Přeskočit na hlavní obsah

Mezinárodní den Ryzlinku vlašského. Vlastně Furmintu


Teprve před pěti lety, 1. února 2017 odstartovala tradice International Furmint Day, odrůdy rozšířené u našich jihovýchodních sousedů, mezinárodně ne příliš známé, a dnes je tato akce součástí všech vinařských kalendářů.

Také v Česku panuje touha zviditelnit jednu odrůdu, Ryzlink vlašský. Připomeňme slova zakladatele Dániela Kézdy, která tehdy pár týdnů před začátkem této nové maďarské tradice pronesl.

Upoutat pozornost

"Nevadí, že je Furmint lokální, svůj celosvětový den může mít každá odrůda, mezinárodní i lokální, podívejte se třeba na španělský International Albariño Day."

"Prvnímu International Furmint Day předcházelo osm ročníků populární akce Furmint February. Jeden den je ale z mnoha pohledů lepší. Je snazší komunikovat a upoutat pozornost mezinárodního vinařského světa na jeden den, než držet jeho pozornost nepřetržitě po celý měsíc."

"Do kampaně se zapojují nejvíce maďarská vinařství, ale i ​​slovenská, slovinská a rakouská, která s Furmintem pracují."

Financování

"Mezinárodní den Furmintu, stejně jako Furmint February, jsou financované pouze ze soukromých peněz. Bylo by skvělé, kdyby stát poskytl podporu na zřizování a řízení pozdějších takových a podobných popularizačních kampaní, a tady nemyslím jen na peníze, ale i bez toho věříme, že dosáhneme svého cíle, stejně jako s Furmint February, jen o něco pomaleji. Maďarští profesionálové a všichni vinaři, kteří se k nám připojili, pokládají základy a očekáváme, že se zapojí ještě více lidí, protože to je pro úspěch zásadní."

Frankovka, Aszú a Ryzlink vlašský

"U nás v Maďarsku by možná stálo za to zkusit kromě Furmintu i Kékfrankos a samozřejmě Aszú, což sice není odrůda vinné révy, ale je to maďarská vinařská specialita, kterou světoví milovníci vína znají. Obojí vyrábíme v dostatečném množství, aby upoutalo pozornost mezinárodních vinařských profesionálů i vinařské veřejnosti. Olaszrizling může být také zajímavý, ale dokud nebude mít tato odrůda svůj mezinárodně srozumitelný název, těžko s tím něco uděláme."

Cíl

"Cíl máme jasný: rádi bychom upozornili všechny světové milovníky vína na toto speciální, mimořádně vzrušující a obzvláště příjemné víno. Toho bychom chtěli dosáhnout především využitím sociálních médií. Rádi bychom vzbudili zájem o tuto odrůdu u co nejvíce lidí a přiměli je víno ochutnat a podělit se o své zkušenosti. Jen si představte, že si 1. února otevře láhev Furmintu kdokoli, kdo používá internet, a ukáže ostatním, co pil. Doufáme, že mnoho lidí zláká se přidat a že vinařská komunita bude v tento den Furmintu opravdu věnovat pozornost."

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J