Přeskočit na hlavní obsah

3Bobule a 1Vinařství


Po roce 2008 se Bobule zopakovala v roce 2009 a další přijde na konci letošní zimy. Co se v dalším pokračování zopakuje zjistí diváci až po premiéře nebo můžou hádat z ukázky, co se ale zopakuje určitě, je finanční injekce Vinařského fondu.

Producent dvojky získal v roce 2009 ve dvou splátkách celkem sedm a půl milionu korun a na její premiéru ještě prostřednictvím platby Národnímu vinařskému centru vína za 106 tisíc. To vše přímou dohodou s Fondem, aniž by o podporu požádal a aniž by se o jejím poskytnutí vedlo nezbytné správní řízení.

Na rozdíl od předchozího dílu na podporu trojky producent podal oficiální žádost o 2,3 milionu korun, které Fond ze dvou třetin vyhověl a svým rozhodnutím mu slíbil poskytnout 1,5 milionu, tedy pětinu částky, kterou zaplatil před deseti lety. I tak jde o absolutně nejvyšší podporu, kterou v posledních pěti letech Fond poskytl na jeden projekt. Jakýkoli jiný do té doby nejúspěšnější žadatel získal pouhou třetinu, půl milionu.

Aby svou výjimečně vysokou podporu producent dostal po předložení vyúčtování skutečně zaplacenou, musí peníze použít na výrobu tištěného, audiovizuálního nebo on-line materiálu projektu "Film 3 Bobule" a v něm uvést, že projekt je realizován s podporou Fondu a "umístit loga Vinařského fondu a "Vína z Moravy, vína z Čech." 

Žádná podmínka Fondu neodkazuje ke scénáři filmu. Není proto vůbec zřejmé, jestli Fond požaduje, aby účelem filmu byl "marketing vína, prodej produktů a ochranu označování vína podle zeměpisného původu," "uchovávání a rozvoj vinohradnictví a vinařství jako významné součásti evropského kulturního dědictví" nebo "rozvoj turistiky v oblasti vinohradnictví a vinařství," jak k poskytování finančních podpor ukládá Fondu zákon. Videa z natáčení, filmové lokace, slova producenta i zveřejněné úvodní a závěrečné titulky zatím dokumentují, že vznik filmu přispěl jednak k vinařské turistice filmového štábu, ale rozhodně pak k propagaci mikulovského vinařství, farmy a sýrárny a brněnské vinotéky samotného producenta filmu.

Ostatní vinaři a vinohradníci, kteří se mu svými Fondu povinně zaplacenými odvody na tuto propagaci složili, a žadatelé, jejichž žádost byla zamítnuta, protože měla v rozporu s podmínkami podpořit pouze jeden subjekt, asi nebudou z nejspokojenějších.

Nejčtenější

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařství Mi

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř