Přeskočit na hlavní obsah

Aktuální stav miliardového tuzemského vinohradnictví



Výsadba révy vinné

V srpnu vydaná výroční zpráva Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského shrnula proměny tuzemského vinohradnictví v roce 2018 a je zřejmé, že koncentrace v tomto oboru opět pokročila. Počet pěstitelů oproti předchozímu roku klesl o 279 na 17 613, což je o sedminu méně, než v rekordním roce 2005.

Rozloha dnes osázených vinic je 18 067,93 hektarů, což je stále o téměř 650 hektarů méně, než v optimistickém roce vstupu Česka do Evropské unie, ale ve srovnání s extrémně skeptickým rokem 2011 bezmála o 870 hektarů více.

Po poklesu růst

V loňském roce se výměra tuzemských vinic zvýšila o 165 hektarů, na čemž má podíl i Evropskou unií povolené rozšiřování vinic o 1 % ročně. Protože 194 pěstitelů požádalo o povolení výsadby na ploše 225 hektarů, ale uvedená kvóta umožňovala v loňském roce rozšíření o 178 hektarů, musely úřady rozhodnout o krácení plochy jednotlivých žadatelů. Celkem byla pro novou výsadbu vydána povolení na 176,6 hektarů ve viniční trati a 1,4 hektarů mimo viniční trať.

Na nových i původních plochách bylo v roce 2018 vysázeno 490 hektarů nových vinic, kde převažovaly bílé odrůdy Veltlínské zelené s 61 hektary, Ryzlink rýnský s 47 a Pálava s 43 hektary. Z modrých to bylo Rulandské modré s plochou 13 hektarů a z PIWI odrůd se s plochou 21 hektarů nejvíce sázel Hibernal.

V současnosti také probíhají řízení o registraci 20 nových odrůd révy vinné, z nichž dvanáct je moštových bílých, šest moštových modrých a dvě jsou odrůdy stolní.

Vinice jsou součástí zemědělství

O podílu pěstování révy vinné na tuzemském zemědělství vypovídají následující čísla. Plochou vyjádřený pěstitelský průmysl představuje 15 tisíc hektarů půdních bloků evidovaných s kulturou vinice, což je 0,42 % z výměry zemědělské půdy v Česku.

Penězi charakterizovaný pěstitelský průmysl odpovídá ploše plodných vinic, údajům o sklizni, o které jsme psali zde, předpokládané výkupní ceně hroznů dvacet korun za kilogram a takto vyčíslená hodnota je bez čtvrtiny dvě miliardy korun.

Nejčtenější

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě. 

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...