Přeskočit na hlavní obsah

Vinařský zákon už není dítě. Jak prospívá


Uzavřel se patnáctý rok snahy státu podle nejlepších evropských tradic narovnat a pozitivně ovlivnit vinařství a vinohradnictví, podpořit tuzemské vinaře a pěstitele i pročistit obchod s vinařskými produkty, snahy odstartované Ministerstvem zemědělství navrženou a Poslaneckou sněmovnou schválenou výraznou změnou vinařského zákona na jaře roku 2004 související i se vstupem Česka do Evropské unie. Je to vhodná příležitost k rekapitulaci výsledků jejich snahy i k rekapitulaci výnosů a nákladů, které přinesla. Třeba dojde i na medaile.

Ceny

Srovnání nominálních cen litru vína bez daně z přidané hodnoty a dopravy, kterých dosahovali velkoobchodní producenti na počátku roku 2004 a kterých dosáhli na sklonku roku 2019, je v následující tabulce. V té jsou i reálné ceny roku 2019 očištěné o inflaci mezi lety 2004 až 2018, která celkově dosáhla bezmála 30 %, a jejich srovnání za uvedené období. Víno s přívlastkem na počátku roku 2004 jako sledovaná kategorie neexistovalo, proto je v tabulce uvedená jeho první zjištěná cena v květnu 2004, po novele vinařského zákona.


2004 2018 129,1 Změna v Kč Změna v %
Víno bílé lahvové 33,20 33,60 26,03 -7 -22%
Víno červené lahvové 33,20 33,10 25,64 -8 -23%
Jakostní bílé lahvové 43,10 56,60 43,84 1 2%
Jakostní červené lahvové 47,50 58,10 45,00 -2 -5%
Jakostní bílé sudové 27,40 36,00 27,89 0 2%
Jakostní červené sudové 30,70 34,80 26,96 -4 -12%
Šumivé 86,50 89,70 69,48 -17 -20%
Víno s přívlastkem 177,70 95,80 74,21 -103 -58%

Pouze víno jakostní bílé lahvové a sudové si mezi uvedenými roky uchovalo díky nárůstu nominálu svou reálnou cenu, všechna ostatní vína na své reálné ceně ztratila nejméně pětinu. Pro náklady to neplatí, ty rostly úměrně výše uvedené inflaci a pokud nerostla produktivita, klesala adekvátně tomu ziskovost nebo kvalita.

Ceny tuzemské produkce jsou každodenně konfrontované s cenou dovážených vín. Podle nejnovějších údajů celníků je cena litru importovaného šumivého i perlivého vína 63 Kč, bílého 27 a červeného 51 Kč.

Produkce

V roce 2004 byl objem domácí produkce 560 tisíc hektolitrů vína, v roce 2018 pak 681 tisíc hektolitrů.

Dovoz a vývoz

Protože tuzemská produkce je mnohem nižší než tuzemská konzumace, importéři v roce 2004 dovezli 1 006 tisíc hektolitrů suroviny a vína a v roce 2018 už 1 404 tisíc hektolitrů. To je stále méně, než 1 651 tisíc hektolitrů v roce 2014 nebo dokonce 2 066 tisíc hektolitrů v roce 2010, kdy v Česku údajně bujel černý trh s vínem, se kterým se proto měla vypořádat novela vinařského zákona z roku 2017.

Přestože domácí produkce na uspokojení domácí spotřeby nedostačuje, domácí producenti exportují. V roce 2004 vyvezli 22 tisíc hektolitrů vína a v roce 2018 už 79 tisíc hektolitrů, což je necelých 6 % importu.

Konzumenti

Počet obyvatel Česka ve stejných letech vzrostl z 10,2 milionů na 10,6 milionů a o nepřehlédnutelné množství stoupl počet zahraničních návštěvníků Česka a současně i konzumentů jeho domácí produkce piva, vína i lihovin.

Domácí výroba o desetinu stoupla z 5,5 litru na obyvatele v roce 2004 na 6,4 litrů v roce 2018 a domácí spotřeba ve stejném období o čtvrtinu vzrostla z 15,7 na 19,3 litrů na obyvatele. Podíl domácí produkce na celkové konzumaci vína nedosáhl jedné třetiny roku 2004 a klesl na podíl necelých tři desetin v roce 2018.

Vinice a pěstitelé

Plocha obhospodařovaných vinic v roce 2004 stoupla na 18,7 tisíce hektarů a v roce 2018 se snížila na 18,1 tisíce hektarů, na nichž v roce 2004 a 2018 hospodařilo 18,2 a 17,6 tisíce pěstitelů.

Výnos z těchto vinic v roce 2004 byl 5,2 tuny na hektar a po poklesech pod 5 tun v letech 2013, 2014 a 2017 byl roce 2018 6,5 tuny na hektar. V uvedené době byly roky s o něco vyšším hektarovým výnosem stejně tak časté, jako roky s výnosem o něco nižším. I zisk pěstitelů však ovlivnily inflací zvýšené náklady. Ten se však může omezeně promítnout pouze do výkupní ceny hroznů, střetávající se s akceptovatelnou cenu vína, kterou jsme tento příspěvek uvedli.

