasí nebo sklizni, faktem ale je, že vinařství s obdobným poklesem šla s trhem, a že rostla nebo klesala ta s produkcí stoupající nebo klesající výrazně víc. Třicet jedna vinařství Mezi lety 2015 až 2020 se v první dvacítce největších pr...