Přeskočit na hlavní obsah

Vinařský zákon už není dítě. Jak prospívá


Uzavřel se patnáctý rok snahy státu podle nejlepších evropských tradic narovnat a pozitivně ovlivnit vinařství a vinohradnictví, podpořit tuzemské vinaře a pěstitele i pročistit obchod s vinařskými produkty, snahy odstartované Ministerstvem zemědělství navrženou a Poslaneckou sněmovnou schválenou výraznou změnou vinařského zákona na jaře roku 2004 související i se vstupem Česka do Evropské unie. Je to vhodná příležitost k rekapitulaci výsledků jejich snahy i k rekapitulaci výnosů a nákladů, které přinesla. Třeba dojde i na medaile.

Ceny

Srovnání nominálních cen litru vína bez daně z přidané hodnoty a dopravy, kterých dosahovali velkoobchodní producenti na počátku roku 2004 a kterých dosáhli na sklonku roku 2019, je v následující tabulce. V té jsou i reálné ceny roku 2019 očištěné o inflaci mezi lety 2004 až 2018, která celkově dosáhla bezmála 30 %, a jejich srovnání za uvedené období. Víno s přívlastkem na počátku roku 2004 jako sledovaná kategorie neexistovalo, proto je v tabulce uvedená jeho první zjištěná cena v květnu 2004, po novele vinařského zákona.


2004 2018 129,1 Změna v Kč Změna v %
Víno bílé lahvové 33,20 33,60 26,03 -7 -22%
Víno červené lahvové 33,20 33,10 25,64 -8 -23%
Jakostní bílé lahvové 43,10 56,60 43,84 1 2%
Jakostní červené lahvové 47,50 58,10 45,00 -2 -5%
Jakostní bílé sudové 27,40 36,00 27,89 0 2%
Jakostní červené sudové 30,70 34,80 26,96 -4 -12%
Šumivé 86,50 89,70 69,48 -17 -20%
Víno s přívlastkem 177,70 95,80 74,21 -103 -58%

Pouze víno jakostní bílé lahvové a sudové si mezi uvedenými roky uchovalo díky nárůstu nominálu svou reálnou cenu, všechna ostatní vína na své reálné ceně ztratila nejméně pětinu. Pro náklady to neplatí, ty rostly úměrně výše uvedené inflaci a pokud nerostla produktivita, klesala adekvátně tomu ziskovost nebo kvalita.

Ceny tuzemské produkce jsou každodenně konfrontované s cenou dovážených vín. Podle nejnovějších údajů celníků je cena litru importovaného šumivého i perlivého vína 63 Kč, bílého 27 a červeného 51 Kč.

Produkce

V roce 2004 byl objem domácí produkce 560 tisíc hektolitrů vína, v roce 2018 pak 681 tisíc hektolitrů.

Dovoz a vývoz

Protože tuzemská produkce je mnohem nižší než tuzemská konzumace, importéři v roce 2004 dovezli 1 006 tisíc hektolitrů suroviny a vína a v roce 2018 už 1 404 tisíc hektolitrů. To je stále méně, než 1 651 tisíc hektolitrů v roce 2014 nebo dokonce 2 066 tisíc hektolitrů v roce 2010, kdy v Česku údajně bujel černý trh s vínem, se kterým se proto měla vypořádat novela vinařského zákona z roku 2017.

Přestože domácí produkce na uspokojení domácí spotřeby nedostačuje, domácí producenti exportují. V roce 2004 vyvezli 22 tisíc hektolitrů vína a v roce 2018 už 79 tisíc hektolitrů, což je necelých 6 % importu.

Konzumenti

Počet obyvatel Česka ve stejných letech vzrostl z 10,2 milionů na 10,6 milionů a o nepřehlédnutelné množství stoupl počet zahraničních návštěvníků Česka a současně i konzumentů jeho domácí produkce piva, vína i lihovin.

Domácí výroba o desetinu stoupla z 5,5 litru na obyvatele v roce 2004 na 6,4 litrů v roce 2018 a domácí spotřeba ve stejném období o čtvrtinu vzrostla z 15,7 na 19,3 litrů na obyvatele. Podíl domácí produkce na celkové konzumaci vína nedosáhl jedné třetiny roku 2004 a klesl na podíl necelých tři desetin v roce 2018.

Vinice a pěstitelé

Plocha obhospodařovaných vinic v roce 2004 stoupla na 18,7 tisíce hektarů a v roce 2018 se snížila na 18,1 tisíce hektarů, na nichž v roce 2004 a 2018 hospodařilo 18,2 a 17,6 tisíce pěstitelů.

Výnos z těchto vinic v roce 2004 byl 5,2 tuny na hektar a po poklesech pod 5 tun v letech 2013, 2014 a 2017 byl roce 2018 6,5 tuny na hektar. V uvedené době byly roky s o něco vyšším hektarovým výnosem stejně tak časté, jako roky s výnosem o něco nižším. I zisk pěstitelů však ovlivnily inflací zvýšené náklady. Ten se však může omezeně promítnout pouze do výkupní ceny hroznů, střetávající se s akceptovatelnou cenu vína, kterou jsme tento příspěvek uvedli.

Tuzemský hektarový výnos je bohužel ve srovnání s evropskými i novosvětskými vinicemi nízký, není výjimkou, že i méně než poloviční.

Marketingová podpora

Novela vinařského zákona v roce 2002 a nový vinařský zákon v roce 2004 přinesli vstup centrálně řízeného a podporovaného marketingu vinařství, vinohradnictví a vinařské turistiky. Na něj v letech 2006 až 2018 povinně přispěli vinaři 295 miliony a pěstitelé 65 miliony, ke kterým přidal Jihomoravský kraj 63 milionů a stát 458 milionů korun. I s provozními náklady tento státem řízený marketingový systém v uvedeném období spolykal 898 milionů korun.

