Přeskočit na hlavní obsah

První 3 měsíce se sudovým vínem podle nového zákona

Schéma možností prodeje vína spotřebitelům
Zdroj: ÚKZÚZ
Od 1. dubna platí novela vinařského zákona, která mimo jiné zavedla definici sudového vína a nutnou registraci provozoven výrobců nebo příjemců sudového vína, kteří jediní ho nyní mohou prodávat, v registru vedeném ÚKZÚZ v Oblekovicích. 
Schéma nového způsobu prodeje sudovky ukazuje ilustrační obrázek. Praktické shrnutí povinností producentů sudového vína i jeho prodejců podle této vinařské novely uvádí ÚKZÚZ zde.
Také Svaz vinařů přišel se svou troškou do mlýna a na konci června zveřejnil nezávazný návod, jak při prodeji sudovky postupovat.
Registrace je pro stávající prodejny sudového vína dobrovolná až do 30. září a už od 1. dubna povinná pro provozovny, které s jeho prodejem začaly právě až po 1. dubnu. 
Co tedy lze ze seznamu provozoven prodávajících sudové víno po třech měsících fungování registru vyčíst?

Morava registruje

V registru je po třech měsících přes dvě stě dvacet provozoven. Lze očekávat, že s blížícím se koncem dobrovolné lhůty k registraci počet požadavků na registraci poroste. 

Registr bohužel neuvádí datum registrace ani kdo je výrobcem a kdo příjemcem, i když zákon rozlišuje tři typy provozoven prodávajících sudové víno.
Buď jde o provozovnu výrobce, který víno vyrábí, provozovnu výrobce, který si víno nechává zpracovat u jiného subjektu nebo o provozovnu příjemce zahraničního vína.
Z dosud registrovaných provozoven se sudovým vínem jich je 60% na jižní Moravě, 10% na severní Moravě a 30% v Čechách.
Očividně zatím převažují registrace jihomoravských vinařů, v jejichž vinných tancích bude moci být samo sebou jak tuzemské, tak i zahraniční sudové víno.

Velká vinařství registrují

Mezi dvěma sty zaregistrovanými (výrobci? příjemci?) je mnoho známých i velkých producentů vína - Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, Vinařství Velké Bílovice, Rajhradské klášterní vinné sklepy, Vinařství Holánek i šlechtitelky Ampelos a Boršice na Moravě, a v Čechách Lobkowiczké zámecké vinařství, České vinařství Chrámce nebo Vinařství Bettina Lobkowicz.
Kompletní rozsáhlou síť vlastních vinoték spolu s vlastním vinařstvím zaregistrovalo zaječské Vinařství U Kapličky.

Registr chybuje

Je zajímavé, že už dnes, kdy se průměrně zaregistrují tři místa denně, je v registru vidět určitá chybovost a spíš nízká kontrola registrovaných údajů. 
V záznamech jsou uváděné jiné adresy, než v realitě (Konečná 452/23 vs. Konečná 441/25 nebo Oblouková 1395/4 vs. Oblouková 1420), pro jedno IČ jsou zdvojené záznamy (velkobílovická Čejkovská 772 vs. Velké Bílovice 772), zveřejněné označení provozoven je velmi volné a neshoduje se s jejich faktickým označením (například sklep, Sklep, Lisovna-sklep, Pavlov, Břeclav, Valtice-Růžová..., které jistě nejsou označením provozovny).
Chybějícího zákonného rozlišení provozoven na provozovny výrobců (tuzemského vína) a provozovny příjemců (zahraničního vína) se snad brzy dočkáme.

Neexistující sklepy

Záznamy v registru současně obnažují letitý majetkoprávní i stavebně právní problém tuzemského drobného vinařství, týkající se sklepů, kde se víno vyrábí a ochutnává. Většina vinných sklepů totiž nemá čísla popisná a nejsou proto zapsány v katastru nemovitostí. 
Právě proto je v registru mnoho sklepů označeno pouze parcelními čísly pozemků, na kterých - nebo spíše pod kterými - sklepy jsou. Tyto parcely však vinařům až na výjimky nepatří a pokud tomu územní plán nebrání mohou na nich jejich vlastníci postavit cokoli, možná i to, co by bránilo užívání samotných sklepů.

Sudové víno...

Novelou zákona se dočkalo definice samotné sudové víno, které je nyní klonem nebaleného vína, dříve označovaného jako sudové.
Nebalené je víno uváděné do oběhu v jiném obalu než obalu určeném pro spotřebitele ve fázi, která předchází prodeji spotřebiteli. Zato sudové víno je určené k prodeji spotřebiteli nebo prodávané spotřebiteli z jiného obalu než obalu určeného pro spotřebitele.

....v čem ho nekoupíme

Obalem určeným pro spotřebitele se rozumí jednorázový nebo bez výměny jednorázového uzávěru znovu nenaplnitelný obal o maximálním objemu 20 litrů, který v místě prodeje tvoří spolu s jeho obsahem prodejní jednotku pro spotřebitele, a jsou na něm nebo na etiketě k němu připojené uvedeny údaje podle předpisů.
A konečně jednorázovým uzávěrem je uzávěr včetně souvisejících bezpečnostních prvků, který při otevření ztratí svoji funkčnost a nelze ho opakovaně použít.

Plast zvítězí?

O množství prodávaného sudového vína - z tuzemských hroznů nebo zahraničního - si budeme moci udělat obrázek mnohem později. Co je ale téměř jisté, že množství KEG sudů s nekonečnou životností, které bude v obchodě s vínem v tuzemsku v oběhu, vzhledem k restrikcím brzy klesne.
A že naopak spotřeba nevratných plastových obalů s jednorázovým uzávěrem, které začnou za čtvrt roku plnit odpadkové nádoby v okolí vinoték, vzroste.

Nejčtenější

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.

P.F. Mýtus o germánském a románském značení vín stále žije. Tak proč ne DCC?

Vinařské novoroční pour felicité? Patří se, nejprve však malé ohlédnutí. Jsou to dva roky, kdy jsme jako mylné prokázali tvrzení o dvou údajných rozdílných způsobech značení vín, románském a germánském. Ve veřejném prostoru přesto znovu zní přání změnit tuzemský germánský špatný způsob značení vín na románský protože lepší protože apelační. Románský je sice systém VOC pro vína originální certifikace, ten se však podle mnohých nepovedl, i když neříkají proč. Připomeňme, že podle autorů tvrzeného rozdílu románský způsob zohledňuje především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zemi, tedy označování místa původu hroznů a vína takzvanou apelací, a germánský způsob prý vychází pouze z rozlišení kvality vín přívlastky odpovídajícími cukernatosti sklízených hroznů. Zájemce o aktuální čeření vody najde zde na zakázku rozebrané vzory a výhody údajného románského značení, zde rozhovor, který jako vlajkovou loď zamýšlených tuzemských apela

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř