Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvek vinařům k účasti na zahraničních soutěžích

Jak jsme v závěru loňského roku uvedli, z pěti desítek sledovaných mezinárodních vinařských soutěží přes devadesát tuzemských producentů medailově uspělo na třiceti pěti z nich - a mohli jste si tipnout, kdo uspěl nejvíc. Protože přihlášky na první ze seznamu letošních už jsou v plném běhu, stojí za rekapitulaci, jak se k podpoře účasti vinařů na zahraničních soutěžích staví letos Vinařský fond, který má podporu marketingu ve svém zákonem daném vínku.

Změna pravidel

V roce 2018 mohou vinaři získat finanční podporu k účasti na 21 zahraničních soutěží. Seznam sice uvádí 15 soutěží, ale dubnová štrasburgská Les Grands Concours du Monde obsahuje soutěží šest a MundusVini má jarní a letní testování.
Nově se o grant na soutěže žádá prostřednictvím dvou kol pro udělování podpor fondu, tedy standardně. Tato změna tak napravila mnohaletou nezákonost a postup uvedla do souladu se stanovenými pravidly - i když pro první tři letošní soutěže ještě platí výjimka. Bohužel o ní fond veřejnost informoval s jednoměsíčním zpožděním až na začátku letošního roku, takže předvánoční maily o podpoře účasti na soutěži Vinalies Internationales byly v rozporu s měsíc starou novelou pravidel i novým seznamem podporovaných soutěží.

Další novinky

Přestože se seznam podporovaných zahraničních soutěží ve srovnání s loňským rokem o jednu zvýšil na uvedených 21, díky novému systému podpor a limitů fakticky nemá žádné vinařství možnost využít účastnit se s podporu všech soutěží. Nejenže maximální podpora na jednu soutěž je 5 tisíc korun, z něhož se hradí 50% nákladů na účastnické poplatky s tím, že počet vzorků není rozhodující a že přihlášku, dopravu a vše spojené s účastí vzorků vín na dané soutěži si již každý vinař řeší sám. Ale současně je celkový roční limit pro všechny soutěže 50 tisíc korun. 
Vinař má možnost požádat o podporu účasti na jakoukoliv soutěž uvedenou v seznamu, ten ale vedle 21 zahraničních soutěží zahrnuje i sedm tuzemských. Celkově tak roční limit 50 tisíc korun platí pro 28 soutěží, kdy se běžný účastnický poplatek za jeden jediný vzorek na zahraničních soutěžích pohybuje od 100 EUR výše a dosahuje i 200 EUR.

Podpory přehledně

Nespornou výhodou nového systému je jeho průhlednost, kdy bude snadné zjistit, kolik na podporu účasti tuzemských vinařů na všech soutěžích fond vydá. Například ve srovnání s jeho útratou za prodejní akce v supermarketech, za bilboardové nálety Vín z Čech a Moravy nebo podpory velkých vinařských akcí. Je otázka, zda právě toto bude pro vinaře, kteří fondu platí povinné odvody, benefit.

Nejčtenější

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.

P.F. Mýtus o germánském a románském značení vín stále žije. Tak proč ne DCC?

Vinařské novoroční pour felicité? Patří se, nejprve však malé ohlédnutí. Jsou to dva roky, kdy jsme jako mylné prokázali tvrzení o dvou údajných rozdílných způsobech značení vín, románském a germánském. Ve veřejném prostoru přesto znovu zní přání změnit tuzemský germánský špatný způsob značení vín na románský protože lepší protože apelační. Románský je sice systém VOC pro vína originální certifikace, ten se však podle mnohých nepovedl, i když neříkají proč. Připomeňme, že podle autorů tvrzeného rozdílu románský způsob zohledňuje především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zemi, tedy označování místa původu hroznů a vína takzvanou apelací, a germánský způsob prý vychází pouze z rozlišení kvality vín přívlastky odpovídajícími cukernatosti sklízených hroznů. Zájemce o aktuální čeření vody najde zde na zakázku rozebrané vzory a výhody údajného románského značení, zde rozhovor, který jako vlajkovou loď zamýšlených tuzemských apela

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř