Přeskočit na hlavní obsah

Kde bude sudového vína víc a kde nic

Termín pro registraci provozoven se sudovým vínem skončil a i když je dostupný přehled všech bezmála 770 zaregistrovaných, protože jejich registr je podle novely vinařského zákona veřejně přístupný, zůstávají stále otázky. Když navštívíme zaregistrovanou provozovnu sudového vína, najdeme v ní víno vyrobené v tuzemsku z tuzemských hroznů? Nebo víno ze zahraničních hroznů? Nebo víno dovezené ze zahraničí?
Odpověď budou muset příznivci sudového vína hledat přímo v provozovnách. Kde je ale najdou?
Nebudeme vytvářet celorepublikový žebříček, nakonec značná část prodejen sudového vína jsou samotná vinařství. Ale podíváme se, jak jsou na tom města, kterých je v Česku 605. Do nich přeci podstatná část vína v KEG sudech mířila.

Města s KEGy a města na suchu

Žebříček měst - a sledujme dnes jen všech 26 statutárních měst - vede s 87 zaregistrovanými provozovnami Praha.

Brno je druhé s třetinou počtu obyvatel i provozoven, najdete jich zde 31. V Olomouci, Opavě, Ostravě a Plzni sedm, v Hradci Králové šest, ve Frýdku-Místku pět, v Liberci, Mladé Boleslavi, Pardubicích a Zlíně čtyři, v Děčíně, Prostějově, Přerovu a Ústí nad Labem tři, v Karlových Varech a Karviné dvě a konečně v Českých Budějovicích, Havířově, Jihlavě, Kladně a Teplicích jen jednu jedinou.
Zaregistrovanou provozovnu se sudovým vínem nehledejte v Chomutově, Jablonci nad Nisou a Mostě, žádná tam není.
Padesátilitrové KEG sudy vinařský průmysl a tím i uvedená města, zdá se, opouštějí. Nastupují dvacetilitrové plasty.

Pro snadnější kopírování uvádíme srovnání i v tabulce
Statutární město Provozovny se sudovým vínem
Praha 87
Brno 31
Olomouc 7
Opava 7
Ostrava 7
Plzeň 7
Hradec Králové 6
Frýdek-Místek 5
Liberec 4
Mladá Boleslav 4
Pardubice 4
Zlín 4
Děčín 3
Prostějov 3
Přerov 3
Ústí nad Labem 3
Karlovy Vary 2
Karviná 2
České Budějovice 1
Havířov 1
Jihlava 1
Kladno 1
Teplice 1
Chomutov 0
Jablonec nad Nisou 0
Most 0

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Mýtus o románském a germánském způsobu značení vín

V českém mediálním prostoru se dlouhodobě objevují tvrzení o dvou způsobech značení vín, románském a germánském, zcela odlišných a na trhu fungujících nezávisle vedle sebe. Podle autorů těchto tvrzení zohledňuje románský způsob především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zem, tedy označování dle místa původu hroznů a vína, neboť místo původu dává vínům jedinečný a nezaměnitelný charakter. Germánský způsob vychází z jakostního zatřídění vín, založeného na rozlišení kvality vín dle cukernatosti sklizených hroznů. Není větší mýlky. Podle tohoto tvrzení existují v Česku oba systémy, ale převažuje germánský způsob, a románský, reprezentovaný na lahvích trojicí písmen VOC, jej doplňuje. Dodejme, že toto doplňování ilustrují necelé 4 tisíce hektolitrů vín VOC podílející se na celkové tuzemské roční produkci 635 tisíc hektolitrů vína pouhými šesti promile. Označování Románský způsob, to jsou dle uvedené teorie apelace, přečasté...