Přeskočit na hlavní obsah

Poslanecký zemědělský výbor zpřísnil připravovanou novelu zákona o víně

Přísněji na dovoz vína

Zemědělský výbor na konci školního roku projednal připravovanou novelu zákona o vinohradnictví a vinařství, která má za cíl bojovat proti různým formám černého trhu s vínem. Zpřísňuje například podmínky dovozu nebaleného vína a zvyšuje pokuty za jeho falšování.
Novela by měla výrazně omezit množství prodejních míst sudového vína. To se nebude moci prodávat jinde než v provozovnách výrobců vína nebo dovozců nebaleného vína. 
Oproti vládou schválenému znění zákona se ještě zpřísní podmínky pro příjemce nebaleného vína. Ten bude muset nově být uveden i na průvodním dokladu užívaném při přepravě vína.
"S dalším zpřísněním nesouhlasím, i ve sněmovně proto budu prosazovat návrh v podobě, v jaké jej původně schválila vláda," řekl Marian Jurečka, ministr zemědělství.

Trikolora na záklopce jako na Slovensku

Další změnou oproti vládnímu návrhu je zrušení povinnosti uvádět údaj o provenienci vína také na přední etiketě. Naopak se zavádí povinné použití tzv. logotypu na obalu pro spotřebitele, a to u vína s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, na záklopce lahve bude muset být česká trikolora. 
Projekt dobrovolného značení vín jednotným označením vycházejícím z ochranné známky Vína z Moravy, vína z Čech se tak změní v projekt ze zákona povinný.
"Ani s těmito změnami jsem na zemědělském výboru nesouhlasil, jsem přesvědčený, že jasné uvedení provenience vína na přední etiketě je pro spotřebitele důležité. Naopak povinné používání logotypu řadě vinařů vadí. Budu se proto snažit poslance přesvědčit, aby hlasovali pro náš původní návrh," uvedl Jurečka.

Falšování vína

Mimo zpřísnění podmínek pro dovoz a prodej sudového vína zákon také poprvé jasně definuje, co je falšování vína. Současně zvyšuje maximální pokutu z 5 na 50 milionů korun za porušení některých povinností, které stanoví vinařský zákon a upravuje i podmínky pro výsadbu nových vinic nebo opětovnou výsadbu révy.
Konečnou podobu novely vinařského zákona musí schválit celá sněmovna.
Štítky:

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...
Pokračovat+

Spotřeba vína v roce 2022

Před několika málo dny zveřejnil Český statistický úřad , který jako jediný v Česku tyto údaje oficiálně zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2022 byla podle něj 9,73 litru na osobu a rok, téměř identická jako 9,72 litrů v předchozích dvou letech a tedy téměř nejnižší za posledních deset let. To představuje 169,5 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 852 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů, jen o málo vyšší, než předchozích 17 144 tisíc hektolitrů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok a vloni byla podle statistiků 16,54 litrů, obdobně jako v letech 2017 a 2020, celkem tedy 1 742 tisíc hektolitrů, tedy o trochu méně, než 1 803 tisíc hektolitrů v roce 2021. Údaje Registru vinic k tomu dodávají, že vína z hroznů z tuzemských vinic bylo v roce 2022 jen 528 tisíc hektolitrů a o rok dříve 565 tisíc hektolitrů. Ani ne třet...
Pokračovat+

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...
Pokračovat+