Přeskočit na hlavní obsah

Pozvánka na svátek růžových vín

Svátek růžových vín

Probíhá od: 1. 5. 2015
Probíhá do: 1. 5. 2015
Město: Praha
Místo: Svatováclavská vinice
Typ akce: Degustace a ochutnávky

Letošní, sedmý ročník velmi oblíbeného Svátku růžových vín opět zahájí sezonu růžových vín. Již 1. května se tradičně představí moravská a česká růžová vína v atraktivní lokalitě Villy Richter a na přilehlé Svatováclavské vinici na Pražském hradě.

Svátek růžových vín ve Ville Richter

Svátek růžových vín se stal v posledních letech oblíbenou akcí. Zajímavá lokalita Villy Richter a přilehlé Svatováclavské vinice na Pražském hradě vytváří příjemnou atmosféru a oslovuje nejen tuzemské návštěvníky, ale i například zahraniční turisty. Moravská a česká vína se tak dostávají do povědomí zahraniční klientely. Degustace se koná pod širým nebem a nabídne přes 100 vzorků růžových vín více než 30 moravských a českých vinařství. Ochutnávat se bude od 10 do 18 hodin a součástí stopadesátikorunového vstupného bude 5 degustačních mincí a katalog prezentující vinařství a nabízená vína. Každý návštěvník, který dorazí v oblečení růžové barvy, dostane navíc degustační minci zdarma.

O růžových vínech

Růžová vína jsou celosezonní záležitostí, ale v květnu a červnu zažívají opravdový vrchol. Pro svou ovocnou chuť a vůni jsou vyhledávaným nápojem zejména jarních a letních měsíců. Škála růžových odstínů od růžovošedé, přes jemně lososovou, sladce malinové tóny až po měděnou se hodí právě pro toto období. Růžové víno neboli rosé se vyrábí z odrůd modrých hroznů nejčastěji metodou krátkého naležení rozemletých hroznů (rmutu). V České republice se nejvíce používají hrozny odrůd Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe nebo Cabernet Sauvignon.
Štítky:

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.
Pokračovat+

Češi mají o víno zájem stále stejný. Spíš malý

Údaje o tuzemské spotřebě alkoholu pravidelně vzbuzují vášně, neboť nás údajně posouvají na nelichotivá místa zemí s jeho největší konzumací. V roce 2019 hlásal titulek ČTK , že „Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla“ a zpráva dále citovala mluvčí Ministerstva zdravotnictví : „V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě.“ Skutečnost Před několika málo dny zveřejnil  Český statistický úřad , který jediný tyto údaje zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2021 byla podle něj 9,7 litru na osobu a rok, stejná jako v předchozím roce a nejnižší za posledních deset let. To představuje 163,26 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 144 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok
Pokračovat+

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř
Pokračovat+