Přeskočit na hlavní obsah

První 3 měsíce se sudovým vínem podle nového zákona

Schéma možností prodeje vína spotřebitelům
Zdroj: ÚKZÚZ
Od 1. dubna platí novela vinařského zákona, která mimo jiné zavedla definici sudového vína a nutnou registraci provozoven výrobců nebo příjemců sudového vína, kteří jediní ho nyní mohou prodávat, v registru vedeném ÚKZÚZ v Oblekovicích. 
Schéma nového způsobu prodeje sudovky ukazuje ilustrační obrázek. Praktické shrnutí povinností producentů sudového vína i jeho prodejců podle této vinařské novely uvádí ÚKZÚZ zde.
Také Svaz vinařů přišel se svou troškou do mlýna a na konci června zveřejnil nezávazný návod, jak při prodeji sudovky postupovat.
Registrace je pro stávající prodejny sudového vína dobrovolná až do 30. září a už od 1. dubna povinná pro provozovny, které s jeho prodejem začaly právě až po 1. dubnu. 
Co tedy lze ze seznamu provozoven prodávajících sudové víno po třech měsících fungování registru vyčíst?

Morava registruje

V registru je po třech měsících přes dvě stě dvacet provozoven. Lze očekávat, že s blížícím se koncem dobrovolné lhůty k registraci počet požadavků na registraci poroste. 

Registr bohužel neuvádí datum registrace ani kdo je výrobcem a kdo příjemcem, i když zákon rozlišuje tři typy provozoven prodávajících sudové víno.
Buď jde o provozovnu výrobce, který víno vyrábí, provozovnu výrobce, který si víno nechává zpracovat u jiného subjektu nebo o provozovnu příjemce zahraničního vína.
Z dosud registrovaných provozoven se sudovým vínem jich je 60% na jižní Moravě, 10% na severní Moravě a 30% v Čechách.
Očividně zatím převažují registrace jihomoravských vinařů, v jejichž vinných tancích bude moci být samo sebou jak tuzemské, tak i zahraniční sudové víno.

Velká vinařství registrují

Mezi dvěma sty zaregistrovanými (výrobci? příjemci?) je mnoho známých i velkých producentů vína - Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, Vinařství Velké Bílovice, Rajhradské klášterní vinné sklepy, Vinařství Holánek i šlechtitelky Ampelos a Boršice na Moravě, a v Čechách Lobkowiczké zámecké vinařství, České vinařství Chrámce nebo Vinařství Bettina Lobkowicz.
Kompletní rozsáhlou síť vlastních vinoték spolu s vlastním vinařstvím zaregistrovalo zaječské Vinařství U Kapličky.

Registr chybuje

Je zajímavé, že už dnes, kdy se průměrně zaregistrují tři místa denně, je v registru vidět určitá chybovost a spíš nízká kontrola registrovaných údajů. 
V záznamech jsou uváděné jiné adresy, než v realitě (Konečná 452/23 vs. Konečná 441/25 nebo Oblouková 1395/4 vs. Oblouková 1420), pro jedno IČ jsou zdvojené záznamy (velkobílovická Čejkovská 772 vs. Velké Bílovice 772), zveřejněné označení provozoven je velmi volné a neshoduje se s jejich faktickým označením (například sklep, Sklep, Lisovna-sklep, Pavlov, Břeclav, Valtice-Růžová..., které jistě nejsou označením provozovny).
Chybějícího zákonného rozlišení provozoven na provozovny výrobců (tuzemského vína) a provozovny příjemců (zahraničního vína) se snad brzy dočkáme.

Neexistující sklepy

Záznamy v registru současně obnažují letitý majetkoprávní i stavebně právní problém tuzemského drobného vinařství, týkající se sklepů, kde se víno vyrábí a ochutnává. Většina vinných sklepů totiž nemá čísla popisná a nejsou proto zapsány v katastru nemovitostí. 
Právě proto je v registru mnoho sklepů označeno pouze parcelními čísly pozemků, na kterých - nebo spíše pod kterými - sklepy jsou. Tyto parcely však vinařům až na výjimky nepatří a pokud tomu územní plán nebrání mohou na nich jejich vlastníci postavit cokoli, možná i to, co by bránilo užívání samotných sklepů.

Sudové víno...

Novelou zákona se dočkalo definice samotné sudové víno, které je nyní klonem nebaleného vína, dříve označovaného jako sudové.
Nebalené je víno uváděné do oběhu v jiném obalu než obalu určeném pro spotřebitele ve fázi, která předchází prodeji spotřebiteli. Zato sudové víno je určené k prodeji spotřebiteli nebo prodávané spotřebiteli z jiného obalu než obalu určeného pro spotřebitele.

....v čem ho nekoupíme

Obalem určeným pro spotřebitele se rozumí jednorázový nebo bez výměny jednorázového uzávěru znovu nenaplnitelný obal o maximálním objemu 20 litrů, který v místě prodeje tvoří spolu s jeho obsahem prodejní jednotku pro spotřebitele, a jsou na něm nebo na etiketě k němu připojené uvedeny údaje podle předpisů.
A konečně jednorázovým uzávěrem je uzávěr včetně souvisejících bezpečnostních prvků, který při otevření ztratí svoji funkčnost a nelze ho opakovaně použít.

Plast zvítězí?

O množství prodávaného sudového vína - z tuzemských hroznů nebo zahraničního - si budeme moci udělat obrázek mnohem později. Co je ale téměř jisté, že množství KEG sudů s nekonečnou životností, které bude v obchodě s vínem v tuzemsku v oběhu, vzhledem k restrikcím brzy klesne.
A že naopak spotřeba nevratných plastových obalů s jednorázovým uzávěrem, které začnou za čtvrt roku plnit odpadkové nádoby v okolí vinoték, vzroste.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

České vinařství v roce 2023

Produkce Produkce všech domácích vinařství dosáhla vloni nejnižší úrovně posledních let, 697 tisíc hektolitrů vína. Ve srovnání s 1 102 tisíci hektolitry rekordního roku 2017 o víc než třetinu méně. Pokles výroby pokračuje po celou tuto dobu s výjimkou malého nevýznamného nárůstu v kovidovém roce 2021. Podíl tuzemských hroznů révy vinné s touto produkci však úplně nekoreluje. Zatímco v rekordním roce 2017 pocházelo z tuzemské sklizně 642 tisíc hektolitrů vína a ze zahraniční 460 tisíc hektolitrů s vzájemným poměrem 3:2, v roce 2023 bylo z domácích vinic 486 tisíc hektolitrů a ze zahraničních 211 tisíc hektolitrů s poměrem 7:3. Produkce z tuzemských vinic klesla o čtvrtinu, zatímco z dovozových o víc než polovinu. Vinice Připočteme-li k produkci vína i zanedbatelnou produkci moštů a ostatních výrobků jako jsou burčáky a podobně a přepočteme-li ji výlisností, dopočteme se nejen celkové roční sklizně z tuzemských vinic, ale také jejich hektarových výnosů. Plocha tuzemských plodných vinic

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho