Přeskočit na hlavní obsah

Víno i přes stamilionový marketing stagnuje


Vinařský fond v roce 2014 prohlásil, že od zahájení jeho činnosti vzrostla tuzemská spotřeba vína z 18 na téměř 21 litrů na osobu a rok, téměř o tři litry. Pozitivní dopad na zvyšování prodejů moravských a českých vín prý měla i jeho činnost.

Konzumace

Podle Českého statistického úřadu, sledujícího údaje o konzumaci alkoholu, ve fondem zmíněném období 2006 až 2014 však ve skutečnosti stoupla spotřeba vína na osobu a rok z 14,8 litrů na 16,6 litrů, o necelé dva litry. Na podporu tuzemského vinařství a vinohradnictví v tomto období fond použil 566 milionů korun.

Dnes už také víme, co se událo se spotřebou vína mezi lety 2015 až 2020. Vzrostla o jedno deci ze 16,4 litrů na osobu a rok na 16,5 litrů, a byla stále ještě o deci nižší, než v roce 2014. Výdaje fondu za uvedené období po odečtení provozních nákladů dosáhly 411 milionů korun.

Ceny

Za cenami tuzemského vína jsme se ohlédli v červnu 2017 a v lednu 2020 a víme, co se s velkoobchodními cenami bez DPH, spotřební daně a dopravy stalo od zmíněného roku 2006 dodnes. V listopadu roku 2006 stál litr vína s přívlastkem 118 korun, v listopadu 2014 už 101 korun a na sklonku roku 2021 jen 75 korun. Jakostní bílé lahvové stálo nejdříve 45 korun, o osm let později 60 korun a v závěru loňského roku 59 korun, jakostní červené lahvové pak 54 korun, v závěru roku 2014 skoro 61 korun a loňský rok uzavíralo na 61 korunách.

Což mimochodem koreluje s průměrnou velkoobchodní cenou největšího tuzemského producenta Bohemia Sekt z německé rodinné skupiny Henkell Freixenet, která v rozmezí let 2015 až 2020 oscilovala právě kolem 75 korun za litr. ČSÚ sice udává mezi roky 2006 až 2020 inflační zdvojnásobení cen alkoholických nápojů a tabáku, ale podle uvedených zdrojů u vína patrné není.

Neefektivní podpora

Sečteno podtrženo; od roku 2006 nominální ceny přívlastkových vín klesají, jakostních vín stagnují a konzumace zůstává na šestnácti a půl litru vína na osobu a rok, na což padlo 976 milionů korun veřejných prostředků, redistribuovaných Vinařským fondem. Na které se prostřednictvím pěstitelů a vinařů složili jejich zákazníci 428 miliony korun, všichni daňoví poplatníci 544 miliony, Jihomoravané 76 miliony a pár miliony ještě další. Z toho se ve větru jako provozní výdaje rozptýlilo 90 milionů korun.

Nejčtenější

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě. 

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Mýtus o románském a germánském způsobu značení vín

V českém mediálním prostoru se dlouhodobě objevují tvrzení o dvou způsobech značení vín, románském a germánském, zcela odlišných a na trhu fungujících nezávisle vedle sebe. Podle autorů těchto tvrzení zohledňuje románský způsob především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zem, tedy označování dle místa původu hroznů a vína, neboť místo původu dává vínům jedinečný a nezaměnitelný charakter. Germánský způsob vychází z jakostního zatřídění vín, založeného na rozlišení kvality vín dle cukernatosti sklizených hroznů. Není větší mýlky. Podle tohoto tvrzení existují v Česku oba systémy, ale převažuje germánský způsob, a románský, reprezentovaný na lahvích trojicí písmen VOC, jej doplňuje. Dodejme, že toto doplňování ilustrují necelé 4 tisíce hektolitrů vín VOC podílející se na celkové tuzemské roční produkci 635 tisíc hektolitrů vína pouhými šesti promile. Označování Románský způsob, to jsou dle uvedené teorie apelace, přečasté...