Přeskočit na hlavní obsah

Systém nezákonných plateb, po kterém zůstává spoušť za třetinu miliardy, jede jako dobře namazaný stroj

Pokud jsou mezi čtenáři těchto řádků daňoví poplatníci, měli by se čtením raději včas přestat a pro pěstitele révy vinné a producenty vína a zároveň daňové poplatníky to platí dvojnásob. Jde o velkou chybějící sumu ještě nedávno jejich peněz. Všichni totiž musí přispívat do Vinařského fondu a ten už jedenáct let utrácí z každé jejich stokoruny pětašedesát korun v rozporu se zákonem.
Až desetikorunu může fond utratit za svůj provoz, což dodržuje. Zbylých 90 korun může podle zákona utratit pouze dvěma způsoby: za poskytování informací veřejnosti, protože fond je také vinařskou informační agenturou, a za granty, protože žadatelům o ně vyplácí podpory.

Dvě třetiny příjmů jsou utrácené mimo

Za poskytování informace zaplatí ročně průměrně 5 Kč a za podpory 20 Kč. Spolu s náklady na provoz je to zmíněných 35 Kč, ale zbytek, do roku 2016 gigantických 380 milionů, končí úplně jinde, než rozhodli poslanci schválením vinařského zákona. Paradoxně si sami poslanci stejným zákonem uložili povinnost hospodaření fondu kontrolovat, přesto je víc než třetina miliardy v prachu.

Ještěže fondu zákonem uložili povinnost zveřejňovat jeho výdaje a žádosti o podporu včetně rozhodnutí o nich; jejich práci tak můžeme udělat za ně.
Fond může proplácet jen položky žadatelům, kteří dodají bezchybnou žádost o proplacení podpory následující po schválení žádosti o podporu radou fondu. Kdo nepodá žádost o podporu, nemůže podat žádost o její proplacení.

Zrádné seznamy

Položka, která je na delším seznamu provedených plateb a není na kratším seznamu schválených a později vyplacených podpor, je fondem zaplacená nezákonně.
Zastírací finta, kterou celých 15 let používá, je stejně tak dětinská jako funkční. Fond prostě označí platby, ke kterým neexistují žádosti o podporu ani o její proplacení, smyšlenými údaji podobnými údajům k platbám, ke kterým úřední složku s podanou a schválenou žádostí vede. Například na redesign vlastního webu si jistě fond sám sobě žádost o podporu nepodal ani neschválil. Ale platbu tak označil. Jenže tabulky jsou dlouhé a kdo by v nich listoval…

Nezákonných milionů může být letos snadno 30

Z rozdílu dosud zveřejněného dlouhého seznamu loňských výdajů fondu (45 milionů) a kratšího seznamu schválených podpor (18 milionů) vyplývá odhad nezákonně utracených 27 milionů korun v roce 2017. Odhad proto, že schválené podpory nebývají vždy proplacené ve schválené výši ani ve stejném roce a že výdaje jsou uváděné jen ty nad deset tisíc korun. Přesná čísla odhalí až výroční zpráva fondu, ale nelegálni deficit bude proto pravděpodobně ještě vyšší.
Zatím se můžeme po pár dalších měsíců jenom vsázet, jestli se rada a dozorčí rada fondu letos odhodlají tento desítkamilionový rozdíl a falešné označení nezákonných výdajů schválit stejně lehkovážně, jako kdykoli dřív, a jestli před tím opět v létě v Poslanecké sněmovně zavřou všichni poslanci obě oči. Jakýkoli výsledek sázky ale nezákonně utracené peníze fondu nevrátí.

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě. 

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...