Přeskočit na hlavní obsah

3Bobule a 1Vinařství


Po roce 2008 se Bobule zopakovala v roce 2009 a další přijde na konci letošní zimy. Co se v dalším pokračování zopakuje zjistí diváci až po premiéře nebo můžou hádat z ukázky, co se ale zopakuje určitě, je finanční injekce Vinařského fondu.

Producent dvojky získal v roce 2009 ve dvou splátkách celkem sedm a půl milionu korun a na její premiéru ještě prostřednictvím platby Národnímu vinařskému centru vína za 106 tisíc. To vše přímou dohodou s Fondem, aniž by o podporu požádal a aniž by se o jejím poskytnutí vedlo nezbytné správní řízení.

Na rozdíl od předchozího dílu na podporu trojky producent podal oficiální žádost o 2,3 milionu korun, které Fond ze dvou třetin vyhověl a svým rozhodnutím mu slíbil poskytnout 1,5 milionu, tedy pětinu částky, kterou zaplatil před deseti lety. I tak jde o absolutně nejvyšší podporu, kterou v posledních pěti letech Fond poskytl na jeden projekt. Jakýkoli jiný do té doby nejúspěšnější žadatel získal pouhou třetinu, půl milionu.

Aby svou výjimečně vysokou podporu producent dostal po předložení vyúčtování skutečně zaplacenou, musí peníze použít na výrobu tištěného, audiovizuálního nebo on-line materiálu projektu "Film 3 Bobule" a v něm uvést, že projekt je realizován s podporou Fondu a "umístit loga Vinařského fondu a "Vína z Moravy, vína z Čech." 

Žádná podmínka Fondu neodkazuje ke scénáři filmu. Není proto vůbec zřejmé, jestli Fond požaduje, aby účelem filmu byl "marketing vína, prodej produktů a ochranu označování vína podle zeměpisného původu," "uchovávání a rozvoj vinohradnictví a vinařství jako významné součásti evropského kulturního dědictví" nebo "rozvoj turistiky v oblasti vinohradnictví a vinařství," jak k poskytování finančních podpor ukládá Fondu zákon. Videa z natáčení, filmové lokace, slova producenta i zveřejněné úvodní a závěrečné titulky zatím dokumentují, že vznik filmu přispěl jednak k vinařské turistice filmového štábu, ale rozhodně pak k propagaci mikulovského vinařství, farmy a sýrárny a brněnské vinotéky samotného producenta filmu.

Ostatní vinaři a vinohradníci, kteří se mu svými Fondu povinně zaplacenými odvody na tuto propagaci složili, a žadatelé, jejichž žádost byla zamítnuta, protože měla v rozporu s podmínkami podpořit pouze jeden subjekt, asi nebudou z nejspokojenějších.

Nejčtenější

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě. 

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Mýtus o románském a germánském způsobu značení vín

V českém mediálním prostoru se dlouhodobě objevují tvrzení o dvou způsobech značení vín, románském a germánském, zcela odlišných a na trhu fungujících nezávisle vedle sebe. Podle autorů těchto tvrzení zohledňuje románský způsob především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zem, tedy označování dle místa původu hroznů a vína, neboť místo původu dává vínům jedinečný a nezaměnitelný charakter. Germánský způsob vychází z jakostního zatřídění vín, založeného na rozlišení kvality vín dle cukernatosti sklizených hroznů. Není větší mýlky. Podle tohoto tvrzení existují v Česku oba systémy, ale převažuje germánský způsob, a románský, reprezentovaný na lahvích trojicí písmen VOC, jej doplňuje. Dodejme, že toto doplňování ilustrují necelé 4 tisíce hektolitrů vín VOC podílející se na celkové tuzemské roční produkci 635 tisíc hektolitrů vína pouhými šesti promile. Označování Románský způsob, to jsou dle uvedené teorie apelace, přečasté...