Přeskočit na hlavní obsah

Dvacet milionů s frontou, padesát bez


První červenec není jenom začátkem školních prázdnin, ale také šestitýdenního období, po které obvykle sto devadesát žadatelů sepíše a podá žádosti o vinařské granty za 12 až 22 milionů korun, a po prázdninách se dozví, že přislíbeno mají o třetinu méně. A to není konec.

Třetina nestačí

V roce 2020 připadlo osmi stům úspěšných žádostí 53 milionů, a po kontrole vyúčtování v následujícím roce dostali žadatelé na své účty 11 milionů. Nebo ještě jinak: státní Ministerstvu zemědělství podřízený fond od roku 2008 přislíbil podpořit 8 tisíc projektů 320 miliony korun, aby jim skutečně vyplatil 182 milionů, 57 procent.

Skutečností je, že poté co žadatelé dostanou přislíbeno o třetinu méně, než žádají, dostanou zaplaceno méně o druhou třetinu.

Není to nečekané, je to plánované. Vloni fond přislíbil granty za téměř 54 milionů, a v letošním roce, kdy je nezbytné doručit vyúčtování a po kontrole je proplatit, má na tento výdaj ve schváleném finančním plánu vyhrazených 20 milionů. Kde se bere tahle jasnozřivost, že pracovníci fondu najdou chyby v doručených účtech za nejméně 34 milionů, je hádankou. Aneb co by dělal, kdyby nenašel chyby a musel odeslat celých 54 milionů, když už by část z nich podle plánu utratil za cosi jiného?

Postavit se do fronty nebo ji obejít?

Souvisí tohle škudlení fondu s jeho omezenými zdroji? Rozhodně ne. Z letošních plánovaných 83 milionů výdajů fondu získají loňští žadatelé o granty uvedených 20 milionů a dalších přibližně 13 milionů připadne na provoz fondu a jeho poskytování informací. Celých 50 zbývajících milionů vyhradil schválený finanční plán zaplatit osobám, které nikdy žádnou žádost o grant nepodaly, neposlaly žádné vyúčtování ani se nemusejí obávat krácení, ale dostanou do haléře přesně to, na čem se s fondem i bez žádosti dohodnou.

Žadatelé o granty neprotestují. Krácení žádostí o podpory ani přísnost při vyúčtování nemají písemná kontrolovatelná pravidla a výsledná částka je jen na úvaze fondu, který se při zdůvodnění krácení vždy může zaštítit principy hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti. Absence pravidel nepřipadá zvláštní ani kontrolním orgánům fondu, ani nadřízenému ministerstvu, ani soudům.

Ministerské podezření

Překvapilo to ale loňskou kontrolu Ministerstva financí: „neexistují žádná relevantní kritéria, podle kterých by bylo možné transparentně a objektivně posoudit význam a přínos předkládaných projektů. Pro vyhodnocení a případný důvod přiznání plné výše, a nebo naopak zkrácení podpory, neexistuje žádné odůvodnění a záznam. Rozdělování a přiznávání podpor tak nelze jednoznačně označit za transparentní, předvídatelné a efektivní.“ 

A vyvodila z toho nelichotivý závěr: „Při takto nastaveném způsobu hodnocení, nezaznamenání a neodůvodňování krácení podpor v rámci rozhodovacího procesu existuje významné riziko nežádoucího zásahu či ovlivňování/lobování při rozhodování o výši jednotlivých podpor projektům, o které mají zájem významné vinařské subjekty, jejichž členové jsou do rady fondu jmenování, nebo které jsou objektem jejich zájmu.“ Rozdělování veřejných prostředků zjevně dokáže být neúprosné i ve svém průměru, jaká by tedy mohla být úvaha fondu o žadateli, který protestuje?

Dobrý projekt

Poučení zní: podávat rizikové žádosti o průměrně stotisícový grant, aby po vyúčtování přišlo na účet možná čtyřicet tisíc, není dobrý projekt. Dobrý projekt je zastavit se mimo pevný termín rovnou v kancelářích fondu a dohodnout si miliony ze schváleného rozpočtu. A ještě lepší projekt je počkat, až fond s plánovanými miliony zaklepe na vaše dveře sám. Třeba je to součást plánu.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J