Přeskočit na hlavní obsah

Dvě nové informační linky k novele vinařského zákona. Třetí chybí

Změny přehledně 

Novela zákona o vinohradnictví a vinařství s mnoha novými povinnostmi platí od 1. dubna 2017. Jejich přehled pro pěstitele, výrobce, obchodníky i prodejce připravilo Ministerstvo zemědělství na www.vinarskyzakon.cz. 
„Ať už jste vinař, majitel vinotéky, dovozce vína nebo spotřebitel, máte vše přehledně na jednom místě,“ řekl Marian Jurečka, ministr zemědělství. Jenže to nejsou všichni, kterých se novela dotkne.
Web ve dvou částech věnovaných vinařství a vinohradnictví shrnuje povinnosti, které pěstitelům, vinařům a dalším osobám ve vinařském průmysly novelou zákona přibudou. 
Za přehledným návodem nepřehledných změn stojí Tomáš Kubík a Veronika Částková z Oddělení registru vinic Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ).
K novele zákona jsou zřízené dvě informační linky. Linku pro pěstitele provozuje právě ÚKZÚZ, linku pro vinaře, vinotékaře a obchodníky s vínem Státní zemědělská a potravinářská inspekce. 

Kdo schází 

I když žádnou informační linku k novele zákona neprovozuje, je mezi kontakty uvedený i Vinařský fond. Přitom paradoxně na novelu vinařského zákona nemá vlastní názor, přestože se novela významným způsobem dotkla i jeho jeho fungování. 
Díky novele totiž přibude počet plátců povinných odvodů fondu z vyrobeného vína a tedy i celkové příjmy fondu. Ale současně ministerstvo ztrácí bezprostřední kontrolu nad rozdělováním těchto příjmů na podpory fondu pro propagaci vinařství a vinohradnictví a vinařské turistiky. Což je hlavní smysl fondu. 
Na novému webu tedy schází třetí část, která nejenže upozorní nové potencionální plátce na jejich povinnost platit Vinařskému fondu odvody, ale také upozorní žadatele o podpory na novinky, které se jich už od podzimního kola dotknou.
A není pochyb, že si odpovědi na otázky spojené s Vinařským fondem zaslouží svou vlastní informační linku.

Nejčtenější

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.