Přeskočit na hlavní obsah

Logo levně, reklama za všechny peníze. Jak přišlo tuzemské víno k nové záklopce

Už rok je díky novele vinařského zákona na záklopkách všech tuzemských vín v národních barvách vyvedený možná květ tulipánu, možná sklenička na víno s ulomenou nožkou. Má spotřebitelům dosvědčit, že víno v láhvi pochází z tuzemských hroznů révy vinné.
To ale spotřebitelé mohli poznat už od roku 2004, kdy vstoupil v platnost nový vinařský zákon. O tomtéž je informují označení zemské víno, jakostní víno, víno s přívlastkem, sekt stanovené oblasti, jakostní perlivé víno a další, která podle zákona stále platí.
K čemu tedy novinka opravdu slouží, když spotřebitelům žádnou novou informaci nepřináší?

Diskuse nad novou záklopkou

Ti, kteří si protláčení příslušného ustanovení zákona záklopkovou lobby ve sněmovně pamatují, vzpomenou na srovnávání Česka s Rakouskem a Slovenskem, kde prý obdobnou záklopku na lahvích mají. Jak jsme ale už v prosinci 2016 psali, tato argumentace nebyla absolutně trefná a vlastně ani pravdivá, přesto byla novela i s novým, tehdy ještě neznámým logotypem na záklopce na začátku února roku 2017 v parlamentu přijatá.
Pointa příběhu se záklopkou přišla až za dva měsíce, pouhý týden před aprílovým nabytím účinnosti novely vinařského zákona.

Logotyp od lobbisty

Na sklonku března 2017 vstoupila v platnost vyhláška ministerstva zemědělství, která stanovila grafickou podobu logotypu na záklopce, kterou zákoně neurčoval. Této vyhlášce ale předcházelo uzavření smlouvy, díky níž teprve stát uvedený logotyp získal. 
Čtenáři zmíněného článku vědí, od koho stát tento logotyp musel koupit, pokud chtěl právě takový a ne jiný. Od Národního vinařského centra, společnosti ovládané Svazem vinařů ČR. Tím Svazem vinařů, jehož prezident byl neúnavným bojovníkem za novou záklopku. A tím, který grafické ztvárnění záklopky prosadil ve Vinařském fondu, jehož byl tehdy místopředsedou a který za grafiku i související grafický manuál zaplatil. Vždyť i jeho ředitel sedí ve správní radě Národního vinařského centra na druhé židli. 
Jenže grafický návrh si jako ochrannou známku zaregistrovalo Národní vinařské centrum.

Co za to

Tajemstvím už pouze zůstává, za jakých podmínek ministerstvo k ochranné známce přišlo. A rovnou řekněme, že téměř zdarma. Za dvacet tisíc korun. Jenže to není podstatné. Hlavní je, že známku má od Národního vinařského centra pouze „půjčenou.“ Jakmile ji přestane užívat, například když přestane zákon o povinné záklopce s tulipánem platit, musí ji Národnímu vinařskému centru vrátit a to mu obratem vrátí i uvedené tisíce.
A marketingový efekt, který záklopka roky spotřebitelům ukazovaná bezpochyby vyvolá, tak bezplatně získá Národní vinařské centrum.
Může mu ale tento marketingový efekt k něčemu být?

O podobnosti víme

O tom není pochyb. Národní vinařské centrum už roky užívá graficky zaměnitelné ochranné známky známé pod názvem Vína z Moravy vína z Čech a zejména Salon vín, kde ji lze vidět na webu i jako faviconu. Podobu nepřehlédnete, jsou to stejný tulipán na podstavci nebo sklenička bez ulomené nožičky, ovšemže v národních barvách, a nepřehlédlo ji ani ministerstvo. V uvedené smlouvě podepsalo, že je s tím srozuměné.
Připomeňme, že kdo prodává víno bez diskutovaného logotypu, může dostat pokutu až 5 milionů korun. O bezplatnou reklamu na hrdlech tuzemských lahví proto ochranné známky Národního vinařského centra k radosti svého zakladatele Svazu vinařů nouzi určitě mít nebudou.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Zdá se, že Česko je (opět) značně alkoholické

Srpnový titulek ČTK hlásal, že „ Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla “ a zpráva dále citovala mluvčí Ministerstva zdravotnictví: „ V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě .“  Odtud už je pro úřady jen krůček k úvaze o regulaci prodeje alkoholu a reklamy na něj. „ Ministerstvo zdravotnictví se soustředí na přípravu návrhu posílení regulace reklamy u alkoholických nápojů, neboť právě dostupná reklama má zásadní vliv na toleranci české společnosti k alkoholu a působí negativně zejména na děti ," dodala mluvčí. A Sněmovna v červenci schválila zvýšení daně na tvrdý alkohol, tabák a hazard. Na tiché víno je spotřební daň nulová, u piva se liší podle velikosti pivovaru, je ale nižší než u tvrdého alkoholu.  Skutečně v Evropě druzí? Jenže tyto regulační úvahy nevycházejí ze správného údaje, jakkoli statisticky korektního. Ignorují totiž černý trh a

Jeden a půl milionu litrů Vín Originální Certifikace

Počet tuzemských apelací se desátým rokem od povolení první zaokrouhlil na deset a součtem předčil všechny podoblasti, co jich v Česku máme. Desetiletá tradice mohla být i delší, nebýt několikaletého martýria, které Ministerstvo zemědělství nachystalo průkopnickým znojemským žadatelům a notně je tak vzdálilo od jejich průkopnického cíle. Připomeňme, že na rozdíl od stávajícího klasifikačního systému ten apelační pro vinaře a jejich lahvová vína znamená žádné přívlastky, žádné podoblasti, žádné vinařské obce ani viniční tratě, ale namísto státní kontroly jakosti dopřává spolkům samoregulaci. Vína pod obojí Ale nepředstavuje Sofiinu volbu, producenti mohou mít ve svém portfoliu současně vína přívlastková i apelační, která klidně mohou pocházet i ze stejné sklizně i stejné viniční trati. A musí pak svým zákazníkům vysvětlovat rozdíl mezi nimi.