Přeskočit na hlavní obsah

Pozvánka na svátek růžových vín

Svátek růžových vín

Probíhá od: 1. 5. 2015
Probíhá do: 1. 5. 2015
Město: Praha
Místo: Svatováclavská vinice
Typ akce: Degustace a ochutnávky

Letošní, sedmý ročník velmi oblíbeného Svátku růžových vín opět zahájí sezonu růžových vín. Již 1. května se tradičně představí moravská a česká růžová vína v atraktivní lokalitě Villy Richter a na přilehlé Svatováclavské vinici na Pražském hradě.

Svátek růžových vín ve Ville Richter

Svátek růžových vín se stal v posledních letech oblíbenou akcí. Zajímavá lokalita Villy Richter a přilehlé Svatováclavské vinice na Pražském hradě vytváří příjemnou atmosféru a oslovuje nejen tuzemské návštěvníky, ale i například zahraniční turisty. Moravská a česká vína se tak dostávají do povědomí zahraniční klientely. Degustace se koná pod širým nebem a nabídne přes 100 vzorků růžových vín více než 30 moravských a českých vinařství. Ochutnávat se bude od 10 do 18 hodin a součástí stopadesátikorunového vstupného bude 5 degustačních mincí a katalog prezentující vinařství a nabízená vína. Každý návštěvník, který dorazí v oblečení růžové barvy, dostane navíc degustační minci zdarma.

O růžových vínech

Růžová vína jsou celosezonní záležitostí, ale v květnu a červnu zažívají opravdový vrchol. Pro svou ovocnou chuť a vůni jsou vyhledávaným nápojem zejména jarních a letních měsíců. Škála růžových odstínů od růžovošedé, přes jemně lososovou, sladce malinové tóny až po měděnou se hodí právě pro toto období. Růžové víno neboli rosé se vyrábí z odrůd modrých hroznů nejčastěji metodou krátkého naležení rozemletých hroznů (rmutu). V České republice se nejvíce používají hrozny odrůd Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe nebo Cabernet Sauvignon.
Štítky:

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho
Pokračovat+

Marketing pro (některá) Vína z Moravy i vína z Čech

Desítky milionů ročně za žlutý čtvereček >>> logo Vinařského fondu, které není jeho Nejdražší problém Vinařského fondu rozhodně není schovaný pod pokličkou. Právě naopak. Na první pohled ho lze vidět na billboardech, na všech tiskovinách fondu i na akcích, které dostanou jeho granty. Jmenuje se Vína z Moravy vína z Čech a vypadá přesně takhle >>> A není to jen kvůli tomu, že za marketingové kampaně, kterými tohle logo a tenhle slogan propaguje, utrácí fond peníze v rozporu se zákonem.  Není to dokonce ani kvůli tomu, že těch peněz utrácí neuvěřitelně mnoho - jen v loňském roce to bylo víc než 22 a půl a v předloňském 23 a půl milionu, více než třetinu svého každoročního rozpočtu. Ale největší problém je to proto, že tyto neuvěřitelně vysoké nelegální investice z veřejných prostředků jdou na propagaci značky, která fondu nepatří. Je soukromá a vždycky byla. Šest značek a žádná fondu Abychom byli úplně přesní. Ochranných známek kombinujících uvedené
Pokračovat+

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř
Pokračovat+