Přeskočit na hlavní obsah

Černý trh a žebříček největších vinařství


Seznam nejproduktivnější dvacítky domácích vinařství roku 2020 nebyl nijak překvapivý. Produkce jedné poloviny je v nabídce supermarketů a druhé v nabídce sítí vinoték. Zkrátka ta jména jsou veřejnosti známá.

Pohled na první dvacítku roku 2015 je jiný. Nejen medailová místa a následující příčky obsadila vinařství, o kterých slyšel málokdo, přestože jejich souhrnná produkce hravě překonala kohokoli jiného včetně tehdejší i dnešní jedničky.
Uprostřed tohoto období, na přelomu let 2017 a 2018 byl novelou vinařského zákona oficiálně poražený černý trh s vínem. Celá tuzemská produkce před novelou za leta 2015 až 2017 byla 2,1 milionu hektolitrů vína a za roky 2018 až 2020 po novele o šestnáct procent nižších 1,8 milionů hektolitrů. Můžeme sice hovořit o počasí nebo sklizni, faktem ale je, že vinařství s obdobným poklesem šla s trhem, a že rostla nebo klesala ta s produkcí stoupající nebo klesající výrazně víc.

Třicet jedna vinařství

Mezi lety 2015 až 2020 se v první dvacítce největších producentů objevilo jednatřicet vinařství, začasté majetkově propojených skupin. Porovnání jejich celkové roční produkce jistě ovlivnily úspěšné akvizice nebo divestice, možná i větší či menší úspěchy při práci ve vinici, ty největší rozdíly ale ukázaly, kdo se novým podmínkám vinařského zákona přizpůsobil více a kdo méně.

Konstanty

Začněme s šesticí vinařství, jejichž produkce se po roce 2017 v podstatě nezměnila, šla s trhem. Jak z v závěru uvedené tabulky vyplývá, trochu úspěšnější byly Zámecké vinařství Bzenec, Bohemia Sekt a Patria Kobylí a jen mírně slabší byla produkce ve Vínu Blatel, Českých vinařských závodech a Vinselektu Michlovský.

Nárůsty

Pohled na vítěze, kteří se dokázali adaptovat nejlépe a kterých je z hodnocené jednatřicítky skoro polovina, může být pro leckoho překvapivý. Proporčně nejvíc svou produkci zvedly Vinařství U Kapličky, Víno Hruška, Réva Rakvice a Vinný dům. V následující skupině, která svou produkci také zvýšila, byť ne tak dramaticky, jsou Vinařská společnost, Vinice – Hnánice, Vinařství Neoklas Šardice, Nové Vinařství, Vinofol, Vinaria, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, Vinařství Lahofer, Znovín Znojmo a Bronislav Vajbar.

Poklesy

Zbývajících jedenáct producentů svou tuzemskou výrobu omezilo a někteří už mezi vinařstvími s roční produkcí nad jeden tisíc hektolitrů vína ani nejsou. Výraznější omezení zažila Vinařství Strachotín, Templářské sklepy Čejkovice, Vinařství Ludwig, Miroslava Balounová, Vinařství Krist, BM Vini a Vinařství Velké Bílovice. Čtveřici producentů Bulk Wine Trade, Pastra, Royal Wine a Bzenec Sekt, kterým v letech 2015 až 2017 stabilně a s velkým náskokem patřila mezi producenty druhá až pátá příčka, v seznamu tuzemských vinařství nad tisíc hektolitrů v druhém hodnoceném období už ani nenajdeme. Třem z této čtyřky v letech 2015 až 2020 vyměřila Státní zemědělská a potravinářská inspekce pokuty ve výši 3,2 milionu korun, o další se ještě soudí.

Mizející víno

Souhrn produkce do roku 2017, kterou tato klesající jedenáctka už po roce 2018 na trh nedodala, je nepřehlédnutelných 890 tisíc hektolitrů vína, téměř 300 tisíc hektolitrů ročně. Ve stejném období výše zmíněná úspěšná čtrnáctka vyrostla o necelých 70 tisíc hektolitrů ročně, celkem o 210 tisíc hektolitrů. Ostatní touto jedenáctkou do roku 2017 dodávané tuzemské víno, celkem 680 tisíc hektolitrů, v podstatě přesně celá jedna roční tuzemská produkce, z trhu zcela zmizelo.

Přestože údaje o dovozu zahraničního vína za rok 2020 ještě musíme odhadovat dle předchozích let, lze vidět zřetelný trend poklesu importu, který má svůj odraz v poklesu domácí konzumace. Pokud poklesly oficiální dovoz a domácí produkce stejně jako domácí konzumace, nemohlo se těchto zmizelých 230 tisíc hektolitrů vína přesunout jinam, než na černý trh. Nebo se ani nevypilo.

Překvapení

Byl by to paradox. Cílem novely vinařského zákona bylo z černého na oficiální trh přesunout a zdanit 500 tisíc hektolitrů vína ročně a státní pokladně tím přinést jednu miliardu korun, a ne z oficiálního trhu 230 tisíc daněných hektolitrů vína odstranit.

Jak tato čísla naznačují, mohl nastat i opak a pokud se uvedených 230 tisíc hektolitrů vína opravdu přesunulo na černý trh, je ho tam namísto odhadovaných půl milionu hektolitrů dokonce tři čtvrtě milionu. Nicméně to je spíš bonmot, protože finanční ani jiné úřady včetně policie a celníků dodnes žádný černý trh s vínem nenašly, přestože s ním někteří operují už od roku 2014.

Nesplněný cíl

Pokud se rozhlédneme po oficiálním statistikou popsaném trhu s vínem a pokud za změnami produkce nestojí jiné faktory, uvidíme producenty, kteří využili vinařskou novelu jako příležitost k růstu, a další, které zbrzdila, zlikvidovala nebo je přesunula tam, kam oko úřadů nedohlédne. Tak jako tak, vládou a parlamentem sledovaný cíl novely vinařského zákona zůstává nesplněný. K čemu novela přispěla viditelně, je přeskupení žebříčku producentů.

Vinařství
2015-17 2018-20 Vzestup/pokles
Vinařství U Kapličky 1 17 415 70 209 403 %
Víno Hruška 1 6 514 22 310 342 %
Réva Rakvice 1 12 356 32 771 265 %
Vinný dům 1 30 493 55 481 182 %
Vinařská společnost 1 8 149 12 623 155 %
Vinice – Hnánice 1 10 104 15 074 149 %
Vinařství Neoklas Šardice 1 43 456 57 884 133 %
Nové Vinařství 1 8 422 11 062 131 %
Vinfol 1 15 453 19 976 129 %
Vinaria 1 18 526 22 982 124 %
CHÂTEAU VALTICE - Vinné sklepy Valtice 1 91 073 112 768 124 %
Vinařství Lahofer 1 16 003 19 797 124 %
Znovín Znojmo 1 95 153 112 072 118 %
Bronislav Vajbar 1 105 528 120 503 114 %
Vinařství Strachotín 2 206 296 102 853 50 %
Templářské sklepy Čejkovice 2 83 931 34 657 41 %
Vinařství Ludwig 2 28 778 11 706 41 %
Miroslava Balounová 2 16 651 5 120 31 %
Vinařství Krist 2 86 423 25 501 30 %
BM Vini 2 38 680 6 265 16 %
Vinařství Velké Bílovice 2 196 394 12 961 7 %
Bulk Wine Trade 2 114 450 0 0 %
Pastra 2 97 609 0 0 %
Royal Wine 2 143 987 0 0 %
Bzenec Sekt 2 72 930 0 0 %
Zámecké vinařství Bzenec 3 115 065 114 983 100 %
Bohemia Sekt 3 550 123 489 971 89 %
Patria Kobylí 3 22 892 19 510 85 %
Víno Blatel 3 14 825 12 343 83 %
České vinařské závody 3 60 703 49 626 82 %
Vinselekt Michlovský 3 30 750 24 538 80 %










Celková tuzemská produkce
2 076 000 1 750 000 84 %
Dovoz suroviny a vína
4 607 000 4 001 403 87 %

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř