Přeskočit na hlavní obsah

Domácí vinaři podporují stovkami milionů ve Vinařském fondu zahraniční vinaře

Fond pro víno a vinařskou turistiku

Vinařský fond pro podporu marketingu vína a vinařské turistiky založili poslanci novelou vinařského zákona v roce 2004 a fungovat začal rok na to. Peníze do Fondu platí zejména daňoví poplatníci prostřednictvím státního a krajského rozpočtu, majitelé vinic a tuzemští producenti vína. Od roku 2005 do roku 2015 proteklo Fondem 528 milionů korun, z nichž padesát Fond utratil za své provozní náklady. 
Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) sleduje ve statistikách jednotlivých zemí plochu vinohradů, produkci vína, export a import vína a celkovou spotřebu vína. Data OIV jsou k dispozici od roku 1995 do roku 2012 a nabízí se je porovnat s výsledky činností Fondu. 

Vinice a produkce tuzemského vína

Plocha tuzemských vinic vzrostla od roku 1995 do roku 2003 o víc než polovinu a dalšímu rozvoji zabránila evropská legislativa, které Česko od roku 2004 podléhá. V následujících letech, kdy už Fond naplno pracoval, nezůstala plocha tuzemských vinic stejná, ale ještě o deset procent klesla na současných 17 tisíc hektarů. 

I přes nárůst plochy vinic a její pozdější pozvolný pokles produkce tuzemského vína stále osciluje okolo půl milionu hektolitrů ročně. S produkcí vína aktivity Fondu nesouvisí, na jeho množství se podepisuje zejména počasí a péče vinohradníků.
Export tuzemského vína roste. Rostl před zřízením Fondu a dominantně roste po jeho založení, když v roce 2012 přesáhl čtvrt milionu hektolitrů, víc než polovinu tuzemské produkce. Fond podporuje export pouze nepřímo a jen mizivou částí svých výdajů. Tuzemští producenti chtěli, chtějí a budou svoje vína exportovat i bez toho.

Vína se pije mnohem víc

Spotřeba vína v Česku roste a přestože k nárůstu docházelo už před vznikem Fondu, největší přírůstky se datují po vzniku Fondu. Zvlášť patrné je to na konzumaci na obyvatele, která byla v roce 2012 více než trojnásobná ve srovnání s rokem 1995 a víc než dvojnásobná ve srovnání s rokem 2004 a blížila se hranici 20 litrů na osobu. Celkově se v Česku v roce 2012 vypily bez deseti procent 2 miliony hektolitrů vína. Je pravděpodobné, že právě aktivity Fondu napomáhají nárůstu konzumace vína.
Import vína roste stejně oslnivě, jako celková spotřeba vína a na konci roku 2012 byl třikrát vyšší, než celá tuzemská produkce. Celkem se v roce 2012 do Česka dovezl víc než jeden a půl milionu hektolitrů vína, sedmkrát víc než kolik na domácím trhu prodali tuzemští vinaři. 

Fond na podporu zahraničních vinařů

Závěr z toho plyne jediný - Vinařský fond pomohl znásobení konzumace vína v Česku. Nezabránil poklesu plochy vinic a nezabránil poklesu podílu domácí produkce na domácím trhu - v roce 2012 tuzemští vinaři nadpoloviční část své produkce vyvezli. Proto byl v roce 2012 podíl tuzemských vín na celkové domácí konzumaci 1,8 milionů hektolitrů 13 % a podíl zahraničních 87 %. 
Z 370 milionů korun tuzemských vinařů, vinohradníků a daňových poplatníků, které Vinařský fond utratil v letech 2005 až 2012, tak profitují producenti z jiných států a importéři vín. Podpora marketingu vína a vinařské turistiky, bezplatné propagační materiály, dotace vinařským filmům a seriálům i soutěž o tuzemské vinařství roku se fakticky transformovaly do masivního nárůstu exportu a spotřeby zahraničních vín a tím do podpory zahraničních vinařů.
Že je na domácím trhu tuzemská láhev jen každá osmá není na globálním trhu nic špatného, výjimečného ani překvapivého. Že ale faktickou podporu nárůstu dovozu vín zahraničních konkurentů platí domácí producenti je ironie.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Zdá se, že Česko je (opět) značně alkoholické

Srpnový titulek ČTK hlásal, že „ Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla “ a zpráva dále citovala mluvčí Ministerstva zdravotnictví: „ V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě .“  Odtud už je pro úřady jen krůček k úvaze o regulaci prodeje alkoholu a reklamy na něj. „ Ministerstvo zdravotnictví se soustředí na přípravu návrhu posílení regulace reklamy u alkoholických nápojů, neboť právě dostupná reklama má zásadní vliv na toleranci české společnosti k alkoholu a působí negativně zejména na děti ," dodala mluvčí. A Sněmovna v červenci schválila zvýšení daně na tvrdý alkohol, tabák a hazard. Na tiché víno je spotřební daň nulová, u piva se liší podle velikosti pivovaru, je ale nižší než u tvrdého alkoholu.  Skutečně v Evropě druzí? Jenže tyto regulační úvahy nevycházejí ze správného údaje, jakkoli statisticky korektního. Ignorují totiž černý trh a

Jeden a půl milionu litrů Vín Originální Certifikace

Počet tuzemských apelací se desátým rokem od povolení první zaokrouhlil na deset a součtem předčil všechny podoblasti, co jich v Česku máme. Desetiletá tradice mohla být i delší, nebýt několikaletého martýria, které Ministerstvo zemědělství nachystalo průkopnickým znojemským žadatelům a notně je tak vzdálilo od jejich průkopnického cíle. Připomeňme, že na rozdíl od stávajícího klasifikačního systému ten apelační pro vinaře a jejich lahvová vína znamená žádné přívlastky, žádné podoblasti, žádné vinařské obce ani viniční tratě, ale namísto státní kontroly jakosti dopřává spolkům samoregulaci. Vína pod obojí Ale nepředstavuje Sofiinu volbu, producenti mohou mít ve svém portfoliu současně vína přívlastková i apelační, která klidně mohou pocházet i ze stejné sklizně i stejné viniční trati. A musí pak svým zákazníkům vysvětlovat rozdíl mezi nimi.