Přeskočit na hlavní obsah

Vítězem Bohemia Sekt Trophée – Sommelier ČR 2015 je David Král

Nejlepším sommelierem České republiky se letos stal David Král ze společnosti Bohemia sekt, který ve čtvrtek v soutěži Bohemia Sekt Trophée – Sommelier ČR 2015 prokázal mezi osmnácti konkurenty největší teoretické znalosti i nejlepší praktické dovednosti v profesi sommeliera. Na druhém místě skončil Pavol Velič z Makro Cash & Carry, třetí místo obsadil Lukáš Benda opět ze společnosti Bohemia sekt.


V soutěži, která se konala již po osmnácté, bojovali o titul Sommeliera ČR jak profesionálové z restaurací a hotelů, tak zástupci z řad výrobců či prodejců vína. Všech osmnáct soutěžících muselo nejprve v pražské restauraci Parnas ukázat své teoretické znalosti a poté předvést servis vína. Do slavnostního večerního finále na Nové scéně Národního divadla postoupili tři nejlepší, kteří museli porotě i publiku dokázat, že jsou skutečnými mistry oboru. „Sommelier musí umět skvěle komunikovat s hosty a své umění mu ‚prodat'. Proto byla součástí soutěže i improvizovaná scénka s herci Sašou Rašilovem a Barborou Seidlovou, kterým finalisté podávali vína z Itálie, Rakouska a Nového Zélandu," popisuje Ondřej Beránek, ředitel společnosti Bohemia sekt, která mistrovství spolupořádá. Každý z finalistů se tedy ocitl v jiné vinařské oblasti, přičemž musel obstát s popisem a servírováním vína i v odpovědích na několik otázek týkajících se tamější kuchyně.

Pro čerstvého vítěze byl největším oříškem vědomostní test v základní části. „Samotného vystupování před publikem jsem se tolik nebál. V loňském roce jsem zaplatil za nervozitu, jelikož jsem poprvé stál na prknech Národního divadla, proto jsem si to chtěl letos hlavně užít," přiznává devětadvacetiletý sommelier z Plzně, který v minulém ročníku skončil na třetím místě, a dodává: „Před finálovým večerem jsem doufal, že by to mohlo být o stupínek výš,. ale na vítězství jsem myslel jen ve skrytu duše, takže tomu stále nemohu uvěřit."

Bohemia Sekt Trophée je odbornou veřejností považována za nejprestižnější tuzemskou sommelierskou soutěž svého druhu. Ceněno je především zaměření na vína ze všech koutů světa. „V rámci České republiky je to určitě nejnáročnější soutěž nejen na vědomosti, ale i co se celkové produkce týká. Objevují se v ní zajímavé a někdy i dost záludné otázky, třeba ohledně exotických destinací, jako je Thajsko, Čína, Turecko a další. Každého účastníka mohou překvapit i dotazy týkající se minerálních vod či piv. Je to skutečný vrchol soutěží," upřesňuje Ivo Dvořák, viceprezident Asociace sommelierů, která se na organizaci soutěže podílí.

Vítězství v soutěži Bohemia Sekt Trophée – Sommelier ČR 2015 není uznáním jen pro sommeliera samotného, ale také pro prodejce vína či restauraci nebo vinařství, se kterými spolupracuje. „Každý vítěz kromě toho, že je přijat do prestižního Klubu vítězů Bohemia Sekt Trophée Sommelier, získá body v rámci celostátní sommelierské ligy a následně reprezentuje Českou republiku na mistrovstvích sommelierů ve světě či v Evropě," říká Ondřej Beránek.

Soutěž je pořádána Asociací sommelierů ČR a společností Bohemia sekt. Partnery soutěže jsou Asociace hotelů a restaurací ČR, Svaz vinařů ČR, společnost Makro a Pulltex. Podporovatelem je Vinařský fond. Mediálním partnerem soutěže je Český rozhlas Radiožurnál a Wine and Degustation.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Marketing pro (některá) Vína z Moravy i vína z Čech

Desítky milionů ročně za žlutý čtvereček >>> logo Vinařského fondu, které není jeho Nejdražší problém Vinařského fondu rozhodně není schovaný pod pokličkou. Právě naopak. Na první pohled ho lze vidět na billboardech, na všech tiskovinách fondu i na akcích, které dostanou jeho granty. Jmenuje se Vína z Moravy vína z Čech a vypadá přesně takhle >>> A není to jen kvůli tomu, že za marketingové kampaně, kterými tohle logo a tenhle slogan propaguje, utrácí fond peníze v rozporu se zákonem.  Není to dokonce ani kvůli tomu, že těch peněz utrácí neuvěřitelně mnoho - jen v loňském roce to bylo víc než 22 a půl a v předloňském 23 a půl milionu, více než třetinu svého každoročního rozpočtu. Ale největší problém je to proto, že tyto neuvěřitelně vysoké nelegální investice z veřejných prostředků jdou na propagaci značky, která fondu nepatří. Je soukromá a vždycky byla. Šest značek a žádná fondu Abychom byli úplně přesní. Ochranných známek kombinujících uvedené

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř