Přeskočit na hlavní obsah

P.F. Mýtus o germánském a románském značení vín stále žije. Tak proč ne DCC?


Vinařské novoroční pour felicité? Patří se, nejprve však malé ohlédnutí. Jsou to dva roky, kdy jsme jako mylné prokázali tvrzení o dvou údajných rozdílných způsobech značení vín, románském a germánském. Ve veřejném prostoru přesto znovu zní přání změnit tuzemský germánský špatný způsob značení vín na románský protože lepší protože apelační. Románský je sice systém VOC pro vína originální certifikace, ten se však podle mnohých nepovedl, i když neříkají proč.

Připomeňme, že podle autorů tvrzeného rozdílu románský způsob zohledňuje především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zemi, tedy označování místa původu hroznů a vína takzvanou apelací, a germánský způsob prý vychází pouze z rozlišení kvality vín přívlastky odpovídajícími cukernatosti sklízených hroznů.

Zájemce o aktuální čeření vody najde zde na zakázku rozebrané vzory a výhody údajného románského značení, zde rozhovor, který jako vlajkovou loď zamýšlených tuzemských apelací nebo rovnou celého Česka navrhuje Ryzlink vlašský a zde kritiku přívlastků a námět vzít pro celé Česko jako apelační vzor AOC Alsace, Alsasko, rozlohou vinic právě s Českem srovnatelné. Je také možné, že se bitva o zcela nezbytné apelace povede pod praporem čerstvě narozené vinařské exportní politiky, která možná podle jejích autorů nebude bez zásadní změny značení vín nikdy úspěšná, a pojďme tedy na ni, čím dříve, tím lépe.

Žádné rozdíly

Apelační polemiku už máme dva roky za sebou, a právě proto by byla škoda AOC Alsace minout. Zrovna Alasasko má totiž téměř stejný rozsah pravidel pro pěstitelství i vinařství, jaký znají tuzemské vinařské předpisy. Co je však s nimi, k znepokojení zastánců románského značení, spojuje excelentně, jsou velmi podrobné požadavky na cukernatost sklízených hroznů, jejichž splnění ústí mimo jiné i v právo označit vína Vendanges tardives, Pozdní sběr, a Sélection de grains nobles, v Česku bez přesného ekvivalentu, ale na Slovensku označované Hrozienkový výber a v Německu Ausbruch, tedy přívlastky par excellence. Pokud tedy vzorem pro nové tuzemské značení má být právě Alsasko, nemusíme v domácím systému změnit ani čárku.

Ryzlink vlašský

K námětu, jak učinit v roce 1941 k produkci vína povolený Ryzlink vlašský reprezentantem tuzemského vinařství, je na místě připomenout, že i přes jeho značné rozšíření ve staré výsadbě i jeho oblibu v nové se zde pěstuje na 1 182 hektarech z celkových 18 140. Co vlajkového budou prodávat vinaři hospodařící na zbývajících 17 tisících hektarech vinic je proto pouhá řečnická otázka. Pokud by měl Ryzlink vlašský sám o sobě schopnost české vinařství proslavit, už by se mu to podařilo s apelacemi či bez. Oslovit svět s pouhými pěti tisíci hektolitry tohoto odrůdového vína ročně, které navíc ochotně zkonzumují jeho domácí příznivci, zkrátka nikdy nepůjde. Rozmlouvat či dokonce zakazovat pěstitelům různorodost jejich vinic je i s pohledem na odrůdově pestré vinice portugalské, francouzské nebo italské zhola zbytečné.

Přívlastky kolem nás

Pokud právě přívlastky někomu připadají jako typický projev germánské tradice a značení vín, nezbývá než ho odkázat na publikaci Vína s přívlastkem, kde se dočte o všech vinařských zemích, v jejichž vinařské legislativě jsou zařazené. A najde mezi nimi nejen Rakousko a Německo, ale také již zmíněnou Francii, Itálii, Španělsko, tedy země románské, a také Kanadu, Lucembursko, Lichtenštejnsko, Chorvatsko, Slovinsko, Švýcarsko a mnoho mnoho dalších.

Velké vinice

Občas zaznívá, že jen s apelacemi je spojený systém rozlišení kvality vinic a tím i vín z nich. To je ovšem mýlka, rozlišení kvality vinic je možné rozlišením kvality viničních tratí, a viniční tratě, tak jako všechny výše uvedené země, máme. Jen je nerozlišujeme kvalitativně. Že je takové rozlišení objektivně možné přitom na několika viničních tratích ukázaly nedávné výzkumy Mendelovy univerzity, prezentované s titulkem Vliv terroir na pěstování révy vinné, kvalitu hroznů a vína. Ano, terroir. I ve stávajícím systému lze rozlišit objektivně lepší tratě, problémem spíše je, na čí náklady a v jakém čase to dokážeme provést. Na diskusi, jestli se tyto vinice a vína z nich budou označovat Grand Cru, Große Gewächs, Große Lage nebo Velká vinice, je i proto skutečně času dost.

Tradice

Budování jakékoli tradice je běh na mnohem delší trať, než jakou od roku 2004 urazil tuzemský systém zcela odpovídající systémům značení vín všech vyspělých vinařských zemí, kde ale na jejich proslulosti pracuje mnoho vinařských generací. Případná změna tuzemského systému značení vín, kdy se pod palbou paradoxně ocitají právě ve světě velmi rozšířené přívlastky, by v první řadě rozbila stávající systém a po necelých dvou desetiletích práce vinaře vrátila zpět na startovní čáru.

Latina

Nelze samozřejmě přeslechnout přání označovat vybraná tuzemská vína všeobecně přijímanou třípísmennou zkratkou srovnatelnou s renomovanými v publikaci Tajemné původy vína popsanými systémy. Pozornost přitom vzbuzují rakouský průkopnický vzor DAC následovaný maďarským DHC a slovenským DSC, kde D a C je latinské Districtus Controllatus, kontrolovaný původ, a prostřední písmeno odpovídá latinskému názvu příslušné země.

Když pozornost, tak pozornost. Slovensko do své legislativy už v roce 2009 integrovalo označení DSC velmi trefně a výhodně: nedělalo ve stávajícím systému značení kvůli novému výrazu DSC žádné změny. Přívlastky i cukernatost hroznů zůstaly, regiony zůstaly, odrůdy zůstaly, způsob zatřídění se nezměnil. Není k tomu důvod.

Pokud by už osvědčenou na Rakousku obdivovanou latinu aplikovalo i Česko, mohla by vybraná tuzemská vína s chráněným označením původu nést navíc označení Districtus Cechiae Controllatus neboli DCC. Lze si pak snadno představit etiketu s textem Mikulovská DCC Goldhamer 2019 Ryzlink vlašský Pozdní sběr, které ve srovnání s označením Wachau DAC Dürnstein 2019 Riesling, Alsace AOC Vallée Noble 2019 Gewurztraminer Vendanges tardives nebo Debrői Hárslevelű DHC Aldebrő 2018 Superior nejenže skvěle obstojí, ale zejména zákazníkům podá zcela identickou informaci.

Jednoduchá změna

Pro nedočkavé: této možnosti se mohou vinaři nadít třeba zítra. Stačí, když ministerstvo zemědělství v osmém odstavci § 7 prováděcí vyhlášky vinařského zákona doplní možnost "uvést na etiketě označení Districtus Cechiae Controllatus nebo DCC, pokud jde o víno s chráněným označením původu vyrobené v České republice z hroznů sklizených v České republice.“

Po pěti letech od této změny by pak příslušný český orgán podle nařízení Komise (ES) č. 607/2009 požádal o mezinárodní ochranu tohoto tradičního výrazu a o jeho zápis do elektronické databáze E-Bacchus. A následně by se výše uvedená vyhláška dočkala převedením přidaného textu z odstavce 8 do odstavce 2 stejného paragrafu definitivní drobné změny, po které bude znít: „Víno vyrobené v České republice z hroznů sklizených v České republice s chráněným označením původu … lze označit tradičním výrazem Districtus Cechiae Controllatus nebo DCC.“

Byla by komplikace, pokud by si někdo ještě dnes zaregistroval stejný výraz jako ochrannou známku? Nebyla, protože po zápisu nového tradičního výrazu do databáze E-Bacchus jsou takové ochranné známky podle směrnice 2008/95/ES nebo nařízení (ES) č. 207/2009 na požádání prohlášené za neplatné.

Že je v souvislosti s DCC příhodné z uvedené prováděcí vyhlášky vypustit celý § 15, čímž prakticky zanikne povinnost označovat obaly a lahve vín nadbytečným propůjčeným logotypem, není třeba připomínat. A konečně za úvahu nebo diskusi také stojí, zda možnost označení výrazem DCC nemají mít i vína VOC, čímž by se jako rovnocenná zapojila do v budoucnu propagovaného proudu. V současnosti totiž nejsou v žádném.

Skvělí sousedé

S tímto řešením by se tuzemská vína zařadila po bok vín ostatních rozvinutých středoevropských vinařských zemí, k nimž bezesporu patříme a nadále patřit chceme, a to bez pohřbení tradic, které tuzemský vinařský průmysl buduje, s nimiž už jsou jeho zákazníci sžití a které snesou mezinárodní srovnání. S výše uvedenými zeměmi pak můžeme postupovat ruku v ruce i v propagaci tohoto evropského označení. A vidí-li někdo prostor pro vinařskou diplomacii, může zkusit označení latinskou zkratkou DGC vnuknout našemu největšímu a proslulému vinařskému sousedovi, s jehož účastí by se tento evropský způsob značení stal skutečně univerzální.

PF

Novoroční PF má tedy jednoduchý obsah. Ať je Districtus Cechiae Controllatus a DCC označením zrovna tak skvělých vín, jako jsou DAC, DHC a DSC vína našich sousedů. Nehledejme apelace, netvořme apelace, nikde nejsou. A s DCC neotálejme, ať nás nepředběhnou vinaři chorvatští.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho...

Spotřeba vína v roce 2022

Před několika málo dny zveřejnil Český statistický úřad , který jako jediný v Česku tyto údaje oficiálně zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2022 byla podle něj 9,73 litru na osobu a rok, téměř identická jako 9,72 litrů v předchozích dvou letech a tedy téměř nejnižší za posledních deset let. To představuje 169,5 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 852 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů, jen o málo vyšší, než předchozích 17 144 tisíc hektolitrů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok a vloni byla podle statistiků 16,54 litrů, obdobně jako v letech 2017 a 2020, celkem tedy 1 742 tisíc hektolitrů, tedy o trochu méně, než 1 803 tisíc hektolitrů v roce 2021. Údaje Registru vinic k tomu dodávají, že vína z hroznů z tuzemských vinic bylo v roce 2022 jen 528 tisíc hektolitrů a o rok dříve 565 tisíc hektolitrů. Ani ne třet...