Přeskočit na hlavní obsah

Systém nezákonných plateb, po kterém zůstává spoušť za třetinu miliardy, jede jako dobře namazaný stroj

Pokud jsou mezi čtenáři těchto řádků daňoví poplatníci, měli by se čtením raději včas přestat a pro pěstitele révy vinné a producenty vína a zároveň daňové poplatníky to platí dvojnásob. Jde o velkou chybějící sumu ještě nedávno jejich peněz. Všichni totiž musí přispívat do Vinařského fondu a ten už jedenáct let utrácí z každé jejich stokoruny pětašedesát korun v rozporu se zákonem.
Až desetikorunu může fond utratit za svůj provoz, což dodržuje. Zbylých 90 korun může podle zákona utratit pouze dvěma způsoby: za poskytování informací veřejnosti, protože fond je také vinařskou informační agenturou, a za granty, protože žadatelům o ně vyplácí podpory.

Dvě třetiny příjmů jsou utrácené mimo

Za poskytování informace zaplatí ročně průměrně 5 Kč a za podpory 20 Kč. Spolu s náklady na provoz je to zmíněných 35 Kč, ale zbytek, do roku 2016 gigantických 380 milionů, končí úplně jinde, než rozhodli poslanci schválením vinařského zákona. Paradoxně si sami poslanci stejným zákonem uložili povinnost hospodaření fondu kontrolovat, přesto je víc než třetina miliardy v prachu.

Ještěže fondu zákonem uložili povinnost zveřejňovat jeho výdaje a žádosti o podporu včetně rozhodnutí o nich; jejich práci tak můžeme udělat za ně.
Fond může proplácet jen položky žadatelům, kteří dodají bezchybnou žádost o proplacení podpory následující po schválení žádosti o podporu radou fondu. Kdo nepodá žádost o podporu, nemůže podat žádost o její proplacení.

Zrádné seznamy

Položka, která je na delším seznamu provedených plateb a není na kratším seznamu schválených a později vyplacených podpor, je fondem zaplacená nezákonně.
Zastírací finta, kterou celých 15 let používá, je stejně tak dětinská jako funkční. Fond prostě označí platby, ke kterým neexistují žádosti o podporu ani o její proplacení, smyšlenými údaji podobnými údajům k platbám, ke kterým úřední složku s podanou a schválenou žádostí vede. Například na redesign vlastního webu si jistě fond sám sobě žádost o podporu nepodal ani neschválil. Ale platbu tak označil. Jenže tabulky jsou dlouhé a kdo by v nich listoval…

Nezákonných milionů může být letos snadno 30

Z rozdílu dosud zveřejněného dlouhého seznamu loňských výdajů fondu (45 milionů) a kratšího seznamu schválených podpor (18 milionů) vyplývá odhad nezákonně utracených 27 milionů korun v roce 2017. Odhad proto, že schválené podpory nebývají vždy proplacené ve schválené výši ani ve stejném roce a že výdaje jsou uváděné jen ty nad deset tisíc korun. Přesná čísla odhalí až výroční zpráva fondu, ale nelegálni deficit bude proto pravděpodobně ještě vyšší.
Zatím se můžeme po pár dalších měsíců jenom vsázet, jestli se rada a dozorčí rada fondu letos odhodlají tento desítkamilionový rozdíl a falešné označení nezákonných výdajů schválit stejně lehkovážně, jako kdykoli dřív, a jestli před tím opět v létě v Poslanecké sněmovně zavřou všichni poslanci obě oči. Jakýkoli výsledek sázky ale nezákonně utracené peníze fondu nevrátí.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2022

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vloni vyprodukoval domácí vinařský průmysl z domácích hroznů celkem 528 tisíc hektolitrů vína, včetně zahraniční suroviny pak 1 312 tisíc hektolitrů. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která z loňské úrovně mírně poklesla na letošních 171,8 tisíc hektolitrů. Výrazný růst zažili producenti Zámecké vinařství Bzenec a Templářské sklepy Čejkovice, vzrostla i produkce Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, úrovně roku 2020 ale ještě nedosáhla. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a dalším poklesem oproti předchozím dvou letům uzavírá Vinaria. Podobné, jen v absolutních číslech mnohem vyšší poklesy zasáhly Znovín Znojmo, vinařství Bronislav Vajbar, Vinařství Neoklas Šardice, Vinný dům, Vinařství Krist, Víno Hruška, Vinselekt Michlovský i Patria

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř