Přeskočit na hlavní obsah

Logo levně, reklama za všechny peníze. Jak přišlo tuzemské víno k nové záklopce

Už rok je díky novele vinařského zákona na záklopkách všech tuzemských vín v národních barvách vyvedený možná květ tulipánu, možná sklenička na víno s ulomenou nožkou. Má spotřebitelům dosvědčit, že víno v láhvi pochází z tuzemských hroznů révy vinné.
To ale spotřebitelé mohli poznat už od roku 2004, kdy vstoupil v platnost nový vinařský zákon. O tomtéž je informují označení zemské víno, jakostní víno, víno s přívlastkem, sekt stanovené oblasti, jakostní perlivé víno a další, která podle zákona stále platí.
K čemu tedy novinka opravdu slouží, když spotřebitelům žádnou novou informaci nepřináší?

Diskuse nad novou záklopkou

Ti, kteří si protláčení příslušného ustanovení zákona záklopkovou lobby ve sněmovně pamatují, vzpomenou na srovnávání Česka s Rakouskem a Slovenskem, kde prý obdobnou záklopku na lahvích mají. Jak jsme ale už v prosinci 2016 psali, tato argumentace nebyla absolutně trefná a vlastně ani pravdivá, přesto byla novela i s novým, tehdy ještě neznámým logotypem na záklopce na začátku února roku 2017 v parlamentu přijatá.
Pointa příběhu se záklopkou přišla až za dva měsíce, pouhý týden před aprílovým nabytím účinnosti novely vinařského zákona.

Logotyp od lobbisty

Na sklonku března 2017 vstoupila v platnost vyhláška ministerstva zemědělství, která stanovila grafickou podobu logotypu na záklopce, kterou zákoně neurčoval. Této vyhlášce ale předcházelo uzavření smlouvy, díky níž teprve stát uvedený logotyp získal. 
Čtenáři zmíněného článku vědí, od koho stát tento logotyp musel koupit, pokud chtěl právě takový a ne jiný. Od Národního vinařského centra, společnosti ovládané Svazem vinařů ČR. Tím Svazem vinařů, jehož prezident byl neúnavným bojovníkem za novou záklopku. A tím, který grafické ztvárnění záklopky prosadil ve Vinařském fondu, jehož byl tehdy místopředsedou a který za grafiku i související grafický manuál zaplatil. Vždyť i jeho ředitel sedí ve správní radě Národního vinařského centra na druhé židli. 
Jenže grafický návrh si jako ochrannou známku zaregistrovalo Národní vinařské centrum.

Co za to

Tajemstvím už pouze zůstává, za jakých podmínek ministerstvo k ochranné známce přišlo. A rovnou řekněme, že téměř zdarma. Za dvacet tisíc korun. Jenže to není podstatné. Hlavní je, že známku má od Národního vinařského centra pouze „půjčenou.“ Jakmile ji přestane užívat, například když přestane zákon o povinné záklopce s tulipánem platit, musí ji Národnímu vinařskému centru vrátit a to mu obratem vrátí i uvedené tisíce.
A marketingový efekt, který záklopka roky spotřebitelům ukazovaná bezpochyby vyvolá, tak bezplatně získá Národní vinařské centrum.
Může mu ale tento marketingový efekt k něčemu být?

O podobnosti víme

O tom není pochyb. Národní vinařské centrum už roky užívá graficky zaměnitelné ochranné známky známé pod názvem Vína z Moravy vína z Čech a zejména Salon vín, kde ji lze vidět na webu i jako faviconu. Podobu nepřehlédnete, jsou to stejný tulipán na podstavci nebo sklenička bez ulomené nožičky, ovšemže v národních barvách, a nepřehlédlo ji ani ministerstvo. V uvedené smlouvě podepsalo, že je s tím srozuměné.
Připomeňme, že kdo prodává víno bez diskutovaného logotypu, může dostat pokutu až 5 milionů korun. O bezplatnou reklamu na hrdlech tuzemských lahví proto ochranné známky Národního vinařského centra k radosti svého zakladatele Svazu vinařů nouzi určitě mít nebudou.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Rakouské a české vinařství v roce 2021

Falkenstein © Austrian Wine / WSNA V roce 2021 mělo Rakousko 8,9 milionu a Česko 10,5 milionů obyvatel. Poměr Rakousko vs. Česko 46 : 54 .  V Rakousku roku 2021 dosáhla konzumace domácích i zahraničních vín 230 milionů litrů, tedy 25,8 litrů na obyvatele, a v Česku 180 milionů litrů, na obyvatele 17,2 litru. Rakousko vs. Česko 56 : 46 . Ve stejném roce bylo v Rakousku 6 291 vinařů, v Česku 1 869. Rakousko vs. Česko 77 : 23 . Rozloha rakouských produktivních vinic klesla v roce 2021 o téměř deset procent na 43 tisíc hektarů. Také plocha českých produktivních vinic v roce 2021 klesla, ale pouze o jedno procento, a jejich rozloha byla 18 tisíc hektarů. Rakousko vs. Česko 70 : 30 . Rakouská produkce vína dosáhla 2 900 tisíc hektolitrů, česká produkce 588 tisíc hektolitrů. Rakousko vs. Česko 83 : 17 . Údaj o domácí produkci je částečně ovlivněný nákupem zahraničních surovin.