Přeskočit na hlavní obsah

Dvacet milionů s frontou, padesát bez


První červenec není jenom začátkem školních prázdnin, ale také šestitýdenního období, po které obvykle sto devadesát žadatelů sepíše a podá žádosti o vinařské granty za 12 až 22 milionů korun, a po prázdninách se dozví, že přislíbeno mají o třetinu méně. A to není konec.

Třetina nestačí

V roce 2020 připadlo osmi stům úspěšných žádostí 53 milionů, a po kontrole vyúčtování v následujícím roce dostali žadatelé na své účty 11 milionů. Nebo ještě jinak: státní Ministerstvu zemědělství podřízený fond od roku 2008 přislíbil podpořit 8 tisíc projektů 320 miliony korun, aby jim skutečně vyplatil 182 milionů, 57 procent.

Skutečností je, že poté co žadatelé dostanou přislíbeno o třetinu méně, než žádají, dostanou zaplaceno méně o druhou třetinu.

Není to nečekané, je to plánované. Vloni fond přislíbil granty za téměř 54 milionů, a v letošním roce, kdy je nezbytné doručit vyúčtování a po kontrole je proplatit, má na tento výdaj ve schváleném finančním plánu vyhrazených 20 milionů. Kde se bere tahle jasnozřivost, že pracovníci fondu najdou chyby v doručených účtech za nejméně 34 milionů, je hádankou. Aneb co by dělal, kdyby nenašel chyby a musel odeslat celých 54 milionů, když už by část z nich podle plánu utratil za cosi jiného?

Postavit se do fronty nebo ji obejít?

Souvisí tohle škudlení fondu s jeho omezenými zdroji? Rozhodně ne. Z letošních plánovaných 83 milionů výdajů fondu získají loňští žadatelé o granty uvedených 20 milionů a dalších přibližně 13 milionů připadne na provoz fondu a jeho poskytování informací. Celých 50 zbývajících milionů vyhradil schválený finanční plán zaplatit osobám, které nikdy žádnou žádost o grant nepodaly, neposlaly žádné vyúčtování ani se nemusejí obávat krácení, ale dostanou do haléře přesně to, na čem se s fondem i bez žádosti dohodnou.

Žadatelé o granty neprotestují. Krácení žádostí o podpory ani přísnost při vyúčtování nemají písemná kontrolovatelná pravidla a výsledná částka je jen na úvaze fondu, který se při zdůvodnění krácení vždy může zaštítit principy hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti. Absence pravidel nepřipadá zvláštní ani kontrolním orgánům fondu, ani nadřízenému ministerstvu, ani soudům.

Ministerské podezření

Překvapilo to ale loňskou kontrolu Ministerstva financí: „neexistují žádná relevantní kritéria, podle kterých by bylo možné transparentně a objektivně posoudit význam a přínos předkládaných projektů. Pro vyhodnocení a případný důvod přiznání plné výše, a nebo naopak zkrácení podpory, neexistuje žádné odůvodnění a záznam. Rozdělování a přiznávání podpor tak nelze jednoznačně označit za transparentní, předvídatelné a efektivní.“ 

A vyvodila z toho nelichotivý závěr: „Při takto nastaveném způsobu hodnocení, nezaznamenání a neodůvodňování krácení podpor v rámci rozhodovacího procesu existuje významné riziko nežádoucího zásahu či ovlivňování/lobování při rozhodování o výši jednotlivých podpor projektům, o které mají zájem významné vinařské subjekty, jejichž členové jsou do rady fondu jmenování, nebo které jsou objektem jejich zájmu.“ Rozdělování veřejných prostředků zjevně dokáže být neúprosné i ve svém průměru, jaká by tedy mohla být úvaha fondu o žadateli, který protestuje?

Dobrý projekt

Poučení zní: podávat rizikové žádosti o průměrně stotisícový grant, aby po vyúčtování přišlo na účet možná čtyřicet tisíc, není dobrý projekt. Dobrý projekt je zastavit se mimo pevný termín rovnou v kancelářích fondu a dohodnout si miliony ze schváleného rozpočtu. A ještě lepší projekt je počkat, až fond s plánovanými miliony zaklepe na vaše dveře sám. Třeba je to součást plánu.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J