Přeskočit na hlavní obsah

Registrace provozoven se sudovým vínem skončila. Co to vlastně znamená?

Za poslední měsíc před koncem povinné registrace provozoven sudového vína se jejich počet zdvojnásobil. Zatímco na konci srpna jich bylo 350 - o polovinu víc než v červenci - na konci září už jich bylo bezmála 770. 
Přestože zákon rozlišuje tři typy provozoven prodávajících sudové víno, registr je bohužel stále nerozlišuje ani neuvádí datum registrace a podle zářijových slov Rostislava Gruny, vedoucího oddělení registru vinic ÚKZÚZ, ani není taková úprava na pořadu dne. Připoměňme, že ony tři typy provozoven jsou provozovna výrobce, který víno vyrábí, provozovna výrobce, který si víno nechává zpracovat u jiného subjektu, a provozovna příjemce zahraničního vína. 

Sama registrace není pro zákazníka žádná informace

Přestože se počet zaregistrovaných prodejen za poslední měsíc povinné registrace zdvojnásobil, nezměnil se jejich poměr, který zůstal zachován 60:30:10 v pořadí jižní Morava, Čechy a severní Morava. 
Výrazná převaha sudově registrovaných jihomoravských vinařů zůstala, aniž by bylo možné z registrace zjistit, jestli budou mít ve svých tancích tuzemské víno z moravských nebo zahraničních hroznů nebo zahraniční nebalené víno. Návštěva registrované provozovny prostě předem nepřinese žádnou jistotu, jaké víno v ní nakoupíte. 
Pokud nás paměť neklame, toto jednoznačné rozlišení bylo jedním z leitmotivů prosazované novely vinařského zákona a jejího "vynálezu" definice sudového vína.

Vinotékové sítě

Víc než deset provozoven se sudovým vínem zaregistrovaly novosedelské Víno Kovacs (11), olomoucká společnost Naše Vinotéka - víno se zárukou (15). čejkovické Víno Sýkora (17), zaječské Vinařství U Kapličky (52) a plných 83 provozoven zaregistrovala pražská La Rocchetta prodávající italské víno. Provozovny této pětice se na všech registracích podílí bezmála čtvrtinou.
Další velké vinotékové sítě, jako například Staroveské Centrum Vína, novosedelský Vinofol nebo ostravské Víno & Destiláty, nemají zaregistrovanou ani jednu provozovnu. Podle vinařského zákona ale platí, že provozovny, které prodávaly sudové víno už před novelou, ho mohou i bez registrace provozovny prodávat až do konce tohoto roku. 
Štítky:

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho
Pokračovat+

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř
Pokračovat+

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J
Pokračovat+