Přeskočit na hlavní obsah

Registrace provozoven se sudovým vínem skončila. Co to vlastně znamená?

Za poslední měsíc před koncem povinné registrace provozoven sudového vína se jejich počet zdvojnásobil. Zatímco na konci srpna jich bylo 350 - o polovinu víc než v červenci - na konci září už jich bylo bezmála 770. 
Přestože zákon rozlišuje tři typy provozoven prodávajících sudové víno, registr je bohužel stále nerozlišuje ani neuvádí datum registrace a podle zářijových slov Rostislava Gruny, vedoucího oddělení registru vinic ÚKZÚZ, ani není taková úprava na pořadu dne. Připoměňme, že ony tři typy provozoven jsou provozovna výrobce, který víno vyrábí, provozovna výrobce, který si víno nechává zpracovat u jiného subjektu, a provozovna příjemce zahraničního vína. 

Sama registrace není pro zákazníka žádná informace

Přestože se počet zaregistrovaných prodejen za poslední měsíc povinné registrace zdvojnásobil, nezměnil se jejich poměr, který zůstal zachován 60:30:10 v pořadí jižní Morava, Čechy a severní Morava. 
Výrazná převaha sudově registrovaných jihomoravských vinařů zůstala, aniž by bylo možné z registrace zjistit, jestli budou mít ve svých tancích tuzemské víno z moravských nebo zahraničních hroznů nebo zahraniční nebalené víno. Návštěva registrované provozovny prostě předem nepřinese žádnou jistotu, jaké víno v ní nakoupíte. 
Pokud nás paměť neklame, toto jednoznačné rozlišení bylo jedním z leitmotivů prosazované novely vinařského zákona a jejího "vynálezu" definice sudového vína.

Vinotékové sítě

Víc než deset provozoven se sudovým vínem zaregistrovaly novosedelské Víno Kovacs (11), olomoucká společnost Naše Vinotéka - víno se zárukou (15). čejkovické Víno Sýkora (17), zaječské Vinařství U Kapličky (52) a plných 83 provozoven zaregistrovala pražská La Rocchetta prodávající italské víno. Provozovny této pětice se na všech registracích podílí bezmála čtvrtinou.
Další velké vinotékové sítě, jako například Staroveské Centrum Vína, novosedelský Vinofol nebo ostravské Víno & Destiláty, nemají zaregistrovanou ani jednu provozovnu. Podle vinařského zákona ale platí, že provozovny, které prodávaly sudové víno už před novelou, ho mohou i bez registrace provozovny prodávat až do konce tohoto roku. 

Nejčtenější

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.

P.F. Mýtus o germánském a románském značení vín stále žije. Tak proč ne DCC?

Vinařské novoroční pour felicité? Patří se, nejprve však malé ohlédnutí. Jsou to dva roky, kdy jsme jako mylné prokázali tvrzení o dvou údajných rozdílných způsobech značení vín, románském a germánském. Ve veřejném prostoru přesto znovu zní přání změnit tuzemský germánský špatný způsob značení vín na románský protože lepší protože apelační. Románský je sice systém VOC pro vína originální certifikace, ten se však podle mnohých nepovedl, i když neříkají proč. Připomeňme, že podle autorů tvrzeného rozdílu románský způsob zohledňuje především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zemi, tedy označování místa původu hroznů a vína takzvanou apelací, a germánský způsob prý vychází pouze z rozlišení kvality vín přívlastky odpovídajícími cukernatosti sklízených hroznů. Zájemce o aktuální čeření vody najde zde na zakázku rozebrané vzory a výhody údajného románského značení, zde rozhovor, který jako vlajkovou loď zamýšlených tuzemských apela

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř