Přeskočit na hlavní obsah

Soutěž vinařských soutěží: pořadí po prvním mezičase

I vinařské soutěže mezi sebou soutěží. Tuzemské i zahraniční. Zajímavý vhled do jejich popularity mezi samotnými vinaři přinesl nový systém udělování finančních podpor. 
Až do loňského roku byl zájem jednotlivých vinařství o získání podpory na účast v zahraničních soutěžích vín sice přehledný, ale neveřejný. A pro účast vinařů na tuzemských soutěžích ani granty získat nešlo. 

Novinky

Od letošního roku je všechno jinak. Finančně podpoření mohou být tradičně organizátoři vybraných tuzemských soutěží, ale také vinaři, kteří chtějí soutěžit nejen na vybraných zahraničních, ale i na předem vybraných tuzemských soutěžích. Jen je třeba o finanční grant na podporu účasti v každé soutěži jednotlivě požádat. 
Zájem vinařů o podpory signalizuje popularitu soutěže. Přestože se soutěží pravděpodobně nebudou účastnit pouze vinaři, kteří požádali o grant, ale i vinaři, kteří se bez něj obejdou, bude mezi celkovou účastí a účastníky s grantem přímá úměra. Neboť kdo by usiloval o podporu na soutěž, o kterou není zájem😉.

Rok na pokusy

Jednoznačné závěry letos ještě dělat nejde, neboť zaprvé nový systém nestihl obsáhnout soutěže, které se konaly v prvním čtvrtletí, za druhé byli ze soutěže o finanční podpory předem vyřazení zájemci o soutěže, které prozatím neprošly sítem výběru, i když mají nejen dlouhou tradici, ale i zájem vinařů, a za třetí o novém systému a jeho možnostech mnoho zájemců ještě ani neví. Je to zkrátka trochu testovací rok. 
Měřeno počtem celkových téměř devatenácti set grantových soutěžních žádostí se zájem vinařství rovnoměrně rozdělil mezi zahraniční a tuzemské soutěže - 938 : 940 - i když podporovaných tuzemských soutěží je o třetinu méně - 12 : 8.

Pořadí na špici

Absolutně největší zájem projevili vinaři o grant na účasti v soutěží Král vín České republiky, bezmála 260 zájemců. Jejich zájem byl o polovinu vyšší, než o dvě nejžádanější zahraniční světové soutěže AWC Vienna (173) a San Francisco International Wine Competition (169). Tuzemskou dvojkou a trojkou jsou společně Salon vín (152) a Vinař roku České republiky (151), za nimiž s malým odstupem následuje Grand Prix Vinex (139).
Jen o něco nižší zájem je o britskou soutěž Decanter (119) a putující a letos čínskou Concours Mondial de Bruxelles (102).

Zájem pokračuje

Těsně pod sto zájemců hlásí už 51. Valtické vinné trhy (94), následované tuzemskou soutěží Oenoforum (90), izraelskou TerraVino (85), britským organizátorem v čínském Hong Kongu pořádanou IWSC Hong Kong (82) a slovenskou soutěží Muvina (50).
O německou MUNDUSvini projevilo zájem 48 žadatelů, o soutěž vín u příležitosti 21. ročníku Pardubického festivalu vína 45, o německým pořadatelm v Jižní Koreji pořádanou Asia Wine Trophy 40, o slovinskou Vino Ljubljana 31, o francouzskou Mondial du Rosé 24 a o německou soutěž resistentů a novošlechtěnců PIWI Weinpreis 15. Žebříček uzavírají Vinařské Litoměřice, ale ty letos nejsou na seznamu podporovaných a počty (chybujících) zájemců proto nejsou vypovídající.

Za rok může být všechno jinak

Při čtení těchto výsledků mějme stále na paměti shora uvedená omezení, tedy že letošní rok ještě neobsáhl soutěže z 1. čtvrtletí, byl snad až příliš výběrový, žadatelé udělali ve svých žádostech chyby a z jisté ne nevýznamné části i proto, že mnoho případných zájemců o novém systému ještě ani neví. 
Na favority zájmu odborné veřejnosti a tím i na hodnocení práce organizátorů soutěží už ale zřetelně poukázal. Soutěže zkrátka také soutěží.

Nejčtenější

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.

P.F. Mýtus o germánském a románském značení vín stále žije. Tak proč ne DCC?

Vinařské novoroční pour felicité? Patří se, nejprve však malé ohlédnutí. Jsou to dva roky, kdy jsme jako mylné prokázali tvrzení o dvou údajných rozdílných způsobech značení vín, románském a germánském. Ve veřejném prostoru přesto znovu zní přání změnit tuzemský germánský špatný způsob značení vín na románský protože lepší protože apelační. Románský je sice systém VOC pro vína originální certifikace, ten se však podle mnohých nepovedl, i když neříkají proč. Připomeňme, že podle autorů tvrzeného rozdílu románský způsob zohledňuje především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zemi, tedy označování místa původu hroznů a vína takzvanou apelací, a germánský způsob prý vychází pouze z rozlišení kvality vín přívlastky odpovídajícími cukernatosti sklízených hroznů. Zájemce o aktuální čeření vody najde zde na zakázku rozebrané vzory a výhody údajného románského značení, zde rozhovor, který jako vlajkovou loď zamýšlených tuzemských apela

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř