Přeskočit na hlavní obsah

Výroční zpráva: nelegální výdaje doprovází podivné příjmy

Miliony v kostce

Aktuální vydání výroční zprávy fondu tuzemského vinařství a vinohradnictví je na světě. Podle údajů z jejích stran padesát šest a padesát sedm - o příjmech fondu a jeho zákonných výdajích - snadno zjistíme, že objem výdajů uhrazených v rozporu se zákonem o vinařství a vinohradnictví stoupl za loňský rok o dalších více než 36 milionů Kč a dosáhl za roky 2006 až 2016 kumulované výše 376 milionů korun

Kapitola rozpočtu 2006-2016 2016 2015
Příjmy Fondu 581 569 575 56 214 817 53 424 693
Podpora marketingu 55 026 613 5 001 318 4 354 445
Informace veřejnosti o vinohradnictví a vinařství 27 357 213 1 695 311 2 889 444
Podpora rozvoje vinařství a turistiky 60 336 002 6 881 230 5 565 565
Provozní náklady 62 642 249 6 204 652 6 166 105
Výdaje celkem 205 362 078 19 782 511 18 975 559
Rozdíl 376 207 497 36 432 306 34 449 134

Podíl nezákonných výdajů na příjmech fondu byl 65%, což je současně dlouhodobý průměr tohoto ukazatele.
Protože výdajům, které žebříčku nelegálních výdajů kralují, jsme se už několikrát věnovali a protože ani v loňském roce se v něm žádná tvůrčí invence neobjevila, podívejme se nově také na příjmy fondu.

Pravé příjmy

Při pohledu do tabulky Výnosy na straně 57 výroční zprávy nemůže čtenáře seznámeného s pravidly uvedenými ve vinařském zákonu nenapadnout jen zdánlivě provokativní otázka: nemá fond kromě nelegálních výdajů i nelegální příjmy?
Vinařský zákon, § 35 odst. 1 "Příjmy Fondu tvoří a) odvody ve výši 0,50 Kč z každého litru všech druhů vín vyrobených na území České republiky a poprvé uvedených do oběhu; odvod je výrobce povinen odvést na účet Fondu; tato povinnost se nevztahuje na výrobce, pokud v kalendářním roce uvede do oběhu víno v množství menším než 1 000 litrů, b) odvody ve výši 350 Kč z každého byť jen započatého hektaru vinice, které je pěstitel povinen odvést nejpozději do konce každého kalendářního roku na účet Fondu; tato povinnost se nevztahuje na 1. pěstitele, který pěstuje révu na ploše menší než 1 hektar, 2. vinice registrované Ústavem pro výzkumné a pokusné účely, 3. mladé vinice do konce třetího roku od výsadby; c) podpora státu, která se poskytuje ve finanční výši rovnající se součtu příjmů Fondu uvedených pod písmeny a), b), d) až k). Podporu státu na příslušný kalendářní rok ministerstvo převede na účet Fondu nejpozději do 25. února následujícího roku, d) dotace ze státního rozpočtu, e) dotace z rozpočtu územních samosprávných celků, f) finanční příspěvek kraje, g) dary od fyzických osob, právnických osob, nebo zahraničních osob, h) dědictví, i) příjmy z prodeje produktů podporujících činnosti uvedené v § 31 odst. 4, j) úroky z vkladů, k) penále za neplacení nebo opožděné placení odvodů stanovené ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ode dne následujícího po posledním dni splatnosti odvodu, nejvýše však do výše dvojnásobku odvodu; penále je pěstitel nebo výrobce povinen odvést na účet Fondu."
Uváděná tabulka rozlišuje deset typů výnosů, z nichž sedm snadno najdeme v citovaném znění zákona. Tři ale nenajdeme a i když je jejich součet necelé dva miliony korun, jasně ukazují, které činnosti fond dělá a spíše je nemá dělat, rozhodně mu za ně ale nikdo nemá nic platit.

Opravdu výnosy?

Nemá poskytovat licence - protože pokud by si v rámci svých provozních nákladů pořídil třeba ochranné známky, nemůže k nim ani za úplatu poskytovat například Národnímu vinařskému centru licence
Nemá mít výnosy z pořádaných akcí - protože když už by v rámci svých provozních nákladů pořádal třeba brněnský Svatomartinský košt, nemůže z takové akce ani vybírat vstupné ani poplatky za stánky.
Nemá mít výnosy z účasti na výstavách - protože když už se v rámci svých provozních nákladů zúčastní výstavy, nemůže mít z takové účasti od třetích osob žádný výnos. 
A to je navíc podle výroční zprávy zřejmé, že fond ani licence ani pořádané akce a ani účast na výstavách z vlastních provozních nákladů nehradí.

Ztráta peněz a energie. I kontroly?

Znamená to tedy, že nejen že fond plýtvá 65% svých zdrojů a tím i energie na činnosti, které nemá platit a dělat, stejně tak plýtvá 3% energie na vytváření zdrojů, které tvořit nemá a že současně z nákladů na svůj provoz hradí činnosti, které hradit nemá. 
To vše v součtu chybí v místech, kde fond působit podle zákona má, tedy v informování veřejnosti o vinaření a zejména v udělování vinařských grantů, podpor vinařského a vinohradnického marketingu a vinařské turistiky
Zdvihnou při letošní kontrole této zprávy v poslanecké sněmovně někteří její členové poprvé tázavě obočí? Až dosud to neudělali. Žádnou z výročních zpráv fondu totiž za celou jeho existenci ani jednou neprojednávali a fond se tak té nejvyšší kontrole zatím vyhnul.



Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J