Přeskočit na hlavní obsah

Loňské vinařské informace budou rekordně drahé


Kniha "Technologie šampaňského" i cyklus školení "Úvod do degustace vína a Degustace vína - věda i umění" jistě obsahují informace o vinohradnictví a vinařství, ale o průvodci "Vinařská turistika a VOC Blatnice" už to jednoznačně říci nelze. Nebuďme ale hnidopichy a velkoryse připusťme, že všechna tato média informují veřejnost o vinohradnictví a vinařství a o dalších významných skutečnostech souvisejících s vinohradnictvím a vinařstvím. 
Aby také ne, když totéž tvrdí Vinařský fond, kterému povinnost informovat o vinohradnictví a vinařství ukládá vinařský zákon a povoluje mu využívat k tomu peníze shromážděné od vinařů a pěstitelů a dodané ze státního rozpočtu.
A rozumí se samo sebou i podle zákona, že fond bude tyto informace poskytovat sám. To v listopadu 2016 potvrdil i Michal Hašek, tehdejší předseda rady fondu, podle nějž "poskytnutím finančního plnění za služby, které na základě vinařského zákona vykonává sám fond .... by se fond fakticky zbavoval kontroly nad činností, která dle zákona spadá do jeho gesce."

Informace přímo z fondu

Pozorný čtenář čeká, že všechny na začátku uvedené informace, jejichž zveřejnění je podle vinařského zákona povinností fondu fond sám podal, aby se - proboha - fakticky nezbavil kontroly nad činností, kterou má v gesci.
Chyba lávky. V roce 2016 platil za uvedenou publikaci vinařství Vinselekt Michlovský, za cyklus školení Národnímu vinařskému centru a za zmíněného průvodce Cechu blatnických vinařů. To byl ale pouze zlomek - aby o vinařství a vinohradnictví informovaly namísto něj, zaplatil fond v roce 2016 všem společnostem za 46 položek téměř 1,9 milionu korun. 
Fond tehdy navíc tvrdil, že sám své vlastní informace o vinařství a vinohradnictví poskytuje veřejnosti prostřednictvím webu wineofczechrepublic.cz a ve svém účetnictví vykázal výdaje na poskytování vlastních informací 1,7 milionu korun.

Změna přišla v roce 2017

V roce 2017 už fond od publikování informací na uvedeném webu upustil a potvrdil, že veškeré informace zveřejňuje pouze na vlastním webu vinarskyfond.cz. Přesto za 66 položek označených ve výdajích jako poskytování informací veřejnosti zaplatil třetím osobám 2,8 milionu korun.
Na uvedeném webu mezi zprávami roku 2017 jednoznačně dominují ty o vlastní činnosti - interních zpráv je 18, zpráv o poskytování podpor z fondu je 20 a o placení odvodů do fondu 6. Informací veřejnosti je 7 - když za ně pokládáme zprávy typu "Ministerstvo zemědělství zveřejnilo na svých stránkách informační sekci k novele zákona o vinohradnictví a vinařství" nebo že "novela zákona vyšla ve sbírce zákonů."

Mimo zákon

Pozoruhodné je, že mezi informacemi lze nalézt čtrnáct zpráv o aktivitách, které fond provádí v rozporu se zákonem, zejména o Svatomartinském, ale i o Růžovém nebo o průzkumech trhu.
Protože od loňského Nového roku do Vánoc poskytl fond 66 vinařských zpráv, těch sedm zákonem předpokládaných se na nich podílí pouhou desetinou. Na podzim 2016, kdy se ještě fondu dařilo vyvolávat okolo rozsahu a místa publikací svých informací zmatek, jsme psali, že za uplynulých jedenáct let stála jedna informace fondu průměrně 84 tisíc korun a vloni v srpnu, že za rok 2016 přišla veřejnost jedna informace této neznámé informační vinařské agentury na 30 tisíc korun a dlouhodobý průměr díky tomu klesl na 78 tisíc korun za zprávu.
Uvidíme, kolik milionů na zveřejňování vlastních sedmi informací vykáže fond ve své výroční zprávě letos. Bylo-li by to ve výdajích uvedených 2,8 milionů korun, přišla by jedna jeho loňská informace o vinohradnictví a vinařství na rekordních 400 tisíc korun.

Informace k prolistování

Chcete-li si projít zprávy fondu, rolujte v následující tabulce, která obsahuje všechny. Zdrojem je archiv fondu.



Nedoufejte přesto, že najdete úplný přehled informací. Fond totiž v závěru loňského roku uvedl, že informace poskytuje také telefonicky a osobně. 
Tím se ovšem výrazně liší například od ČT nebo ČTK, neboť obě instituce neinformují pasivně, na vyžádání, ale informace samy aktivně šíří. Inu, nejsou všechny informační agentury stejné. Call centrum a informační přepážku má jen jedna.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Rakouské a české vinařství v roce 2021

Falkenstein © Austrian Wine / WSNA V roce 2021 mělo Rakousko 8,9 milionu a Česko 10,5 milionů obyvatel. Poměr Rakousko vs. Česko 46 : 54 .  V Rakousku roku 2021 dosáhla konzumace domácích i zahraničních vín 230 milionů litrů, tedy 25,8 litrů na obyvatele, a v Česku 180 milionů litrů, na obyvatele 17,2 litru. Rakousko vs. Česko 56 : 46 . Ve stejném roce bylo v Rakousku 6 291 vinařů, v Česku 1 869. Rakousko vs. Česko 77 : 23 . Rozloha rakouských produktivních vinic klesla v roce 2021 o téměř deset procent na 43 tisíc hektarů. Také plocha českých produktivních vinic v roce 2021 klesla, ale pouze o jedno procento, a jejich rozloha byla 18 tisíc hektarů. Rakousko vs. Česko 70 : 30 . Rakouská produkce vína dosáhla 2 900 tisíc hektolitrů, česká produkce 588 tisíc hektolitrů. Rakousko vs. Česko 83 : 17 . Údaj o domácí produkci je částečně ovlivněný nákupem zahraničních surovin.