Přeskočit na hlavní obsah

Víno i přes stamilionový marketing stagnuje


Vinařský fond v roce 2014 prohlásil, že od zahájení jeho činnosti vzrostla tuzemská spotřeba vína z 18 na téměř 21 litrů na osobu a rok, téměř o tři litry. Pozitivní dopad na zvyšování prodejů moravských a českých vín prý měla i jeho činnost.

Konzumace

Podle Českého statistického úřadu, sledujícího údaje o konzumaci alkoholu, ve fondem zmíněném období 2006 až 2014 však ve skutečnosti stoupla spotřeba vína na osobu a rok z 14,8 litrů na 16,6 litrů, o necelé dva litry. Na podporu tuzemského vinařství a vinohradnictví v tomto období fond použil 566 milionů korun.

Dnes už také víme, co se událo se spotřebou vína mezi lety 2015 až 2020. Vzrostla o jedno deci ze 16,4 litrů na osobu a rok na 16,5 litrů, a byla stále ještě o deci nižší, než v roce 2014. Výdaje fondu za uvedené období po odečtení provozních nákladů dosáhly 411 milionů korun.

Ceny

Za cenami tuzemského vína jsme se ohlédli v červnu 2017 a v lednu 2020 a víme, co se s velkoobchodními cenami bez DPH, spotřební daně a dopravy stalo od zmíněného roku 2006 dodnes. V listopadu roku 2006 stál litr vína s přívlastkem 118 korun, v listopadu 2014 už 101 korun a na sklonku roku 2021 jen 75 korun. Jakostní bílé lahvové stálo nejdříve 45 korun, o osm let později 60 korun a v závěru loňského roku 59 korun, jakostní červené lahvové pak 54 korun, v závěru roku 2014 skoro 61 korun a loňský rok uzavíralo na 61 korunách.

Což mimochodem koreluje s průměrnou velkoobchodní cenou největšího tuzemského producenta Bohemia Sekt z německé rodinné skupiny Henkell Freixenet, která v rozmezí let 2015 až 2020 oscilovala právě kolem 75 korun za litr. ČSÚ sice udává mezi roky 2006 až 2020 inflační zdvojnásobení cen alkoholických nápojů a tabáku, ale podle uvedených zdrojů u vína patrné není.

Neefektivní podpora

Sečteno podtrženo; od roku 2006 nominální ceny přívlastkových vín klesají, jakostních vín stagnují a konzumace zůstává na šestnácti a půl litru vína na osobu a rok, na což padlo 976 milionů korun veřejných prostředků, redistribuovaných Vinařským fondem. Na které se prostřednictvím pěstitelů a vinařů složili jejich zákazníci 428 miliony korun, všichni daňoví poplatníci 544 miliony, Jihomoravané 76 miliony a pár miliony ještě další. Z toho se ve větru jako provozní výdaje rozptýlilo 90 milionů korun.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř