 |
| Schéma možností prodeje vína spotřebitelům Zdroj: ÚKZÚZ |
Od 1. dubna platí novela vinařského zákona, která mimo jiné zavedla definici sudového vína a nutnou registraci provozoven výrobců nebo příjemců sudového vína, kteří jediní ho nyní mohou prodávat, v registru vedeném ÚKZÚZ v Oblekovicích.
Schéma nového způsobu prodeje sudovky ukazuje ilustrační obrázek. Praktické shrnutí povinností producentů sudového vína i jeho prodejců podle této vinařské novely uvádí ÚKZÚZ zde.
Také Svaz vinařů přišel se svou troškou do mlýna a na konci června zveřejnil nezávazný návod, jak při prodeji sudovky postupovat.
Registrace je pro stávající prodejny sudového vína dobrovolná až do 30. září a už od 1. dubna povinná pro provozovny, které s jeho prodejem začaly právě až po 1. dubnu.
Morava registruje
V registru je po třech měsících přes dvě stě dvacet provozoven. Lze očekávat, že s blížícím se koncem dobrovolné lhůty k registraci počet požadavků na registraci poroste.
Registr bohužel neuvádí datum registrace ani kdo je výrobcem a kdo příjemcem, i když zákon rozlišuje tři typy provozoven prodávajících sudové víno.
Buď jde o provozovnu výrobce, který víno vyrábí, provozovnu výrobce, který si víno nechává zpracovat u jiného subjektu nebo o provozovnu příjemce zahraničního vína.
Očividně zatím převažují registrace jihomoravských vinařů, v jejichž vinných tancích bude moci být samo sebou jak tuzemské, tak i zahraniční sudové víno.
Velká vinařství registrují
Mezi dvěma sty zaregistrovanými (výrobci? příjemci?) je mnoho známých i velkých producentů vína - Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, Vinařství Velké Bílovice, Rajhradské klášterní vinné sklepy, Vinařství Holánek i šlechtitelky Ampelos a Boršice na Moravě, a v Čechách Lobkowiczké zámecké vinařství, České vinařství Chrámce nebo Vinařství Bettina Lobkowicz.
Kompletní rozsáhlou síť vlastních vinoték spolu s vlastním vinařstvím zaregistrovalo zaječské Vinařství U Kapličky.
Registr chybuje
Je zajímavé, že už dnes, kdy se průměrně zaregistrují tři místa denně, je v registru vidět určitá chybovost a spíš nízká kontrola registrovaných údajů.
V záznamech jsou uváděné jiné adresy, než v realitě (Konečná 452/23 vs. Konečná 441/25 nebo Oblouková 1395/4 vs. Oblouková 1420), pro jedno IČ jsou zdvojené záznamy (velkobílovická Čejkovská 772 vs. Velké Bílovice 772), zveřejněné označení provozoven je velmi volné a neshoduje se s jejich faktickým označením (například sklep, Sklep, Lisovna-sklep, Pavlov, Břeclav, Valtice-Růžová..., které jistě nejsou označením provozovny).
Chybějícího zákonného rozlišení provozoven na provozovny výrobců (tuzemského vína) a provozovny příjemců (zahraničního vína) se snad brzy dočkáme.
Chybějícího zákonného rozlišení provozoven na provozovny výrobců (tuzemského vína) a provozovny příjemců (zahraničního vína) se snad brzy dočkáme.
Neexistující sklepy
Záznamy v registru současně obnažují letitý majetkoprávní i stavebně právní problém tuzemského drobného vinařství, týkající se sklepů, kde se víno vyrábí a ochutnává. Většina vinných sklepů totiž nemá čísla popisná a nejsou proto zapsány v katastru nemovitostí.
Právě proto je v registru mnoho sklepů označeno pouze parcelními čísly pozemků, na kterých - nebo spíše pod kterými - sklepy jsou. Tyto parcely však vinařům až na výjimky nepatří a pokud tomu územní plán nebrání mohou na nich jejich vlastníci postavit cokoli, možná i to, co by bránilo užívání samotných sklepů.
Sudové víno...
Novelou zákona se dočkalo definice samotné sudové víno, které je nyní klonem nebaleného vína, dříve označovaného jako sudové.
Nebalené je víno uváděné do oběhu v jiném obalu než obalu určeném pro spotřebitele ve fázi, která předchází prodeji spotřebiteli. Zato sudové víno je určené k prodeji spotřebiteli nebo prodávané spotřebiteli z jiného obalu než obalu určeného pro spotřebitele.
Nebalené je víno uváděné do oběhu v jiném obalu než obalu určeném pro spotřebitele ve fázi, která předchází prodeji spotřebiteli. Zato sudové víno je určené k prodeji spotřebiteli nebo prodávané spotřebiteli z jiného obalu než obalu určeného pro spotřebitele.
....v čem ho nekoupíme
Obalem určeným pro spotřebitele se rozumí jednorázový nebo bez výměny jednorázového uzávěru znovu nenaplnitelný obal o maximálním objemu 20 litrů, který v místě prodeje tvoří spolu s jeho obsahem prodejní jednotku pro spotřebitele, a jsou na něm nebo na etiketě k němu připojené uvedeny údaje podle předpisů.
A konečně jednorázovým uzávěrem je uzávěr včetně souvisejících bezpečnostních prvků, který při otevření ztratí svoji funkčnost a nelze ho opakovaně použít.
Plast zvítězí?
O množství prodávaného sudového vína - z tuzemských hroznů nebo zahraničního - si budeme moci udělat obrázek mnohem později. Co je ale téměř jisté, že množství KEG sudů s nekonečnou životností, které bude v obchodě s vínem v tuzemsku v oběhu, vzhledem k restrikcím brzy klesne.A že naopak spotřeba nevratných plastových obalů s jednorázovým uzávěrem, které začnou za čtvrt roku plnit odpadkové nádoby v okolí vinoték, vzroste.