Přeskočit na hlavní obsah

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar.

Hektarový výnos

Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar.

Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký, ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční.

Vstupní data

Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoři výběrovým šetřením od samotných pěstitelů, jimiž obhospodařovaná plocha dosahuje 1/3 z celkové tuzemské plochy plodných vinic. Nevycházeli tak z oficiálních dat, která má díky ze zákona podávanému prohlášení o sklizni k dispozici oblekovické Oddělení registru vinic brněnského Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Takto zjištěné údaje opět do slova, písmene, čísla i grafu převezmou autoři Situační a výhledové zprávy Ministerstva zemědělství, i když se údaje v ní budou kvůli rozdílným zdrojům lišit.

Cukernatost hroznů

Podle zveřejněné zprávy má průměrná cukernatost moštových hroznů od přijetí vinařského zákona trvale narůstající trend a za posledních 24 let se v průměru zvýšila o 4,6 °NM. V roce 2018 se průměrná cukernatost pohybovala kolem 21,9 °NM (o 1,0 oNM výše než minulý rok a o 1,2 °NM vyšší než činí desetiletý průměr), průměry sledovaných podniků se pohybovaly od 18,8 do 26,0 °NM. Stejné a vyšší cukernatosti ještě od vzniku vinařského zákona v roce 1995 dosaženo nebylo.

Souvislost s přijetím vinařského zákona však nebude pravděpodobně žádná. Vyšší cukernatost bude jistě souviset s proměnou odrůdové skladby tuzemských vinic a bezpochyby i s nárůstem průměrných teplot. Od roku 1991 činil v měsících vegetační sezóny (květen až srpen) nárůst průměrné teploty každoročně 0,0388 °C/rok.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J