Přeskočit na hlavní obsah

Loňské vinařské informace budou rekordně drahé


Kniha "Technologie šampaňského" i cyklus školení "Úvod do degustace vína a Degustace vína - věda i umění" jistě obsahují informace o vinohradnictví a vinařství, ale o průvodci "Vinařská turistika a VOC Blatnice" už to jednoznačně říci nelze. Nebuďme ale hnidopichy a velkoryse připusťme, že všechna tato média informují veřejnost o vinohradnictví a vinařství a o dalších významných skutečnostech souvisejících s vinohradnictvím a vinařstvím. 
Aby také ne, když totéž tvrdí Vinařský fond, kterému povinnost informovat o vinohradnictví a vinařství ukládá vinařský zákon a povoluje mu využívat k tomu peníze shromážděné od vinařů a pěstitelů a dodané ze státního rozpočtu.
A rozumí se samo sebou i podle zákona, že fond bude tyto informace poskytovat sám. To v listopadu 2016 potvrdil i Michal Hašek, tehdejší předseda rady fondu, podle nějž "poskytnutím finančního plnění za služby, které na základě vinařského zákona vykonává sám fond .... by se fond fakticky zbavoval kontroly nad činností, která dle zákona spadá do jeho gesce."

Informace přímo z fondu

Pozorný čtenář čeká, že všechny na začátku uvedené informace, jejichž zveřejnění je podle vinařského zákona povinností fondu fond sám podal, aby se - proboha - fakticky nezbavil kontroly nad činností, kterou má v gesci.
Chyba lávky. V roce 2016 platil za uvedenou publikaci vinařství Vinselekt Michlovský, za cyklus školení Národnímu vinařskému centru a za zmíněného průvodce Cechu blatnických vinařů. To byl ale pouze zlomek - aby o vinařství a vinohradnictví informovaly namísto něj, zaplatil fond v roce 2016 všem společnostem za 46 položek téměř 1,9 milionu korun. 
Fond tehdy navíc tvrdil, že sám své vlastní informace o vinařství a vinohradnictví poskytuje veřejnosti prostřednictvím webu wineofczechrepublic.cz a ve svém účetnictví vykázal výdaje na poskytování vlastních informací 1,7 milionu korun.

Změna přišla v roce 2017

V roce 2017 už fond od publikování informací na uvedeném webu upustil a potvrdil, že veškeré informace zveřejňuje pouze na vlastním webu vinarskyfond.cz. Přesto za 66 položek označených ve výdajích jako poskytování informací veřejnosti zaplatil třetím osobám 2,8 milionu korun.
Na uvedeném webu mezi zprávami roku 2017 jednoznačně dominují ty o vlastní činnosti - interních zpráv je 18, zpráv o poskytování podpor z fondu je 20 a o placení odvodů do fondu 6. Informací veřejnosti je 7 - když za ně pokládáme zprávy typu "Ministerstvo zemědělství zveřejnilo na svých stránkách informační sekci k novele zákona o vinohradnictví a vinařství" nebo že "novela zákona vyšla ve sbírce zákonů."

Mimo zákon

Pozoruhodné je, že mezi informacemi lze nalézt čtrnáct zpráv o aktivitách, které fond provádí v rozporu se zákonem, zejména o Svatomartinském, ale i o Růžovém nebo o průzkumech trhu.
Protože od loňského Nového roku do Vánoc poskytl fond 66 vinařských zpráv, těch sedm zákonem předpokládaných se na nich podílí pouhou desetinou. Na podzim 2016, kdy se ještě fondu dařilo vyvolávat okolo rozsahu a místa publikací svých informací zmatek, jsme psali, že za uplynulých jedenáct let stála jedna informace fondu průměrně 84 tisíc korun a vloni v srpnu, že za rok 2016 přišla veřejnost jedna informace této neznámé informační vinařské agentury na 30 tisíc korun a dlouhodobý průměr díky tomu klesl na 78 tisíc korun za zprávu.
Uvidíme, kolik milionů na zveřejňování vlastních sedmi informací vykáže fond ve své výroční zprávě letos. Bylo-li by to ve výdajích uvedených 2,8 milionů korun, přišla by jedna jeho loňská informace o vinohradnictví a vinařství na rekordních 400 tisíc korun.

Informace k prolistování

Chcete-li si projít zprávy fondu, rolujte v následující tabulce, která obsahuje všechny. Zdrojem je archiv fondu.



Nedoufejte přesto, že najdete úplný přehled informací. Fond totiž v závěru loňského roku uvedl, že informace poskytuje také telefonicky a osobně. 
Tím se ovšem výrazně liší například od ČT nebo ČTK, neboť obě instituce neinformují pasivně, na vyžádání, ale informace samy aktivně šíří. Inu, nejsou všechny informační agentury stejné. Call centrum a informační přepážku má jen jedna.

Nejčtenější

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.

P.F. Mýtus o germánském a románském značení vín stále žije. Tak proč ne DCC?

Vinařské novoroční pour felicité? Patří se, nejprve však malé ohlédnutí. Jsou to dva roky, kdy jsme jako mylné prokázali tvrzení o dvou údajných rozdílných způsobech značení vín, románském a germánském. Ve veřejném prostoru přesto znovu zní přání změnit tuzemský germánský špatný způsob značení vín na románský protože lepší protože apelační. Románský je sice systém VOC pro vína originální certifikace, ten se však podle mnohých nepovedl, i když neříkají proč. Připomeňme, že podle autorů tvrzeného rozdílu románský způsob zohledňuje především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zemi, tedy označování místa původu hroznů a vína takzvanou apelací, a germánský způsob prý vychází pouze z rozlišení kvality vín přívlastky odpovídajícími cukernatosti sklízených hroznů. Zájemce o aktuální čeření vody najde zde na zakázku rozebrané vzory a výhody údajného románského značení, zde rozhovor, který jako vlajkovou loď zamýšlených tuzemských apela

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř