Přeskočit na hlavní obsah

Kde požádat o podporu a komu pšenka nekvete

Sociální služby jsou v Česku nastavené takto. Vyděláváte-li málo, můžete žebrat i přemlouvat bližní, ať vám po svém skonu něco odkážou. Nebo požádáte o podporu neziskovku, která dostává příspěvky od státu. K tomu si třeba ještě něco přivyděláte bokem, legálně nebo třeba prodejem drog. Všechno co vám kdo takhle za rok zaplatí sečtete a v lednu pošlete na ministerstvo. A než skončí následující měsíc, máte na účtu další podporu od státu, do haléře rovnou sumě, kterou jste si za loňský rok vydělali, vyžebrali, zdědili a oklikou získali ze stejných státních peněz dříve, jen třeba přes neziskovku.

Každou korunu, kterou od ledna do prosince získáte, vám zkrátka stát v únoru zdvojnásobí. Že se to projeví na ceně vámi prodávaných drog je jasné. I když snížíte svou cenu oproti konkurenci bez podpory o třetinu, vyděláte o třetinu víc. Lhostejno, že nelegálně, stát takovou drobnost neřeší.

Zdá se přitažený takový systém za vlasy? Že v Česku takový není? Ale kdeže.

Kraj platí

Fyzické osoby by s tímto požadavkem na ministerstvu práce a sociálních věcí asi neuspěly, ale na ministerstvu zemědělství máte dveře otevřené a takový systém od ledna 2005 funguje. Když se ovšem jmenujete Vinařský fond a máte za sebou vinařský, chtělo by se říci sociální zákon.

Ten mu od roku 2004 umožňuje nejen vydělávat legálně, inkasovat od téměř všech vinohradníků a vinařů drobný poplatek a prodávat trička a plakáty se svým logem, ale i žebrat u bližních o dary a dědictví i požádat neziskovku o podporu. Stálicí je Jihomoravský na státní peníze napojený kraj, který Vinařskému fondu od roku 2006 do roku 2017 poslal 58 milionů korun.

Ministerstvo platí

Na odvodech od vinařů a vinohradníků a z prodeje triček a plakátů získal fond za stejné období 333 milionů a na úrocích a penále 11 milionů korun.

S dary, o které může své okolí zdvořile požádat, ale ani tak je nemusí získat, však to z ulic známe, je to slabší. Za zmíněných dvanáct let byl obdarován pouze 100 tisíci korunami. A dědictví, to je rovná nula, ve své poslední vůli na něj za ty roky nikdo ani nepomyslel.

Zato státní podpora přicházející každoročně v únoru z ministerstva zemědělství, to je jiná liga. Od roku 2006 do roku 2017 z něj do fondu přišlo celkem 421 milionů korun.

Nesedí součet

Součet opravdu nesedí, 58 + 333 + 11 + 0,1 je přibližně 402 milionů, a pokud má stát každou korunu fondu přesně zdvojnásobit, pak zkrátka přeplatil. Ale proč přeplatil?

V součtech Vinařského fondu, které ministerstvu fond každoročně posílá, se totiž objevují příjmy z jeho nelegální činnosti, tedy z takové, kterou mu vinařský zákon neumožňuje vykonávat. Což má finančně přesně stejný efekt, jako v úvodu zmíněný nelegální prodej drog, fond si něco přivydělá a ještě od státu nádavkem dostane to samé.

A z čeho že tyto nelegální příjmy pramení? To je k nepřehlédnutí: z prodeje vstupenek na každoroční brněnský Svatomartinský košt a pražský Svátek růžových vín. Jenže Vinařský fond skutečně nemůže být pořadatelem zábavních, byť vinařských akcí, nesmí totiž poskytovat žádné služby, pouze může prodávat své zboží, jako jsou trička a plakáty. Tato jeho promotérská činnost je tak - všem na očích - ilegální. Při žádosti o státní podporu a jejím vyplácení to ovšem zjevně nevadí.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Rakouské a české vinařství v roce 2021

Falkenstein © Austrian Wine / WSNA V roce 2021 mělo Rakousko 8,9 milionu a Česko 10,5 milionů obyvatel. Poměr Rakousko vs. Česko 46 : 54 .  V Rakousku roku 2021 dosáhla konzumace domácích i zahraničních vín 230 milionů litrů, tedy 25,8 litrů na obyvatele, a v Česku 180 milionů litrů, na obyvatele 17,2 litru. Rakousko vs. Česko 56 : 46 . Ve stejném roce bylo v Rakousku 6 291 vinařů, v Česku 1 869. Rakousko vs. Česko 77 : 23 . Rozloha rakouských produktivních vinic klesla v roce 2021 o téměř deset procent na 43 tisíc hektarů. Také plocha českých produktivních vinic v roce 2021 klesla, ale pouze o jedno procento, a jejich rozloha byla 18 tisíc hektarů. Rakousko vs. Česko 70 : 30 . Rakouská produkce vína dosáhla 2 900 tisíc hektolitrů, česká produkce 588 tisíc hektolitrů. Rakousko vs. Česko 83 : 17 . Údaj o domácí produkci je částečně ovlivněný nákupem zahraničních surovin.