Přeskočit na hlavní obsah

Logo levně, reklama za všechny peníze. Jak přišlo tuzemské víno k nové záklopce

Už rok je díky novele vinařského zákona na záklopkách všech tuzemských vín v národních barvách vyvedený možná květ tulipánu, možná sklenička na víno s ulomenou nožkou. Má spotřebitelům dosvědčit, že víno v láhvi pochází z tuzemských hroznů révy vinné.
To ale spotřebitelé mohli poznat už od roku 2004, kdy vstoupil v platnost nový vinařský zákon. O tomtéž je informují označení zemské víno, jakostní víno, víno s přívlastkem, sekt stanovené oblasti, jakostní perlivé víno a další, která podle zákona stále platí.
K čemu tedy novinka opravdu slouží, když spotřebitelům žádnou novou informaci nepřináší?

Diskuse nad novou záklopkou

Ti, kteří si protláčení příslušného ustanovení zákona záklopkovou lobby ve sněmovně pamatují, vzpomenou na srovnávání Česka s Rakouskem a Slovenskem, kde prý obdobnou záklopku na lahvích mají. Jak jsme ale už v prosinci 2016 psali, tato argumentace nebyla absolutně trefná a vlastně ani pravdivá, přesto byla novela i s novým, tehdy ještě neznámým logotypem na záklopce na začátku února roku 2017 v parlamentu přijatá.
Pointa příběhu se záklopkou přišla až za dva měsíce, pouhý týden před aprílovým nabytím účinnosti novely vinařského zákona.

Logotyp od lobbisty

Na sklonku března 2017 vstoupila v platnost vyhláška ministerstva zemědělství, která stanovila grafickou podobu logotypu na záklopce, kterou zákoně neurčoval. Této vyhlášce ale předcházelo uzavření smlouvy, díky níž teprve stát uvedený logotyp získal. 
Čtenáři zmíněného článku vědí, od koho stát tento logotyp musel koupit, pokud chtěl právě takový a ne jiný. Od Národního vinařského centra, společnosti ovládané Svazem vinařů ČR. Tím Svazem vinařů, jehož prezident byl neúnavným bojovníkem za novou záklopku. A tím, který grafické ztvárnění záklopky prosadil ve Vinařském fondu, jehož byl tehdy místopředsedou a který za grafiku i související grafický manuál zaplatil. Vždyť i jeho ředitel sedí ve správní radě Národního vinařského centra na druhé židli. 
Jenže grafický návrh si jako ochrannou známku zaregistrovalo Národní vinařské centrum.

Co za to

Tajemstvím už pouze zůstává, za jakých podmínek ministerstvo k ochranné známce přišlo. A rovnou řekněme, že téměř zdarma. Za dvacet tisíc korun. Jenže to není podstatné. Hlavní je, že známku má od Národního vinařského centra pouze „půjčenou.“ Jakmile ji přestane užívat, například když přestane zákon o povinné záklopce s tulipánem platit, musí ji Národnímu vinařskému centru vrátit a to mu obratem vrátí i uvedené tisíce.
A marketingový efekt, který záklopka roky spotřebitelům ukazovaná bezpochyby vyvolá, tak bezplatně získá Národní vinařské centrum.
Může mu ale tento marketingový efekt k něčemu být?

O podobnosti víme

O tom není pochyb. Národní vinařské centrum už roky užívá graficky zaměnitelné ochranné známky známé pod názvem Vína z Moravy vína z Čech a zejména Salon vín, kde ji lze vidět na webu i jako faviconu. Podobu nepřehlédnete, jsou to stejný tulipán na podstavci nebo sklenička bez ulomené nožičky, ovšemže v národních barvách, a nepřehlédlo ji ani ministerstvo. V uvedené smlouvě podepsalo, že je s tím srozuměné.
Připomeňme, že kdo prodává víno bez diskutovaného logotypu, může dostat pokutu až 5 milionů korun. O bezplatnou reklamu na hrdlech tuzemských lahví proto ochranné známky Národního vinařského centra k radosti svého zakladatele Svazu vinařů nouzi určitě mít nebudou.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic.
S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol:
Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice.

S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol:
Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčís…

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar.
Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar.

Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký, ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční.
Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoři výběrový…