Přeskočit na hlavní obsah

Novela vinařského zákona: diskuse začíná

Ministerstvo představuje

Ještě před čtrnácti dny se zdálo, že vládou schválenou novelu vinařského zákona přejde odborná veřejnost téměř mlčením.
Ale do dvou týdnů pár vzušených komentářů přibylo. Takže není divu, že ministr zemědělství zve diskutující do Velkých Bílovic, kde chce veřejnosti novelu představit. Představení se koná 12. února 2016 od 10 hodin ve velkém sále Kulturního domu. Spolu s ministrem budou novelu obhajovat zástupce sekce pro Společnou zemědělskou a rybářskou politiku EU a zástupce Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Vinařská asociace

Stanovisko Vinařské asociace zkonstatovalo: "Falšování vín se díky zájmovým skupinám neřešilo v čistě věcné rovině, ale stalo se nástrojem politické reklamy některých hejtmanů, senátorů i poslanců. Bohužel i díky jejich snaze sbírat politické body se naše vinařství dostalo do ne příliš důvěryhodné roviny." A uzavírá: "Celkový dopad úpravy na černý trh a potažmo falšování vinařských produktů je marginální, naproti tomu pro byrokratickou zátěž je zásadní. Kombinace s jinými připravovanými zákony pak může být pro malé producenty a obchodníky likvidační."

Svaz vinařů

Na usnesení Svazu vinařů, který se podílí na legislativním procesu "vinařského zákona" a předpisů EU, se od 27. ledna nic nezměnilo: "Představenstvo Svazu konstatuje, že tato novela je krokem správným směrem. Svaz i nadále považuje za nesprávné řešení nového povinného značení údaje o provenienci (§ 16, odst. 4), protože toto značení nebude povinné pro všechny obaly vín na trhu v ČR, je pro domácí producenty diskriminační a tato úprava jde výrazně nad rámec povinností stanovených předpisy EU. Změna vinařského zákona sama o sobě je sice potřebná, avšak nepostačuje k celkovému efektivnímu boji proti černému trhu s vínem v ČR. Svaz žádá premiéra vlády ČR, aby koordinoval i ostatní resortní ministry k realizaci dalších opatření navrhovaných Svazem, a to zejména zavedení trestného činu falšování vína (potravin), zavedení povinných licencí (koncesí, registrací) pro import vína do ČR a zavedení koncese na prodej sudového, čepovaného a rozlévaného vína."

Asociace soukromého zemědělství 

Asociace sdružující další asociace ve svém stanovisku konstatuje: "Jako účastníci jednání na MZe dne 11.2.2015 prohlašujeme, že předložený návrh novely neobsahoval žádnou možnost pro tzv. smluvní vinotéky prodávat sudové víno natož ani nezazněla úvaha o zmiňovaném franšízingu.
Pokud se tedy o nějaké takové možnosti uvažuje, je to možnost zcela nová a vznikající na platformě SVČR, nikoli na MZe, vznikající navíc pod tlakem vinařů i obchodníků s vínem, kteří se doslova bouří!
Jedinou variantou je pro nás ta nepředstavitelná možnost, že úsek vína na MZe neřídí její ředitel, ale spolek, reprezentující stále menší počet vinařů."

Sdružení obchodníků s vínem a vinoték

Sdružení obchodníků s vínem a vinoték na svých stránkách žádná aktuální stanoviska neuvádí a na svém facebooku zveřejnilo pouze reakce zejména mediální. Svůj smysl existence tedy zatím srdnatě neobhajuje.
 
Předvídat, jaká bude v Bílovicích atmosféra, nejde. Mnoho rozhořčených názorů k novele zatím směřuje od lidí, kteří svou profesí nejsou s vínem spojeni existenčně.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2022

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vloni vyprodukoval domácí vinařský průmysl z domácích hroznů celkem 528 tisíc hektolitrů vína, včetně zahraniční suroviny pak 1 312 tisíc hektolitrů. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která z loňské úrovně mírně poklesla na letošních 171,8 tisíc hektolitrů. Výrazný růst zažili producenti Zámecké vinařství Bzenec a Templářské sklepy Čejkovice, vzrostla i produkce Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, úrovně roku 2020 ale ještě nedosáhla. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a dalším poklesem oproti předchozím dvou letům uzavírá Vinaria. Podobné, jen v absolutních číslech mnohem vyšší poklesy zasáhly Znovín Znojmo, vinařství Bronislav Vajbar, Vinařství Neoklas Šardice, Vinný dům, Vinařství Krist, Víno Hruška, Vinselekt Michlovský i Patria

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J