Přeskočit na hlavní obsah

Podzimní grantové žádosti na maximu i minimu. Konflikty zájmů na stejno.

Grant (Cary, herec)
Počet vyplněných formulářů, které v podzimním grantovém kole včas dorazily na Vinařský fond, aby jejich autoři usilovali o zlomek prostředků, který by mohl fond podle zákona rozdělovat, dosáhl historického maxima, 158 žádostí
Na historické dno 48 tisíc korun naopak  klesla průměrná výše požadovaného grantu, o plných sedm tisíc Kč a 15%, a skromností tak překonala dosud nejstřídmější projekty jarního kola roku 2010. Celkový objem všech žádostí mírně přesáhl sedm a půl milionu korun.
Až jarní upozornění serveru WineofCzechia.com na možnost financovat grantem průzkumy trhu vyburcovalo historicky prvního odvážlivce, Vinařskou unii, sdružující většinu nejsilnějších producentů a tím i plátců do fondu, k podání žádosti o takový grant.
Požadovaných čtyři sta padesát tisíc korun by mělo až ze sta procent financovat průzkum s názvem Vliv uzávěru láhve na vnímání kvality tichých vín a v žebříčku finančně nejodvážnějších žadatelů tím tento projekt obsadil třetí příčku.

Zase vinobraní

O druhou nejvydatnější žádost, o půl milionu korun, usiluje Znojemská beseda pro Znojemské vinobraní, které spolu s mikulovským Pálavským vinobraním a uherskohradišťskými Slováckými slavnostmi vína patří k trojici akcí, které nejenže stejně vysoký grant žádají, ale také ho v požadované výši od fondu pravidelně dostávají.
Velkopavlovické vinobraní už se roky zkouší k této půl milionem podporované trojici připojit, ale přislíbená částka je oproti požadované nižší a pořadatel, Město Velké Pavlovice, získal zatím vždy sto tisíc korun.
Znojemská beseda žádala o totožný grant už v jarním kole, se žádostí tehdy ale neuspěla. Z prostého důvodu - podala ji pozdě. I když ji nyní podala včas, dostává se do kolize s jiným grantovým pravidlem, podle něhož musí fond žádost o grant zamítnout, když "žadatel zrealizuje projekt, resp. činnost, na kterou žádá poskytnutí podpory, před dnem, kdy o žádosti bude rada Vinařského fondu rozhodovat." Rozhodovat má sice 13. září, dva dny před zahájením vinobraní, jenže vstupenky se prodávají už od června. Rada si tak bude muset lámat hlavu, jestli projekt nebo činnost budou zrealizované zahájením vinobraní nebo byly zahájené už prodejem vstupenek a její rozhodnutí bude precedentem do budoucna a možná i mementem minulosti.

Konfliktní rozhodování

Na prvním místě podle výše požadované částky je s osmi sty tisíci korunami sommelierská soutěž Bohemia Sekt Trophée - Sommelier ČR, ale soudě podle předchozích let by měla pořádající Asociace sommelierů počítat s nižší výslednou částkou.
Název tohoto klání obsahuje jméno největšího tuzemského producenta šumivých vín, vlastníka několika producentů tichých vín a tím tuzemské největší vinařské skupiny, který je jejím hlavním sponzorem. Ondřej Beránek, ředitel, je ale také členem rady fondu a bude proto mít ve vztahu k této žádosti konflikt zájmů a totéž platí i v případě uvedeného průzkumného grantu pro Vinařskou unii, jejímž je prezidentem.
Členem rady, která bude rozhodovat i o opakovaném grantu Znojemské besedy, je nově i František Koudela, ředitel Besedy. Členem rady je i Tibor Nyitray, prezident Svazu vinařů ČR a současně i člen správní rady Národního vinařského centra, jehož je Svaz vinařů spoluzakladatelem. První pořádá soutěž Vinařství roku a podal žádost o čtvrtý nejvyšší grant, druhý je pořadatelem soutěží Salon vín a Grand Prix Vinex a pro obě tyto akce požádal o stotisícové granty. V předchozím grantovém kole byli ve stejném konfliktu zájmů také Petr Marek, pořadatel soutěže Vinař roku a žadatel o granty pro ni, s drobnými granty na podporu účasti na výstavách vín Jaroslav Javornický, majitel vinařství Spielberg CZ, vinaři Jiří Maděřič a Libor Průdek i Michal Tetur v případě projektů velkobílovických vinařů.

Všeho moc

Příčinou těchto konfliktů je vinařský zákon, který ministru ukládá vybrat a jmenovat do rady fondu z celkových jedenácti devět členů podle návrhů vinohradnických a vinařských sdružení, která ale nemají důvod se následně neucházet o granty fondu. Ovšemže lze uvedené konflikty zájmů řešit upozorněním na ně a zdržením se rozhodování o konfliktních případech, což bezpochyby dotčení v jednotlivých případech dělají.
Zarážející v tomto předvídatelném a řešitelném spletenci je postavení ředitele fondu, který je podle zákona jeho statutárním orgánem, řídí jeho činnost a vykonává veřejnou správu. Nikdo však nemohl tušit, že Jaroslav Machovec, jeho současný ředitel, bude navíc členem správní rady Národního vinařského centra.
Právě toho centra, které od fondu každoročně požaduje a dostává granty, kterému fond platí za služby objednané bez výběrového řízení, od kterého má fond zapůjčené klíčové ochranné známky, jejichž propagaci v rozporu se zákonem stovkami milionů platí, jemuž sám téměř zdarma půjčuje své ochranné známky, které pak centrum dále komerčně pronajímá, kterému poskytuje bez jakékoli kompenzace výhradní prostor na svém webu k propagaci jeho služeb, umístěném navíc na doménách, které patří právě centru a ne fondu, a že mu ještě platí za zveřejňování informací, které má podle zákona veřejnosti sám poskytovat.
Pokud by se v těchto konfliktních případech ředitel fondu svého rozhodování vzdal stejně, jak to dělají členové rady fondu, neměl by kdo rozhodovat. Také to ani nedělá.

Co z toho plyne

Peněz k rozdělení na granty je ve fondu dostatek, pětkrát víc, než jich po celou svou historii uhradil. I kdyby přestal krátit přidělené granty oproti žádaným, což ale je v jeho kompetenci, nedosáhl by jejich objem této sumy. Projekty zkrátka nejsou.
Stojí za jejich absencí nedostatek invenčních autorů, všeobecně nízká potřeba marketingu vína, nevhodně nastavené, ale od příštího roku už novelizované grantové podmínky, nebo zákonem vrozený a tolerovanou praxí daný konflikt zájmů, který autory projektů odrazuje? Nechce na takový průzkum někdo grant?

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2022

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vloni vyprodukoval domácí vinařský průmysl z domácích hroznů celkem 528 tisíc hektolitrů vína, včetně zahraniční suroviny pak 1 312 tisíc hektolitrů. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která z loňské úrovně mírně poklesla na letošních 171,8 tisíc hektolitrů. Výrazný růst zažili producenti Zámecké vinařství Bzenec a Templářské sklepy Čejkovice, vzrostla i produkce Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, úrovně roku 2020 ale ještě nedosáhla. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a dalším poklesem oproti předchozím dvou letům uzavírá Vinaria. Podobné, jen v absolutních číslech mnohem vyšší poklesy zasáhly Znovín Znojmo, vinařství Bronislav Vajbar, Vinařství Neoklas Šardice, Vinný dům, Vinařství Krist, Víno Hruška, Vinselekt Michlovský i Patria

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř