Přeskočit na hlavní obsah

Soutěž vinařských soutěží: pořadí po prvním mezičase

I vinařské soutěže mezi sebou soutěží. Tuzemské i zahraniční. Zajímavý vhled do jejich popularity mezi samotnými vinaři přinesl nový systém udělování finančních podpor. 
Až do loňského roku byl zájem jednotlivých vinařství o získání podpory na účast v zahraničních soutěžích vín sice přehledný, ale neveřejný. A pro účast vinařů na tuzemských soutěžích ani granty získat nešlo. 

Novinky

Od letošního roku je všechno jinak. Finančně podpoření mohou být tradičně organizátoři vybraných tuzemských soutěží, ale také vinaři, kteří chtějí soutěžit nejen na vybraných zahraničních, ale i na předem vybraných tuzemských soutěžích. Jen je třeba o finanční grant na podporu účasti v každé soutěži jednotlivě požádat. 
Zájem vinařů o podpory signalizuje popularitu soutěže. Přestože se soutěží pravděpodobně nebudou účastnit pouze vinaři, kteří požádali o grant, ale i vinaři, kteří se bez něj obejdou, bude mezi celkovou účastí a účastníky s grantem přímá úměra. Neboť kdo by usiloval o podporu na soutěž, o kterou není zájem😉.

Rok na pokusy

Jednoznačné závěry letos ještě dělat nejde, neboť zaprvé nový systém nestihl obsáhnout soutěže, které se konaly v prvním čtvrtletí, za druhé byli ze soutěže o finanční podpory předem vyřazení zájemci o soutěže, které prozatím neprošly sítem výběru, i když mají nejen dlouhou tradici, ale i zájem vinařů, a za třetí o novém systému a jeho možnostech mnoho zájemců ještě ani neví. Je to zkrátka trochu testovací rok. 
Měřeno počtem celkových téměř devatenácti set grantových soutěžních žádostí se zájem vinařství rovnoměrně rozdělil mezi zahraniční a tuzemské soutěže - 938 : 940 - i když podporovaných tuzemských soutěží je o třetinu méně - 12 : 8.

Pořadí na špici

Absolutně největší zájem projevili vinaři o grant na účasti v soutěží Král vín České republiky, bezmála 260 zájemců. Jejich zájem byl o polovinu vyšší, než o dvě nejžádanější zahraniční světové soutěže AWC Vienna (173) a San Francisco International Wine Competition (169). Tuzemskou dvojkou a trojkou jsou společně Salon vín (152) a Vinař roku České republiky (151), za nimiž s malým odstupem následuje Grand Prix Vinex (139).
Jen o něco nižší zájem je o britskou soutěž Decanter (119) a putující a letos čínskou Concours Mondial de Bruxelles (102).

Zájem pokračuje

Těsně pod sto zájemců hlásí už 51. Valtické vinné trhy (94), následované tuzemskou soutěží Oenoforum (90), izraelskou TerraVino (85), britským organizátorem v čínském Hong Kongu pořádanou IWSC Hong Kong (82) a slovenskou soutěží Muvina (50).
O německou MUNDUSvini projevilo zájem 48 žadatelů, o soutěž vín u příležitosti 21. ročníku Pardubického festivalu vína 45, o německým pořadatelm v Jižní Koreji pořádanou Asia Wine Trophy 40, o slovinskou Vino Ljubljana 31, o francouzskou Mondial du Rosé 24 a o německou soutěž resistentů a novošlechtěnců PIWI Weinpreis 15. Žebříček uzavírají Vinařské Litoměřice, ale ty letos nejsou na seznamu podporovaných a počty (chybujících) zájemců proto nejsou vypovídající.

Za rok může být všechno jinak

Při čtení těchto výsledků mějme stále na paměti shora uvedená omezení, tedy že letošní rok ještě neobsáhl soutěže z 1. čtvrtletí, byl snad až příliš výběrový, žadatelé udělali ve svých žádostech chyby a z jisté ne nevýznamné části i proto, že mnoho případných zájemců o novém systému ještě ani neví. 
Na favority zájmu odborné veřejnosti a tím i na hodnocení práce organizátorů soutěží už ale zřetelně poukázal. Soutěže zkrátka také soutěží.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Zdá se, že Česko je (opět) značně alkoholické

Srpnový titulek ČTK hlásal, že „ Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla “ a zpráva dále citovala mluvčí Ministerstva zdravotnictví: „ V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě .“  Odtud už je pro úřady jen krůček k úvaze o regulaci prodeje alkoholu a reklamy na něj. „ Ministerstvo zdravotnictví se soustředí na přípravu návrhu posílení regulace reklamy u alkoholických nápojů, neboť právě dostupná reklama má zásadní vliv na toleranci české společnosti k alkoholu a působí negativně zejména na děti ," dodala mluvčí. A Sněmovna v červenci schválila zvýšení daně na tvrdý alkohol, tabák a hazard. Na tiché víno je spotřební daň nulová, u piva se liší podle velikosti pivovaru, je ale nižší než u tvrdého alkoholu.  Skutečně v Evropě druzí? Jenže tyto regulační úvahy nevycházejí ze správného údaje, jakkoli statisticky korektního. Ignorují totiž černý trh a

Jeden a půl milionu litrů Vín Originální Certifikace

Počet tuzemských apelací se desátým rokem od povolení první zaokrouhlil na deset a součtem předčil všechny podoblasti, co jich v Česku máme. Desetiletá tradice mohla být i delší, nebýt několikaletého martýria, které Ministerstvo zemědělství nachystalo průkopnickým znojemským žadatelům a notně je tak vzdálilo od jejich průkopnického cíle. Připomeňme, že na rozdíl od stávajícího klasifikačního systému ten apelační pro vinaře a jejich lahvová vína znamená žádné přívlastky, žádné podoblasti, žádné vinařské obce ani viniční tratě, ale namísto státní kontroly jakosti dopřává spolkům samoregulaci. Vína pod obojí Ale nepředstavuje Sofiinu volbu, producenti mohou mít ve svém portfoliu současně vína přívlastková i apelační, která klidně mohou pocházet i ze stejné sklizně i stejné viniční trati. A musí pak svým zákazníkům vysvětlovat rozdíl mezi nimi.