Wine of Czechia | Víno z Česka

Jarní panika šířící se stejně rychle jako virus SARS-CoV-2 poznamenala kde co, obchod s vínem nevyjímaje. Ale ne vše se záporným znaménkem. Z aktuálních březnových a dubnových čísel a jejich srovnání se stejným obdobím loňského roku zjišťujeme, že letošní březnový dovoz vín byl o třetinu vyšší a dubnový jen o pár procent nižší než loňský, zato březnový vývoz vzrostl téměř o polovinu a dubnový dokonce na více než dvojnásobek. Množství dovezených šumivých, perlivých a bílých vín se téměř nezměnilo, objem likérových či aromatických vín narostl o padesát a sto procent, jen import červeného vína zaznamenal třetinový pokles doprovázený nebo možná způsobený jeho o padesát procent vyšší cenou. Na pouhou jednu šestnáctinu klesl dovoz Champagne, ale cena zůstala v obvyklém rozpětí.  To ovšem neplatí pro jeho reexport, jehož objem zůstal stejný, zato cena opět dosáhla jednoho ze svých občasných vrcholů. Šikovní vývozci dokázali inkasovat více než dva a půl násobek současné nákupní ceny. Vývoz...

Titulek nemá reagovat na aktuální nouzovou situaci, přestože kvalifikované odhady věští pokles letošní evropské spotřeby vína na polovinu. O těchto trendech se dozvíme brzy, ale ještě ne dnes. Co bychom ovšem mohli vědět už dnes, že se tuzemská konzumace vína postupně zvyšuje. Nebo také ne 😏. Ale suroviny k jeho výrobě je málo v každém případě 😕. Domácí vinařský průmysl tak každý rok přichází ve velkoobchodních cenách asi o 5 miliard korun. Spotřeba a produkce Podle údajů Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) vypili konzumenti v Česku v roce 2018 celkem 2,1 milionů litrů vína a stejné množství odhaduje OIV i pro rok 2019. To odpovídá údajům Ministerstva zemědělství a dle OIV tím obsazujeme 24. příčku na světě, o deset procent překonaní konzumenty ze Švédska a Rakouska . OIV z toho dovodila průměrnou domácí spotřebu vína na obyvatele 23,3 litru. Rakouská domácí spotřeba na obyvatele je podle OIV 29,4 litru a švédská 27,8 litru. Podle tuzemských údajů ale p...

Michal Tetur v radě Vinařského fondu minulý měsíc skončil, rozpočet Fondu letos znatelně stoupl. Zájem nominovat nového člena rady Fondu jako svrchovaného správce jeho rozpočtu byl značný. To je první možný závěr dovozený z třinácti ministru zemědělství doručených nominačních dopisů. Druhý možný je, že personální složení rady Fondu a vliv na jeho rozpočet vinaře nezajímá. Nominující organizace ani jejich nominace totiž nejsou pestré. Ex člena rady Michala Tetura , kterého minule navrhl Svaz vinařů spolu s Velkobílovickými vinaři, nominovali Velkobílovičtí vinaři opět. Ex členka Liana Hrabálková nominovala prostřednictvím spolku, kterému sama předsedá, Svazu vinařů a šesti dalších personálně propojených sdružení Lianu Hrabálkovou. Bořka Svobodu a Davida Šťastného nominovaly organizace, které vždy nominují se Svazem vinařů ve shodě. Karla Smetanu navrhla Vinařská asociace. Bez Michala Tetura dnes mají nominanti Svazu vinařů a Vinařské asociace v radě Fondu po čtyřec...

Spolků vinařského Česka, které mohou svá vína označovat jako víno originální certifikace , je třináct a pro produkci těchto vín si v součtu zvolili devatenáct odrůd révy vinné. Otázkou je, které a jestli jsou originální, marginální nebo pro tuzemské vinice typické. Celkem šest odrůd pro produkci vín si zvolily tři spolky, stejně jako si tři spolky vybrali čtyři odrůdy a další tři tři. Dva spolky mají dvě odrůdy a právě jednu odrůdu mají také dva. Celkem devětkrát je mezi třinácti spolky zastoupený Ryzlink rýnský , následovaný pětkrát Rulandským modrým . Ve třech spolcích je Ryzlink vlašský , Veltlínské zelené , Tramín červený a Frankovka , ve dvou Sylvánské zelené , Rulandské šedé a André a jen v jednom jsou Sauvignon , Pálava , Chardonnay , Muškát moravský , Neuburské , Müller Thurgau , Svatovavřinecké , Modrý Portugal a Zweigeltrebe . Připomeňme, že ve vinicích jsou nejvíce zastoupené z bílých Veltlínské zelené a Müller Thurgau a z modrých  ...

Co se na vinicích neurodí, to se do lahví nedostane. Jak se proměňuje odrůdová skladba tuzemských vinic, tak se mění i to, co se do lahví v příštích letech dostane a co v nich najdete méně. A čeho najdete méně dnes, když včera toho bylo dost. O statistikách tuzemského vinohradnictví stále platí, že bílých odrůd je vysázeno dvojnásobek modrých. Bílé odrůdy Mezi bílými odrůdami se od roku 2010 na prvních čtyřech příčkách výsadby nic nemění, nejvíce je vysázené Veltlínské zelené a následují Müller Thurgau , Ryzlink rýnský a Ryzlink vlašský . Z nich je na větší ploše osázený pouze Ryzlink rýnský, ostatní tři odrůdy si plochou výsadby pohoršily. Přesto se na celkové ploše bílých odrůd podílí tato čtveřice polovinou, více než pět a půl tisíci hektary. Ta druhá polovina patří několika tradičním odrůdám, ale významně roste zastoupení novějších odrůd, zapsaných do státní odrůdové knihy v letech ne tak dávných. Na pátou příčku poskočilo Rulandské šedé , které bylo před deseti let...