Přeskočit na hlavní obsah

Kde bude sudového vína víc a kde nic

Termín pro registraci provozoven se sudovým vínem skončil a i když je dostupný přehled všech bezmála 770 zaregistrovaných, protože jejich registr je podle novely vinařského zákona veřejně přístupný, zůstávají stále otázky. Když navštívíme zaregistrovanou provozovnu sudového vína, najdeme v ní víno vyrobené v tuzemsku z tuzemských hroznů? Nebo víno ze zahraničních hroznů? Nebo víno dovezené ze zahraničí?
Odpověď budou muset příznivci sudového vína hledat přímo v provozovnách. Kde je ale najdou?
Nebudeme vytvářet celorepublikový žebříček, nakonec značná část prodejen sudového vína jsou samotná vinařství. Ale podíváme se, jak jsou na tom města, kterých je v Česku 605. Do nich přeci podstatná část vína v KEG sudech mířila.

Města s KEGy a města na suchu

Žebříček měst - a sledujme dnes jen všech 26 statutárních měst - vede s 87 zaregistrovanými provozovnami Praha.

Brno je druhé s třetinou počtu obyvatel i provozoven, najdete jich zde 31. V Olomouci, Opavě, Ostravě a Plzni sedm, v Hradci Králové šest, ve Frýdku-Místku pět, v Liberci, Mladé Boleslavi, Pardubicích a Zlíně čtyři, v Děčíně, Prostějově, Přerovu a Ústí nad Labem tři, v Karlových Varech a Karviné dvě a konečně v Českých Budějovicích, Havířově, Jihlavě, Kladně a Teplicích jen jednu jedinou.
Zaregistrovanou provozovnu se sudovým vínem nehledejte v Chomutově, Jablonci nad Nisou a Mostě, žádná tam není.
Padesátilitrové KEG sudy vinařský průmysl a tím i uvedená města, zdá se, opouštějí. Nastupují dvacetilitrové plasty.

Pro snadnější kopírování uvádíme srovnání i v tabulce
Statutární město Provozovny se sudovým vínem
Praha 87
Brno 31
Olomouc 7
Opava 7
Ostrava 7
Plzeň 7
Hradec Králové 6
Frýdek-Místek 5
Liberec 4
Mladá Boleslav 4
Pardubice 4
Zlín 4
Děčín 3
Prostějov 3
Přerov 3
Ústí nad Labem 3
Karlovy Vary 2
Karviná 2
České Budějovice 1
Havířov 1
Jihlava 1
Kladno 1
Teplice 1
Chomutov 0
Jablonec nad Nisou 0
Most 0

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Úpadek VOC proti stabilnímu DAC

Nejmladší VOC Velkopavlovicko na nule, nejstarší VOC Znojmo také, a to přesto že v uplynulých letech produkovalo až 250 hektolitrů VOC vína. Na nule jsou i VOC Blatnice a VOC Kraví Hora a tradičně i VOC Mělník a VOC Přítlucká hora. Celkem VOC spolky zatřídily v roce 2025 pouhých 108 hektolitrů vína, méně než třetinu produkce předcházejících let. ... zatímco Rakousko V Rakousku v roce 2025 vyrobili vinaři 36 131 hektolitrů DAC vín. Jen nejmladšího a dlouho DAC klasifikaci odmítajícího Wachau DAC bylo téměř tolik jako nejstaršího a největšího Weinviertel DAC. Podíl VOC vín na celkové domácí produkci klesl z 0,77 % na letošních 0,17 %, podíl rakouských DAC vín na celkové rakouské výrobě se z 14,8 % změnil jen mírně na 14,3 %. A připomeňme, že rozloha 44 tisíc hektarů rakouských vinic je sice vyšší, ale řádově obdobná jako 17 tisíc hektarů vinic tuzemských.   VOC MJ 2023 2024 2025 DAC 2023 2024 2025 VOC Znojmo ...

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...