Přeskočit na hlavní obsah

Brněnský Concours Mondial de Bruxelles za pět



Tyhle dva miliony neodešly z Brna do Suchohrdel u Miroslavi nijak okatě, tím pozoruhodnější je příjemce a důvod odeslání.

V roce 2020 se v Brně konala renomovaná putovní vinařská soutěž Concours Mondial de Bruxelles. Jejímu organizátorovi, soukromé belgické společnosti Vinopres ze Saint-Gilles, poskytl z veřejných prostředků pomoc český státní fond. Prostřednictvím zajištění organizace této veřejnosti nepřístupné mezinárodní soutěže prý totiž bude propagované tuzemské vinařství a vinohradnictví, což je srozumitelný, i když ne moc konkrétní cíl.

Zajištění organizace přišlo Ministerstvu zemědělství podřízený Vinařský fond na pět milionů korun, z nichž polovinu poskytl jako mimořádnou dotaci Jihomoravský kraj.

O nejlepším není pochyb

Za zajištění organizace si dva z pěti milionů na základě této, této a této smlouvy připsala společnost tehdejšího obchodního a marketingového ředitele Svazu vinařů a jeho dnešního prezidenta a místopředsedy Rady Vinařského fondu. Té Rady, která o dvou milionech pro něj rozhodla bez výběrového řízení přičiněním hlasů členů nominovaných Svazem vinařů.

Ve výroční zprávě Vinařského fondu za rok 2020 není o těchto platbách ani o jejím adresátovi žádná zmínka. Kromě toho se společnost s původním názvem attri s.r.o. před schvalováním účetní závěrky fondu a jeho výroční zprávy přejmenovala ještě v únoru 2021 na dnešní wine studio s.r.o. A v červenci byl její jediný vlastník zvolený prezidentem Svazu vinařů a v srpnu ho jemu podřízený ředitel Svazu vinařů nominoval do Rady Vinařského fondu, jehož členem se stal v říjnu.

Že nominanti Svazu vinařů v Radě Vinařského fondu odhlasují podpory fondu pro vinařské soutěže Svazu vinařů, je rutina, nad kterou se už nikdo včetně Dozorčí rady fondu nepozastaví. Ale že tito nominanti schválí peníze fondu na pomoc s organizací cizí vinařské soutěže firmě funkcionáře Svazu vinařů, je novinka.

Absence cílů a jejich kontrol

Nejvyšší kontrolní úřad v roce 2013 zjistil, že Vinařský fond většinou nestanovuje výchozí a cílové hodnoty propagace, nekontroluje je, vyhodnocuje je nesprávným nebo zavádějícím způsobem a nezjišťuje, jak velký a zda vůbec měla propagace vliv na naplňování stanovených cílů a jaký byl její dopad a přínos.

I to je důvod, proč by mělo Ministerstvo zemědělství nebo Dozorčí rada fondu vyhodnotit vliv pětimilionové pomoci belgickému organizátorovi na výchozí a cílovou hodnotu propagace tuzemského vinařství a vinohradnictví, tedy dvaceti tisíc státem registrovaných vinařů a pěstitelů.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J