Přeskočit na hlavní obsah

Necháme si ujít jedinečné vinařské označení DCC?


Začátkem letošního roku byla zahájená debata a spuštěná anketa o novém dobrovolném označení tuzemských vín odpovídajícím populárnímu označení rakouských a dnes i maďarských a slovenských vín. Totiž Districtus Cechiae Controllatus, DCC, po vzoru Districtus Austriae Controllatus, DAC, Districtus Hungaricus Controllatus, DHC, a Districtus Slovakia Controllatus, D.S.C.

Příkladem takového označení by bylo víno s etiketou Mikulovská DCC Goldhamer 2019 Ryzlink vlašský Pozdní sběr, které ve srovnání s označením Wachau DAC Dürnstein 2019 Riesling, Alsace AOC Vallée Noble 2019 Gewurztraminer Vendanges tardives nebo Debrői Hárslevelű DHC Aldebrő 2018 Superior nejenže skvěle obstojí, ale zejména zákazníkům podá zcela identickou informaci, jako nám blízká zahraniční vína.

Zatím ne

Reakce na podnět ministru zemědělství jednoduše doplnit v osmém odstavci § 7 vinařské prováděcí vyhlášky možnost "uvést na etiketě označení Districtus Cechiae Controllatus nebo DCC, pokud jde o víno s chráněným označením původu vyrobené v České republice z hroznů sklizených v České republice“ byla komplikovaná.

Namísto osloveného ministra odmítl návrh jeho náměstek pro řízení sekce potravinářství Jindřich Fialka. A sice proto, že údajný „románský apelační systém už existuje v podobě vín originální certifikace,“ jehož podoba je v současné době předmětem odborné diskuse za účasti zástupců odborné vinařské veřejnosti, Ministerstva zemědělství, Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

DCC nevadí

Reakce ÚKZÚZ na stejný podnět byla prostá: „označování vín a údaje na etiketě jsou primárně v kompetenci SZPI, která řeší i případné souvislosti.“

Ani SZPI tento návrh nezamotal hlavu. Podle tiskového mluvčího Pavla KopřivySZPI nespatřuje žádný problém na případném zavedení možnosti značení vín i po vzoru rakouského DAC. Jedná se však o záležitost, ke které by měl vzejít případný impuls od spotřebitelů a výrobců vína.“

Jediným zástupcem odborné vinařské veřejnosti s prošlapanou cestou na ministerstvo zemědělství je Svaz vinařů České republiky. Jehož členem je pouhá stovka výrobců vína z 1 916 registrovaných v ÚKZÚZ. Pokud Jindřich Fialka tvrdí, že „o označení Districtus Cechiae Controllatus vinařská veřejnost neprojevila zájem,“ hovoří o názoru pouhých sedmi procent vinařské veřejnosti. O názoru spotřebitelů, který zmiňuje SZPI, ministerstvo zatím neví nic. A před srovnáním s blízkými proslulými vinařskými zeměmi zavírá oči.

Zcela zásadní je, že možnost uvádět na etiketě označení Districtus Cechiae Controllatus nebo DCC má být, na rozdíl od současné povinně uváděné značky Svazu vinařů Vína z Moravy vína z Čech, dobrovolná. O jeho užívání a oblibě si spotřebitelé a výrobci vína jednoduše rozhodnou sami.

Můžeme ostrouhat

Dovětek na závěr. Označení Districtus Cechiae Controllatus není románský apelační systém stejně jako jím není označení VOC. Že existují dva apelační systémy, germánský a románský, je mýtus nebo rovnou omyl. A mizerná už téměř dvacetiletá zákonná VOC pravidla lišící se značně od pravidel DAC jsou zásadní příčinou jejich pouhého 0,7 procentního podílu na tuzemské produkci, zatímco podíl vín DAC na celkové rakouské produkci dosáhl 14 procent.

Možná budou ministr zemědělství nebo jeho náměstek tak dlouho věřit mýtům a zástupcům vinařské menšiny s její vlastní lokální značkou, až jim příležitost se zkratkou DCC s mezinárodně srozumitelným označením Districtus Croatiae Controllatus vyfouknou chorvatští vinaři. Do té doby je alespoň možné o této volbě hlasovat.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J