Přeskočit na hlavní obsah

Registrace provozoven se sudovým vínem skončila. Co to vlastně znamená?

Za poslední měsíc před koncem povinné registrace provozoven sudového vína se jejich počet zdvojnásobil. Zatímco na konci srpna jich bylo 350 - o polovinu víc než v červenci - na konci září už jich bylo bezmála 770. 
Přestože zákon rozlišuje tři typy provozoven prodávajících sudové víno, registr je bohužel stále nerozlišuje ani neuvádí datum registrace a podle zářijových slov Rostislava Gruny, vedoucího oddělení registru vinic ÚKZÚZ, ani není taková úprava na pořadu dne. Připoměňme, že ony tři typy provozoven jsou provozovna výrobce, který víno vyrábí, provozovna výrobce, který si víno nechává zpracovat u jiného subjektu, a provozovna příjemce zahraničního vína. 

Sama registrace není pro zákazníka žádná informace

Přestože se počet zaregistrovaných prodejen za poslední měsíc povinné registrace zdvojnásobil, nezměnil se jejich poměr, který zůstal zachován 60:30:10 v pořadí jižní Morava, Čechy a severní Morava. 
Výrazná převaha sudově registrovaných jihomoravských vinařů zůstala, aniž by bylo možné z registrace zjistit, jestli budou mít ve svých tancích tuzemské víno z moravských nebo zahraničních hroznů nebo zahraniční nebalené víno. Návštěva registrované provozovny prostě předem nepřinese žádnou jistotu, jaké víno v ní nakoupíte. 
Pokud nás paměť neklame, toto jednoznačné rozlišení bylo jedním z leitmotivů prosazované novely vinařského zákona a jejího "vynálezu" definice sudového vína.

Vinotékové sítě

Víc než deset provozoven se sudovým vínem zaregistrovaly novosedelské Víno Kovacs (11), olomoucká společnost Naše Vinotéka - víno se zárukou (15). čejkovické Víno Sýkora (17), zaječské Vinařství U Kapličky (52) a plných 83 provozoven zaregistrovala pražská La Rocchetta prodávající italské víno. Provozovny této pětice se na všech registracích podílí bezmála čtvrtinou.
Další velké vinotékové sítě, jako například Staroveské Centrum Vína, novosedelský Vinofol nebo ostravské Víno & Destiláty, nemají zaregistrovanou ani jednu provozovnu. Podle vinařského zákona ale platí, že provozovny, které prodávaly sudové víno už před novelou, ho mohou i bez registrace provozovny prodávat až do konce tohoto roku. 

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě.