Přeskočit na hlavní obsah

Posila Legislativní rady vlády. Nebo oslabení?

Bývalý jihomoravský hejtman a někdejší poslanec Michal Hašek je navržen do Legislativní rady vlády. Vinařům a pozorovatelům kumulace funkcí v jeho politické kariéře je též známý jako bývalý předseda rady Vinařského fondu a k této dvojroli v roce 2013 uvedl: “Své jmenování vnímám také jako uvědomění si tolik důležitého propojení vinařství a Jihomoravského kraje. Jsem velmi rád, že budu mít příležitost hájit a podporovat jak zájmy našeho vinařství, tak i zájmy Jihomoravského kraje najednou, protože jedno bez druhého nemůže dlouhodobě prosperovat.”

Funkce předsedy rady Vinařského fondu není funkcí ceremoniální, ale rolí úřední, neboť Vinařský fond je zejména úřad. Jako jeho vedoucí má předseda rady podle správního řádu pravomoc a odpovědnost přezkoumávat rozhodnutí Vinařského fondu, tedy jeho ředitele. Rozhodnutí předsedy rady o přezkumu je konečné a chce-li ho účastník řízení napadnout, musí se obrátit na správní soud.

Předsedova praxe

Ohlédnutí se za jeho výkonem v této úřední roli je tak vcelku dobrým vodítkem k posouzení jeho praxe a očekávané kvality jeho podílu na vládním legislativním procesu.

Michal Hašek coby odvolací orgán potvrzoval rozhodnutí vydaná ředitelem fondu, jeho statutárním orgánem, který je svou existencí a výplatou zcela závislý na radě fondu včetně jejího předsedy, metodou ctrl+c, ctrl+v jako na běžícím pásu. Kdo měl chuť, energii, čas a pár tisícovek na soudní poplatek a náklady právního zastoupení, napadl taková jeho rozhodnutí žalobou.

Jedno jeho rozhodnutí z roku 2015 zrušil Krajský soud v Brně na sklonku roku 2017, protože zjistil, že Michal Hašek coby předseda rady fondu stejně jako jemu podřízený ředitel fondu, kromě toho, že činnost soudu poněkud sabotovali, neuváděli při výkonu své úřední činnosti pravdu, vymýšleli si a projevili neznalost soudní judikatury. Soudem provedené srovnání praxe Ministerstva zemědělství a předsedy rady fondu s judikaturou pro fond a jeho předsedu nedopadlo dobře. Michal Hašek ve své kontrolní roli odvolacího správního orgánu selhal. To se zdá být zajímavým zjištěním a poměrně zvláštní kvalifikací pro účinkování v Legislativní radě vlády. Zájemci o celý pestrý a jednoznačný rozsudek si ho mohou obstarat zde.

Opravdu správná kvalifikace?

Přestože soud prokázal menší znalost práva Michala Haška coby předsedy rady fondu než Ministerstva zemědělství, byl nedávno Michal Hašek jako zaměstnanec Ministerstva zemědělství opět jmenován ministrem zemědělství do rady fondu. A jen chvíli poté, kdy vstoupil na jednání rady fondu, ho ostatní přítomní členové rady i bez přítomnosti jeho nástupce ve funkci hejtmana i předsedy rady fondu zvolili místopředsedou rady.

Nyní má být podle ministra spravedlnosti Jana Kněžínka “posilou Legislativní rady vlády v oblasti práva veřejného, zejména práva správního a ústavního. Navrhovaný kandidát má právní a legislativní zkušenosti získané zejména dlouholetým působením jak v orgánech územní samosprávy, tak v zákonodárném sboru.“

Vyvstává tak otázka, zda dokáže uplatnit svou znalost judikatury a ne zrovna úspěšnou metodu ctrl+c, ctrl+v i zde.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J