Výsledek regulace

Výše uvedená čísla jsou jasná. Za patnáct let reálná hodnota tuzemských vín o pětinu a víc poklesla a jejich současné ceny těžko soupeří se zahraničními víny, čemuž odpovídá velikost importu i exportu. Tuzemská produkce o pětinu vzrostla, ale zahraniční dovozy se zvýšily o 60 až 100 procent, podíl tuzemské produkce na celkové spotřebě proto klesl z jedné třetiny až k jedné čtvrtině či dokonce jedné desetině. Tuzemské vinice ne a ne dosáhnout výnosů vyspělého vinařského světa a po patnácti  letech zůstávají na podprůměrné úrovni. Za marketing, který měl podpořit domácí produkci, zaplatili tuzemští vinaři a vinohradníci pod hrozbou sankcí více než třetinu miliardy korun a daňoví poplatníci přes půl miliardy korun, ve výsledku ale podpořili zvýšení importu a tedy zahraniční producenty. Boj s černým trhem s vínem byl buď boj s trhem neexistujícím nebo tento trh funguje i po novele vinařského zákona nebo jde pouze o konkurenční boj těch, kteří s poslanci mluví a kteří ne.

Tvůrci zákona, zákonodárci i konzumenti tak nakonec mohou snad už jen děkovat přírodě, že se - tak jako se lesníci po úvahách Ministerstva zemědělství o vzniku marketingového Lesnického a dřevařského fondu a o novele lesnického zákona dočkali kůrovce - nedočkali pěstitelé s marketingovým fondem vinařským a s novelou vinařského zákona mšičky révokazu. 

Co se ale peněz týká, do tohoto bizarního systému daňoví poplatníci do čtyř týdnů zaplatí dalších 35 milionů korun a vinaři společně postupně do konce roku srovnatelnou částku. Ministr zemědělství i poslanci by si mohli zkusit odpovědět proč.

Nejčtenější

Svatomartinské 2020. Ohlédnutí první

Už nějaký čas je svátek svatého Martina dobrým důvodem dát si husu či kachnu a víno. Vína za tím účelem nalahvovaná používají ochrannou známku Svatomartinské , husy ten den snědené nemají ochrannou známku žádnou, svatomartinské se jim ale říká také . Je už opět po Martinovi a jednoho může napadnou otázka, čeho se zkonzumovalo víc. Víno Najít úplnou odpověď nelze, přesné statistiky prodejů vína a hus nebo kachen s touto značku nejsou, řádovou odpověď ale můžeme najít. Majitel ochranné známky Svatomartinské uvádí, že se v předchozích letech každoročně vyrobily přes 2 miliony lahví Svatomartinského vína, letos odhadl, že se na trh dostane okolo 1,75 milionů lahví . Jejich prodejní cena se každoročně pohybuje mezi 60 až 100 korunami za lahev. Husy Pro obchod s drůbeží existují statistky zahrnující dovoz a vývoz, ne však domácí produkci. Pokud bychom pominuli reexport a přijali předpoklad, že co se doveze, to se zde sní, a co se zde vychovalo, to se jako dražší vyveze, můžeme potřebné údaje

Svatomartinské 2020: Ohlédnutí druhé

Je dva týdny po Martinovi a láhve Svatomartinského vína se jako každý rok touto dobou stěhují do doprodejů a výprodejů. „ Ta vína jsou velmi dobře pitelná minimálně do Vánoc. Nevidím jediný důvod k výprodejům ,“ říká Ondřej Beránek , ředitel Bohemia Sekt. Přesto výprodeje nastanou. „ My vinaři neradi vidíme každý rok v supermarketech tu situaci, kdy nám hlásí, že několik dnů po svatém Martinovi zájem klesá a začnou výprodeje ,“ konstatoval na začátku listopadu.  Habánské sklepy ze skupiny Bohemia Sekt na letošní rok připravily pouze 100 tisíc lahví Svatomartinského, o deset tisíc méně než vloni, když v silných letech dodávaly na trh i 150 tisíc lahví. " Martinská vína sice letos dělat budeme, ale ve srovnání s minulostí maximálně čtvrtinové množství ," konstatoval vinař  Jiří Maděřič  z Moravského Žižkova. Prezentace letos jinak Vinařský fond, majitel ochranné známky Svatomartinské a organizátor brněnského Svatomartinského koštu, už na začátku září pochyboval, že se letos tat

Šest plus jedna personálních hádanek. Odhalení se blíží

Jedenáctičlenná Rada Vinařského fondu se ve starém složení sešla naposledy 15. října. Týden na to šesti členům mandát skončil a za týden skončí mandát sedmého. Od třetí říjnové dekády, už měsíc, není Rada fondu usnášeníschopná. Podle Vojtěcha Bílého, tiskového mluvčího ministerstva zemědělství, na uvolněná místa ministr jmenuje nové členy zřejmě na začátku prosince. Jediným, kdo má už dnes členství jisté , je nově zvolený jihomoravský hejtman Jan Grolich . Monika Brindzáková, krajská tisková mluvčí, potvrdila, že nově zvolené zastupitelstvo jako svého kandidáta na člena Rady fondu tradičně zvolilo hejtmana. Šestnáct nominací Na zbývajících šest uvolněných členských míst se od devíti vinařských spolků sešlo šestnáct nominací , většina z nich vícenásobně. K letošní jarní nominaci na pouhé jedno uvolněné místo v Radě se sešly návrhy čtyř osob od třinácti spolků , čtyři z nich nominují i nyní. Vinařských spolků, které by mohly navrhnout své kandidáty, je kolem stovky, o návrhy svých kandid