Přeskočit na hlavní obsah

Kde bude sudového vína víc a kde nic

Termín pro registraci provozoven se sudovým vínem skončil a i když je dostupný přehled všech bezmála 770 zaregistrovaných, protože jejich registr je podle novely vinařského zákona veřejně přístupný, zůstávají stále otázky. Když navštívíme zaregistrovanou provozovnu sudového vína, najdeme v ní víno vyrobené v tuzemsku z tuzemských hroznů? Nebo víno ze zahraničních hroznů? Nebo víno dovezené ze zahraničí?
Odpověď budou muset příznivci sudového vína hledat přímo v provozovnách. Kde je ale najdou?
Nebudeme vytvářet celorepublikový žebříček, nakonec značná část prodejen sudového vína jsou samotná vinařství. Ale podíváme se, jak jsou na tom města, kterých je v Česku 605. Do nich přeci podstatná část vína v KEG sudech mířila.

Města s KEGy a města na suchu

Žebříček měst - a sledujme dnes jen všech 26 statutárních měst - vede s 87 zaregistrovanými provozovnami Praha.

Brno je druhé s třetinou počtu obyvatel i provozoven, najdete jich zde 31. V Olomouci, Opavě, Ostravě a Plzni sedm, v Hradci Králové šest, ve Frýdku-Místku pět, v Liberci, Mladé Boleslavi, Pardubicích a Zlíně čtyři, v Děčíně, Prostějově, Přerovu a Ústí nad Labem tři, v Karlových Varech a Karviné dvě a konečně v Českých Budějovicích, Havířově, Jihlavě, Kladně a Teplicích jen jednu jedinou.
Zaregistrovanou provozovnu se sudovým vínem nehledejte v Chomutově, Jablonci nad Nisou a Mostě, žádná tam není.
Padesátilitrové KEG sudy vinařský průmysl a tím i uvedená města, zdá se, opouštějí. Nastupují dvacetilitrové plasty.

Pro snadnější kopírování uvádíme srovnání i v tabulce
Statutární město Provozovny se sudovým vínem
Praha 87
Brno 31
Olomouc 7
Opava 7
Ostrava 7
Plzeň 7
Hradec Králové 6
Frýdek-Místek 5
Liberec 4
Mladá Boleslav 4
Pardubice 4
Zlín 4
Děčín 3
Prostějov 3
Přerov 3
Ústí nad Labem 3
Karlovy Vary 2
Karviná 2
České Budějovice 1
Havířov 1
Jihlava 1
Kladno 1
Teplice 1
Chomutov 0
Jablonec nad Nisou 0
Most 0

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Necháme si ujít jedinečné vinařské označení DCC?

Začátkem letošního roku byla zahájená debata a spuštěná anketa o novém dobrovolném označení tuzemských vín odpovídajícím populárnímu označení rakouských a dnes i maďarských a slovenských vín. Totiž Districtus Cechiae Controllatus, DCC , po vzoru Districtus Austriae Controllatus, DAC, Districtus Hungaricus Controllatus, DHC , a Districtus Slovakia Controllatus, D.S.C . Příkladem takového označení by bylo víno s etiketou Mikulovská DCC Goldhamer 2019 Ryzlink vlašský Pozdní sběr , které ve srovnání s označením Wachau DAC Dürnstein 2019 Riesling , Alsace AOC Vallée Noble 2019 Gewurztraminer Vendanges tardives nebo Debrői Hárslevelű DHC Aldebrő 2018 Superior nejenže skvěle obstojí, ale zejména zákazníkům podá zcela identickou informaci, jako nám blízká zahraniční vína. Zatím ne Reakce na podnět ministru zemědělství  jednoduše doplnit v osmém odstavci § 7 vinařské prováděcí vyhlášky možnost " uvést na etiketě označení Districtus Cechiae Controllatus nebo DCC, pokud jde o víno s chr