Přeskočit na hlavní obsah

Pozvánka na svátek růžových vín

Svátek růžových vín

Probíhá od: 1. 5. 2015
Probíhá do: 1. 5. 2015
Město: Praha
Místo: Svatováclavská vinice
Typ akce: Degustace a ochutnávky

Letošní, sedmý ročník velmi oblíbeného Svátku růžových vín opět zahájí sezonu růžových vín. Již 1. května se tradičně představí moravská a česká růžová vína v atraktivní lokalitě Villy Richter a na přilehlé Svatováclavské vinici na Pražském hradě.

Svátek růžových vín ve Ville Richter

Svátek růžových vín se stal v posledních letech oblíbenou akcí. Zajímavá lokalita Villy Richter a přilehlé Svatováclavské vinice na Pražském hradě vytváří příjemnou atmosféru a oslovuje nejen tuzemské návštěvníky, ale i například zahraniční turisty. Moravská a česká vína se tak dostávají do povědomí zahraniční klientely. Degustace se koná pod širým nebem a nabídne přes 100 vzorků růžových vín více než 30 moravských a českých vinařství. Ochutnávat se bude od 10 do 18 hodin a součástí stopadesátikorunového vstupného bude 5 degustačních mincí a katalog prezentující vinařství a nabízená vína. Každý návštěvník, který dorazí v oblečení růžové barvy, dostane navíc degustační minci zdarma.

O růžových vínech

Růžová vína jsou celosezonní záležitostí, ale v květnu a červnu zažívají opravdový vrchol. Pro svou ovocnou chuť a vůni jsou vyhledávaným nápojem zejména jarních a letních měsíců. Škála růžových odstínů od růžovošedé, přes jemně lososovou, sladce malinové tóny až po měděnou se hodí právě pro toto období. Růžové víno neboli rosé se vyrábí z odrůd modrých hroznů nejčastěji metodou krátkého naležení rozemletých hroznů (rmutu). V České republice se nejvíce používají hrozny odrůd Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe nebo Cabernet Sauvignon.
Štítky:

Nejčtenější

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.
Pokračovat+

P.F. Mýtus o germánském a románském značení vín stále žije. Tak proč ne DCC?

Vinařské novoroční pour felicité? Patří se, nejprve však malé ohlédnutí. Jsou to dva roky, kdy jsme jako mylné prokázali tvrzení o dvou údajných rozdílných způsobech značení vín, románském a germánském. Ve veřejném prostoru přesto znovu zní přání změnit tuzemský germánský špatný způsob značení vín na románský protože lepší protože apelační. Románský je sice systém VOC pro vína originální certifikace, ten se však podle mnohých nepovedl, i když neříkají proč. Připomeňme, že podle autorů tvrzeného rozdílu románský způsob zohledňuje především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zemi, tedy označování místa původu hroznů a vína takzvanou apelací, a germánský způsob prý vychází pouze z rozlišení kvality vín přívlastky odpovídajícími cukernatosti sklízených hroznů. Zájemce o aktuální čeření vody najde zde na zakázku rozebrané vzory a výhody údajného románského značení, zde rozhovor, který jako vlajkovou loď zamýšlených tuzemských apela
Pokračovat+

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř
Pokračovat+