Přeskočit na hlavní obsah

Domácí vinaři podporují stovkami milionů ve Vinařském fondu zahraniční vinaře

Fond pro víno a vinařskou turistiku

Vinařský fond pro podporu marketingu vína a vinařské turistiky založili poslanci novelou vinařského zákona v roce 2004 a fungovat začal rok na to. Peníze do Fondu platí zejména daňoví poplatníci prostřednictvím státního a krajského rozpočtu, majitelé vinic a tuzemští producenti vína. Od roku 2005 do roku 2015 proteklo Fondem 528 milionů korun, z nichž padesát Fond utratil za své provozní náklady. 
Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) sleduje ve statistikách jednotlivých zemí plochu vinohradů, produkci vína, export a import vína a celkovou spotřebu vína. Data OIV jsou k dispozici od roku 1995 do roku 2012 a nabízí se je porovnat s výsledky činností Fondu. 

Vinice a produkce tuzemského vína

Plocha tuzemských vinic vzrostla od roku 1995 do roku 2003 o víc než polovinu a dalšímu rozvoji zabránila evropská legislativa, které Česko od roku 2004 podléhá. V následujících letech, kdy už Fond naplno pracoval, nezůstala plocha tuzemských vinic stejná, ale ještě o deset procent klesla na současných 17 tisíc hektarů. 

I přes nárůst plochy vinic a její pozdější pozvolný pokles produkce tuzemského vína stále osciluje okolo půl milionu hektolitrů ročně. S produkcí vína aktivity Fondu nesouvisí, na jeho množství se podepisuje zejména počasí a péče vinohradníků.
Export tuzemského vína roste. Rostl před zřízením Fondu a dominantně roste po jeho založení, když v roce 2012 přesáhl čtvrt milionu hektolitrů, víc než polovinu tuzemské produkce. Fond podporuje export pouze nepřímo a jen mizivou částí svých výdajů. Tuzemští producenti chtěli, chtějí a budou svoje vína exportovat i bez toho.

Vína se pije mnohem víc

Spotřeba vína v Česku roste a přestože k nárůstu docházelo už před vznikem Fondu, největší přírůstky se datují po vzniku Fondu. Zvlášť patrné je to na konzumaci na obyvatele, která byla v roce 2012 více než trojnásobná ve srovnání s rokem 1995 a víc než dvojnásobná ve srovnání s rokem 2004 a blížila se hranici 20 litrů na osobu. Celkově se v Česku v roce 2012 vypily bez deseti procent 2 miliony hektolitrů vína. Je pravděpodobné, že právě aktivity Fondu napomáhají nárůstu konzumace vína.
Import vína roste stejně oslnivě, jako celková spotřeba vína a na konci roku 2012 byl třikrát vyšší, než celá tuzemská produkce. Celkem se v roce 2012 do Česka dovezl víc než jeden a půl milionu hektolitrů vína, sedmkrát víc než kolik na domácím trhu prodali tuzemští vinaři. 

Fond na podporu zahraničních vinařů

Závěr z toho plyne jediný - Vinařský fond pomohl znásobení konzumace vína v Česku. Nezabránil poklesu plochy vinic a nezabránil poklesu podílu domácí produkce na domácím trhu - v roce 2012 tuzemští vinaři nadpoloviční část své produkce vyvezli. Proto byl v roce 2012 podíl tuzemských vín na celkové domácí konzumaci 1,8 milionů hektolitrů 13 % a podíl zahraničních 87 %. 
Z 370 milionů korun tuzemských vinařů, vinohradníků a daňových poplatníků, které Vinařský fond utratil v letech 2005 až 2012, tak profitují producenti z jiných států a importéři vín. Podpora marketingu vína a vinařské turistiky, bezplatné propagační materiály, dotace vinařským filmům a seriálům i soutěž o tuzemské vinařství roku se fakticky transformovaly do masivního nárůstu exportu a spotřeby zahraničních vín a tím do podpory zahraničních vinařů.
Že je na domácím trhu tuzemská láhev jen každá osmá není na globálním trhu nic špatného, výjimečného ani překvapivého. Že ale faktickou podporu nárůstu dovozu vín zahraničních konkurentů platí domácí producenti je ironie.

Nejčtenější

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.

P.F. Mýtus o germánském a románském značení vín stále žije. Tak proč ne DCC?

Vinařské novoroční pour felicité? Patří se, nejprve však malé ohlédnutí. Jsou to dva roky, kdy jsme jako mylné prokázali tvrzení o dvou údajných rozdílných způsobech značení vín, románském a germánském. Ve veřejném prostoru přesto znovu zní přání změnit tuzemský germánský špatný způsob značení vín na románský protože lepší protože apelační. Románský je sice systém VOC pro vína originální certifikace, ten se však podle mnohých nepovedl, i když neříkají proč. Připomeňme, že podle autorů tvrzeného rozdílu románský způsob zohledňuje především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zemi, tedy označování místa původu hroznů a vína takzvanou apelací, a germánský způsob prý vychází pouze z rozlišení kvality vín přívlastky odpovídajícími cukernatosti sklízených hroznů. Zájemce o aktuální čeření vody najde zde na zakázku rozebrané vzory a výhody údajného románského značení, zde rozhovor, který jako vlajkovou loď zamýšlených tuzemských apela

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř