Přeskočit na hlavní obsah

Dvě nové informační linky k novele vinařského zákona. Třetí chybí

Změny přehledně 

Novela zákona o vinohradnictví a vinařství s mnoha novými povinnostmi platí od 1. dubna 2017. Jejich přehled pro pěstitele, výrobce, obchodníky i prodejce připravilo Ministerstvo zemědělství na www.vinarskyzakon.cz. 
Ať už jste vinař, majitel vinotéky, dovozce vína nebo spotřebitel, máte vše přehledně na jednom místě,“ řekl Marian Jurečka, ministr zemědělství. Jenže to nejsou všichni, kterých se novela dotkne.
Web ve dvou částech věnovaných vinařství a vinohradnictví shrnuje povinnosti, které pěstitelům, vinařům a dalším osobám ve vinařském průmysly novelou zákona přibudou. 
Za přehledným návodem nepřehledných změn stojí Tomáš Kubík a Veronika Částková z Oddělení registru vinic Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ).
K novele zákona jsou zřízené dvě informační linky. Linku pro pěstitele provozuje právě ÚKZÚZ, linku pro vinaře, vinotékaře a obchodníky s vínem Státní zemědělská a potravinářská inspekce. 

Kdo schází 

I když žádnou informační linku k novele zákona neprovozuje, je mezi kontakty uvedený i Vinařský fond. Přitom paradoxně na novelu vinařského zákona nemá vlastní názor, přestože se novela významným způsobem dotkla i jeho jeho fungování. 
Díky novele totiž přibude počet plátců povinných odvodů fondu z vyrobeného vína a tedy i celkové příjmy fondu. Ale současně ministerstvo ztrácí bezprostřední kontrolu nad rozdělováním těchto příjmů na podpory fondu pro propagaci vinařství a vinohradnictví a vinařské turistiky. Což je hlavní smysl fondu. 
Na novému webu tedy schází třetí část, která nejenže upozorní nové potencionální plátce na jejich povinnost platit Vinařskému fondu odvody, ale také upozorní žadatele o podpory na novinky, které se jich už od podzimního kola dotknou.
A není pochyb, že si odpovědi na otázky spojené s Vinařským fondem zaslouží svou vlastní informační linku.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Nové víno bude z vody?

Tato zpráva na stránky o vinařství zdánlivě nepatří. „ Plzeňský Prazdroj uvede na trh nový druh alkoholického nápoje , jehož prodeje v zámoří trhají rekordy. Hard seltzer (otrocky přeloženo tvrdá sodovka nebo minerálka) se sice vyrábí většinou v pivovarech, s pivem má ale pramálo společného. Jedná se o čirý nízkokalorický a lehce ochucený nápoj s obsahem zhruba čtyř až pěti procent alkoholu, vzniklý většinou kvašením třtinového cukru, někdy sladového ječmene. Příchuť bývá nejčastěji mandarinka nebo broskev, Prazdroj vsadil na limetku a nápoj pojmenoval Viper .“ Ale jen zdánlivě. Promítne se totiž do vinařských statistik. Ty, jak jsou prezentované nejen statistickým úřadem, ale také Ministerstvem zemědělství v jeho Situačních a výhledových zprávách Víno , v kolonce spotřeba zahrnují jak víno, nápoj z hroznů révy vinné, tak ovocná vína, zejména cider a perry, ale i medové víno a další alkoholické nápoje. A nejde o zanedbatelnou položku: na celkové konzumaci vín se ovocná vína podílejí

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř