Přeskočit na hlavní obsah

Aktuální stav miliardového tuzemského vinohradnictví



Výsadba révy vinné

V srpnu vydaná výroční zpráva Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského shrnula proměny tuzemského vinohradnictví v roce 2018 a je zřejmé, že koncentrace v tomto oboru opět pokročila. Počet pěstitelů oproti předchozímu roku klesl o 279 na 17 613, což je o sedminu méně, než v rekordním roce 2005.

Rozloha dnes osázených vinic je 18 067,93 hektarů, což je stále o téměř 650 hektarů méně, než v optimistickém roce vstupu Česka do Evropské unie, ale ve srovnání s extrémně skeptickým rokem 2011 bezmála o 870 hektarů více.

Po poklesu růst

V loňském roce se výměra tuzemských vinic zvýšila o 165 hektarů, na čemž má podíl i Evropskou unií povolené rozšiřování vinic o 1 % ročně. Protože 194 pěstitelů požádalo o povolení výsadby na ploše 225 hektarů, ale uvedená kvóta umožňovala v loňském roce rozšíření o 178 hektarů, musely úřady rozhodnout o krácení plochy jednotlivých žadatelů. Celkem byla pro novou výsadbu vydána povolení na 176,6 hektarů ve viniční trati a 1,4 hektarů mimo viniční trať.

Na nových i původních plochách bylo v roce 2018 vysázeno 490 hektarů nových vinic, kde převažovaly bílé odrůdy Veltlínské zelené s 61 hektary, Ryzlink rýnský s 47 a Pálava s 43 hektary. Z modrých to bylo Rulandské modré s plochou 13 hektarů a z PIWI odrůd se s plochou 21 hektarů nejvíce sázel Hibernal.

V současnosti také probíhají řízení o registraci 20 nových odrůd révy vinné, z nichž dvanáct je moštových bílých, šest moštových modrých a dvě jsou odrůdy stolní.

Vinice jsou součástí zemědělství

O podílu pěstování révy vinné na tuzemském zemědělství vypovídají následující čísla. Plochou vyjádřený pěstitelský průmysl představuje 15 tisíc hektarů půdních bloků evidovaných s kulturou vinice, což je 0,42 % z výměry zemědělské půdy v Česku.

Penězi charakterizovaný pěstitelský průmysl odpovídá ploše plodných vinic, údajům o sklizni, o které jsme psali zde, předpokládané výkupní ceně hroznů dvacet korun za kilogram a takto vyčíslená hodnota je bez čtvrtiny dvě miliardy korun.

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Mýtus o románském a germánském způsobu značení vín

V českém mediálním prostoru se dlouhodobě objevují tvrzení o dvou způsobech značení vín, románském a germánském, zcela odlišných a na trhu fungujících nezávisle vedle sebe. Podle autorů těchto tvrzení zohledňuje románský způsob především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zem, tedy označování dle místa původu hroznů a vína, neboť místo původu dává vínům jedinečný a nezaměnitelný charakter. Germánský způsob vychází z jakostního zatřídění vín, založeného na rozlišení kvality vín dle cukernatosti sklizených hroznů. Není větší mýlky. Podle tohoto tvrzení existují v Česku oba systémy, ale převažuje germánský způsob, a románský, reprezentovaný na lahvích trojicí písmen VOC, jej doplňuje. Dodejme, že toto doplňování ilustrují necelé 4 tisíce hektolitrů vín VOC podílející se na celkové tuzemské roční produkci 635 tisíc hektolitrů vína pouhými šesti promile. Označování Románský způsob, to jsou dle uvedené teorie apelace, přečasté...