Přeskočit na hlavní obsah

Vinařský fond letos slíbil vinařům rekordní podpory, aby tím zahájil zápas za svou existenci


Je náhoda, že Vinařský fond letos přislíbil nejvíc podpor ve své historii, téměř čtyřnásobek běžných let a dvojnásobek rekordního loňska? O podpory v tématickém okruhu účast na výstavách, přehlídkách, soutěžích a propagačních akcích vín - nejobjemnější ze šesti vyhlašovaných - letos požádalo 262 producentů a aliancí producentů, z nich 17 nesplnilo podmínky Fondu. S jedinou výjimkou všichni dostali od Fondu přislíbeno přesně tolik, o kolik požádali.

Pozoruhodné je, že naprostá většina žadatelů se zcela shodla a požadovala na korunu stejně. Jednotliví vinaři 200 tisíc a spolky vinařů 350 tisíc korun. Jen osmina se lišila, jeden vinař požádal o víc a dvacet o míň. Možná si špatně přečetli mírně změněné podmínky pro podpory 2019. Tato změna čtyřnásobně zvýšila objem žádaných peněz právě v tomto jediném tématické okruhu, který z loňských 13 milionů narostl na letos požadovaných 51 milionů. A protože se jen necelých čtyřicet žadatelů pomýlilo nebo nesplnilo podmínky a všichni ostatní dvě stě a tři sta padesáti tisícoví žadatelé uspěli stoprocentně, stejně čtyřnásobně se zvýšil objem Radou Fondu přislíbených peněz, z loňských 12 milionů na letošních 47 milionů.

Slibem nezarmoutíš

Právě těchto navíc přislíbených pětatřicet milionů se rozhodující měrou podílelo na meziročním nárůstu celkem přislíbené částky z téměř 30 na téměř 69 milionů korun. Což při ročním rozpočtu Fondu okolo sedmdesáti milionů korun, provozních nákladech šest milionů korun a i s tradičním krácením vyplácených podpor oproti přislíbeným znamená, že na své stěžejní aktivity, v letošním rozpočtu oceněné na 53 milionů, nebude mít Fond peníze.

Na které stěžejní aktivity? Od ledna do začátku školního roku zaplatil Fond obchodním sítím Makro, Ahold a Kaufland za propagaci vinařů, kteří v nich prodávají, více než 6 milionů a reklamním agenturám, které propagují ochranné známky Vína z Moravy vína z Čech Národního vinařského centra a Svatomartinské, kterou Národní vinařské centrum vinařům dále prodává, téměř 17 milionů. To mohl být pádný důvod, proč v historii vůbec poprvé Fond zahájení letošního druhého kola přijímání žádostí o podpory zatajil a na svém webu ani neoznámil.

Podpory namísto kampaní

Opravdu chce příští rok Fond na své stěžejní aktivity rezignovat a rozdat peníze vinařům pro zvýšení množství medailí na jejich lahvích? To mohl dělat už dávno, takže se lze spíš domnívat, že nechce. Jenže pokud by pokračoval v utrácení beze změny a tedy v rozporu se zákonem, stál by před větší hrozbou. Takovou, že slepice, kterou tuzemští vinohradníci a vinaři nakrmí třiceti miliony odvodů, která proto snese čtyřiceti milionové zlaté vejce státní podpory od daňových poplatníků a které potom Fond rozdělí klidně i v rozporu se zákonem, zdechne.

Tuzemské hrátky se sedmdesáti miliony ročně nejsou možné bez dočasného výjimečného souhlasu Evropské komise. Ten současný vyprší s koncem příštího roku. Proto se zanedlouho začne hrát o jeho prodloužení. Jenže v Bruselu vědí o nízkých vyplácených podporách ve srovnání s veřejnými prostředky, která má Fond k dispozici. Vědí o kampani Vína z Moravy vína z Čech, která možná zvyšuje oblibu vína a jeho spotřebu, ale protože tuzemská produkce stagnuje, musí ji uspokojit dovoz vín o trojnásobném objemu a proto vyšší prodeje zahraničních vinařů na tuzemském trhu paradoxně financují vinaři domácí.

Rozpočet se musí změnit

Letošní od minulosti dramaticky odlišná čísla o jen přislíbených a ještě dlouho nevyplácených podporách budou v Bruselu silným a možná i jediným argumentem obhájců existence Fondu, kteří se od svévolného hospodaření s jeho veřejnými prostředky nechtějí nechat odehnat. Proto se dá čekat, že i jarní kolo podpor v roce 2020 bude pro vinařské producenty a možná i pro další žadatele mimořádně úspěšné a že suma přislíbených podpor bude stejně závratná. Jenže se také dá čekat zvýšená kontrola následujících žádostí o proplácení podmíněná nezbytným tlakem na snížení skutečně vyplacených peněz. 

Lze také očekávat, že rozpočet na příští rok bude sestavený mnohem opatrněji a namísto nezákonných kampaní a přímých plateb vybraným obchodním řetězcům bude obsahovat zejména očekávané vyplácení zákonných podpor přislíbených letos.

Bude to ale stačit?

Nebude. Pokud Česká republika neposkytne Bruselu hodnověrnější záruky, že do budoucna bude s veřejnými prostředky ve Vinařském fondu nakládat v souladu s vlastním vinařským zákonem a tedy úplně jinak, než to dělala po celou dobu jeho existence od roku 2004, že bude Poslanecká sněmovna každoročně projednávat a posuzovat výroční zprávu Fondu, přestože to ještě ani jednou neudělala, nebo že Fond a jeho hospodaření nenechá odpovědný resort bez kontroly.

Zajímavou alternativou by bylo, kdyby poslanci pouhých šest paragrafů o Vinařském fondu z vinařského zákona vypustili. Ať si kampaně za nárůst tuzemské spotřeby vína, uspokojovaný zahraničními producenty, financují z dobrovolně odváděných odvodů ta vinařská sdružení, jejichž členům přijde tenhle nápad šťastný. Na to není třeba Brusel, na to stačí Brno, Praha, vinařské obce a zdravý rozum.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Marketing pro (některá) Vína z Moravy i vína z Čech

Desítky milionů ročně za žlutý čtvereček >>> logo Vinařského fondu, které není jeho Nejdražší problém Vinařského fondu rozhodně není schovaný pod pokličkou. Právě naopak. Na první pohled ho lze vidět na billboardech, na všech tiskovinách fondu i na akcích, které dostanou jeho granty. Jmenuje se Vína z Moravy vína z Čech a vypadá přesně takhle >>> A není to jen kvůli tomu, že za marketingové kampaně, kterými tohle logo a tenhle slogan propaguje, utrácí fond peníze v rozporu se zákonem.  Není to dokonce ani kvůli tomu, že těch peněz utrácí neuvěřitelně mnoho - jen v loňském roce to bylo víc než 22 a půl a v předloňském 23 a půl milionu, více než třetinu svého každoročního rozpočtu. Ale největší problém je to proto, že tyto neuvěřitelně vysoké nelegální investice z veřejných prostředků jdou na propagaci značky, která fondu nepatří. Je soukromá a vždycky byla. Šest značek a žádná fondu Abychom byli úplně přesní. Ochranných známek kombinujících uvedené

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř