Přeskočit na hlavní obsah

Podzimní granty pořád stejně skromné

O podzimním kole podpor Vinařského fondu z jeho letošního sedmdesátimilionového rozpočtu rozhodli radní 13. září. Z celkových 158 žadatelů přislíbili 139 úspěšným 3,2 milionu Kč, 5 % ročního rozpočtu. Ve srovnání s loňskem byl fond o třičtvrtě přislíbeného milionu štědřejší, ale v průměrné výši podpory naopak o 10 % skromější.
Spolu s jarními podporami za 14,7 milionu fond letos přislíbil žadatelům bezmála 18 milionů korun, které představují 26 % jeho rozpočtu. To je v porovnáním s dlouhodobým průměrem rozdělovaných částek o jeden procentní bod méně.
V předchozím příspěvku věnovanému tomuto grantovému kolu jsme zmínili několik finančně nejnáročnějších žádostí, podívejme se tedy, jak uspěly.

Úspěchy a neúspěchy

Vinařská unie podala historicky první žádost na průzkum trhu s názvem Vliv uzávěru láhve na vnímání kvality tichých vín  za 450 tisíc korun, nakonec byla úspěšná ani ne z desetiny, přislíbená podpora je 40 tisíc.
O půl milionu korun požádala Znojemská beseda pro Znojemské vinobraní, ale se svou žádostí neuspěla, protože termín realizace byl mimo období vymezené grantovými pravidly.
Svazu vinařů ČR požádal pro soutěž Vinařství roku podporu 400 tisíc korun a stoprocentně uspěl.
Na prvním místě podle výše požadované částky byla s osmi sty tisíci korunami Asociace sommelierů pro sommelierskou soutěž Bohemia Sekt Trophée - Sommelier ČR. Podle tradice z předchozích let získala méně, 500 tisíc, i tak jde o nejvyšší přidělenou podporu, pravda pro soutěže dvě, pro začínající talenty a pro profesionály.
Národní vinařské centrum, jehož je Svaz vinařů spoluzakladatelem, požádalo pro katalog soutěže Salon vín 150 tisíc a pro soutěž Grand Prix Vinex 105 tisíc, uspělo však třetinou, 50 a 30 tisíc.

Staré a nové

Až stoprocentní úspěšnost měli žadatelé s granty do 20 tisíc korun, vyšší žádosti byly v naprosté většině výrazně krácené.
Teprve od příštího grantového kola se projeví systémová změna způsobená novelou vinařského zákona. I rozpočet následujího roku bude připravován s ohledem na tuto změnu a uvidíme, jak se tyto okolnosti projeví v podporách, jejich pestrosti a úspěšnosti a tím i ve smyslu Vinařského fondu, který stále má zdroje zvýšit podpory téměř čtyřnásobně. Bude-li chtít a budou-li vhodné projekty.

Nejčtenější

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J