Přeskočit na hlavní obsah

VOC Znojmo je nejproduktivnější tuzemská apelace. Královská a na Znojemsku jediná

Za nejstarší tuzemskou apelací VOC Znojmo stojí stejnojmenný spolek. O její povolení začal usilovat v roce 2004, kdy možnost registrace apelací, vín originální certifikace, umožnil nový vinařský zákon. 
Průkopnická snaha ale trvala několik let a první, nejstarší a v tom ročníku jediná VOC láhev s dnes už známým páskem okolo hrdla byl Sauvignon 2007 tehdejšího vrboveckého producenta Eko Hnízdo, jehož vinohrady v roce 2011 převzalo shodou okolností Vinařství Lahofer, s nímž spolek VOC Znojmo sdílí svoje sídlo. Vín následujícího ročníku 2008 už bylo zatříděno sedmnáct od osmi vinařství.
Dnes spolek sdružuje devatenáct členů s povolenými odrádami Sauvignon, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené na vinicích v okolí Znojma. Dlouhá tradice znamená mimo jiné vysokou produkci apelačních vín: na celkové loňské produkci téměř 400 tisíc litrů se ta znojemská podílela celými šedesáti procenty, když o druhou část se dělili producenti šesti apelací.

O apelaci

František Koudela, předseda spolku odpovídajícího za kvalitu zatříděných vín, na dotazy k jejich zkušenosti se vznikem a činností spolku odpověděl:
Kolik je současná roční produkce vašich členů a jaký podíl na nich má produkce VOC?
Produkce vín VOC Znojmo činí ročně v průměru 220 000 litrů. Jestli jde o větší či menší procento vín našich vinařů, nemáme potřebu řešit. Nám jde hlavně o kvalitu, na té si zakládáme.
Jak dlouho jste čekali na ministerské rozhodnutí o povolení přiznávat označení vína originální certifikace?
Vzhledem k tomu, že vinaři ze Znojma byli průkopníky a jako první zakládající spolek VOC, tak celý proces trval dnes již těžko uvěřitelných 5 let. Musím ale dodat, že jsme ze strany Ministerstva zemědělství cítili snahu pomoci založit tento spolek.
Proč jste se rozhodli o ně požádat?
Apelační systémy fungují ve světě již desítky let a vlastně tomu tak bývalo i u nás. Tak proč se nevrátit k osvědčenému systému, sice přísnějšímu, ale pro zákazníka mnohem srozumitelnějšímu a také i konkurenceschopnějšímu?
Hraje velkou roli příležitost kontrolovat si jakost vín sami namísto státní kontroly?
Státní kontrola je v tomto systému také a je to dobře. Takže jde vlastně o dvojí kontrolu. Ale kdo jiný má hodnotit, zatřiďovat a uvádět na trh vína typická pro daný region než sami vinaři. Vinaři, kteří znají zdejší odrůdu nejlépe a vědí, které vinice vybírat a jak s odrůdami pracovat. Jde především o záruku kvality v každém roce a o jakousi kontinuitu kvality.
Jaké jiné výhody spojujete s povolením označovat některá svá vína jako VOC?
Jednoznačně je to snazší a srozumitelná orientace pro zákazníka. A vnímáme to rovněž jako prestižní značku.
Vidíte i nevýhody? Máte námět na změny současné regulace?
Současné VOC velmi dobře funguje. Je ale podle nás načase rozvíjet apelační systém dále. Ve Znojemské vinařské podoblasti jsme s tím začali již v roce 2013, kdy jsme se rozhodli uvést na trh speciální řadu našich vín, Královskou řadu vín VOC Znojmo. Označení Královské řady mohou dostat pouze vína odrůdy Ryzlinku rýnského, která splní ta nejpřísnější kritéria. Jde o jedinečná vína světové kvality.
Jaký marketingový mix volíte pro propagaci vašeho VOC a kolik na něj věnujete ročně peněz?
Na marketingu si velmi zakládáme a využíváme různé marketingové nástroje na podporu vín VOC. Marketingový mix je interní záležitostí spolku.
Jak marketing financujete? Členskými příspěvky?
Členským příspěvky, poplatky a částečně dotacemi.
Řídíte propagaci VOC sami nebo s externí pomocí?
Vše si řídíme sami a navíc při vlastním zaměstnání.
Kdyby to bylo buď anebo: přívlastky, viniční tratě a státní zatřídění, nebo označení původu, pouze odrůdy a samoregulace?
Označení původu, pouze odrůdy a samoregulace, ale s dvojí kontrolou a to i ze strany státu.

