Přeskočit na hlavní obsah

3Bobule a 1Vinařství


Po roce 2008 se Bobule zopakovala v roce 2009 a další přijde na konci letošní zimy. Co se v dalším pokračování zopakuje zjistí diváci až po premiéře nebo můžou hádat z ukázky, co se ale zopakuje určitě, je finanční injekce Vinařského fondu.

Producent dvojky získal v roce 2009 ve dvou splátkách celkem sedm a půl milionu korun a na její premiéru ještě prostřednictvím platby Národnímu vinařskému centru vína za 106 tisíc. To vše přímou dohodou s Fondem, aniž by o podporu požádal a aniž by se o jejím poskytnutí vedlo nezbytné správní řízení.

Na rozdíl od předchozího dílu na podporu trojky producent podal oficiální žádost o 2,3 milionu korun, které Fond ze dvou třetin vyhověl a svým rozhodnutím mu slíbil poskytnout 1,5 milionu, tedy pětinu částky, kterou zaplatil před deseti lety. I tak jde o absolutně nejvyšší podporu, kterou v posledních pěti letech Fond poskytl na jeden projekt. Jakýkoli jiný do té doby nejúspěšnější žadatel získal pouhou třetinu, půl milionu.

Aby svou výjimečně vysokou podporu producent dostal po předložení vyúčtování skutečně zaplacenou, musí peníze použít na výrobu tištěného, audiovizuálního nebo on-line materiálu projektu "Film 3 Bobule" a v něm uvést, že projekt je realizován s podporou Fondu a "umístit loga Vinařského fondu a "Vína z Moravy, vína z Čech." 

Žádná podmínka Fondu neodkazuje ke scénáři filmu. Není proto vůbec zřejmé, jestli Fond požaduje, aby účelem filmu byl "marketing vína, prodej produktů a ochranu označování vína podle zeměpisného původu," "uchovávání a rozvoj vinohradnictví a vinařství jako významné součásti evropského kulturního dědictví" nebo "rozvoj turistiky v oblasti vinohradnictví a vinařství," jak k poskytování finančních podpor ukládá Fondu zákon. Videa z natáčení, filmové lokace, slova producenta i zveřejněné úvodní a závěrečné titulky zatím dokumentují, že vznik filmu přispěl jednak k vinařské turistice filmového štábu, ale rozhodně pak k propagaci mikulovského vinařství, farmy a sýrárny a brněnské vinotéky samotného producenta filmu.

Ostatní vinaři a vinohradníci, kteří se mu svými Fondu povinně zaplacenými odvody na tuto propagaci složili, a žadatelé, jejichž žádost byla zamítnuta, protože měla v rozporu s podmínkami podpořit pouze jeden subjekt, asi nebudou z nejspokojenějších.

Nejčtenější

Aktuální údaje o rozloze tuzemských vinic 2020

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský právě vydal výroční zprávu za rok 2020, která obsahuje mimo jiné přehled registrovaných vinic tak, jak je eviduje jeho Registr vinic ve Znojmě-Oblekovicích. Osázená plocha vinic je podle údajů ÚKZÚZ v posledních letech kolísavá. Oproti roku 2019, kdy činila 18 189 hektarů, je nižší o 264 hektarů. V roce 2020 bylo vysázeno 296 hektarů nových vinic a současně bylo vyklučeno 172 hektarů starých vinic. Nová výsadba V roce 2020 byla stanovená kvóta pro přidělení povolení pro novou výsadbu ve výši 181 hektarů a všem 174 žadatelům bylo plně vyhověno. Nejvíce vysazovanými odrůdami byly Pálava s 32 hektary, Ryzlink rýnský s 31 hektary a Veltlínské zelené s 21 hektary, následované Rulandským modrým s plochou 14 hektarů. Z PIWI odrůd se nejvíce s téměř 15 hektary sázel Hibernal. Na zkušební vinici ÚKZÚZ o velikosti 5 hektarů v k.ú. Znojmo na viniční trati Načeratický kopec se na ploše 33 tisíc metrů čtverečních probíhají pokusy registrace a odlišnost

Výroční zpráva: návod na čtení

Tento týden dostali poslanci Poslanecké sněmovny k dispozici výroční zprávu Vinařského fondu za rok 2020, kterou každoročně musí, tak jako výroční zprávy České televize, Českého rozhlasu, České tiskové kanceláře a mnoha dalších, projednat a posoudit, a před tím přečíst. Tak jako vždy se poslanci ke kontrole postaví liknavě a proto následuje jednoduchý čtenářský návod, který jim jejich asistenti prozatím upírají. K ověření, zda je hospodaření Vinařského fondu souladu se zákonem, postačí nalistovat tabulku s přehledem příjmů a výdajů, strana 30, z níž lze s kalkulačkou v ruce zjistit toto: Za prvé: Rozhodnutí o poskytnutí podpory jsou poskytovány, jak je v tabulce označené, podle § 31 odst. 4 vinařského zákona a činily 17 milionů korun. Třikrát víc, 52 milionů korun, vynaložil Fond na Komunikační kampaň a Propagace na základě smluv, kde odkaz na zákon chybí jednoduše proto, že zákon takové výdaje Fondu neumožňuje . Za druhé:  Jestliže za rok 2020 Fond nelegálně utratil 52 milionů, ta

Černý trh a poctivý vinař z Břeclavska

Boj proti černému trhu s vínem vypukl s novelou vinařského zákona 1. dubna 2017. Už jsou to plné čtyři roky, kdy stát s cílem sklidit ročně miliardový benefit na černý trh zaklekl. Tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý sice dnes tvrdí, že " snižování daňových úniků nebylo stanoveno jako cíl novely vinařského zákona ," ale tehdejší vláda Bohuslava Sobotky s Andrejem Babišem jako ministrem financí to viděla přesně obráceně. V příloze svého lednového usnesení z roku 2016 uvedla: " V neposlední řadě jsou navržené změny v souvislosti s rozsáhlými daňovými úniky rovněž nutné z hlediska účinného fiskálního dozoru. Podle kvalifikovaného odhadu probíhá zhruba pětina trhu s vínem v České republice v rámci šedé ekonomiky. Při konzumaci přibližně 2 mil. hl jde o objem 0,5 mil. hl vína za rok. Průměrná cena dovozu nebaleného vína je 15 Kč za 1 litr, zatímco následná cena realizace prodeje je zhruba 65 Kč za 1 litr, což činí zisk kolem 50 Kč za 1 litr. To odpovídá obje