Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvek vinařům k účasti na zahraničních soutěžích

Jak jsme v závěru loňského roku uvedli, z pěti desítek sledovaných mezinárodních vinařských soutěží přes devadesát tuzemských producentů medailově uspělo na třiceti pěti z nich - a mohli jste si tipnout, kdo uspěl nejvíc. Protože přihlášky na první ze seznamu letošních už jsou v plném běhu, stojí za rekapitulaci, jak se k podpoře účasti vinařů na zahraničních soutěžích staví letos Vinařský fond, který má podporu marketingu ve svém zákonem daném vínku.

Změna pravidel

V roce 2018 mohou vinaři získat finanční podporu k účasti na 21 zahraničních soutěží. Seznam sice uvádí 15 soutěží, ale dubnová štrasburgská Les Grands Concours du Monde obsahuje soutěží šest a MundusVini má jarní a letní testování.
Nově se o grant na soutěže žádá prostřednictvím dvou kol pro udělování podpor fondu, tedy standardně. Tato změna tak napravila mnohaletou nezákonost a postup uvedla do souladu se stanovenými pravidly - i když pro první tři letošní soutěže ještě platí výjimka. Bohužel o ní fond veřejnost informoval s jednoměsíčním zpožděním až na začátku letošního roku, takže předvánoční maily o podpoře účasti na soutěži Vinalies Internationales byly v rozporu s měsíc starou novelou pravidel i novým seznamem podporovaných soutěží.

Další novinky

Přestože se seznam podporovaných zahraničních soutěží ve srovnání s loňským rokem o jednu zvýšil na uvedených 21, díky novému systému podpor a limitů fakticky nemá žádné vinařství možnost využít účastnit se s podporu všech soutěží. Nejenže maximální podpora na jednu soutěž je 5 tisíc korun, z něhož se hradí 50% nákladů na účastnické poplatky s tím, že počet vzorků není rozhodující a že přihlášku, dopravu a vše spojené s účastí vzorků vín na dané soutěži si již každý vinař řeší sám. Ale současně je celkový roční limit pro všechny soutěže 50 tisíc korun. 
Vinař má možnost požádat o podporu účasti na jakoukoliv soutěž uvedenou v seznamu, ten ale vedle 21 zahraničních soutěží zahrnuje i sedm tuzemských. Celkově tak roční limit 50 tisíc korun platí pro 28 soutěží, kdy se běžný účastnický poplatek za jeden jediný vzorek na zahraničních soutěžích pohybuje od 100 EUR výše a dosahuje i 200 EUR.

Podpory přehledně

Nespornou výhodou nového systému je jeho průhlednost, kdy bude snadné zjistit, kolik na podporu účasti tuzemských vinařů na všech soutěžích fond vydá. Například ve srovnání s jeho útratou za prodejní akce v supermarketech, za bilboardové nálety Vín z Čech a Moravy nebo podpory velkých vinařských akcí. Je otázka, zda právě toto bude pro vinaře, kteří fondu platí povinné odvody, benefit.

Nejčtenější

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Rakouské vinařství v roce 2023

 © Austrian Wine / Robert Herbst Několik dní před začátkem letošní sklizně byla zveřejněná zpráva Rakouské vino 2023 nabízející komplexní pohled na rakouský vinařský průmysl i jeho zákazníky. Jaký je ve srovnání s českým? Vinice Současná plocha rakouských vinic je 44 tisic hektarů, z toho plocha plodných vinic je téměř 42 tisic hektarů, na nichž hospodařilo 10 012 producentů. 30 tisic hektarů, tedy 68,4 % osázené plochy je osázeno bílými jakostními odrůdami révy vinné. Rakousko proto říká, že je klasickou zemí bílých vín. Nejpěstovanější odrůdou je Veltlínské zelené s podílem 32,3 % osázených vinic. V Česku je 18 tisic hektarů vinic, z toho plodných je 17,7 tisic ha, o 60 % méně. Odrůdy moštové bílé tvoří 73 % a jejich plocha se zvyšuje, takže i Česko je klasickou zemí bílých vín. A Veltlínské zelené je s 1 487 hektary  jednička  i v Česku. Registrovaných pěstitelů je 13 263, absolutně i relativně mnohem víc, než rakouských. Sklizeň V Rakousku se sklidilo objemově 2 330 713 hektolitrů,