Přeskočit na hlavní obsah

Víno na inspekčním pranýři


Už od roku 2012 pranýřuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce na samostatném webu závažné negativní výsledky kontrol potravin a tedy i vína. Podle tiskového mluvčího Pavla Kopřivy je cílem tohoto projektu „poskytovat informace o výsledcích činnosti SZPI, které jsou důležité pro ochranu spotřebitele. Z důvodu zachování přehlednosti a užitečnosti informační databáze pro spotřebitele zde nejsou uváděny prohřešky s nízkou mírou společenské závažnosti.“

Za účelem laboratorní analýzy vloni inspekce odebrala 869 šarží výrobků z révy vinné, z nichž 122 šarží nevyhovělo právním předpisům a závažná zjištění, tedy falšování produktu, zjistila v 17 případech. V laboratoři také analyzovala 228 šarží nebaleného vína, z nichž nevyhověly celkem čtyři šarže a ve dvou případech bylo zjištěno falšování produktů.

Na webu Potraviny na pranýři je za loňský rok zveřejněných 56 pro ochranu spotřebitele důležitých záznamů o falšovaném, nejakostním nebo dokonce nebezpečném víně. 18 z nich je původem z Česka. Více než polovina odhalených nevyhovujících šarží tedy měla nízkou míru společenské závažnosti.

Mezi provinilými vinaři najdeme malé producenty z Čejkovic, Dubňan, Prušánek, Miroslavi, Perné či Velkých Němčic, ale inspekce objevila chyby i v některém z vín vyráběných nebo plněných v šardickém Vinařství Neoklas, prušáneckém Vinařství Tesařík, velkopavlovickém Vinařství VM Zborovský a Vinium, patřícím k největším tuzemským producentům. Jejich závadné vzorky ale nebyly ani falšované ani nebezpečné, ale pouze nejakostní.

A jaké byly nebezpečné vzorky?

Pozoruhodné je, že nebezpečná vloni inspekcí pranýřovaná vína pocházejí výhradně z Česka. Čejkovické zemské polosladké Neuburské, zemská Pálava z Perné, zemské polosuché rosé Zweigeltrebe z Březí, lednická zemská polosuchá Frankovka, zemský suchý Dornfelder z Písku a ročníkový zemský suchý Ryzlink vlašský 2020 z Velkých Němčic.

Čtyři vzorky falšovaných vín byly původem z Bulharska a po jednom šlo o víno z Rakouska a Slovenska. Všechny ostatní zveřejněné případy byla vína nejakostní.

Nejčtenější

Marketing pro (některá) Vína z Moravy i vína z Čech

Desítky milionů ročně za žlutý čtvereček >>> logo Vinařského fondu, které není jeho Nejdražší problém Vinařského fondu rozhodně není schovaný pod pokličkou. Právě naopak. Na první pohled ho lze vidět na billboardech, na všech tiskovinách fondu i na akcích, které dostanou jeho granty. Jmenuje se Vína z Moravy vína z Čech a vypadá přesně takhle >>> A není to jen kvůli tomu, že za marketingové kampaně, kterými tohle logo a tenhle slogan propaguje, utrácí fond peníze v rozporu se zákonem.  Není to dokonce ani kvůli tomu, že těch peněz utrácí neuvěřitelně mnoho - jen v loňském roce to bylo víc než 22 a půl a v předloňském 23 a půl milionu, více než třetinu svého každoročního rozpočtu. Ale největší problém je to proto, že tyto neuvěřitelně vysoké nelegální investice z veřejných prostředků jdou na propagaci značky, která fondu nepatří. Je soukromá a vždycky byla. Šest značek a žádná fondu Abychom byli úplně přesní. Ochranných známek kombinujících uved...

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...

Černý trh a žebříček největších vinařství

Seznam nejproduktivnější dvacítky domácích vinařství roku 2020 nebyl nijak překvapivý. Produkce jedné poloviny je v nabídce supermarketů a druhé v nabídce sítí vinoték. Zkrátka ta jména jsou veřejnosti známá. Pohled na první dvacítku roku 2015 je jiný. Nejen medailová místa a následující příčky obsadila vinařství, o kterých slyšel málokdo, přestože jejich souhrnná produkce hravě překonala kohokoli jiného včetně tehdejší i dnešní jedničky. Uprostřed tohoto období, na přelomu let 2017 a 2018 byl novelou vinařského zákona oficiálně poražený černý trh s vínem . Celá tuzemská produkce před novelou za leta 2015 až 2017 byla 2,1 milionu hektolitrů vína a za roky 2018 až 2020 po novele o šestnáct procent nižších 1,8 milionů hektolitrů. Můžeme sice hovořit o počasí nebo sklizni, faktem ale je, že vinařství s obdobným poklesem šla s trhem, a že rostla nebo klesala ta s produkcí stoupající nebo klesající výrazně víc. Třicet jedna vinařství Mezi lety 2015 až 2020 se v první dvacítce největších pr...