Přeskočit na hlavní obsah

Vláda schválila novelu vinařského zákona: na sudové víno přísněji

Novela zákona míří do sněmovny

Vláda dnes schválila novelu zákona o vinohradnictví a vinařství, kterou připravilo Ministerstvo zemědělství. Novela mimo jiné zpřísňuje podmínky pro dovoz a prodej sudového vína. Zvyšují se i pokuty za falšování vína, a to až na 50 milionů korun.
„Tato novela je důležitá jak pro spotřebitele, tak pro poctivé moravské a české vinaře, které poškozuje černý trh s vínem. Vytváříme daleko větší tlak na to, aby se víno neprodávalo v kdejaké trafice, kdejakým pochybným způsobem. Naším záměrem je co nejvíce ochránit český a moravský trh před nekvalitními produkty, které kazí jméno celému oboru,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Omezení prodejních míst sudového vína

Novela by měla výrazně omezit množství prodejních míst sudového vína. To se nebude moci prodávat jinde než v provozovnách výrobců vína nebo příjemců nebaleného vína (dovozců). V této souvislosti je nutné upozornit, že výrobcem vína je podle zákona i subjekt, který si víno nechá zpracovat za účelem jeho uvádění do oběhu. V praxi si tedy vinotéka může objednat výrobu vína přímo u konkrétního vinaře. Nebude proto nutné zavádět původně připravovaný systém kontrolních pásek a jejich evidence. Každý výrobce má totiž povinnost veškeré víno evidovat, v případě potřeby tak lze původ vína jednoduše dohledat. Nově se také zakazuje prodej sudového vína prostřednictvím prodejních automatů. 

Velké změny čekají i na dovozce zahraničního sudového vína.

„Díky novele zákona získáme lepší přehled, a tím i kontrolu, nad importem nebalených vín. Dovozce totiž bude muset nejpozději 12 hodin poté, co sudy nebo cisterny přiveze do České republiky, nahlásit jejich množství, původ, ročník, druh a další údaje Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému,“ uvedl Marian Jurečka.
Zahraniční nebalené víno bude muset navíc dovozce po dobu deseti dnů uskladnit v místě určení kvůli případné kontrole ze strany Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Až po uplynutí desetidenní lhůty může dovozce víno začít prodávat jako sudové, ale pouze ve svých provozovnách.

Falšování vína

Zákon také poprvé jasně definuje, co je falšování vína. Jde o použití výrobních postupů, které jsou v rozporu s evropským právem, dále o přidání vody nebo alkoholu do vína nebo neuvedení povinných označovacích údajů. Současně se zvyšuje maximální pokuta z 5 na 50 milionů korun za porušení některých povinností, které stanoví vinařský zákon.
Novela zákona o vinohradnictví a vinařství rovněž upravuje podmínky pro výsadbu nových vinic nebo opětovnou výsadbu révy. Nadále ji bude moci povolit pouze Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
Po schválení vládou nyní míří novela k projednání do poslanecké sněmovny.

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařství Mi

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho