Přeskočit na hlavní obsah

Potravinářská inspekce o víně 2021


Státní zemědělská a potravinářská inspekce se s veřejností podělila o výsledky loňských kontrol vína. Podle finančního objemu zákazů víno mezi potravinami nejenže jako každý rok obsadilo s velkým náskokem chmurné první místo, ale letošním objemem zlomilo desetiletý rekord.

V roce 2021 provedla Inspekce 3 696 kontrolních vstupů do 2 303 provozoven za účelem prověření požadavků na produkci a prodej výrobků z révy vinné. Během těchto kontrol byla v 712 kontrolních materiálech popsána minimálně jedna nevyhovující skutečnost a tedy 1/5 daných kontrol byla nevyhovující.

Víno v laboratoři

Za účelem laboratorní analýzy Inspekce odebrala 869 šarží výrobků z révy vinné, z nichž 122 šarží a tedy 14 % nevyhovělo právním předpisům, povoleným enologickým postupům a omezením. Dále byly u 20 šarží zatříděných vín ověřovány základní parametry (celkový a skutečný obsah alkoholu, bezcukerný extrakt, hustota, obsah cukru, kyselost atd.) a porovnávány s hodnotami předloženými při zatřídění. 

Z těchto 20 šarží neodpovídaly naměřené hodnoty s hodnotami při zatřídění u 4 šarží. Nejpočetnější zjištění byly senzoricky nevyhovující parametry jako například oxidáza, nežádoucí těkavé látky – octovatění vína, vada po oxidu siřičitém aj. Dalším nedostatkem byly odlišné údaje o na etiketě uváděném a skutečném obsahu alkoholu anebo údaje o zbytkovém obsahu cukru.

Nedostatky

V jakostních parametrech byly zjištěné nedostatky v případě překročení povoleného limitu obsahu těkavých kyselin a celkového obsahu oxidu siřičitého. Dále byly zjištěny nepovolené enologické postupy, a to v případě překročení limitu pro zvyšování přirozeného obsahu alkoholu ve výrobku (nadlimitní přídavek cukru do moštu nebo rmutu) a překročení limitu v případě použití kyseliny sorbové (tj. konzervantu). 

Závažná zjištění, tedy falšování produktu, byla zjištěna v 17 případech, a to u šarží vín původem z České republiky, Bulharska, Slovenska a Rakouska. Tato vína obsahovala zakázaný přídavek exogenní vody, neodpovídající geografický původ, nepovolený přídavek syntetického glycerolu, sacharózy a sacharinu.

Celkem bylo hodnoceno 1 349 šarží výrobků z révy vinné, z nichž 314 šarží nevyhovělo právním předpisům, což představuje 23,3 % nevyhovujících šarží ze všech hodnocených šarží. V porovnání s 155 nevyhovujícími šaržemi v roce 2020 se jedná o výrazný nárůst.

Nebalené víno

V roce 2021 Inspekce obdržela celkem 2 814 hlášení příjmu nebaleného vína, což představuje 4 312 šarží v celkovém množství 62 646 939 litrů. Nejčastěji se jednalo o nebalené víno původem z Maďarska, Itálie, Španělska, Argentiny, Slovenska, Rakouska a Moldavska.

V laboratoři byly analyzovány vzorky z 228 šarží nebaleného vína v celkovém objemu 3 643 844 litrů, z nichž nevyhověly celkem 4 šarže nebalených vín. Ve dvou případech bylo zjištěno závažné porušení právních předpisů, tj. falšování produktů, a to u nebaleného vína původem z Rakouska (nepovolený přídavek exogenní vody) a nebaleného vína původem z Bulharska (nepovolený přídavek syntetického glycerolu). Dále bylo ve dvou případech zjištěno, že údaj uvedený v průvodním dokladu o skutečném obsahu alkoholu se neshoduje s výslednou naměřenou hodnotou.

Vinotéky

Druhé podstatné zaměření kontrolní činnosti směřovalo na prověření zákonných podmínek při prodeji vína spotřebiteli, tedy prodeji vína sudového, čepovaného, rozlévaného a vína v obalu určeném pro spotřebitele. Zásadní pohled tak byl upřen na prodejce vín vystupujících v pozici „vinotéky-stáčírny“, kteří svým chováním obcházeli zákonný prodej sudového vína.

Opatření Inspekce

Za loňský rok uložila Inspekce celkem 11 285 zákazů v celkové výši téměř 59 milion korun. Největší finanční objem zákazů ve výši více než 36 milionů byl uložen v oboru víno, což je nejvíc za posledních deset let a jedenapůlkrát víc, než v každém z předchozích dvou let.
 
Rok Kontrolováno Nevyhovělo Zákaz prodeje Roční produkce vína

ks ks mil. Kč tis. hl
2021 1 349 314 36,4 579
2020 1 144 155 14,8 590
2019 1 036 260 14,4 481
2018 1 300 311 33,5 681
2017 1 531 275 14,1 635
2016 1 436 561 4,5 617
2015 1 536 531 14,8 819
2014 1 041 452 2,2 382
2013 1 134 415 13,3 635
2012 888 278 3,7 470
2011 945 319 4,3 650
 

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J