Přeskočit na hlavní obsah

Registrace provozoven se sudovým vínem skončila. Co to vlastně znamená?

Za poslední měsíc před koncem povinné registrace provozoven sudového vína se jejich počet zdvojnásobil. Zatímco na konci srpna jich bylo 350 - o polovinu víc než v červenci - na konci září už jich bylo bezmála 770. 
Přestože zákon rozlišuje tři typy provozoven prodávajících sudové víno, registr je bohužel stále nerozlišuje ani neuvádí datum registrace a podle zářijových slov Rostislava Gruny, vedoucího oddělení registru vinic ÚKZÚZ, ani není taková úprava na pořadu dne. Připoměňme, že ony tři typy provozoven jsou provozovna výrobce, který víno vyrábí, provozovna výrobce, který si víno nechává zpracovat u jiného subjektu, a provozovna příjemce zahraničního vína. 

Sama registrace není pro zákazníka žádná informace

Přestože se počet zaregistrovaných prodejen za poslední měsíc povinné registrace zdvojnásobil, nezměnil se jejich poměr, který zůstal zachován 60:30:10 v pořadí jižní Morava, Čechy a severní Morava. 
Výrazná převaha sudově registrovaných jihomoravských vinařů zůstala, aniž by bylo možné z registrace zjistit, jestli budou mít ve svých tancích tuzemské víno z moravských nebo zahraničních hroznů nebo zahraniční nebalené víno. Návštěva registrované provozovny prostě předem nepřinese žádnou jistotu, jaké víno v ní nakoupíte. 
Pokud nás paměť neklame, toto jednoznačné rozlišení bylo jedním z leitmotivů prosazované novely vinařského zákona a jejího "vynálezu" definice sudového vína.

Vinotékové sítě

Víc než deset provozoven se sudovým vínem zaregistrovaly novosedelské Víno Kovacs (11), olomoucká společnost Naše Vinotéka - víno se zárukou (15). čejkovické Víno Sýkora (17), zaječské Vinařství U Kapličky (52) a plných 83 provozoven zaregistrovala pražská La Rocchetta prodávající italské víno. Provozovny této pětice se na všech registracích podílí bezmála čtvrtinou.
Další velké vinotékové sítě, jako například Staroveské Centrum Vína, novosedelský Vinofol nebo ostravské Víno & Destiláty, nemají zaregistrovanou ani jednu provozovnu. Podle vinařského zákona ale platí, že provozovny, které prodávaly sudové víno už před novelou, ho mohou i bez registrace provozovny prodávat až do konce tohoto roku. 
Štítky:

Nejčtenější

Vinařské podpory v roce 2024

V loňském roce zaplatil Vinařský fond žadatelům o podpory, kteří úspěšně prošli procesem podání žádosti, jejího schválení i nezbytným vyúčtováním, 20 milionů korun. Těm, kteří o podporu nežádali a žádné vyúčtování neposlali, zaplatil na podporách bez žádosti nazývaných propagace, marketing nebo kampaň 57 milionů, téměř trojnásobek. A vytvořil ztrátu 3 miliony korun. Úspěšnost získání podpory na žádost není vysoká. V roce 2023 Fond o ní požádalo 786 osob, Fond 542 vyhověl a rozhodl jim vyplatit 40 milionů korun. Ti se však v loňském roce, kdy doručili zákonem požadovaná vyúčtování, dočkali výplaty jen uvedených 20 milionů, poloviny. Jenže Fond ve svém finančním plánu na rok 2024 neplánoval na podpory slíbených 40 milionů, ale jen 22 milionů.  To je však ustálená praxe. Například v na sliby rekordním roce 2019 rozhodl uhradit 712 žadatelům o podpory 67 milionů korun, na následující rok si naplánoval vyplatit jim pouze 19 milionů, a ve skutečnosti jim zaplatil jen 17 milionů. Slibem n...
Pokračovat+

Obavy Ministerstva financí: nejsou podpory Vinařského fondu ovlivněné?

Když začalo Ministerstvo financí vloni kontrolovat rozhodování Rady Vinařského fondu o žádostech o podpory Fondu, nevycházelo z údivu. První, nad čím se pozastavilo, byly samotné peníze. Jak je možné, ptali se kontroloři, že rozhodnete o podporách v násobném množství, než kolik na ně plánujete v rozpočtu? Z čeho je hodláte zaplatit, až dostanete jejich vyúčtování? Jejich zjištění se týkalo předchozích dvou let. Tehdy měl Fond v plánu rozdělit na vinařské podpory devatenáct milionů a přislíbil jich v roce 2020 padesát tři a v roce 2019 dokonce 67 milionů. Platí míň než slíbí A ještě zvláštnější je, že Fond pravidelně zaplatí žadatelům po dodání vyúčtování mnohem méně, než kolik jim přislíbil. Pokud v roce 2019 rozhodl o podporách za 67 milionů, pak v následujícím roce po dodání vyúčtování vyplatil 17 milionů. A namísto o rok později přislíbených 53 milionů napřesrok vyplatil necelých 18 milionů korun. Zdálo by se, že po upozornění Ministerstva financí se od letoška musí tato praxe změni...
Pokračovat+

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...
Pokračovat+