Přeskočit na hlavní obsah

Tuzemská obliba Champagne opět vzrostla

Někteří čeští dovozci šumivého vína Champagne jsou jeho ziskovými vývozci, jak jsme psali už na podzim roku 2017. Co se s jeho dovozem, konzumací a reexportem událo od té doby a co pro to udělali samotní producenti?

Po tehdy nejúspěšnějším roce 2017 s 3890 dovezenými hektolitry Champagne následoval ještě úspěšnější rok 2018, dva neúspěšné roky 2019 a 2020 a návrat na předepidemickou úroveň v roce 2021, kdy se ho dovezlo 3900 hektolitrů. Cena dováženého Champagne se mezitím příliš nezměnila.

V pandemickém roce 2020 jeho tuzemská konzumace poklesla na úroveň naposledy zjištěnou před deseti lety, ale už v roce 2021 dosáhla 3630 hektolitrů, třetí nejvyšší hodnoty v celé novodobé historii.



2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Dovoz Champagne hl 2 408 3 274 3 329 2 906 3 214 3 618 3 891 5 654 4 033 2 639 3 900

Kč/l 501,20 450,70 454,10 507,00 537,10 517,20 530,70 425,80 558,10 575,00 577,50

mil. Kč 121 148 151 147 173 187 206 241 225 152 225
Vývoz Champagne hl 130 199 280 237 288 495 498 386 385 163 273

Kč/l 572,70 670,40 653,10 738,70 750,60 456,70 411,60 433,20 356,00 1 133,10 991,10

mil. Kč 7 13 18 18 22 23 20 17 14 18 27
Vývoz / Dovoz % 5 % 6 % 8 % 8 % 9 % 14 % 13 % 7 % 10 % 6 % 7 %
Vypito v CZ hl 2 278 3 075 3 049 2 669 2 926 3 123 3 393 5 268 3 648 2 476 3 627

tis. lahví 304 410 407 356 390 416 452 702 486 330 484
Hrubý zisk reexport mil. Kč 1 4 6 5 6 -3 -6 0 -8 9 11

 
Co znamenal tento vývoj pro vývozce, kteří ho každoročně reexportují kolem deseti procent? Pravděpodobně to nedělají, ale pokud by dovezené Champagne za hranice vyvezli hned, ve třech z posledních deseti let by tratili, ale zisky v ostatních letech by jim tyto ztráty bohatě vynahradily.

A jak podporuje export šampaňského profesní organizace Comité Champagne? Nijak. Podle sdělení Brigitte Batonnet z tiskového oddělení to není jejím posláním. Organizace cíleně reguluje výrobu a tím i kvalitu Champagne, ale na prodeji, distribuci ani obchodu se nepodílí finančně ani věcně. I bez podpory tak vznikají špičková vína.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J