Přeskočit na hlavní obsah

Praktiky Vinařského fondu začne prověřovat antimonopolní úřad

Dotace jen certifikovaným

Podle dnes už dokonaného záměru Národního vinařského centra a Svazu vinařů získávají na pořádání vinařských soutěží a udělování medailí veřejné dotace ze státního Vinařského fondu jen ti organizátoři, kteří splní Národní standardy soutěží vín, jejichž jsou NVC a SVČR autory, a získají tím nezbytnou certifikaci a garanci.
NVC i SVČR jsou současně organizátory vlastních vinařských soutěží. Organizátoři konkurenčních soutěží, kteří musí být pro účely získání dotace certifikováni a za certifikaci platí, se této praxi podivují a není jim také jasné, jak získávají certifikaci samotní certifikátoři.

Zájem ÚOHS

Podmínku certifikace začne prověřovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Jak SVČR tak NVC mohou jako konkurenční organizátoři soutěží vín získávat neoprávněnou výhodu, jelikož udělují certifikaci ostatním organizátorům soutěží vín dle Standardů, a za tu na rozdíl od konkurenčních organizátorů soutěží vín ani nemusí platit poplatek. Úřad se proto bude možným porušením zákona Vinařským fondem zvýhodněním SVČR a NVC zabývat. 

Jde i o peníze

Národní vinařské centrum se touto aktivitou chválí a hrozba nemožnosti získat příspěvky z Vinařského fondu mu už přinesla mnoho zakázek certifikace. Dnes napočítáme minimálně patnáct organizátorů soutěží, kteří už vábení Standardů a certifikace a následnému ziskání dotace ve schválené výši bezmála 1,2 milionu korun podlehli. Patnáct certifikací po dvou tisících korunách zajišťuje certifikátorům každoroční výnos 300 tisíc korun. 
Celá jedna čtvrtina veřejné dotace z Vinařského fondu tak bezprostředně a s vědomím fondu míří přes účty organizátorů soutěží na účet NVC.
Pro patnáct "certifikovaných" organizátorů, kteří jsou přímí soutěžní konkurenti NVC i SVČR, je získání "certifikace" - a ještě za úplatu - pořádně hořká pilulka.
Štítky:

Nejčtenější

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...
Pokračovat+

Černý trh a žebříček největších vinařství

Seznam nejproduktivnější dvacítky domácích vinařství roku 2020 nebyl nijak překvapivý. Produkce jedné poloviny je v nabídce supermarketů a druhé v nabídce sítí vinoték. Zkrátka ta jména jsou veřejnosti známá. Pohled na první dvacítku roku 2015 je jiný. Nejen medailová místa a následující příčky obsadila vinařství, o kterých slyšel málokdo, přestože jejich souhrnná produkce hravě překonala kohokoli jiného včetně tehdejší i dnešní jedničky. Uprostřed tohoto období, na přelomu let 2017 a 2018 byl novelou vinařského zákona oficiálně poražený černý trh s vínem . Celá tuzemská produkce před novelou za leta 2015 až 2017 byla 2,1 milionu hektolitrů vína a za roky 2018 až 2020 po novele o šestnáct procent nižších 1,8 milionů hektolitrů. Můžeme sice hovořit o počasí nebo sklizni, faktem ale je, že vinařství s obdobným poklesem šla s trhem, a že rostla nebo klesala ta s produkcí stoupající nebo klesající výrazně víc. Třicet jedna vinařství Mezi lety 2015 až 2020 se v první dvacítce největších pr...
Pokračovat+

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.
Pokračovat+