Přeskočit na hlavní obsah

Poslanecký zemědělský výbor zpřísnil připravovanou novelu zákona o víně

Přísněji na dovoz vína

Zemědělský výbor na konci školního roku projednal připravovanou novelu zákona o vinohradnictví a vinařství, která má za cíl bojovat proti různým formám černého trhu s vínem. Zpřísňuje například podmínky dovozu nebaleného vína a zvyšuje pokuty za jeho falšování.
Novela by měla výrazně omezit množství prodejních míst sudového vína. To se nebude moci prodávat jinde než v provozovnách výrobců vína nebo dovozců nebaleného vína. 
Oproti vládou schválenému znění zákona se ještě zpřísní podmínky pro příjemce nebaleného vína. Ten bude muset nově být uveden i na průvodním dokladu užívaném při přepravě vína.
"S dalším zpřísněním nesouhlasím, i ve sněmovně proto budu prosazovat návrh v podobě, v jaké jej původně schválila vláda," řekl Marian Jurečka, ministr zemědělství.

Trikolora na záklopce jako na Slovensku

Další změnou oproti vládnímu návrhu je zrušení povinnosti uvádět údaj o provenienci vína také na přední etiketě. Naopak se zavádí povinné použití tzv. logotypu na obalu pro spotřebitele, a to u vína s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, na záklopce lahve bude muset být česká trikolora. 
Projekt dobrovolného značení vín jednotným označením vycházejícím z ochranné známky Vína z Moravy, vína z Čech se tak změní v projekt ze zákona povinný.
"Ani s těmito změnami jsem na zemědělském výboru nesouhlasil, jsem přesvědčený, že jasné uvedení provenience vína na přední etiketě je pro spotřebitele důležité. Naopak povinné používání logotypu řadě vinařů vadí. Budu se proto snažit poslance přesvědčit, aby hlasovali pro náš původní návrh," uvedl Jurečka.

Falšování vína

Mimo zpřísnění podmínek pro dovoz a prodej sudového vína zákon také poprvé jasně definuje, co je falšování vína. Současně zvyšuje maximální pokutu z 5 na 50 milionů korun za porušení některých povinností, které stanoví vinařský zákon a upravuje i podmínky pro výsadbu nových vinic nebo opětovnou výsadbu révy.
Konečnou podobu novely vinařského zákona musí schválit celá sněmovna.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Nové víno bude z vody?

Tato zpráva na stránky o vinařství zdánlivě nepatří. „ Plzeňský Prazdroj uvede na trh nový druh alkoholického nápoje , jehož prodeje v zámoří trhají rekordy. Hard seltzer (otrocky přeloženo tvrdá sodovka nebo minerálka) se sice vyrábí většinou v pivovarech, s pivem má ale pramálo společného. Jedná se o čirý nízkokalorický a lehce ochucený nápoj s obsahem zhruba čtyř až pěti procent alkoholu, vzniklý většinou kvašením třtinového cukru, někdy sladového ječmene. Příchuť bývá nejčastěji mandarinka nebo broskev, Prazdroj vsadil na limetku a nápoj pojmenoval Viper .“ Ale jen zdánlivě. Promítne se totiž do vinařských statistik. Ty, jak jsou prezentované nejen statistickým úřadem, ale také Ministerstvem zemědělství v jeho Situačních a výhledových zprávách Víno , v kolonce spotřeba zahrnují jak víno, nápoj z hroznů révy vinné, tak ovocná vína, zejména cider a perry, ale i medové víno a další alkoholické nápoje. A nejde o zanedbatelnou položku: na celkové konzumaci vín se ovocná vína podílejí