Přeskočit na hlavní obsah

Pozvánka na svátek růžových vín

Svátek růžových vín

Probíhá od: 1. 5. 2015
Probíhá do: 1. 5. 2015
Město: Praha
Místo: Svatováclavská vinice
Typ akce: Degustace a ochutnávky

Letošní, sedmý ročník velmi oblíbeného Svátku růžových vín opět zahájí sezonu růžových vín. Již 1. května se tradičně představí moravská a česká růžová vína v atraktivní lokalitě Villy Richter a na přilehlé Svatováclavské vinici na Pražském hradě.

Svátek růžových vín ve Ville Richter

Svátek růžových vín se stal v posledních letech oblíbenou akcí. Zajímavá lokalita Villy Richter a přilehlé Svatováclavské vinice na Pražském hradě vytváří příjemnou atmosféru a oslovuje nejen tuzemské návštěvníky, ale i například zahraniční turisty. Moravská a česká vína se tak dostávají do povědomí zahraniční klientely. Degustace se koná pod širým nebem a nabídne přes 100 vzorků růžových vín více než 30 moravských a českých vinařství. Ochutnávat se bude od 10 do 18 hodin a součástí stopadesátikorunového vstupného bude 5 degustačních mincí a katalog prezentující vinařství a nabízená vína. Každý návštěvník, který dorazí v oblečení růžové barvy, dostane navíc degustační minci zdarma.

O růžových vínech

Růžová vína jsou celosezonní záležitostí, ale v květnu a červnu zažívají opravdový vrchol. Pro svou ovocnou chuť a vůni jsou vyhledávaným nápojem zejména jarních a letních měsíců. Škála růžových odstínů od růžovošedé, přes jemně lososovou, sladce malinové tóny až po měděnou se hodí právě pro toto období. Růžové víno neboli rosé se vyrábí z odrůd modrých hroznů nejčastěji metodou krátkého naležení rozemletých hroznů (rmutu). V České republice se nejvíce používají hrozny odrůd Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe nebo Cabernet Sauvignon.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Spotřeba vína v roce 2022

Před několika málo dny zveřejnil Český statistický úřad , který jako jediný v Česku tyto údaje oficiálně zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2022 byla podle něj 9,73 litru na osobu a rok, téměř identická jako 9,72 litrů v předchozích dvou letech a tedy téměř nejnižší za posledních deset let. To představuje 169,5 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 852 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů, jen o málo vyšší, než předchozích 17 144 tisíc hektolitrů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok a vloni byla podle statistiků 16,54 litrů, obdobně jako v letech 2017 a 2020, celkem tedy 1 742 tisíc hektolitrů, tedy o trochu méně, než 1 803 tisíc hektolitrů v roce 2021. Údaje Registru vinic k tomu dodávají, že vína z hroznů z tuzemských vinic bylo v roce 2022 jen 528 tisíc hektolitrů a o rok dříve 565 tisíc hektolitrů. Ani ne třet...

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...