Přeskočit na hlavní obsah

Kde požádat o podporu a komu pšenka nekvete

Sociální služby jsou v Česku nastavené takto. Vyděláváte-li málo, můžete žebrat i přemlouvat bližní, ať vám po svém skonu něco odkážou. Nebo požádáte o podporu neziskovku, která dostává příspěvky od státu. K tomu si třeba ještě něco přivyděláte bokem, legálně nebo třeba prodejem drog. Všechno co vám kdo takhle za rok zaplatí sečtete a v lednu pošlete na ministerstvo. A než skončí následující měsíc, máte na účtu další podporu od státu, do haléře rovnou sumě, kterou jste si za loňský rok vydělali, vyžebrali, zdědili a oklikou získali ze stejných státních peněz dříve, jen třeba přes neziskovku.

Každou korunu, kterou od ledna do prosince získáte, vám zkrátka stát v únoru zdvojnásobí. Že se to projeví na ceně vámi prodávaných drog je jasné. I když snížíte svou cenu oproti konkurenci bez podpory o třetinu, vyděláte o třetinu víc. Lhostejno, že nelegálně, stát takovou drobnost neřeší.

Zdá se přitažený takový systém za vlasy? Že v Česku takový není? Ale kdeže.

Kraj platí

Fyzické osoby by s tímto požadavkem na ministerstvu práce a sociálních věcí asi neuspěly, ale na ministerstvu zemědělství máte dveře otevřené a takový systém od ledna 2005 funguje. Když se ovšem jmenujete Vinařský fond a máte za sebou vinařský, chtělo by se říci sociální zákon.

Ten mu od roku 2004 umožňuje nejen vydělávat legálně, inkasovat od téměř všech vinohradníků a vinařů drobný poplatek a prodávat trička a plakáty se svým logem, ale i žebrat u bližních o dary a dědictví i požádat neziskovku o podporu. Stálicí je Jihomoravský na státní peníze napojený kraj, který Vinařskému fondu od roku 2006 do roku 2017 poslal 58 milionů korun.

Ministerstvo platí

Na odvodech od vinařů a vinohradníků a z prodeje triček a plakátů získal fond za stejné období 333 milionů a na úrocích a penále 11 milionů korun.

S dary, o které může své okolí zdvořile požádat, ale ani tak je nemusí získat, však to z ulic známe, je to slabší. Za zmíněných dvanáct let byl obdarován pouze 100 tisíci korunami. A dědictví, to je rovná nula, ve své poslední vůli na něj za ty roky nikdo ani nepomyslel.

Zato státní podpora přicházející každoročně v únoru z ministerstva zemědělství, to je jiná liga. Od roku 2006 do roku 2017 z něj do fondu přišlo celkem 421 milionů korun.

Nesedí součet

Součet opravdu nesedí, 58 + 333 + 11 + 0,1 je přibližně 402 milionů, a pokud má stát každou korunu fondu přesně zdvojnásobit, pak zkrátka přeplatil. Ale proč přeplatil?

V součtech Vinařského fondu, které ministerstvu fond každoročně posílá, se totiž objevují příjmy z jeho nelegální činnosti, tedy z takové, kterou mu vinařský zákon neumožňuje vykonávat. Což má finančně přesně stejný efekt, jako v úvodu zmíněný nelegální prodej drog, fond si něco přivydělá a ještě od státu nádavkem dostane to samé.

A z čeho že tyto nelegální příjmy pramení? To je k nepřehlédnutí: z prodeje vstupenek na každoroční brněnský Svatomartinský košt a pražský Svátek růžových vín. Jenže Vinařský fond skutečně nemůže být pořadatelem zábavních, byť vinařských akcí, nesmí totiž poskytovat žádné služby, pouze může prodávat své zboží, jako jsou trička a plakáty. Tato jeho promotérská činnost je tak - všem na očích - ilegální. Při žádosti o státní podporu a jejím vyplácení to ovšem zjevně nevadí.

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě. 

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...