Přeskočit na hlavní obsah

Za všechna pochybení v oblasti potravin a stravování stoupl počet pokut o 40%

Za rok o 40% pokut více

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) prezentovala výsledky své kontrolní činnosti a uváděná čísla loňského roku jsou v kostce tato:
  • Za rok inspektoři SZPI provedli 15 051 kontrol provozoven společného stravování. U 32% těchto kontrol – celkem 4 832 – inspektoři zjistili porušení právních předpisů. 
  • Společné stravování je tak nejproblematičtějším segmentem v rámci kontrol SZPI, když v maloobchodním prodeji potravin inspektoři zjistili pochybení u 26% kontrol, v segmentu výroby potravin u 19% kontrol a ve velkoskladech u 6%.
  • Z důvodu neakceptovatelné hygienické situace byli inspektoři nuceni na místě uzavřít 144 provozoven společného stravování, což představuje přes dvě třetiny všech provozoven uzavřených v roce 2015. Přehled uzavřených podniků je k dispozici na webu Potraviny na pranýři v sekci Provozovny.
  • V rámci všech kontrolovaných segmentů v roce 2015 inspekce uskutečnila celkem 43 483 kontrol, což představuje nárůst o více než pětinu ve srovnání s předchozím rokem. Z těchto kontrol se 15 051 uskutečnilo ve společném stravování a 28 432 v dalších oblastech, z toho 21 710 v maloobchodě a 8 296 ve výrobě.
  • SZPI v roce 2015 v rámci správních řízení pravomocně uložila pokuty v souhrnné výši 141 304 500 Kč. V meziročním srovnání tak celkový objem pravomocných pokut vzrostl z 99 429 300 Kč o více než 40%.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Marketing pro (některá) Vína z Moravy i vína z Čech

Desítky milionů ročně za žlutý čtvereček >>> logo Vinařského fondu, které není jeho Nejdražší problém Vinařského fondu rozhodně není schovaný pod pokličkou. Právě naopak. Na první pohled ho lze vidět na billboardech, na všech tiskovinách fondu i na akcích, které dostanou jeho granty. Jmenuje se Vína z Moravy vína z Čech a vypadá přesně takhle >>> A není to jen kvůli tomu, že za marketingové kampaně, kterými tohle logo a tenhle slogan propaguje, utrácí fond peníze v rozporu se zákonem.  Není to dokonce ani kvůli tomu, že těch peněz utrácí neuvěřitelně mnoho - jen v loňském roce to bylo víc než 22 a půl a v předloňském 23 a půl milionu, více než třetinu svého každoročního rozpočtu. Ale největší problém je to proto, že tyto neuvěřitelně vysoké nelegální investice z veřejných prostředků jdou na propagaci značky, která fondu nepatří. Je soukromá a vždycky byla. Šest značek a žádná fondu Abychom byli úplně přesní. Ochranných známek kombinujících uvedené

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř