Přeskočit na hlavní obsah

Praktiky Vinařského fondu začne prověřovat antimonopolní úřad

Dotace jen certifikovaným

Podle dnes už dokonaného záměru Národního vinařského centra a Svazu vinařů získávají na pořádání vinařských soutěží a udělování medailí veřejné dotace ze státního Vinařského fondu jen ti organizátoři, kteří splní Národní standardy soutěží vín, jejichž jsou NVC a SVČR autory, a získají tím nezbytnou certifikaci a garanci.
NVC i SVČR jsou současně organizátory vlastních vinařských soutěží. Organizátoři konkurenčních soutěží, kteří musí být pro účely získání dotace certifikováni a za certifikaci platí, se této praxi podivují a není jim také jasné, jak získávají certifikaci samotní certifikátoři.

Zájem ÚOHS

Podmínku certifikace začne prověřovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Jak SVČR tak NVC mohou jako konkurenční organizátoři soutěží vín získávat neoprávněnou výhodu, jelikož udělují certifikaci ostatním organizátorům soutěží vín dle Standardů, a za tu na rozdíl od konkurenčních organizátorů soutěží vín ani nemusí platit poplatek. Úřad se proto bude možným porušením zákona Vinařským fondem zvýhodněním SVČR a NVC zabývat. 

Jde i o peníze

Národní vinařské centrum se touto aktivitou chválí a hrozba nemožnosti získat příspěvky z Vinařského fondu mu už přinesla mnoho zakázek certifikace. Dnes napočítáme minimálně patnáct organizátorů soutěží, kteří už vábení Standardů a certifikace a následnému ziskání dotace ve schválené výši bezmála 1,2 milionu korun podlehli. Patnáct certifikací po dvou tisících korunách zajišťuje certifikátorům každoroční výnos 300 tisíc korun. 
Celá jedna čtvrtina veřejné dotace z Vinařského fondu tak bezprostředně a s vědomím fondu míří přes účty organizátorů soutěží na účet NVC.
Pro patnáct "certifikovaných" organizátorů, kteří jsou přímí soutěžní konkurenti NVC i SVČR, je získání "certifikace" - a ještě za úplatu - pořádně hořká pilulka.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J