Uzavřel se patnáctý rok snahy státu podle nejlepších evropských tradic narovnat a pozitivně ovlivnit vinařství a vinohradnictví, podpořit tuzemské vinaře a pěstitele i pročistit obchod s vinařskými produkty, snahy odstartované Ministerstvem zemědělství navrženou a Poslaneckou sněmovnou schválenou výraznou změnou vinařského zákona na jaře roku 2004 související i se vstupem Česka do Evropské unie. Je to vhodná příležitost k rekapitulaci výsledků jejich snahy i k rekapitulaci výnosů a nákladů, které přinesla. Třeba dojde i na medaile.
Ceny
Srovnání nominálních cen litru vína bez daně z přidané hodnoty a dopravy, kterých dosahovali velkoobchodní producenti na počátku roku 2004 a kterých dosáhli na sklonku roku 2019, je v následující tabulce. V té jsou i reálné ceny roku 2019 očištěné o inflaci mezi lety 2004 až 2018, která celkově dosáhla bezmála 30 %, a jejich srovnání za uvedené období. Víno s přívlastkem na počátku roku 2004 jako sledovaná kategorie neexistovalo, proto je v tabulce uvedená jeho první zjištěná cena v květnu 2004, po novele vinařského zákona.
| 2004 | 2018 | 129,1 | Změna v Kč | Změna v % | |
| Víno bílé lahvové | 33,20 | 33,60 | 26,03 | -7 | -22% |
| Víno červené lahvové | 33,20 | 33,10 | 25,64 | -8 | -23% |
| Jakostní bílé lahvové | 43,10 | 56,60 | 43,84 | 1 | 2% |
| Jakostní červené lahvové | 47,50 | 58,10 | 45,00 | -2 | -5% |
| Jakostní bílé sudové | 27,40 | 36,00 | 27,89 | 0 | 2% |
| Jakostní červené sudové | 30,70 | 34,80 | 26,96 | -4 | -12% |
| Šumivé | 86,50 | 89,70 | 69,48 | -17 | -20% |
| Víno s přívlastkem | 177,70 | 95,80 | 74,21 | -103 | -58% |
Pouze víno jakostní bílé lahvové a sudové si mezi uvedenými roky uchovalo díky nárůstu nominálu svou reálnou cenu, všechna ostatní vína na své reálné ceně ztratila nejméně pětinu. Pro náklady to neplatí, ty rostly úměrně výše uvedené inflaci a pokud nerostla produktivita, klesala adekvátně tomu ziskovost nebo kvalita.
Ceny tuzemské produkce jsou každodenně konfrontované s cenou dovážených vín. Podle nejnovějších údajů celníků je cena litru importovaného šumivého i perlivého vína 63 Kč, bílého 27 a červeného 51 Kč.
Produkce
V roce 2004 byl objem domácí produkce 560 tisíc hektolitrů vína, v roce 2018 pak 681 tisíc hektolitrů.
Dovoz a vývoz
Protože tuzemská produkce je mnohem nižší než tuzemská konzumace, importéři v roce 2004 dovezli 1 006 tisíc hektolitrů suroviny a vína a v roce 2018 už 1 404 tisíc hektolitrů. To je stále méně, než 1 651 tisíc hektolitrů v roce 2014 nebo dokonce 2 066 tisíc hektolitrů v roce 2010, kdy v Česku údajně bujel černý trh s vínem, se kterým se proto měla vypořádat novela vinařského zákona z roku 2017.
Přestože domácí produkce na uspokojení domácí spotřeby nedostačuje, domácí producenti exportují. V roce 2004 vyvezli 22 tisíc hektolitrů vína a v roce 2018 už 79 tisíc hektolitrů, což je necelých 6 % importu.
Konzumenti
Počet obyvatel Česka ve stejných letech vzrostl z 10,2 milionů na 10,6 milionů a o nepřehlédnutelné množství stoupl počet zahraničních návštěvníků Česka a současně i konzumentů jeho domácí produkce piva, vína i lihovin.
