Přeskočit na hlavní obsah

Wine Prague potřetí a s rekordem

Letňany osiřely

Třetí ročník vinařského veletrhu Wine Prague skončil a kdo chce zažít největší tuzemskou degustaci vín z Česka i ze zahraničí, musí si dalších dvanáct měsíců vystačit s jinými menšími akcemi.
Kam za rok příznivci vína a vystavovatelé půjdou se dozvíme po prázdninách, kdy bude Vinařský fond definitivně rozhodovat o podmínkách svých podpor v jarním kole. Ty až do letoška předem stanovovaly, která akce si podle jeho názoru podpory zaslouží. Když akce není zařazena mezi podporované, žadatelé o příspěvek na účast na ni ho nezískají.
Podpory se pohybují v rozpětí tisícikorun až statitsíce, v součtu se však jedná o větší sumu, bez které se ale organizatoři veletrhů neobejdou. Kdysi podporovaný brněnský Vinex je nyní pořádaný po dvou letech a Víno & Delikatesy otevřel své brány naposledy vloni.

Podpory hýbou veletržním světem

Kdo si ze všech zmíněných veletrhů schovává seznamy vystavovatelů nebo kdo je má v živé paměti, může je porovnat s množstvím peněz, které Vinařský fond přislíbil vinařům za účast na veletrzích vyplatit v předchozích letech a které jsou nakonec tak jako tak příjmem organizátorů.
tis. Kč 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010
Wine Prague 2 999 2 422 1 692




Víno & Delikatesy

471 1 368 1 411 1 208 1 018 1 321
Vinex


262 573 278 108 922
Celkem 2 999 2 422 2 163 1 630 1 984 1 487 1 126 2 243
Ze srovnání je patrné, že kde nejsou podpory, není veletrh. S čím souvisel celkový pokles žádaných a přislíbených podpor po roce 2010 lze jen těžko určit, nejspíše s poklesem hospodářského výkonu a menší chutí vinařů se podobných akcí byť i s podporou účastnit.

Kam na veletrh za rok

Jisté je, že k organizátorovi veletrhu Wine Prague letos prostřednictvím vystavovatelů zamířila rekordní více než dvojnásobná suma, než kterou mohl v nejlepším roce získat organizátor Víno & Delikatesy, a více než trojnásobná, než kterou získával organizátor Vinexu. Na rozsahu a standardu veletrhu by to také mělo být vidět.
Nicméně který veletrh bude příští rok v našem měřítku ten top si musíme počkat do podzimu, kdy Vinařský fond zveřejní podmínky a podrobnosti o způsobu a výši poskytování podpor na jejich jarní kolo roku 2018.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2022

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vloni vyprodukoval domácí vinařský průmysl z domácích hroznů celkem 528 tisíc hektolitrů vína, včetně zahraniční suroviny pak 1 312 tisíc hektolitrů. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která z loňské úrovně mírně poklesla na letošních 171,8 tisíc hektolitrů. Výrazný růst zažili producenti Zámecké vinařství Bzenec a Templářské sklepy Čejkovice, vzrostla i produkce Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, úrovně roku 2020 ale ještě nedosáhla. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a dalším poklesem oproti předchozím dvou letům uzavírá Vinaria. Podobné, jen v absolutních číslech mnohem vyšší poklesy zasáhly Znovín Znojmo, vinařství Bronislav Vajbar, Vinařství Neoklas Šardice, Vinný dům, Vinařství Krist, Víno Hruška, Vinselekt Michlovský i Patria

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J