Přeskočit na hlavní obsah

Loňské vinařské informace budou rekordně drahé


Kniha "Technologie šampaňského" i cyklus školení "Úvod do degustace vína a Degustace vína - věda i umění" jistě obsahují informace o vinohradnictví a vinařství, ale o průvodci "Vinařská turistika a VOC Blatnice" už to jednoznačně říci nelze. Nebuďme ale hnidopichy a velkoryse připusťme, že všechna tato média informují veřejnost o vinohradnictví a vinařství a o dalších významných skutečnostech souvisejících s vinohradnictvím a vinařstvím. 
Aby také ne, když totéž tvrdí Vinařský fond, kterému povinnost informovat o vinohradnictví a vinařství ukládá vinařský zákon a povoluje mu využívat k tomu peníze shromážděné od vinařů a pěstitelů a dodané ze státního rozpočtu.
A rozumí se samo sebou i podle zákona, že fond bude tyto informace poskytovat sám. To v listopadu 2016 potvrdil i Michal Hašek, tehdejší předseda rady fondu, podle nějž "poskytnutím finančního plnění za služby, které na základě vinařského zákona vykonává sám fond .... by se fond fakticky zbavoval kontroly nad činností, která dle zákona spadá do jeho gesce."

Informace přímo z fondu

Pozorný čtenář čeká, že všechny na začátku uvedené informace, jejichž zveřejnění je podle vinařského zákona povinností fondu fond sám podal, aby se - proboha - fakticky nezbavil kontroly nad činností, kterou má v gesci.
Chyba lávky. V roce 2016 platil za uvedenou publikaci vinařství Vinselekt Michlovský, za cyklus školení Národnímu vinařskému centru a za zmíněného průvodce Cechu blatnických vinařů. To byl ale pouze zlomek - aby o vinařství a vinohradnictví informovaly namísto něj, zaplatil fond v roce 2016 všem společnostem za 46 položek téměř 1,9 milionu korun. 
Fond tehdy navíc tvrdil, že sám své vlastní informace o vinařství a vinohradnictví poskytuje veřejnosti prostřednictvím webu wineofczechrepublic.cz a ve svém účetnictví vykázal výdaje na poskytování vlastních informací 1,7 milionu korun.

Změna přišla v roce 2017

V roce 2017 už fond od publikování informací na uvedeném webu upustil a potvrdil, že veškeré informace zveřejňuje pouze na vlastním webu vinarskyfond.cz. Přesto za 66 položek označených ve výdajích jako poskytování informací veřejnosti zaplatil třetím osobám 2,8 milionu korun.
Na uvedeném webu mezi zprávami roku 2017 jednoznačně dominují ty o vlastní činnosti - interních zpráv je 18, zpráv o poskytování podpor z fondu je 20 a o placení odvodů do fondu 6. Informací veřejnosti je 7 - když za ně pokládáme zprávy typu "Ministerstvo zemědělství zveřejnilo na svých stránkách informační sekci k novele zákona o vinohradnictví a vinařství" nebo že "novela zákona vyšla ve sbírce zákonů."

Mimo zákon

Pozoruhodné je, že mezi informacemi lze nalézt čtrnáct zpráv o aktivitách, které fond provádí v rozporu se zákonem, zejména o Svatomartinském, ale i o Růžovém nebo o průzkumech trhu.
Protože od loňského Nového roku do Vánoc poskytl fond 66 vinařských zpráv, těch sedm zákonem předpokládaných se na nich podílí pouhou desetinou. Na podzim 2016, kdy se ještě fondu dařilo vyvolávat okolo rozsahu a místa publikací svých informací zmatek, jsme psali, že za uplynulých jedenáct let stála jedna informace fondu průměrně 84 tisíc korun a vloni v srpnu, že za rok 2016 přišla veřejnost jedna informace této neznámé informační vinařské agentury na 30 tisíc korun a dlouhodobý průměr díky tomu klesl na 78 tisíc korun za zprávu.
Uvidíme, kolik milionů na zveřejňování vlastních sedmi informací vykáže fond ve své výroční zprávě letos. Bylo-li by to ve výdajích uvedených 2,8 milionů korun, přišla by jedna jeho loňská informace o vinohradnictví a vinařství na rekordních 400 tisíc korun.

Informace k prolistování

Chcete-li si projít zprávy fondu, rolujte v následující tabulce, která obsahuje všechny. Zdrojem je archiv fondu.



Nedoufejte přesto, že najdete úplný přehled informací. Fond totiž v závěru loňského roku uvedl, že informace poskytuje také telefonicky a osobně. 
Tím se ovšem výrazně liší například od ČT nebo ČTK, neboť obě instituce neinformují pasivně, na vyžádání, ale informace samy aktivně šíří. Inu, nejsou všechny informační agentury stejné. Call centrum a informační přepážku má jen jedna.

Nejčtenější

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařství Mi

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř