Fond pro víno a vinařskou turistiku
Vinařský fond pro podporu marketingu vína a vinařské turistiky založili poslanci novelou vinařského zákona v roce 2004 a fungovat začal rok na to. Peníze do Fondu platí zejména daňoví poplatníci prostřednictvím státního a krajského rozpočtu, majitelé vinic a tuzemští producenti vína. Od roku 2005 do roku 2015 proteklo Fondem 528 milionů korun, z nichž padesát Fond utratil za své provozní náklady.
Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) sleduje ve statistikách jednotlivých zemí plochu vinohradů, produkci vína, export a import vína a celkovou spotřebu vína. Data OIV jsou k dispozici od roku 1995 do roku 2012 a nabízí se je porovnat s výsledky činností Fondu.
Vinice a produkce tuzemského vína
Plocha tuzemských vinic vzrostla od roku 1995 do roku 2003 o víc než polovinu a dalšímu rozvoji zabránila evropská legislativa, které Česko od roku 2004 podléhá. V následujících letech, kdy už Fond naplno pracoval, nezůstala plocha tuzemských vinic stejná, ale ještě o deset procent klesla na současných 17 tisíc hektarů.
I přes nárůst plochy vinic a její pozdější pozvolný pokles produkce tuzemského vína stále osciluje okolo půl milionu hektolitrů ročně. S produkcí vína aktivity Fondu nesouvisí, na jeho množství se podepisuje zejména počasí a péče vinohradníků.
Export tuzemského vína roste. Rostl před zřízením Fondu a dominantně roste po jeho založení, když v roce 2012 přesáhl čtvrt milionu hektolitrů, víc než polovinu tuzemské produkce. Fond podporuje export pouze nepřímo a jen mizivou částí svých výdajů. Tuzemští producenti chtěli, chtějí a budou svoje vína exportovat i bez toho.
Vína se pije mnohem víc
Spotřeba vína v Česku roste a přestože k nárůstu docházelo už před vznikem Fondu, největší přírůstky se datují po vzniku Fondu. Zvlášť patrné je to na konzumaci na obyvatele, která byla v roce 2012 více než trojnásobná ve srovnání s rokem 1995 a víc než dvojnásobná ve srovnání s rokem 2004 a blížila se hranici 20 litrů na osobu. Celkově se v Česku v roce 2012 vypily bez deseti procent 2 miliony hektolitrů vína. Je pravděpodobné, že právě aktivity Fondu napomáhají nárůstu konzumace vína.
Import vína roste stejně oslnivě, jako celková spotřeba vína a na konci roku 2012 byl třikrát vyšší, než celá tuzemská produkce. Celkem se v roce 2012 do Česka dovezl víc než jeden a půl milionu hektolitrů vína, sedmkrát víc než kolik na domácím trhu prodali tuzemští vinaři.
Fond na podporu zahraničních vinařů
Závěr z toho plyne jediný - Vinařský fond pomohl znásobení konzumace vína v Česku. Nezabránil poklesu plochy vinic a nezabránil poklesu podílu domácí produkce na domácím trhu - v roce 2012 tuzemští vinaři nadpoloviční část své produkce vyvezli. Proto byl v roce 2012 podíl tuzemských vín na celkové domácí konzumaci 1,8 milionů hektolitrů 13 % a podíl zahraničních 87 %.
Z 370 milionů korun tuzemských vinařů, vinohradníků a daňových poplatníků, které Vinařský fond utratil v letech 2005 až 2012, tak profitují producenti z jiných států a importéři vín. Podpora marketingu vína a vinařské turistiky, bezplatné propagační materiály, dotace vinařským filmům a seriálům i soutěž o tuzemské vinařství roku se fakticky transformovaly do masivního nárůstu exportu a spotřeby zahraničních vín a tím do podpory zahraničních vinařů.
Že je na domácím trhu tuzemská láhev jen každá osmá není na globálním trhu nic špatného, výjimečného ani překvapivého. Že ale faktickou podporu nárůstu dovozu vín zahraničních konkurentů platí domácí producenti je ironie.