Vína z apelace Znojmo

Podmínky pro přiznání označení VOC Znojmo jsou:

  • povoleny jsou pouze odrůdy Sauvignon, Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené a jejich cuveé;
  • hrozny musí pocházet z registrovaných vinic;
  • hrozny musí mít nejméně 19° NM;
  • výnos nesmí překročit 2,5 kg na keř;
  • školení vína nesmí probíhat metodou „barikování;“
  • vína nesmí být vyrobena metodou dlouhodobého zrání na kvasničných kalech;
  • jablečno-mléčná fermentace je povolena;
  • zbytkový cukr ve víně je povolen do 15 g/l;
  • obsah alkoholu ve víně je omezen na maximálně 13,9% obj.;
  • vína musí výrazně vykazovat typické senzorické vlastnosti znojemské podoblasti.

Podmínky pro udělení označení „Královská řada“ VOC Znojmo

Královská řada VOC Znojmo lze vyrábět vína jako samostatné odrůdy, tj. Ryzlink rýnský, případně i kupáž z jedné odrůdy.
  • Termín hodnocení a zatřídění vín Královské řady VOC Znojmo z odrůdy Ryzlink rýnský se stanovuje nejdříve na srpnovou komisi po ročníku sklizně. Prvním termínem hodnocení a zatřídění je srpen 2014. Prvním ročníkem pro hodnocení a zatřídění je ročník 2013. Hodnocení a zatřídění Královské řady se musí konat samostatně.
  • Do hodnocení a zatřídění vín Královská řada VOC Znojmo se přihlašuje šarže vína určená pouze pro Královskou řadu VOC Znojmo. Komise pro hodnocení a zatřiďování vybere z přihlášených vín ta, která odpovídají svým charakterem Ryzlinku rýnskému VOC Znojmo s důrazem na potenciál zrání na lahvi.
  • Výrobce, člen spolku, má-li zájem o přiznání označení vín „Královská řada“ VOC Znojmo, musí podat Žádost o přiznání označení Královské řady VOC Znojmo u vína vyrobeného z vinných hroznů vypěstovaných na území vinařské oblasti Morava, vinařské podoblasti znojemské Č.j.: 01/19/2014. Víno může být uvedeno nejdříve po 33 měsících zrání na trh.
  • Počátek pro stanovení doby 33 měsíců se stanovuje od data ověření hroznů.
  • Víno určené pro Královskou řadu VOC Znojmo prochází dvěma komisemi pro hodnocení a zatřídění vína VOC Znojmo, z nichž poslední musí být v srpnu, v daném roce, kdy může být víno uvedeno na trh.
  • Víno musí být před hodnocením dekantováno do karafy a následně předkládáno degustátorům.
  • Poslední zatřiďování a hodnocení Královské řady VOC Znojmo probíhá u „kulatého stolu“ a je neveřejné. Počet degustátorů je 6 (z vinařství vždy jeden degustátor maximálně a degustátora si nominuje jednotlivé vinařství pro dané zatřídění a hodnocení). Předsedou komise je předseda spolku mimo uvedený počet degustátorů.
  • Rozhodnutí komise pro zatřídění a hodnocení v případě Královské řady musí být jednoznačné. Připouští se pouze jeden hlas proti, aby víno získalo označení Královská řada VOC Znojmo.
  • V případě, že víno nebude vyhovovat, bude mu odebráno označení Královská řada“VOC Znojmo i označení VOC Znojmo.
  • Smyslové požadavky na jakost vína „Královské řady“ VOC Znojmo po 33 měsících zrání
    • Znak jakosti: Ryzlink rýnský (po 33 měsících zrání)
    • Vzhled: čirý s jiskrou; Odchylky: ojedinělé jasné krystalky vinného kamene
    • Barva: zlatavé odstíny až jantarové
    • Vůně: medová, meruňková, pomerančové tóny, popřípadě minerální tóny a to samostatně nebo v kombinaci, ale i kořenitá, typická po lipovém květu, lehce s tóny petroleje neboli kerosinu.
    • Chuť: meruňková, medová, pomerančová, popřípadě minerální tóny a to samostatně nebo v kombinaci bez chorob a vad, extraktivní, nazrálá, přechází do příjemně peprně kořenité, harmonická kyselinka, lehce petrolejová, s dlouho trvající perzistencí
  • Lahve Královská řada VOC Znojmo budou opatřeny speciální páskou s logem „Královská řada“ VOC Znojmo a číselným kódem, která bude umístěna na hrdle lahve a bude zakrývat část záklopky. Páska bude v odlišné barvě než páska pro vína VOC Znojmo a to v žluto/červeném provedení. Tyto pásky budou vydány nejdříve po 33 měsících zrání.
  • Lahve mohou být uzavřeny pouze kvalitním korkovým uzávěrem.

Nejčtenější

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařství Mi

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.