Přeskočit na hlavní obsah

Necháme si ujít jedinečné vinařské označení DCC?


Začátkem letošního roku byla zahájená debata a spuštěná anketa o novém dobrovolném označení tuzemských vín odpovídajícím populárnímu označení rakouských a dnes i maďarských a slovenských vín. Totiž Districtus Cechiae Controllatus, DCC, po vzoru Districtus Austriae Controllatus, DAC, Districtus Hungaricus Controllatus, DHC, a Districtus Slovakia Controllatus, D.S.C.

Příkladem takového označení by bylo víno s etiketou Mikulovská DCC Goldhamer 2019 Ryzlink vlašský Pozdní sběr, které ve srovnání s označením Wachau DAC Dürnstein 2019 Riesling, Alsace AOC Vallée Noble 2019 Gewurztraminer Vendanges tardives nebo Debrői Hárslevelű DHC Aldebrő 2018 Superior nejenže skvěle obstojí, ale zejména zákazníkům podá zcela identickou informaci, jako nám blízká zahraniční vína.

Zatím ne

Reakce na podnět ministru zemědělství jednoduše doplnit v osmém odstavci § 7 vinařské prováděcí vyhlášky možnost "uvést na etiketě označení Districtus Cechiae Controllatus nebo DCC, pokud jde o víno s chráněným označením původu vyrobené v České republice z hroznů sklizených v České republice“ byla komplikovaná.

Namísto osloveného ministra odmítl návrh jeho náměstek pro řízení sekce potravinářství Jindřich Fialka. A sice proto, že údajný „románský apelační systém už existuje v podobě vín originální certifikace,“ jehož podoba je v současné době předmětem odborné diskuse za účasti zástupců odborné vinařské veřejnosti, Ministerstva zemědělství, Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

DCC nevadí

Reakce ÚKZÚZ na stejný podnět byla prostá: „označování vín a údaje na etiketě jsou primárně v kompetenci SZPI, která řeší i případné souvislosti.“

Ani SZPI tento návrh nezamotal hlavu. Podle tiskového mluvčího Pavla KopřivySZPI nespatřuje žádný problém na případném zavedení možnosti značení vín i po vzoru rakouského DAC. Jedná se však o záležitost, ke které by měl vzejít případný impuls od spotřebitelů a výrobců vína.“

Jediným zástupcem odborné vinařské veřejnosti s prošlapanou cestou na ministerstvo zemědělství je Svaz vinařů České republiky. Jehož členem je pouhá stovka výrobců vína z 1 916 registrovaných v ÚKZÚZ. Pokud Jindřich Fialka tvrdí, že „o označení Districtus Cechiae Controllatus vinařská veřejnost neprojevila zájem,“ hovoří o názoru pouhých sedmi procent vinařské veřejnosti. O názoru spotřebitelů, který zmiňuje SZPI, ministerstvo zatím neví nic. A před srovnáním s blízkými proslulými vinařskými zeměmi zavírá oči.

Zcela zásadní je, že možnost uvádět na etiketě označení Districtus Cechiae Controllatus nebo DCC má být, na rozdíl od současné povinně uváděné značky Svazu vinařů Vína z Moravy vína z Čech, dobrovolná. O jeho užívání a oblibě si spotřebitelé a výrobci vína jednoduše rozhodnou sami.

Můžeme ostrouhat

Dovětek na závěr. Označení Districtus Cechiae Controllatus není románský apelační systém stejně jako jím není označení VOC. Že existují dva apelační systémy, germánský a románský, je mýtus nebo rovnou omyl. A mizerná už téměř dvacetiletá zákonná VOC pravidla lišící se značně od pravidel DAC jsou zásadní příčinou jejich pouhého 0,7 procentního podílu na tuzemské produkci, zatímco podíl vín DAC na celkové rakouské produkci dosáhl 14 procent.

Možná budou ministr zemědělství nebo jeho náměstek tak dlouho věřit mýtům a zástupcům vinařské menšiny s její vlastní lokální značkou, až jim příležitost se zkratkou DCC s mezinárodně srozumitelným označením Districtus Croatiae Controllatus vyfouknou chorvatští vinaři. Do té doby je alespoň možné o této volbě hlasovat.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2022

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vloni vyprodukoval domácí vinařský průmysl z domácích hroznů celkem 528 tisíc hektolitrů vína, včetně zahraniční suroviny pak 1 312 tisíc hektolitrů. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která z loňské úrovně mírně poklesla na letošních 171,8 tisíc hektolitrů. Výrazný růst zažili producenti Zámecké vinařství Bzenec a Templářské sklepy Čejkovice, vzrostla i produkce Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, úrovně roku 2020 ale ještě nedosáhla. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a dalším poklesem oproti předchozím dvou letům uzavírá Vinaria. Podobné, jen v absolutních číslech mnohem vyšší poklesy zasáhly Znovín Znojmo, vinařství Bronislav Vajbar, Vinařství Neoklas Šardice, Vinný dům, Vinařství Krist, Víno Hruška, Vinselekt Michlovský i Patria

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.