Přeskočit na hlavní obsah

Kde bude sudového vína víc a kde nic

Termín pro registraci provozoven se sudovým vínem skončil a i když je dostupný přehled všech bezmála 770 zaregistrovaných, protože jejich registr je podle novely vinařského zákona veřejně přístupný, zůstávají stále otázky. Když navštívíme zaregistrovanou provozovnu sudového vína, najdeme v ní víno vyrobené v tuzemsku z tuzemských hroznů? Nebo víno ze zahraničních hroznů? Nebo víno dovezené ze zahraničí?
Odpověď budou muset příznivci sudového vína hledat přímo v provozovnách. Kde je ale najdou?
Nebudeme vytvářet celorepublikový žebříček, nakonec značná část prodejen sudového vína jsou samotná vinařství. Ale podíváme se, jak jsou na tom města, kterých je v Česku 605. Do nich přeci podstatná část vína v KEG sudech mířila.

Města s KEGy a města na suchu

Žebříček měst - a sledujme dnes jen všech 26 statutárních měst - vede s 87 zaregistrovanými provozovnami Praha.

Brno je druhé s třetinou počtu obyvatel i provozoven, najdete jich zde 31. V Olomouci, Opavě, Ostravě a Plzni sedm, v Hradci Králové šest, ve Frýdku-Místku pět, v Liberci, Mladé Boleslavi, Pardubicích a Zlíně čtyři, v Děčíně, Prostějově, Přerovu a Ústí nad Labem tři, v Karlových Varech a Karviné dvě a konečně v Českých Budějovicích, Havířově, Jihlavě, Kladně a Teplicích jen jednu jedinou.
Zaregistrovanou provozovnu se sudovým vínem nehledejte v Chomutově, Jablonci nad Nisou a Mostě, žádná tam není.
Padesátilitrové KEG sudy vinařský průmysl a tím i uvedená města, zdá se, opouštějí. Nastupují dvacetilitrové plasty.

Pro snadnější kopírování uvádíme srovnání i v tabulce
Statutární město Provozovny se sudovým vínem
Praha 87
Brno 31
Olomouc 7
Opava 7
Ostrava 7
Plzeň 7
Hradec Králové 6
Frýdek-Místek 5
Liberec 4
Mladá Boleslav 4
Pardubice 4
Zlín 4
Děčín 3
Prostějov 3
Přerov 3
Ústí nad Labem 3
Karlovy Vary 2
Karviná 2
České Budějovice 1
Havířov 1
Jihlava 1
Kladno 1
Teplice 1
Chomutov 0
Jablonec nad Nisou 0
Most 0

Nejčtenější

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.

P.F. Mýtus o germánském a románském značení vín stále žije. Tak proč ne DCC?

Vinařské novoroční pour felicité? Patří se, nejprve však malé ohlédnutí. Jsou to dva roky, kdy jsme jako mylné prokázali tvrzení o dvou údajných rozdílných způsobech značení vín, románském a germánském. Ve veřejném prostoru přesto znovu zní přání změnit tuzemský germánský špatný způsob značení vín na románský protože lepší protože apelační. Románský je sice systém VOC pro vína originální certifikace, ten se však podle mnohých nepovedl, i když neříkají proč. Připomeňme, že podle autorů tvrzeného rozdílu románský způsob zohledňuje především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zemi, tedy označování místa původu hroznů a vína takzvanou apelací, a germánský způsob prý vychází pouze z rozlišení kvality vín přívlastky odpovídajícími cukernatosti sklízených hroznů. Zájemce o aktuální čeření vody najde zde na zakázku rozebrané vzory a výhody údajného románského značení, zde rozhovor, který jako vlajkovou loď zamýšlených tuzemských apela

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř