Přeskočit na hlavní obsah

Dvacet milionů s frontou, padesát bez


První červenec není jenom začátkem školních prázdnin, ale také šestitýdenního období, po které obvykle sto devadesát žadatelů sepíše a podá žádosti o vinařské granty za 12 až 22 milionů korun, a po prázdninách se dozví, že přislíbeno mají o třetinu méně. A to není konec.

Třetina nestačí

V roce 2020 připadlo osmi stům úspěšných žádostí 53 milionů, a po kontrole vyúčtování v následujícím roce dostali žadatelé na své účty 11 milionů. Nebo ještě jinak: státní Ministerstvu zemědělství podřízený fond od roku 2008 přislíbil podpořit 8 tisíc projektů 320 miliony korun, aby jim skutečně vyplatil 182 milionů, 57 procent.

Skutečností je, že poté co žadatelé dostanou přislíbeno o třetinu méně, než žádají, dostanou zaplaceno méně o druhou třetinu.

Není to nečekané, je to plánované. Vloni fond přislíbil granty za téměř 54 milionů, a v letošním roce, kdy je nezbytné doručit vyúčtování a po kontrole je proplatit, má na tento výdaj ve schváleném finančním plánu vyhrazených 20 milionů. Kde se bere tahle jasnozřivost, že pracovníci fondu najdou chyby v doručených účtech za nejméně 34 milionů, je hádankou. Aneb co by dělal, kdyby nenašel chyby a musel odeslat celých 54 milionů, když už by část z nich podle plánu utratil za cosi jiného?

Postavit se do fronty nebo ji obejít?

Souvisí tohle škudlení fondu s jeho omezenými zdroji? Rozhodně ne. Z letošních plánovaných 83 milionů výdajů fondu získají loňští žadatelé o granty uvedených 20 milionů a dalších přibližně 13 milionů připadne na provoz fondu a jeho poskytování informací. Celých 50 zbývajících milionů vyhradil schválený finanční plán zaplatit osobám, které nikdy žádnou žádost o grant nepodaly, neposlaly žádné vyúčtování ani se nemusejí obávat krácení, ale dostanou do haléře přesně to, na čem se s fondem i bez žádosti dohodnou.

Žadatelé o granty neprotestují. Krácení žádostí o podpory ani přísnost při vyúčtování nemají písemná kontrolovatelná pravidla a výsledná částka je jen na úvaze fondu, který se při zdůvodnění krácení vždy může zaštítit principy hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti. Absence pravidel nepřipadá zvláštní ani kontrolním orgánům fondu, ani nadřízenému ministerstvu, ani soudům.

Ministerské podezření

Překvapilo to ale loňskou kontrolu Ministerstva financí: „neexistují žádná relevantní kritéria, podle kterých by bylo možné transparentně a objektivně posoudit význam a přínos předkládaných projektů. Pro vyhodnocení a případný důvod přiznání plné výše, a nebo naopak zkrácení podpory, neexistuje žádné odůvodnění a záznam. Rozdělování a přiznávání podpor tak nelze jednoznačně označit za transparentní, předvídatelné a efektivní.“ 

A vyvodila z toho nelichotivý závěr: „Při takto nastaveném způsobu hodnocení, nezaznamenání a neodůvodňování krácení podpor v rámci rozhodovacího procesu existuje významné riziko nežádoucího zásahu či ovlivňování/lobování při rozhodování o výši jednotlivých podpor projektům, o které mají zájem významné vinařské subjekty, jejichž členové jsou do rady fondu jmenování, nebo které jsou objektem jejich zájmu.“ Rozdělování veřejných prostředků zjevně dokáže být neúprosné i ve svém průměru, jaká by tedy mohla být úvaha fondu o žadateli, který protestuje?

Dobrý projekt

Poučení zní: podávat rizikové žádosti o průměrně stotisícový grant, aby po vyúčtování přišlo na účet možná čtyřicet tisíc, není dobrý projekt. Dobrý projekt je zastavit se mimo pevný termín rovnou v kancelářích fondu a dohodnout si miliony ze schváleného rozpočtu. A ještě lepší projekt je počkat, až fond s plánovanými miliony zaklepe na vaše dveře sám. Třeba je to součást plánu.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě. 

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...