Přeskočit na hlavní obsah

Aktuální stav miliardového tuzemského vinohradnictví



Výsadba révy vinné

V srpnu vydaná výroční zpráva Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského shrnula proměny tuzemského vinohradnictví v roce 2018 a je zřejmé, že koncentrace v tomto oboru opět pokročila. Počet pěstitelů oproti předchozímu roku klesl o 279 na 17 613, což je o sedminu méně, než v rekordním roce 2005.

Rozloha dnes osázených vinic je 18 067,93 hektarů, což je stále o téměř 650 hektarů méně, než v optimistickém roce vstupu Česka do Evropské unie, ale ve srovnání s extrémně skeptickým rokem 2011 bezmála o 870 hektarů více.

Po poklesu růst

V loňském roce se výměra tuzemských vinic zvýšila o 165 hektarů, na čemž má podíl i Evropskou unií povolené rozšiřování vinic o 1 % ročně. Protože 194 pěstitelů požádalo o povolení výsadby na ploše 225 hektarů, ale uvedená kvóta umožňovala v loňském roce rozšíření o 178 hektarů, musely úřady rozhodnout o krácení plochy jednotlivých žadatelů. Celkem byla pro novou výsadbu vydána povolení na 176,6 hektarů ve viniční trati a 1,4 hektarů mimo viniční trať.

Na nových i původních plochách bylo v roce 2018 vysázeno 490 hektarů nových vinic, kde převažovaly bílé odrůdy Veltlínské zelené s 61 hektary, Ryzlink rýnský s 47 a Pálava s 43 hektary. Z modrých to bylo Rulandské modré s plochou 13 hektarů a z PIWI odrůd se s plochou 21 hektarů nejvíce sázel Hibernal.

V současnosti také probíhají řízení o registraci 20 nových odrůd révy vinné, z nichž dvanáct je moštových bílých, šest moštových modrých a dvě jsou odrůdy stolní.

Vinice jsou součástí zemědělství

O podílu pěstování révy vinné na tuzemském zemědělství vypovídají následující čísla. Plochou vyjádřený pěstitelský průmysl představuje 15 tisíc hektarů půdních bloků evidovaných s kulturou vinice, což je 0,42 % z výměry zemědělské půdy v Česku.

Penězi charakterizovaný pěstitelský průmysl odpovídá ploše plodných vinic, údajům o sklizni, o které jsme psali zde, předpokládané výkupní ceně hroznů dvacet korun za kilogram a takto vyčíslená hodnota je bez čtvrtiny dvě miliardy korun.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J