Přeskočit na hlavní obsah

Dvacet milionů s frontou, padesát bez


První červenec není jenom začátkem školních prázdnin, ale také šestitýdenního období, po které obvykle sto devadesát žadatelů sepíše a podá žádosti o vinařské granty za 12 až 22 milionů korun, a po prázdninách se dozví, že přislíbeno mají o třetinu méně. A to není konec.

Třetina nestačí

V roce 2020 připadlo osmi stům úspěšných žádostí 53 milionů, a po kontrole vyúčtování v následujícím roce dostali žadatelé na své účty 11 milionů. Nebo ještě jinak: státní Ministerstvu zemědělství podřízený fond od roku 2008 přislíbil podpořit 8 tisíc projektů 320 miliony korun, aby jim skutečně vyplatil 182 milionů, 57 procent.

Skutečností je, že poté co žadatelé dostanou přislíbeno o třetinu méně, než žádají, dostanou zaplaceno méně o druhou třetinu.

Není to nečekané, je to plánované. Vloni fond přislíbil granty za téměř 54 milionů, a v letošním roce, kdy je nezbytné doručit vyúčtování a po kontrole je proplatit, má na tento výdaj ve schváleném finančním plánu vyhrazených 20 milionů. Kde se bere tahle jasnozřivost, že pracovníci fondu najdou chyby v doručených účtech za nejméně 34 milionů, je hádankou. Aneb co by dělal, kdyby nenašel chyby a musel odeslat celých 54 milionů, když už by část z nich podle plánu utratil za cosi jiného?

Postavit se do fronty nebo ji obejít?

Souvisí tohle škudlení fondu s jeho omezenými zdroji? Rozhodně ne. Z letošních plánovaných 83 milionů výdajů fondu získají loňští žadatelé o granty uvedených 20 milionů a dalších přibližně 13 milionů připadne na provoz fondu a jeho poskytování informací. Celých 50 zbývajících milionů vyhradil schválený finanční plán zaplatit osobám, které nikdy žádnou žádost o grant nepodaly, neposlaly žádné vyúčtování ani se nemusejí obávat krácení, ale dostanou do haléře přesně to, na čem se s fondem i bez žádosti dohodnou.

Žadatelé o granty neprotestují. Krácení žádostí o podpory ani přísnost při vyúčtování nemají písemná kontrolovatelná pravidla a výsledná částka je jen na úvaze fondu, který se při zdůvodnění krácení vždy může zaštítit principy hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti. Absence pravidel nepřipadá zvláštní ani kontrolním orgánům fondu, ani nadřízenému ministerstvu, ani soudům.

Ministerské podezření

Překvapilo to ale loňskou kontrolu Ministerstva financí: „neexistují žádná relevantní kritéria, podle kterých by bylo možné transparentně a objektivně posoudit význam a přínos předkládaných projektů. Pro vyhodnocení a případný důvod přiznání plné výše, a nebo naopak zkrácení podpory, neexistuje žádné odůvodnění a záznam. Rozdělování a přiznávání podpor tak nelze jednoznačně označit za transparentní, předvídatelné a efektivní.“ 

A vyvodila z toho nelichotivý závěr: „Při takto nastaveném způsobu hodnocení, nezaznamenání a neodůvodňování krácení podpor v rámci rozhodovacího procesu existuje významné riziko nežádoucího zásahu či ovlivňování/lobování při rozhodování o výši jednotlivých podpor projektům, o které mají zájem významné vinařské subjekty, jejichž členové jsou do rady fondu jmenování, nebo které jsou objektem jejich zájmu.“ Rozdělování veřejných prostředků zjevně dokáže být neúprosné i ve svém průměru, jaká by tedy mohla být úvaha fondu o žadateli, který protestuje?

Dobrý projekt

Poučení zní: podávat rizikové žádosti o průměrně stotisícový grant, aby po vyúčtování přišlo na účet možná čtyřicet tisíc, není dobrý projekt. Dobrý projekt je zastavit se mimo pevný termín rovnou v kancelářích fondu a dohodnout si miliony ze schváleného rozpočtu. A ještě lepší projekt je počkat, až fond s plánovanými miliony zaklepe na vaše dveře sám. Třeba je to součást plánu.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Rakouské a české vinařství v roce 2021

Falkenstein © Austrian Wine / WSNA V roce 2021 mělo Rakousko 8,9 milionu a Česko 10,5 milionů obyvatel. Poměr Rakousko vs. Česko 46 : 54 .  V Rakousku roku 2021 dosáhla konzumace domácích i zahraničních vín 230 milionů litrů, tedy 25,8 litrů na obyvatele, a v Česku 180 milionů litrů, na obyvatele 17,2 litru. Rakousko vs. Česko 56 : 46 . Ve stejném roce bylo v Rakousku 6 291 vinařů, v Česku 1 869. Rakousko vs. Česko 77 : 23 . Rozloha rakouských produktivních vinic klesla v roce 2021 o téměř deset procent na 43 tisíc hektarů. Také plocha českých produktivních vinic v roce 2021 klesla, ale pouze o jedno procento, a jejich rozloha byla 18 tisíc hektarů. Rakousko vs. Česko 70 : 30 . Rakouská produkce vína dosáhla 2 900 tisíc hektolitrů, česká produkce 588 tisíc hektolitrů. Rakousko vs. Česko 83 : 17 . Údaj o domácí produkci je částečně ovlivněný nákupem zahraničních surovin.