Domácí výroba o desetinu stoupla z 5,5 litru na obyvatele v roce 2004 na 6,4 litrů v roce 2018 a domácí spotřeba ve stejném období o čtvrtinu vzrostla z 15,7 na 19,3 litrů na obyvatele. Podíl domácí produkce na celkové konzumaci vína nedosáhl jedné třetiny roku 2004 a klesl na podíl necelých tři desetin v roce 2018.
Vinice a pěstitelé
Plocha obhospodařovaných vinic v roce 2004 stoupla na 18,7 tisíce hektarů a v roce 2018 se snížila na 18,1 tisíce hektarů, na nichž v roce 2004 a 2018 hospodařilo 18,2 a 17,6 tisíce pěstitelů.
Výnos z těchto vinic v roce 2004 byl 5,2 tuny na hektar a po poklesech pod 5 tun v letech 2013, 2014 a 2017 byl roce 2018 6,5 tuny na hektar. V uvedené době byly roky s o něco vyšším hektarovým výnosem stejně tak časté, jako roky s výnosem o něco nižším. I zisk pěstitelů však ovlivnily inflací zvýšené náklady. Ten se však může omezeně promítnout pouze do výkupní ceny hroznů, střetávající se s akceptovatelnou cenu vína, kterou jsme tento příspěvek uvedli.
Tuzemský hektarový výnos je bohužel ve srovnání s evropskými i novosvětskými vinicemi nízký, není výjimkou, že i méně než poloviční.
Marketingová podpora
Novela vinařského zákona v roce 2002 a nový vinařský zákon v roce 2004 přinesli vstup centrálně řízeného a podporovaného marketingu vinařství, vinohradnictví a vinařské turistiky. Na něj v letech 2006 až 2018 povinně přispěli vinaři 295 miliony a pěstitelé 65 miliony, ke kterým přidal Jihomoravský kraj 63 milionů a stát 458 milionů korun. I s provozními náklady tento státem řízený marketingový systém v uvedeném období spolykal 898 milionů korun.
Výsledek regulace
Výše uvedená čísla jsou jasná. Za patnáct let reálná hodnota tuzemských vín o pětinu a víc poklesla a jejich současné ceny těžko soupeří se zahraničními víny, čemuž odpovídá velikost importu i exportu. Tuzemská produkce o pětinu vzrostla, ale zahraniční dovozy se zvýšily o 60 až 100 procent, podíl tuzemské produkce na celkové spotřebě proto klesl z jedné třetiny až k jedné čtvrtině či dokonce jedné desetině. Tuzemské vinice ne a ne dosáhnout výnosů vyspělého vinařského světa a po patnácti letech zůstávají na podprůměrné úrovni. Za marketing, který měl podpořit domácí produkci, zaplatili tuzemští vinaři a vinohradníci pod hrozbou sankcí více než třetinu miliardy korun a daňoví poplatníci přes půl miliardy korun, ve výsledku ale podpořili zvýšení importu a tedy zahraniční producenty. Boj s černým trhem s vínem byl buď boj s trhem neexistujícím nebo tento trh funguje i po novele vinařského zákona nebo jde pouze o konkurenční boj těch, kteří s poslanci mluví a kteří ne.
Tvůrci zákona, zákonodárci i konzumenti tak nakonec mohou snad už jen děkovat přírodě, že se - tak jako se lesníci po úvahách Ministerstva zemědělství o vzniku marketingového Lesnického a dřevařského fondu a o novele lesnického zákona dočkali kůrovce - nedočkali pěstitelé s marketingovým fondem vinařským a s novelou vinařského zákona mšičky révokazu.
Co se ale peněz týká, do tohoto bizarního systému daňoví poplatníci do čtyř týdnů zaplatí dalších 35 milionů korun a vinaři společně postupně do konce roku srovnatelnou částku. Ministr zemědělství i poslanci by si mohli zkusit odpovědět proč.