Přeskočit na hlavní obsah

Praktiky Vinařského fondu začne prověřovat antimonopolní úřad

Dotace jen certifikovaným

Podle dnes už dokonaného záměru Národního vinařského centra a Svazu vinařů získávají na pořádání vinařských soutěží a udělování medailí veřejné dotace ze státního Vinařského fondu jen ti organizátoři, kteří splní Národní standardy soutěží vín, jejichž jsou NVC a SVČR autory, a získají tím nezbytnou certifikaci a garanci.
NVC i SVČR jsou současně organizátory vlastních vinařských soutěží. Organizátoři konkurenčních soutěží, kteří musí být pro účely získání dotace certifikováni a za certifikaci platí, se této praxi podivují a není jim také jasné, jak získávají certifikaci samotní certifikátoři.

Zájem ÚOHS

Podmínku certifikace začne prověřovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Jak SVČR tak NVC mohou jako konkurenční organizátoři soutěží vín získávat neoprávněnou výhodu, jelikož udělují certifikaci ostatním organizátorům soutěží vín dle Standardů, a za tu na rozdíl od konkurenčních organizátorů soutěží vín ani nemusí platit poplatek. Úřad se proto bude možným porušením zákona Vinařským fondem zvýhodněním SVČR a NVC zabývat. 

Jde i o peníze

Národní vinařské centrum se touto aktivitou chválí a hrozba nemožnosti získat příspěvky z Vinařského fondu mu už přinesla mnoho zakázek certifikace. Dnes napočítáme minimálně patnáct organizátorů soutěží, kteří už vábení Standardů a certifikace a následnému ziskání dotace ve schválené výši bezmála 1,2 milionu korun podlehli. Patnáct certifikací po dvou tisících korunách zajišťuje certifikátorům každoroční výnos 300 tisíc korun. 
Celá jedna čtvrtina veřejné dotace z Vinařského fondu tak bezprostředně a s vědomím fondu míří přes účty organizátorů soutěží na účet NVC.
Pro patnáct "certifikovaných" organizátorů, kteří jsou přímí soutěžní konkurenti NVC i SVČR, je získání "certifikace" - a ještě za úplatu - pořádně hořká pilulka.
Štítky:

Nejčtenější

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...
Pokračovat+

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...
Pokračovat+

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.
Pokračovat+