Přeskočit na hlavní obsah

Víno na inspekčním pranýři


Už od roku 2012 pranýřuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce na samostatném webu závažné negativní výsledky kontrol potravin a tedy i vína. Podle tiskového mluvčího Pavla Kopřivy je cílem tohoto projektu „poskytovat informace o výsledcích činnosti SZPI, které jsou důležité pro ochranu spotřebitele. Z důvodu zachování přehlednosti a užitečnosti informační databáze pro spotřebitele zde nejsou uváděny prohřešky s nízkou mírou společenské závažnosti.“

Za účelem laboratorní analýzy vloni inspekce odebrala 869 šarží výrobků z révy vinné, z nichž 122 šarží nevyhovělo právním předpisům a závažná zjištění, tedy falšování produktu, zjistila v 17 případech. V laboratoři také analyzovala 228 šarží nebaleného vína, z nichž nevyhověly celkem čtyři šarže a ve dvou případech bylo zjištěno falšování produktů.

Na webu Potraviny na pranýři je za loňský rok zveřejněných 56 pro ochranu spotřebitele důležitých záznamů o falšovaném, nejakostním nebo dokonce nebezpečném víně. 18 z nich je původem z Česka. Více než polovina odhalených nevyhovujících šarží tedy měla nízkou míru společenské závažnosti.

Mezi provinilými vinaři najdeme malé producenty z Čejkovic, Dubňan, Prušánek, Miroslavi, Perné či Velkých Němčic, ale inspekce objevila chyby i v některém z vín vyráběných nebo plněných v šardickém Vinařství Neoklas, prušáneckém Vinařství Tesařík, velkopavlovickém Vinařství VM Zborovský a Vinium, patřícím k největším tuzemským producentům. Jejich závadné vzorky ale nebyly ani falšované ani nebezpečné, ale pouze nejakostní.

A jaké byly nebezpečné vzorky?

Pozoruhodné je, že nebezpečná vloni inspekcí pranýřovaná vína pocházejí výhradně z Česka. Čejkovické zemské polosladké Neuburské, zemská Pálava z Perné, zemské polosuché rosé Zweigeltrebe z Březí, lednická zemská polosuchá Frankovka, zemský suchý Dornfelder z Písku a ročníkový zemský suchý Ryzlink vlašský 2020 z Velkých Němčic.

Čtyři vzorky falšovaných vín byly původem z Bulharska a po jednom šlo o víno z Rakouska a Slovenska. Všechny ostatní zveřejněné případy byla vína nejakostní.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Spotřeba vína v roce 2022

Před několika málo dny zveřejnil Český statistický úřad , který jako jediný v Česku tyto údaje oficiálně zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2022 byla podle něj 9,73 litru na osobu a rok, téměř identická jako 9,72 litrů v předchozích dvou letech a tedy téměř nejnižší za posledních deset let. To představuje 169,5 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 852 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů, jen o málo vyšší, než předchozích 17 144 tisíc hektolitrů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok a vloni byla podle statistiků 16,54 litrů, obdobně jako v letech 2017 a 2020, celkem tedy 1 742 tisíc hektolitrů, tedy o trochu méně, než 1 803 tisíc hektolitrů v roce 2021. Údaje Registru vinic k tomu dodávají, že vína z hroznů z tuzemských vinic bylo v roce 2022 jen 528 tisíc hektolitrů a o rok dříve 565 tisíc hektolitrů. Ani ne třet...

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho...