Přeskočit na hlavní obsah

Posila Legislativní rady vlády. Nebo oslabení?

Bývalý jihomoravský hejtman a někdejší poslanec Michal Hašek je navržen do Legislativní rady vlády. Vinařům a pozorovatelům kumulace funkcí v jeho politické kariéře je též známý jako bývalý předseda rady Vinařského fondu a k této dvojroli v roce 2013 uvedl: “Své jmenování vnímám také jako uvědomění si tolik důležitého propojení vinařství a Jihomoravského kraje. Jsem velmi rád, že budu mít příležitost hájit a podporovat jak zájmy našeho vinařství, tak i zájmy Jihomoravského kraje najednou, protože jedno bez druhého nemůže dlouhodobě prosperovat.”

Funkce předsedy rady Vinařského fondu není funkcí ceremoniální, ale rolí úřední, neboť Vinařský fond je zejména úřad. Jako jeho vedoucí má předseda rady podle správního řádu pravomoc a odpovědnost přezkoumávat rozhodnutí Vinařského fondu, tedy jeho ředitele. Rozhodnutí předsedy rady o přezkumu je konečné a chce-li ho účastník řízení napadnout, musí se obrátit na správní soud.

Předsedova praxe

Ohlédnutí se za jeho výkonem v této úřední roli je tak vcelku dobrým vodítkem k posouzení jeho praxe a očekávané kvality jeho podílu na vládním legislativním procesu.

Michal Hašek coby odvolací orgán potvrzoval rozhodnutí vydaná ředitelem fondu, jeho statutárním orgánem, který je svou existencí a výplatou zcela závislý na radě fondu včetně jejího předsedy, metodou ctrl+c, ctrl+v jako na běžícím pásu. Kdo měl chuť, energii, čas a pár tisícovek na soudní poplatek a náklady právního zastoupení, napadl taková jeho rozhodnutí žalobou.

Jedno jeho rozhodnutí z roku 2015 zrušil Krajský soud v Brně na sklonku roku 2017, protože zjistil, že Michal Hašek coby předseda rady fondu stejně jako jemu podřízený ředitel fondu, kromě toho, že činnost soudu poněkud sabotovali, neuváděli při výkonu své úřední činnosti pravdu, vymýšleli si a projevili neznalost soudní judikatury. Soudem provedené srovnání praxe Ministerstva zemědělství a předsedy rady fondu s judikaturou pro fond a jeho předsedu nedopadlo dobře. Michal Hašek ve své kontrolní roli odvolacího správního orgánu selhal. To se zdá být zajímavým zjištěním a poměrně zvláštní kvalifikací pro účinkování v Legislativní radě vlády. Zájemci o celý pestrý a jednoznačný rozsudek si ho mohou obstarat zde.

Opravdu správná kvalifikace?

Přestože soud prokázal menší znalost práva Michala Haška coby předsedy rady fondu než Ministerstva zemědělství, byl nedávno Michal Hašek jako zaměstnanec Ministerstva zemědělství opět jmenován ministrem zemědělství do rady fondu. A jen chvíli poté, kdy vstoupil na jednání rady fondu, ho ostatní přítomní členové rady i bez přítomnosti jeho nástupce ve funkci hejtmana i předsedy rady fondu zvolili místopředsedou rady.

Nyní má být podle ministra spravedlnosti Jana Kněžínka “posilou Legislativní rady vlády v oblasti práva veřejného, zejména práva správního a ústavního. Navrhovaný kandidát má právní a legislativní zkušenosti získané zejména dlouholetým působením jak v orgánech územní samosprávy, tak v zákonodárném sboru.“

Vyvstává tak otázka, zda dokáže uplatnit svou znalost judikatury a ne zrovna úspěšnou metodu ctrl+c, ctrl+v i zde.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Rakouské a české vinařství v roce 2021

Falkenstein © Austrian Wine / WSNA V roce 2021 mělo Rakousko 8,9 milionu a Česko 10,5 milionů obyvatel. Poměr Rakousko vs. Česko 46 : 54 .  V Rakousku roku 2021 dosáhla konzumace domácích i zahraničních vín 230 milionů litrů, tedy 25,8 litrů na obyvatele, a v Česku 180 milionů litrů, na obyvatele 17,2 litru. Rakousko vs. Česko 56 : 46 . Ve stejném roce bylo v Rakousku 6 291 vinařů, v Česku 1 869. Rakousko vs. Česko 77 : 23 . Rozloha rakouských produktivních vinic klesla v roce 2021 o téměř deset procent na 43 tisíc hektarů. Také plocha českých produktivních vinic v roce 2021 klesla, ale pouze o jedno procento, a jejich rozloha byla 18 tisíc hektarů. Rakousko vs. Česko 70 : 30 . Rakouská produkce vína dosáhla 2 900 tisíc hektolitrů, česká produkce 588 tisíc hektolitrů. Rakousko vs. Česko 83 : 17 . Údaj o domácí produkci je částečně ovlivněný nákupem zahraničních surovin.