Přeskočit na hlavní obsah

Novela vinařského zákona: diskuse začíná

Ministerstvo představuje

Ještě před čtrnácti dny se zdálo, že vládou schválenou novelu vinařského zákona přejde odborná veřejnost téměř mlčením.
Ale do dvou týdnů pár vzušených komentářů přibylo. Takže není divu, že ministr zemědělství zve diskutující do Velkých Bílovic, kde chce veřejnosti novelu představit. Představení se koná 12. února 2016 od 10 hodin ve velkém sále Kulturního domu. Spolu s ministrem budou novelu obhajovat zástupce sekce pro Společnou zemědělskou a rybářskou politiku EU a zástupce Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Vinařská asociace

Stanovisko Vinařské asociace zkonstatovalo: "Falšování vín se díky zájmovým skupinám neřešilo v čistě věcné rovině, ale stalo se nástrojem politické reklamy některých hejtmanů, senátorů i poslanců. Bohužel i díky jejich snaze sbírat politické body se naše vinařství dostalo do ne příliš důvěryhodné roviny." A uzavírá: "Celkový dopad úpravy na černý trh a potažmo falšování vinařských produktů je marginální, naproti tomu pro byrokratickou zátěž je zásadní. Kombinace s jinými připravovanými zákony pak může být pro malé producenty a obchodníky likvidační."

Svaz vinařů

Na usnesení Svazu vinařů, který se podílí na legislativním procesu "vinařského zákona" a předpisů EU, se od 27. ledna nic nezměnilo: "Představenstvo Svazu konstatuje, že tato novela je krokem správným směrem. Svaz i nadále považuje za nesprávné řešení nového povinného značení údaje o provenienci (§ 16, odst. 4), protože toto značení nebude povinné pro všechny obaly vín na trhu v ČR, je pro domácí producenty diskriminační a tato úprava jde výrazně nad rámec povinností stanovených předpisy EU. Změna vinařského zákona sama o sobě je sice potřebná, avšak nepostačuje k celkovému efektivnímu boji proti černému trhu s vínem v ČR. Svaz žádá premiéra vlády ČR, aby koordinoval i ostatní resortní ministry k realizaci dalších opatření navrhovaných Svazem, a to zejména zavedení trestného činu falšování vína (potravin), zavedení povinných licencí (koncesí, registrací) pro import vína do ČR a zavedení koncese na prodej sudového, čepovaného a rozlévaného vína."

Asociace soukromého zemědělství 

Asociace sdružující další asociace ve svém stanovisku konstatuje: "Jako účastníci jednání na MZe dne 11.2.2015 prohlašujeme, že předložený návrh novely neobsahoval žádnou možnost pro tzv. smluvní vinotéky prodávat sudové víno natož ani nezazněla úvaha o zmiňovaném franšízingu.
Pokud se tedy o nějaké takové možnosti uvažuje, je to možnost zcela nová a vznikající na platformě SVČR, nikoli na MZe, vznikající navíc pod tlakem vinařů i obchodníků s vínem, kteří se doslova bouří!
Jedinou variantou je pro nás ta nepředstavitelná možnost, že úsek vína na MZe neřídí její ředitel, ale spolek, reprezentující stále menší počet vinařů."

Sdružení obchodníků s vínem a vinoték

Sdružení obchodníků s vínem a vinoték na svých stránkách žádná aktuální stanoviska neuvádí a na svém facebooku zveřejnilo pouze reakce zejména mediální. Svůj smysl existence tedy zatím srdnatě neobhajuje.
 
Předvídat, jaká bude v Bílovicích atmosféra, nejde. Mnoho rozhořčených názorů k novele zatím směřuje od lidí, kteří svou profesí nejsou s vínem spojeni existenčně.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Marketing pro (některá) Vína z Moravy i vína z Čech

Desítky milionů ročně za žlutý čtvereček >>> logo Vinařského fondu, které není jeho Nejdražší problém Vinařského fondu rozhodně není schovaný pod pokličkou. Právě naopak. Na první pohled ho lze vidět na billboardech, na všech tiskovinách fondu i na akcích, které dostanou jeho granty. Jmenuje se Vína z Moravy vína z Čech a vypadá přesně takhle >>> A není to jen kvůli tomu, že za marketingové kampaně, kterými tohle logo a tenhle slogan propaguje, utrácí fond peníze v rozporu se zákonem.  Není to dokonce ani kvůli tomu, že těch peněz utrácí neuvěřitelně mnoho - jen v loňském roce to bylo víc než 22 a půl a v předloňském 23 a půl milionu, více než třetinu svého každoročního rozpočtu. Ale největší problém je to proto, že tyto neuvěřitelně vysoké nelegální investice z veřejných prostředků jdou na propagaci značky, která fondu nepatří. Je soukromá a vždycky byla. Šest značek a žádná fondu Abychom byli úplně přesní. Ochranných známek kombinujících uvedené

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř