Přeskočit na hlavní obsah

Brněnský Concours Mondial de Bruxelles za pět



Tyhle dva miliony neodešly z Brna do Suchohrdel u Miroslavi nijak okatě, tím pozoruhodnější je příjemce a důvod odeslání.

V roce 2020 se v Brně konala renomovaná putovní vinařská soutěž Concours Mondial de Bruxelles. Jejímu organizátorovi, soukromé belgické společnosti Vinopres ze Saint-Gilles, poskytl z veřejných prostředků pomoc český státní fond. Prostřednictvím zajištění organizace této veřejnosti nepřístupné mezinárodní soutěže prý totiž bude propagované tuzemské vinařství a vinohradnictví, což je srozumitelný, i když ne moc konkrétní cíl.

Zajištění organizace přišlo Ministerstvu zemědělství podřízený Vinařský fond na pět milionů korun, z nichž polovinu poskytl jako mimořádnou dotaci Jihomoravský kraj.

O nejlepším není pochyb

Za zajištění organizace si dva z pěti milionů na základě této, této a této smlouvy připsala společnost tehdejšího obchodního a marketingového ředitele Svazu vinařů a jeho dnešního prezidenta a místopředsedy Rady Vinařského fondu. Té Rady, která o dvou milionech pro něj rozhodla bez výběrového řízení přičiněním hlasů členů nominovaných Svazem vinařů.

Ve výroční zprávě Vinařského fondu za rok 2020 není o těchto platbách ani o jejím adresátovi žádná zmínka. Kromě toho se společnost s původním názvem attri s.r.o. před schvalováním účetní závěrky fondu a jeho výroční zprávy přejmenovala ještě v únoru 2021 na dnešní wine studio s.r.o. A v červenci byl její jediný vlastník zvolený prezidentem Svazu vinařů a v srpnu ho jemu podřízený ředitel Svazu vinařů nominoval do Rady Vinařského fondu, jehož členem se stal v říjnu.

Že nominanti Svazu vinařů v Radě Vinařského fondu odhlasují podpory fondu pro vinařské soutěže Svazu vinařů, je rutina, nad kterou se už nikdo včetně Dozorčí rady fondu nepozastaví. Ale že tito nominanti schválí peníze fondu na pomoc s organizací cizí vinařské soutěže firmě funkcionáře Svazu vinařů, je novinka.

Absence cílů a jejich kontrol

Nejvyšší kontrolní úřad v roce 2013 zjistil, že Vinařský fond většinou nestanovuje výchozí a cílové hodnoty propagace, nekontroluje je, vyhodnocuje je nesprávným nebo zavádějícím způsobem a nezjišťuje, jak velký a zda vůbec měla propagace vliv na naplňování stanovených cílů a jaký byl její dopad a přínos.

I to je důvod, proč by mělo Ministerstvo zemědělství nebo Dozorčí rada fondu vyhodnotit vliv pětimilionové pomoci belgickému organizátorovi na výchozí a cílovou hodnotu propagace tuzemského vinařství a vinohradnictví, tedy dvaceti tisíc státem registrovaných vinařů a pěstitelů.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě.