Přeskočit na hlavní obsah

Aktuální stav miliardového tuzemského vinohradnictví



Výsadba révy vinné

V srpnu vydaná výroční zpráva Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského shrnula proměny tuzemského vinohradnictví v roce 2018 a je zřejmé, že koncentrace v tomto oboru opět pokročila. Počet pěstitelů oproti předchozímu roku klesl o 279 na 17 613, což je o sedminu méně, než v rekordním roce 2005.

Rozloha dnes osázených vinic je 18 067,93 hektarů, což je stále o téměř 650 hektarů méně, než v optimistickém roce vstupu Česka do Evropské unie, ale ve srovnání s extrémně skeptickým rokem 2011 bezmála o 870 hektarů více.

Po poklesu růst

V loňském roce se výměra tuzemských vinic zvýšila o 165 hektarů, na čemž má podíl i Evropskou unií povolené rozšiřování vinic o 1 % ročně. Protože 194 pěstitelů požádalo o povolení výsadby na ploše 225 hektarů, ale uvedená kvóta umožňovala v loňském roce rozšíření o 178 hektarů, musely úřady rozhodnout o krácení plochy jednotlivých žadatelů. Celkem byla pro novou výsadbu vydána povolení na 176,6 hektarů ve viniční trati a 1,4 hektarů mimo viniční trať.

Na nových i původních plochách bylo v roce 2018 vysázeno 490 hektarů nových vinic, kde převažovaly bílé odrůdy Veltlínské zelené s 61 hektary, Ryzlink rýnský s 47 a Pálava s 43 hektary. Z modrých to bylo Rulandské modré s plochou 13 hektarů a z PIWI odrůd se s plochou 21 hektarů nejvíce sázel Hibernal.

V současnosti také probíhají řízení o registraci 20 nových odrůd révy vinné, z nichž dvanáct je moštových bílých, šest moštových modrých a dvě jsou odrůdy stolní.

Vinice jsou součástí zemědělství

O podílu pěstování révy vinné na tuzemském zemědělství vypovídají následující čísla. Plochou vyjádřený pěstitelský průmysl představuje 15 tisíc hektarů půdních bloků evidovaných s kulturou vinice, což je 0,42 % z výměry zemědělské půdy v Česku.

Penězi charakterizovaný pěstitelský průmysl odpovídá ploše plodných vinic, údajům o sklizni, o které jsme psali zde, předpokládané výkupní ceně hroznů dvacet korun za kilogram a takto vyčíslená hodnota je bez čtvrtiny dvě miliardy korun.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Češi mají o víno zájem stále stejný. Spíš malý

Údaje o tuzemské spotřebě alkoholu pravidelně vzbuzují vášně, neboť nás údajně posouvají na nelichotivá místa zemí s jeho největší konzumací. V roce 2019 hlásal titulek ČTK , že „Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla“ a zpráva dále citovala mluvčí Ministerstva zdravotnictví : „V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě.“ Skutečnost Před několika málo dny zveřejnil  Český statistický úřad , který jediný tyto údaje zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2021 byla podle něj 9,7 litru na osobu a rok, stejná jako v předchozím roce a nejnižší za posledních deset let. To představuje 163,26 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 144 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř