Přeskočit na hlavní obsah

Víno na inspekčním pranýři


Už od roku 2012 pranýřuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce na samostatném webu závažné negativní výsledky kontrol potravin a tedy i vína. Podle tiskového mluvčího Pavla Kopřivy je cílem tohoto projektu „poskytovat informace o výsledcích činnosti SZPI, které jsou důležité pro ochranu spotřebitele. Z důvodu zachování přehlednosti a užitečnosti informační databáze pro spotřebitele zde nejsou uváděny prohřešky s nízkou mírou společenské závažnosti.“

Za účelem laboratorní analýzy vloni inspekce odebrala 869 šarží výrobků z révy vinné, z nichž 122 šarží nevyhovělo právním předpisům a závažná zjištění, tedy falšování produktu, zjistila v 17 případech. V laboratoři také analyzovala 228 šarží nebaleného vína, z nichž nevyhověly celkem čtyři šarže a ve dvou případech bylo zjištěno falšování produktů.

Na webu Potraviny na pranýři je za loňský rok zveřejněných 56 pro ochranu spotřebitele důležitých záznamů o falšovaném, nejakostním nebo dokonce nebezpečném víně. 18 z nich je původem z Česka. Více než polovina odhalených nevyhovujících šarží tedy měla nízkou míru společenské závažnosti.

Mezi provinilými vinaři najdeme malé producenty z Čejkovic, Dubňan, Prušánek, Miroslavi, Perné či Velkých Němčic, ale inspekce objevila chyby i v některém z vín vyráběných nebo plněných v šardickém Vinařství Neoklas, prušáneckém Vinařství Tesařík, velkopavlovickém Vinařství VM Zborovský a Vinium, patřícím k největším tuzemským producentům. Jejich závadné vzorky ale nebyly ani falšované ani nebezpečné, ale pouze nejakostní.

A jaké byly nebezpečné vzorky?

Pozoruhodné je, že nebezpečná vloni inspekcí pranýřovaná vína pocházejí výhradně z Česka. Čejkovické zemské polosladké Neuburské, zemská Pálava z Perné, zemské polosuché rosé Zweigeltrebe z Březí, lednická zemská polosuchá Frankovka, zemský suchý Dornfelder z Písku a ročníkový zemský suchý Ryzlink vlašský 2020 z Velkých Němčic.

Čtyři vzorky falšovaných vín byly původem z Bulharska a po jednom šlo o víno z Rakouska a Slovenska. Všechny ostatní zveřejněné případy byla vína nejakostní.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...