Přeskočit na hlavní obsah

Systém nezákonných plateb, po kterém zůstává spoušť za třetinu miliardy, jede jako dobře namazaný stroj

Pokud jsou mezi čtenáři těchto řádků daňoví poplatníci, měli by se čtením raději včas přestat a pro pěstitele révy vinné a producenty vína a zároveň daňové poplatníky to platí dvojnásob. Jde o velkou chybějící sumu ještě nedávno jejich peněz. Všichni totiž musí přispívat do Vinařského fondu a ten už jedenáct let utrácí z každé jejich stokoruny pětašedesát korun v rozporu se zákonem.
Až desetikorunu může fond utratit za svůj provoz, což dodržuje. Zbylých 90 korun může podle zákona utratit pouze dvěma způsoby: za poskytování informací veřejnosti, protože fond je také vinařskou informační agenturou, a za granty, protože žadatelům o ně vyplácí podpory.

Dvě třetiny příjmů jsou utrácené mimo

Za poskytování informace zaplatí ročně průměrně 5 Kč a za podpory 20 Kč. Spolu s náklady na provoz je to zmíněných 35 Kč, ale zbytek, do roku 2016 gigantických 380 milionů, končí úplně jinde, než rozhodli poslanci schválením vinařského zákona. Paradoxně si sami poslanci stejným zákonem uložili povinnost hospodaření fondu kontrolovat, přesto je víc než třetina miliardy v prachu.

Ještěže fondu zákonem uložili povinnost zveřejňovat jeho výdaje a žádosti o podporu včetně rozhodnutí o nich; jejich práci tak můžeme udělat za ně.
Fond může proplácet jen položky žadatelům, kteří dodají bezchybnou žádost o proplacení podpory následující po schválení žádosti o podporu radou fondu. Kdo nepodá žádost o podporu, nemůže podat žádost o její proplacení.

Zrádné seznamy

Položka, která je na delším seznamu provedených plateb a není na kratším seznamu schválených a později vyplacených podpor, je fondem zaplacená nezákonně.
Zastírací finta, kterou celých 15 let používá, je stejně tak dětinská jako funkční. Fond prostě označí platby, ke kterým neexistují žádosti o podporu ani o její proplacení, smyšlenými údaji podobnými údajům k platbám, ke kterým úřední složku s podanou a schválenou žádostí vede. Například na redesign vlastního webu si jistě fond sám sobě žádost o podporu nepodal ani neschválil. Ale platbu tak označil. Jenže tabulky jsou dlouhé a kdo by v nich listoval…

Nezákonných milionů může být letos snadno 30

Z rozdílu dosud zveřejněného dlouhého seznamu loňských výdajů fondu (45 milionů) a kratšího seznamu schválených podpor (18 milionů) vyplývá odhad nezákonně utracených 27 milionů korun v roce 2017. Odhad proto, že schválené podpory nebývají vždy proplacené ve schválené výši ani ve stejném roce a že výdaje jsou uváděné jen ty nad deset tisíc korun. Přesná čísla odhalí až výroční zpráva fondu, ale nelegálni deficit bude proto pravděpodobně ještě vyšší.
Zatím se můžeme po pár dalších měsíců jenom vsázet, jestli se rada a dozorčí rada fondu letos odhodlají tento desítkamilionový rozdíl a falešné označení nezákonných výdajů schválit stejně lehkovážně, jako kdykoli dřív, a jestli před tím opět v létě v Poslanecké sněmovně zavřou všichni poslanci obě oči. Jakýkoli výsledek sázky ale nezákonně utracené peníze fondu nevrátí.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic.
S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol:
Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice.

S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol:
Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčís…

Vinařství Neoklas koupil slovenský miliardář a stává se dvojkou mezi českými producenty

Na nákupech v Šardicích Tuzemská divize investiční skupiny FPD Group slovenského miliardáře Antona Siekela, které už patří Vinařství Mutěnice, 15. dubna formálně završila proces, na jehož základě koupila za stovky milionů korun společnost Neoklas ze Šardic na Hodonínsku, vinařství s 345 hektary vinic a značkami Vinný sklep Sovín a Augustiniánské sklepy.  Skupina FPD Group tím vstoupila mezi největší tuzemské vinařské společnosti jako jsou Bohemia Sekt, Zámecké vinařství Bzenec nebo Znovín Znojmo a podle svých slov se stává tuzemskou dvojkou.
"Doposud jsme se soustředili na import a stáčení kvalitních vín za příznivé ceny. S akvizicí Neoklasu rozšiřujeme zásadním způsobem naše produktové portfolio o vína moravského původu. Činíme tak zejména s ohledem na raketově rostoucí spotřebu právě moravského vína," uvedl Tomáš Šupa z FPD Group.
Expanze na tuzemském trhu i v zahraničí Skupina chce dále expandovat nákupem dalších vinic i vinařství, její vizí je obhospodařování až 1000 h…

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar.
Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar.

Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký, ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční.
Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoři výběrový…

Podpora pro nově vysazované vinice

Podpory na pořízení sazenic pro nové vinice Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond bude v rámci programu Zemědělec poskytovat podporu také na pořízení sazenic révy vinné související s výsadbou nových vinic. Novou výsadbou vinic se rozumí výsadba révy vinné, vysazená na základě uděleného povolení pro novou výsadbu dle čl. 63 a 64 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, nebo z práv z rezervy udělených podle čl. 85 k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 a převedených do povolení pro novou výsadbu dle čl. 68 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013.
Splnění podmínky výsadby nových vinic se prokáže doručením rozhodnutí o registraci vinice a rozhodnutím o povolení výsadby vystaveného Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským.