Přeskočit na hlavní obsah

Přehlížená výroční zpráva Vinařského fondu


Nelze asi předpokládat, že texty předložené zákonodárcům k přečtení a posouzení budou vždy poutavým čtením. Takovým dojmem působí i výroční zprávy Vinařského fondu. Desítky jejich stran sice obsahují ledasco, ale zásadní údaje k ověření, jestli Fond plní účel, ke kterému ho poslanci v roce 2004 založili, jsou v pouhých třech tabulkách. Jak se píše v letošní, loňské i předloňské zprávě: „Přehled podaných žádostí o podporu dle vyhlášky č. 97/2006 Sb. je v níže uvedené tabulce.“ Co na tom, že citovanou vyhlášku parlament už v roce 2017 zrušil.

I když je to snadné, poslanci se prostudování výročních zpráv a jejich následnému posouzení trvale vyhýbají. Naposledy sněmovna navrhla projednat a posoudit výroční zprávy Fondu z let 2019 a 2020 v závěru předchozího volebního období. Přestože jejich schválení doporučil zemědělský výbor sněmovny, nedošlo na ně. Možná proto, že způsob vedení účetnictví Fondu právě za tyto dva roky ostře zkritizovalo Ministerstvo financí a konstatovalo, že účetnictví věrně nezobrazuje stav hospodaření Fondu.

Novinky

A k tomu padla Dozorčí rada Fondu. Poslanecká sněmovna letos v dubnu odvolala všech jejich sedm členů a obratem zvolila sedm nových členů. Ve třech případech staronových, kteří už mají s hospodařením a kontrolou Fondu na podkladě nevěrohodného účetnictví letité zkušenosti. Za těchto nezvyklých okolností zamířila na začátku května do Poslanecké sněmovny i k poslancům čerstvá výroční zpráva Fondu za rok 2021 s tímto návodem. „Počínaje rokem 2021 při nové účetní metodě a účtováním o všech nákladech a výnosech, je lépe zachycena ekonomická realita hospodaření a dále dochází k lepší vypovídací schopnosti závěrečných účetních výkazů a finančního hospodaření Vinařského fondu.“

Co je na této aktuální zprávě a ekonomické realitě pozoruhodné?

Za prvé dosud nevídané záporné hospodaření. Fond v uplynulém a v předchozím roce hospodařil se souhrnnou ztrátou 20 milionů korun.

Za druhé loňských necelých 19 milionů korun podpor poskytnutých žadatelům o podpory přísně podle zákona. A 53 milionů korun rozdaných Fondem v rozporu se zákonem firmám, které o žádnou podporu nežádaly. Které si tyto firmy podle výroční zprávy připsaly, jako každý rok, za Komunikační kampaň a Propagaci na základě smluv. Samotní vinaři a vinohradníci Fondu vloni povinně odvedli 34 milionů korun a daňoví poplatníci ho podpořili 36 miliony státními a dalšími 5 miliony korun krajskými. Trochu zbytečně, jestliže Fond dvě třetiny utratil v rozporu se zákonem.

Letos jako vloni

Poctiví žadatelé o podpory i daňoví poplatníci budou proto se zájmem sledovat, jak dopadne chystané posouzení výroční zprávy plénem Poslanecké sněmovny letos. Jedno dilema je však jasné už teď.

Podle zveřejněného finančního plánu Fondu na letošní rok je na zákonné podpory vyčleněných 20 milionů korun a na nezákonnou Komunikační kampaň a Propagaci na základě smluv 55 milionů. Pokud už tento navržený plán Dozorčí rada schválila, těžko bude příští rok namítat nezákonnost takového utrácení.

Rozpočet Vinařského fondu na rok 2022
Kapitola Marketingová podpora značky "Vína z Moravy, vína z Čech" (kampaně značky VMVČ, mediální strategie, POS materiály) 25 000 000
Kapitola PR. Všechny aktivity a jejich realizace zaměřené na podporu našeho vinohradnictví a vinařství a strategický rozvoj značky VMVČ v rámci segmentu novinářů. 1 900 000
Kapitola HORECA, výstavy v ČR, propagační akce (prezentace na veletrzích, eventy VF) 2 500 000
Kapitola Vinařská turistika (turistické materiály edice Krajem vína, medializace vinařské turistiky) 2 500 000
Kapitola Zahraniční soutěže. Administrace a zajištění dopravy vzorků na zahraniční soutěže 1 000 000
Kapitola Průzkumy trhu. Spotřebitelské průzkumy zaměřené na klíčové segmenty trhu, Pre-test komunikace hlavních kampaní s cílem odhalit silné stránky kreativního řešení pro hlavní kampaně značky VMVČ. 1 500 000
Retail - podpora prodeje tuzemských vín v řetězcích (in-store podpora, související POS jednotlivých řetězců) 15 000 000
Kapitola Podpora prodeje v e-shopech 1 500 000
Kapitola Žádosti o podporu, smlouvy. Všechny žádosti o podporu, smlouvy uzavřené k naplnění činnosti Fondu dle ust. § 31 odst. 4 zákona o vinohradnictví a vinařství 20 000 000
Kapitola Online aktivity (správa webu, tvorba přísběvků na FB, web, Instagram apod.) 3 500 000
Exportní strategie (aktivity navazující na zpracovaná doporučení) 500 000
Provozní náklady 2022 7 700 000
Rezerva 0
Celkové výdaje 82 600 000

Ano, jediný výdaj s odkazem na zákon je v kolonce Kapitola Žádosti o podporu. Všeehny další dvaapůlnásobné výdaje Fond v roce 2022 znovu zaplatí těm, kteří žádné žádosti nepodávají a frontu poctivých žadatelů o podpory Fondu jednoduše obejdou.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J