Přeskočit na hlavní obsah

Vinařství Neoklas koupil slovenský miliardář a stává se dvojkou mezi českými producenty

Na nákupech v Šardicích

Tuzemská divize investiční skupiny FPD Group slovenského miliardáře Antona Siekela, které už patří Vinařství Mutěnice, 15. dubna formálně završila proces, na jehož základě koupila za stovky milionů korun společnost Neoklas ze Šardic na Hodonínsku, vinařství s 345 hektary vinic a značkami Vinný sklep Sovín a Augustiniánské sklepy. 
Skupina FPD Group tím vstoupila mezi největší tuzemské vinařské společnosti jako jsou Bohemia Sekt, Zámecké vinařství Bzenec nebo Znovín Znojmo a podle svých slov se stává tuzemskou dvojkou.
"Doposud jsme se soustředili na import a stáčení kvalitních vín za příznivé ceny. S akvizicí Neoklasu rozšiřujeme zásadním způsobem naše produktové portfolio o vína moravského původu. Činíme tak zejména s ohledem na raketově rostoucí spotřebu právě moravského vína," uvedl Tomáš Šupa z FPD Group.

Expanze na tuzemském trhu i v zahraničí

Skupina chce dále expandovat nákupem dalších vinic i vinařství, její vizí je obhospodařování až 1000 hektarů vinic. FPD Group hodlá posílit zejména tuzemskou spotřebu svých kvalitních moravských vín za přijatelné ceny i vývoz přívlastkových značek do zahraničí. 
Novinkou investiční skupiny je i uzavření kontraktu na dodávky z Vinařství Mutěnice (cca 2 miliony lahví) do všech supermarketů a hypermarketů TESCO ve střední Evropě a budování sítě designových vinoték WinePoint.
Je překvapivé, že jediným akcionářem společnosti Neoklas a.s. je FK Šardice a.s., jejímž jediným akcionářem v současnosti není FPD Group, ale Pavel Holešínský. V orgánech společnosti Neoklas však společně působí Anton Siekel a Tomáš Šupa z FPD Group.
Štítky:

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.
Pokračovat+

Češi mají o víno zájem stále stejný. Spíš malý

Údaje o tuzemské spotřebě alkoholu pravidelně vzbuzují vášně, neboť nás údajně posouvají na nelichotivá místa zemí s jeho největší konzumací. V roce 2019 hlásal titulek ČTK , že „Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla“ a zpráva dále citovala mluvčí Ministerstva zdravotnictví : „V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě.“ Skutečnost Před několika málo dny zveřejnil  Český statistický úřad , který jediný tyto údaje zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2021 byla podle něj 9,7 litru na osobu a rok, stejná jako v předchozím roce a nejnižší za posledních deset let. To představuje 163,26 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 144 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok
Pokračovat+

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř
Pokračovat+