Přeskočit na hlavní obsah

Ceny vína v době pandemie


Jarní panika šířící se stejně rychle jako virus SARS-CoV-2 poznamenala kde co, obchod s vínem nevyjímaje. Ale ne vše se záporným znaménkem. Z aktuálních březnových a dubnových čísel a jejich srovnání se stejným obdobím loňského roku zjišťujeme, že letošní březnový dovoz vín byl o třetinu vyšší a dubnový jen o pár procent nižší než loňský, zato březnový vývoz vzrostl téměř o polovinu a dubnový dokonce na více než dvojnásobek.

Množství dovezených šumivých, perlivých a bílých vín se téměř nezměnilo, objem likérových či aromatických vín narostl o padesát a sto procent, jen import červeného vína zaznamenal třetinový pokles doprovázený nebo možná způsobený jeho o padesát procent vyšší cenou. Na pouhou jednu šestnáctinu klesl dovoz Champagne, ale cena zůstala v obvyklém rozpětí. 

To ovšem neplatí pro jeho reexport, jehož objem zůstal stejný, zato cena opět dosáhla jednoho ze svých občasných vrcholů. Šikovní vývozci dokázali inkasovat více než dva a půl násobek současné nákupní ceny. Vývoz perlivých vín klesl, vzrostla všech jejich cena, což je pravý opak šumivých vín, jejichž cena postupně klesla až na čtvrtinu, zato se jich do zahraničí vyvezlo dvou i trojnásobek loňska. Také bílého i červeného vína se vyvezlo více než dvakrát tolik, producenti červeného však na jeho ceně ztratili ve srovnání s loňskem plné dvě třetiny.

Ceny na vnitřním trhu takovou houpačku nezaznamenaly. I když došlo k jejich spíš mírnému poklesu, změny nevybočily z obvyklých mantinelů.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Marketing pro (některá) Vína z Moravy i vína z Čech

Desítky milionů ročně za žlutý čtvereček >>> logo Vinařského fondu, které není jeho Nejdražší problém Vinařského fondu rozhodně není schovaný pod pokličkou. Právě naopak. Na první pohled ho lze vidět na billboardech, na všech tiskovinách fondu i na akcích, které dostanou jeho granty. Jmenuje se Vína z Moravy vína z Čech a vypadá přesně takhle >>> A není to jen kvůli tomu, že za marketingové kampaně, kterými tohle logo a tenhle slogan propaguje, utrácí fond peníze v rozporu se zákonem.  Není to dokonce ani kvůli tomu, že těch peněz utrácí neuvěřitelně mnoho - jen v loňském roce to bylo víc než 22 a půl a v předloňském 23 a půl milionu, více než třetinu svého každoročního rozpočtu. Ale největší problém je to proto, že tyto neuvěřitelně vysoké nelegální investice z veřejných prostředků jdou na propagaci značky, která fondu nepatří. Je soukromá a vždycky byla. Šest značek a žádná fondu Abychom byli úplně přesní. Ochranných známek kombinujících uvedené

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř