Přeskočit na hlavní obsah

Vláda schválila novelu vinařského zákona: na sudové víno přísněji

Novela zákona míří do sněmovny

Vláda dnes schválila novelu zákona o vinohradnictví a vinařství, kterou připravilo Ministerstvo zemědělství. Novela mimo jiné zpřísňuje podmínky pro dovoz a prodej sudového vína. Zvyšují se i pokuty za falšování vína, a to až na 50 milionů korun.
„Tato novela je důležitá jak pro spotřebitele, tak pro poctivé moravské a české vinaře, které poškozuje černý trh s vínem. Vytváříme daleko větší tlak na to, aby se víno neprodávalo v kdejaké trafice, kdejakým pochybným způsobem. Naším záměrem je co nejvíce ochránit český a moravský trh před nekvalitními produkty, které kazí jméno celému oboru,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Omezení prodejních míst sudového vína

Novela by měla výrazně omezit množství prodejních míst sudového vína. To se nebude moci prodávat jinde než v provozovnách výrobců vína nebo příjemců nebaleného vína (dovozců). V této souvislosti je nutné upozornit, že výrobcem vína je podle zákona i subjekt, který si víno nechá zpracovat za účelem jeho uvádění do oběhu. V praxi si tedy vinotéka může objednat výrobu vína přímo u konkrétního vinaře. Nebude proto nutné zavádět původně připravovaný systém kontrolních pásek a jejich evidence. Každý výrobce má totiž povinnost veškeré víno evidovat, v případě potřeby tak lze původ vína jednoduše dohledat. Nově se také zakazuje prodej sudového vína prostřednictvím prodejních automatů. 

Velké změny čekají i na dovozce zahraničního sudového vína.

„Díky novele zákona získáme lepší přehled, a tím i kontrolu, nad importem nebalených vín. Dovozce totiž bude muset nejpozději 12 hodin poté, co sudy nebo cisterny přiveze do České republiky, nahlásit jejich množství, původ, ročník, druh a další údaje Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému,“ uvedl Marian Jurečka.
Zahraniční nebalené víno bude muset navíc dovozce po dobu deseti dnů uskladnit v místě určení kvůli případné kontrole ze strany Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Až po uplynutí desetidenní lhůty může dovozce víno začít prodávat jako sudové, ale pouze ve svých provozovnách.

Falšování vína

Zákon také poprvé jasně definuje, co je falšování vína. Jde o použití výrobních postupů, které jsou v rozporu s evropským právem, dále o přidání vody nebo alkoholu do vína nebo neuvedení povinných označovacích údajů. Současně se zvyšuje maximální pokuta z 5 na 50 milionů korun za porušení některých povinností, které stanoví vinařský zákon.
Novela zákona o vinohradnictví a vinařství rovněž upravuje podmínky pro výsadbu nových vinic nebo opětovnou výsadbu révy. Nadále ji bude moci povolit pouze Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
Po schválení vládou nyní míří novela k projednání do poslanecké sněmovny.

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Spotřeba vína v roce 2022

Před několika málo dny zveřejnil Český statistický úřad , který jako jediný v Česku tyto údaje oficiálně zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2022 byla podle něj 9,73 litru na osobu a rok, téměř identická jako 9,72 litrů v předchozích dvou letech a tedy téměř nejnižší za posledních deset let. To představuje 169,5 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 852 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů, jen o málo vyšší, než předchozích 17 144 tisíc hektolitrů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok a vloni byla podle statistiků 16,54 litrů, obdobně jako v letech 2017 a 2020, celkem tedy 1 742 tisíc hektolitrů, tedy o trochu méně, než 1 803 tisíc hektolitrů v roce 2021. Údaje Registru vinic k tomu dodávají, že vína z hroznů z tuzemských vinic bylo v roce 2022 jen 528 tisíc hektolitrů a o rok dříve 565 tisíc hektolitrů. Ani ne třet...

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...