Tuzemský hektarový výnos je bohužel ve srovnání s evropskými i novosvětskými vinicemi nízký, není výjimkou, že i méně než poloviční.

Marketingová podpora

Novela vinařského zákona v roce 2002 a nový vinařský zákon v roce 2004 přinesli vstup centrálně řízeného a podporovaného marketingu vinařství, vinohradnictví a vinařské turistiky. Na něj v letech 2006 až 2018 povinně přispěli vinaři 295 miliony a pěstitelé 65 miliony, ke kterým přidal Jihomoravský kraj 63 milionů a stát 458 milionů korun. I s provozními náklady tento státem řízený marketingový systém v uvedeném období spolykal 898 milionů korun.

Výsledek regulace

Výše uvedená čísla jsou jasná. Za patnáct let reálná hodnota tuzemských vín o pětinu a víc poklesla a jejich současné ceny těžko soupeří se zahraničními víny, čemuž odpovídá velikost importu i exportu. Tuzemská produkce o pětinu vzrostla, ale zahraniční dovozy se zvýšily o 60 až 100 procent, podíl tuzemské produkce na celkové spotřebě proto klesl z jedné třetiny až k jedné čtvrtině či dokonce jedné desetině. Tuzemské vinice ne a ne dosáhnout výnosů vyspělého vinařského světa a po patnácti  letech zůstávají na podprůměrné úrovni. Za marketing, který měl podpořit domácí produkci, zaplatili tuzemští vinaři a vinohradníci pod hrozbou sankcí více než třetinu miliardy korun a daňoví poplatníci přes půl miliardy korun, ve výsledku ale podpořili zvýšení importu a tedy zahraniční producenty. Boj s černým trhem s vínem byl buď boj s trhem neexistujícím nebo tento trh funguje i po novele vinařského zákona nebo jde pouze o konkurenční boj těch, kteří s poslanci mluví a kteří ne.

Tvůrci zákona, zákonodárci i konzumenti tak nakonec mohou snad už jen děkovat přírodě, že se - tak jako se lesníci po úvahách Ministerstva zemědělství o vzniku marketingového Lesnického a dřevařského fondu a o novele lesnického zákona dočkali kůrovce - nedočkali pěstitelé s marketingovým fondem vinařským a s novelou vinařského zákona mšičky révokazu. 

Co se ale peněz týká, do tohoto bizarního systému daňoví poplatníci do čtyř týdnů zaplatí dalších 35 milionů korun a vinaři společně postupně do konce roku srovnatelnou částku. Ministr zemědělství i poslanci by si mohli zkusit odpovědět proč.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Zdá se, že Česko je (opět) značně alkoholické

Srpnový titulek ČTK hlásal, že „ Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla “ a zpráva dále citovala mluvčí Ministerstva zdravotnictví: „ V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě .“  Odtud už je pro úřady jen krůček k úvaze o regulaci prodeje alkoholu a reklamy na něj. „ Ministerstvo zdravotnictví se soustředí na přípravu návrhu posílení regulace reklamy u alkoholických nápojů, neboť právě dostupná reklama má zásadní vliv na toleranci české společnosti k alkoholu a působí negativně zejména na děti ," dodala mluvčí. A Sněmovna v červenci schválila zvýšení daně na tvrdý alkohol, tabák a hazard. Na tiché víno je spotřební daň nulová, u piva se liší podle velikosti pivovaru, je ale nižší než u tvrdého alkoholu.  Skutečně v Evropě druzí? Jenže tyto regulační úvahy nevycházejí ze správného údaje, jakkoli statisticky korektního. Ignorují totiž černý trh a

Jeden a půl milionu litrů Vín Originální Certifikace

Počet tuzemských apelací se desátým rokem od povolení první zaokrouhlil na deset a součtem předčil všechny podoblasti, co jich v Česku máme. Desetiletá tradice mohla být i delší, nebýt několikaletého martýria, které Ministerstvo zemědělství nachystalo průkopnickým znojemským žadatelům a notně je tak vzdálilo od jejich průkopnického cíle. Připomeňme, že na rozdíl od stávajícího klasifikačního systému ten apelační pro vinaře a jejich lahvová vína znamená žádné přívlastky, žádné podoblasti, žádné vinařské obce ani viniční tratě, ale namísto státní kontroly jakosti dopřává spolkům samoregulaci. Vína pod obojí Ale nepředstavuje Sofiinu volbu, producenti mohou mít ve svém portfoliu současně vína přívlastková i apelační, která klidně mohou pocházet i ze stejné sklizně i stejné viniční trati. A musí pak svým zákazníkům vysvětlovat rozdíl mezi nimi.