Přeskočit na hlavní obsah

Víno na inspekčním pranýři


Už od roku 2012 pranýřuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce na samostatném webu závažné negativní výsledky kontrol potravin a tedy i vína. Podle tiskového mluvčího Pavla Kopřivy je cílem tohoto projektu „poskytovat informace o výsledcích činnosti SZPI, které jsou důležité pro ochranu spotřebitele. Z důvodu zachování přehlednosti a užitečnosti informační databáze pro spotřebitele zde nejsou uváděny prohřešky s nízkou mírou společenské závažnosti.“

Za účelem laboratorní analýzy vloni inspekce odebrala 869 šarží výrobků z révy vinné, z nichž 122 šarží nevyhovělo právním předpisům a závažná zjištění, tedy falšování produktu, zjistila v 17 případech. V laboratoři také analyzovala 228 šarží nebaleného vína, z nichž nevyhověly celkem čtyři šarže a ve dvou případech bylo zjištěno falšování produktů.

Na webu Potraviny na pranýři je za loňský rok zveřejněných 56 pro ochranu spotřebitele důležitých záznamů o falšovaném, nejakostním nebo dokonce nebezpečném víně. 18 z nich je původem z Česka. Více než polovina odhalených nevyhovujících šarží tedy měla nízkou míru společenské závažnosti.

Mezi provinilými vinaři najdeme malé producenty z Čejkovic, Dubňan, Prušánek, Miroslavi, Perné či Velkých Němčic, ale inspekce objevila chyby i v některém z vín vyráběných nebo plněných v šardickém Vinařství Neoklas, prušáneckém Vinařství Tesařík, velkopavlovickém Vinařství VM Zborovský a Vinium, patřícím k největším tuzemským producentům. Jejich závadné vzorky ale nebyly ani falšované ani nebezpečné, ale pouze nejakostní.

A jaké byly nebezpečné vzorky?

Pozoruhodné je, že nebezpečná vloni inspekcí pranýřovaná vína pocházejí výhradně z Česka. Čejkovické zemské polosladké Neuburské, zemská Pálava z Perné, zemské polosuché rosé Zweigeltrebe z Březí, lednická zemská polosuchá Frankovka, zemský suchý Dornfelder z Písku a ročníkový zemský suchý Ryzlink vlašský 2020 z Velkých Němčic.

Čtyři vzorky falšovaných vín byly původem z Bulharska a po jednom šlo o víno z Rakouska a Slovenska. Všechny ostatní zveřejněné případy byla vína nejakostní.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2022

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vloni vyprodukoval domácí vinařský průmysl z domácích hroznů celkem 528 tisíc hektolitrů vína, včetně zahraniční suroviny pak 1 312 tisíc hektolitrů. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která z loňské úrovně mírně poklesla na letošních 171,8 tisíc hektolitrů. Výrazný růst zažili producenti Zámecké vinařství Bzenec a Templářské sklepy Čejkovice, vzrostla i produkce Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, úrovně roku 2020 ale ještě nedosáhla. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a dalším poklesem oproti předchozím dvou letům uzavírá Vinaria. Podobné, jen v absolutních číslech mnohem vyšší poklesy zasáhly Znovín Znojmo, vinařství Bronislav Vajbar, Vinařství Neoklas Šardice, Vinný dům, Vinařství Krist, Víno Hruška, Vinselekt Michlovský i Patria

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.