Přeskočit na hlavní obsah

Kde požádat o podporu a komu pšenka nekvete

Sociální služby jsou v Česku nastavené takto. Vyděláváte-li málo, můžete žebrat i přemlouvat bližní, ať vám po svém skonu něco odkážou. Nebo požádáte o podporu neziskovku, která dostává příspěvky od státu. K tomu si třeba ještě něco přivyděláte bokem, legálně nebo třeba prodejem drog. Všechno co vám kdo takhle za rok zaplatí sečtete a v lednu pošlete na ministerstvo. A než skončí následující měsíc, máte na účtu další podporu od státu, do haléře rovnou sumě, kterou jste si za loňský rok vydělali, vyžebrali, zdědili a oklikou získali ze stejných státních peněz dříve, jen třeba přes neziskovku.

Každou korunu, kterou od ledna do prosince získáte, vám zkrátka stát v únoru zdvojnásobí. Že se to projeví na ceně vámi prodávaných drog je jasné. I když snížíte svou cenu oproti konkurenci bez podpory o třetinu, vyděláte o třetinu víc. Lhostejno, že nelegálně, stát takovou drobnost neřeší.

Zdá se přitažený takový systém za vlasy? Že v Česku takový není? Ale kdeže.

Kraj platí

Fyzické osoby by s tímto požadavkem na ministerstvu práce a sociálních věcí asi neuspěly, ale na ministerstvu zemědělství máte dveře otevřené a takový systém od ledna 2005 funguje. Když se ovšem jmenujete Vinařský fond a máte za sebou vinařský, chtělo by se říci sociální zákon.

Ten mu od roku 2004 umožňuje nejen vydělávat legálně, inkasovat od téměř všech vinohradníků a vinařů drobný poplatek a prodávat trička a plakáty se svým logem, ale i žebrat u bližních o dary a dědictví i požádat neziskovku o podporu. Stálicí je Jihomoravský na státní peníze napojený kraj, který Vinařskému fondu od roku 2006 do roku 2017 poslal 58 milionů korun.

Ministerstvo platí

Na odvodech od vinařů a vinohradníků a z prodeje triček a plakátů získal fond za stejné období 333 milionů a na úrocích a penále 11 milionů korun.

S dary, o které může své okolí zdvořile požádat, ale ani tak je nemusí získat, však to z ulic známe, je to slabší. Za zmíněných dvanáct let byl obdarován pouze 100 tisíci korunami. A dědictví, to je rovná nula, ve své poslední vůli na něj za ty roky nikdo ani nepomyslel.

Zato státní podpora přicházející každoročně v únoru z ministerstva zemědělství, to je jiná liga. Od roku 2006 do roku 2017 z něj do fondu přišlo celkem 421 milionů korun.

Nesedí součet

Součet opravdu nesedí, 58 + 333 + 11 + 0,1 je přibližně 402 milionů, a pokud má stát každou korunu fondu přesně zdvojnásobit, pak zkrátka přeplatil. Ale proč přeplatil?

V součtech Vinařského fondu, které ministerstvu fond každoročně posílá, se totiž objevují příjmy z jeho nelegální činnosti, tedy z takové, kterou mu vinařský zákon neumožňuje vykonávat. Což má finančně přesně stejný efekt, jako v úvodu zmíněný nelegální prodej drog, fond si něco přivydělá a ještě od státu nádavkem dostane to samé.

A z čeho že tyto nelegální příjmy pramení? To je k nepřehlédnutí: z prodeje vstupenek na každoroční brněnský Svatomartinský košt a pražský Svátek růžových vín. Jenže Vinařský fond skutečně nemůže být pořadatelem zábavních, byť vinařských akcí, nesmí totiž poskytovat žádné služby, pouze může prodávat své zboží, jako jsou trička a plakáty. Tato jeho promotérská činnost je tak - všem na očích - ilegální. Při žádosti o státní podporu a jejím vyplácení to ovšem zjevně nevadí.

Nejčtenější

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě. 

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř