Přeskočit na hlavní obsah

Víno i přes stamilionový marketing stagnuje


Vinařský fond v roce 2014 prohlásil, že od zahájení jeho činnosti vzrostla tuzemská spotřeba vína z 18 na téměř 21 litrů na osobu a rok, téměř o tři litry. Pozitivní dopad na zvyšování prodejů moravských a českých vín prý měla i jeho činnost.

Konzumace

Podle Českého statistického úřadu, sledujícího údaje o konzumaci alkoholu, ve fondem zmíněném období 2006 až 2014 však ve skutečnosti stoupla spotřeba vína na osobu a rok z 14,8 litrů na 16,6 litrů, o necelé dva litry. Na podporu tuzemského vinařství a vinohradnictví v tomto období fond použil 566 milionů korun.

Dnes už také víme, co se událo se spotřebou vína mezi lety 2015 až 2020. Vzrostla o jedno deci ze 16,4 litrů na osobu a rok na 16,5 litrů, a byla stále ještě o deci nižší, než v roce 2014. Výdaje fondu za uvedené období po odečtení provozních nákladů dosáhly 411 milionů korun.

Ceny

Za cenami tuzemského vína jsme se ohlédli v červnu 2017 a v lednu 2020 a víme, co se s velkoobchodními cenami bez DPH, spotřební daně a dopravy stalo od zmíněného roku 2006 dodnes. V listopadu roku 2006 stál litr vína s přívlastkem 118 korun, v listopadu 2014 už 101 korun a na sklonku roku 2021 jen 75 korun. Jakostní bílé lahvové stálo nejdříve 45 korun, o osm let později 60 korun a v závěru loňského roku 59 korun, jakostní červené lahvové pak 54 korun, v závěru roku 2014 skoro 61 korun a loňský rok uzavíralo na 61 korunách.

Což mimochodem koreluje s průměrnou velkoobchodní cenou největšího tuzemského producenta Bohemia Sekt z německé rodinné skupiny Henkell Freixenet, která v rozmezí let 2015 až 2020 oscilovala právě kolem 75 korun za litr. ČSÚ sice udává mezi roky 2006 až 2020 inflační zdvojnásobení cen alkoholických nápojů a tabáku, ale podle uvedených zdrojů u vína patrné není.

Neefektivní podpora

Sečteno podtrženo; od roku 2006 nominální ceny přívlastkových vín klesají, jakostních vín stagnují a konzumace zůstává na šestnácti a půl litru vína na osobu a rok, na což padlo 976 milionů korun veřejných prostředků, redistribuovaných Vinařským fondem. Na které se prostřednictvím pěstitelů a vinařů složili jejich zákazníci 428 miliony korun, všichni daňoví poplatníci 544 miliony, Jihomoravané 76 miliony a pár miliony ještě další. Z toho se ve větru jako provozní výdaje rozptýlilo 90 milionů korun.

Nejčtenější

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě. 

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...