Přeskočit na hlavní obsah

Soutěž vinařských soutěží: pořadí po prvním mezičase

I vinařské soutěže mezi sebou soutěží. Tuzemské i zahraniční. Zajímavý vhled do jejich popularity mezi samotnými vinaři přinesl nový systém udělování finančních podpor. 
Až do loňského roku byl zájem jednotlivých vinařství o získání podpory na účast v zahraničních soutěžích vín sice přehledný, ale neveřejný. A pro účast vinařů na tuzemských soutěžích ani granty získat nešlo. 

Novinky

Od letošního roku je všechno jinak. Finančně podpoření mohou být tradičně organizátoři vybraných tuzemských soutěží, ale také vinaři, kteří chtějí soutěžit nejen na vybraných zahraničních, ale i na předem vybraných tuzemských soutěžích. Jen je třeba o finanční grant na podporu účasti v každé soutěži jednotlivě požádat. 
Zájem vinařů o podpory signalizuje popularitu soutěže. Přestože se soutěží pravděpodobně nebudou účastnit pouze vinaři, kteří požádali o grant, ale i vinaři, kteří se bez něj obejdou, bude mezi celkovou účastí a účastníky s grantem přímá úměra. Neboť kdo by usiloval o podporu na soutěž, o kterou není zájem😉.

Rok na pokusy

Jednoznačné závěry letos ještě dělat nejde, neboť zaprvé nový systém nestihl obsáhnout soutěže, které se konaly v prvním čtvrtletí, za druhé byli ze soutěže o finanční podpory předem vyřazení zájemci o soutěže, které prozatím neprošly sítem výběru, i když mají nejen dlouhou tradici, ale i zájem vinařů, a za třetí o novém systému a jeho možnostech mnoho zájemců ještě ani neví. Je to zkrátka trochu testovací rok. 
Měřeno počtem celkových téměř devatenácti set grantových soutěžních žádostí se zájem vinařství rovnoměrně rozdělil mezi zahraniční a tuzemské soutěže - 938 : 940 - i když podporovaných tuzemských soutěží je o třetinu méně - 12 : 8.

Pořadí na špici

Absolutně největší zájem projevili vinaři o grant na účasti v soutěží Král vín České republiky, bezmála 260 zájemců. Jejich zájem byl o polovinu vyšší, než o dvě nejžádanější zahraniční světové soutěže AWC Vienna (173) a San Francisco International Wine Competition (169). Tuzemskou dvojkou a trojkou jsou společně Salon vín (152) a Vinař roku České republiky (151), za nimiž s malým odstupem následuje Grand Prix Vinex (139).
Jen o něco nižší zájem je o britskou soutěž Decanter (119) a putující a letos čínskou Concours Mondial de Bruxelles (102).

Zájem pokračuje

Těsně pod sto zájemců hlásí už 51. Valtické vinné trhy (94), následované tuzemskou soutěží Oenoforum (90), izraelskou TerraVino (85), britským organizátorem v čínském Hong Kongu pořádanou IWSC Hong Kong (82) a slovenskou soutěží Muvina (50).
O německou MUNDUSvini projevilo zájem 48 žadatelů, o soutěž vín u příležitosti 21. ročníku Pardubického festivalu vína 45, o německým pořadatelm v Jižní Koreji pořádanou Asia Wine Trophy 40, o slovinskou Vino Ljubljana 31, o francouzskou Mondial du Rosé 24 a o německou soutěž resistentů a novošlechtěnců PIWI Weinpreis 15. Žebříček uzavírají Vinařské Litoměřice, ale ty letos nejsou na seznamu podporovaných a počty (chybujících) zájemců proto nejsou vypovídající.

Za rok může být všechno jinak

Při čtení těchto výsledků mějme stále na paměti shora uvedená omezení, tedy že letošní rok ještě neobsáhl soutěže z 1. čtvrtletí, byl snad až příliš výběrový, žadatelé udělali ve svých žádostech chyby a z jisté ne nevýznamné části i proto, že mnoho případných zájemců o novém systému ještě ani neví. 
Na favority zájmu odborné veřejnosti a tím i na hodnocení práce organizátorů soutěží už ale zřetelně poukázal. Soutěže zkrátka také soutěží.

Nejčtenější

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařství Mi

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.