Přeskočit na hlavní obsah

Kde bude sudového vína víc a kde nic

Termín pro registraci provozoven se sudovým vínem skončil a i když je dostupný přehled všech bezmála 770 zaregistrovaných, protože jejich registr je podle novely vinařského zákona veřejně přístupný, zůstávají stále otázky. Když navštívíme zaregistrovanou provozovnu sudového vína, najdeme v ní víno vyrobené v tuzemsku z tuzemských hroznů? Nebo víno ze zahraničních hroznů? Nebo víno dovezené ze zahraničí?
Odpověď budou muset příznivci sudového vína hledat přímo v provozovnách. Kde je ale najdou?
Nebudeme vytvářet celorepublikový žebříček, nakonec značná část prodejen sudového vína jsou samotná vinařství. Ale podíváme se, jak jsou na tom města, kterých je v Česku 605. Do nich přeci podstatná část vína v KEG sudech mířila.

Města s KEGy a města na suchu

Žebříček měst - a sledujme dnes jen všech 26 statutárních měst - vede s 87 zaregistrovanými provozovnami Praha.

Brno je druhé s třetinou počtu obyvatel i provozoven, najdete jich zde 31. V Olomouci, Opavě, Ostravě a Plzni sedm, v Hradci Králové šest, ve Frýdku-Místku pět, v Liberci, Mladé Boleslavi, Pardubicích a Zlíně čtyři, v Děčíně, Prostějově, Přerovu a Ústí nad Labem tři, v Karlových Varech a Karviné dvě a konečně v Českých Budějovicích, Havířově, Jihlavě, Kladně a Teplicích jen jednu jedinou.
Zaregistrovanou provozovnu se sudovým vínem nehledejte v Chomutově, Jablonci nad Nisou a Mostě, žádná tam není.
Padesátilitrové KEG sudy vinařský průmysl a tím i uvedená města, zdá se, opouštějí. Nastupují dvacetilitrové plasty.

Pro snadnější kopírování uvádíme srovnání i v tabulce
Statutární město Provozovny se sudovým vínem
Praha 87
Brno 31
Olomouc 7
Opava 7
Ostrava 7
Plzeň 7
Hradec Králové 6
Frýdek-Místek 5
Liberec 4
Mladá Boleslav 4
Pardubice 4
Zlín 4
Děčín 3
Prostějov 3
Přerov 3
Ústí nad Labem 3
Karlovy Vary 2
Karviná 2
České Budějovice 1
Havířov 1
Jihlava 1
Kladno 1
Teplice 1
Chomutov 0
Jablonec nad Nisou 0
Most 0

Nejčtenější

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařství Mi

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř